Úsvit prý ovládá Vít Bárta, stranu opouští lidé

Praha – K poslednímu únoru stranu Úsvit – Národní koalice opustilo 11 členů z Moravskoslezského kraje, včetně poslance a dosavadního místopředsedy strany Karla Fiedlera. Stranu prý příliš ovládá podnikatel, politik a zakladatel Věcí veřejných Vít Bárta.

„Obecným a společným důvodem ukončení členství mého i mých kolegů a kolegyň je nesouhlas s výrazným ovlivňováním o ovládnutím dění ve straně Úsvit ze strany Víta Bárty za pomoci rostoucího počtu jemu loajálních osob z řad členů strany a dále užívání zcela nedemokratických praktik tzv. velrybaření při tajném přijímání černých duší nebo zinscenovanému účelovému přijímání nových členů. A naopak bránění vzniku nových klubů (nebo členů) s tímtéž účelem," uvedl v oficiálním prohlášení Fiedler.

Není to ale jediný důvod. „Dalším obecným a společným důvodem je způsob direktivního centralistického řízení strany, zcela popírajícího proklamovaný a hlásaný princip přímé demokracie, který strana ve své vlastní činnosti odmítá," poukazuje politik, který byl do poslanecké sněmovny zvolen za hnutí Úsvit přímé demokracie založené Tomiem Okamurou.

„Fungování strany Úsvit, s jakoukoliv verzí svého názvu, jako převedených, transformovaných nebo maskovaných Věcí Veřejných, ovládané Vítem Bártou, je pro členy z Moravskoslezského kraje, jež ukončili své členství ke dni 29.2. 2016, nepřijatelné," dodává dnes již bývalý místopředseda Úsvitu, který byl do čela strany zvolen na sjezdu v létě 2015.

Vít Bárta je český podnikatel a politik, v letech 2010 až 2013 poslanec a od února do listopadu 2013 předseda strany Věci veřejné. Od 13. července 2010 do 21. dubna 2011 byl ministrem dopravy České republiky. Na funkci rezignoval po vypuknutí kauzy financování poslanců Věcí veřejných a odtajnění „Strategie 2009–2014" agentury ABL. Bárta o obou kauzách tvrdí, že jsou vykonstruované a politicky motivované.

V roce 2013 neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny za hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

Související

39. sjezd ČSSD

Volby ovlivní stranické rozpočty. ČSSD zřejmě přijde o miliony

Praha - Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny rozhodnou také o tom, zda a kolik peněz strany budou dostávat od státu. Tyto příspěvky totiž mohou tvořit značnou část stranických rozpočtů. Za loňský rok strany ze státního rozpočtu dostaly podle ministerstva financí za poslanecké mandáty celkem 171 milionů korun, příští rok to bude kvůli navýšení příspěvku na mandát 180 milionů korun.

Více souvisejících

Úsvit - Národní koalice Karel Fiedler Vít Bárta

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 46 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy