Pirát Michálek vede spor s Hradem o informacích k amnestii, soud se ho zastal

Soud dnes konstatoval, že rozhodnutí Hradu o odmítnutí Michálkovy žádosti o poskytnutí informací ke vzniku amnestie je nepřezkoumatelné, a vrátil kanceláři žádost k novému projednání. Rozsudek, který je pravomocný, však neznamená, že by Hrad požadované údaje nakonec musel poskytnout.

„Rozhodnutí vedoucího Kanceláře prezidenta republiky se ruší a věc se vrací k dalšímu řízení," uvedl předseda soudního senátu Ladislav Hejtmánek. V rozhodnutí kanceláře podle něj nebylo uvedeno vše, co by tam být mělo. „To ale neznamená, že říkáme, jak by se mělo rozhodnout. Musí se rozhodnout znovu," odůvodnil verdikt, podle kterého musí Hrad Michálkovi zaplatit náklady vynaložené na soudní proces.

Někdejší místopředseda České pirátské strany Michálek se domáhá informací k amnestii, kterou 1. ledna 2013 vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Konkrétně chce vědět, kteří lidé a které instituce se podílely na přípravě textu amnestie a na určení jejího rozsahu a kdo text sepsal. Dále ho zajímá, kdo všechno měl k textu přístup předtím, než byl odeslán premiérovi ke spolupodpisu.

Podle Michálka si prezidentská kancelář počínala v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Když se na ni totiž krátce po vyhlášení amnestie obrátil s dotazem, nedostal odpověď. Jeho následnou stížnost kancelář odmítla s argumentem, že prezident nemusí amnestii nikomu zdůvodňovat.

Michálka ve sporu zastupovala právnička Hana Marvanová. „Prezident neposkytl požadované informace s tvrzením, že jsou buď veřejně přístupné, nebo irelevantní. Jde o informace, na které má veřejnost právo vzhledem ke značné kontroverznosti amnestie a jejím dopadům," prohlásila.

Marek Nespala, právník Hradu, zdůraznil, že se v mezidobí vyměnili prezidenti a Klausův nástupce Miloš Zeman se sám zavázal, že okolnosti vzniku amnestie prošetří, přičemž jeho aparát později výsledky svého pátrání zveřejnil.

V době podání Michálkovy žádosti pak prý kancelář neměla k dispozici potřebný spisový materiál, protože rozhodnutí prezidenta o amnestii je autonomním projevem jeho vůle. Marvanová s tím nesouhlasí. „Informace existovaly, samozřejmě jimi disponoval prezident i jeho kancelář. Prostě je pouze neposkytli, můžeme se dohadovat proč," poznamenala.

K potvrzení svých slov navrhla vyslechnout jako svědky Klause, jeho tajemníka Ladislava Jakla, bývalou šéfku hradní legislativy Danu Římanovou, exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), Zemanova kancléře Vratislava Mynáře a také dva právníky, o kterých se spekulovalo v souvislosti s autorstvím textu amnestie: Pavla Hasenkopfa a Zdeňka Koudelku. Soud návrh zamítl s tím, že jde nad rámec správního soudnictví.

Amnestie zahrnula přes 111.000 odsouzených a obviněných. Kancléř Mynář později označil za jejího „spoluotce" hradního právníka Hasenkopfa, Jakla a dalšího Klausova spolupracovníka Petra Hájka. Hasenkopf se kvůli tomu s Hradem soudil. Spor skončil smírem, podle nějž Hasenkopf „neměl možnost ovlivnit vyhlášené znění amnestie".

„Jsme rádi, že nám soud dal za pravdu a rozhodnutí zrušil. Prezident Klaus odmítl uvést seznam lidí, kteří se na přípravě amnestie podíleli a kteří k ní měli před zveřejněním přístup. Při odmítnutí neuvedla kancelář jediný zákonný důvod. Dnešní rozsudek znamená to, že prezident se bude muset žádostí zabývat znovu. Piráti jsou přesvědčeni, že veřejnost má právo znát pravdivé informace o tom, kdo se na přípravě amnestie podílel, nikoliv pouze dohady. Považujeme nicméně za smutnou vizitku našeho státu, že občan musí na informace čekat tolik let," uvedl k rozhodnutí sám Jakub Michálek.