Praha - Pražský městský soud dnes dal za pravdu pražskému zastupiteli za Piráty Jakubu Michálkovi. Ten se dlouhodobě přel s prezidentskou kanceláří kvůli jeho žádosti o poskytnutí informací ke vzniku amnestie.
Soud dnes konstatoval, že rozhodnutí Hradu o odmítnutí Michálkovy žádosti o poskytnutí informací ke vzniku amnestie je nepřezkoumatelné, a vrátil kanceláři žádost k novému projednání. Rozsudek, který je pravomocný, však neznamená, že by Hrad požadované údaje nakonec musel poskytnout.
„Rozhodnutí vedoucího Kanceláře prezidenta republiky se ruší a věc se vrací k dalšímu řízení," uvedl předseda soudního senátu Ladislav Hejtmánek. V rozhodnutí kanceláře podle něj nebylo uvedeno vše, co by tam být mělo. „To ale neznamená, že říkáme, jak by se mělo rozhodnout. Musí se rozhodnout znovu," odůvodnil verdikt, podle kterého musí Hrad Michálkovi zaplatit náklady vynaložené na soudní proces.
Někdejší místopředseda České pirátské strany Michálek se domáhá informací k amnestii, kterou 1. ledna 2013 vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Konkrétně chce vědět, kteří lidé a které instituce se podílely na přípravě textu amnestie a na určení jejího rozsahu a kdo text sepsal. Dále ho zajímá, kdo všechno měl k textu přístup předtím, než byl odeslán premiérovi ke spolupodpisu.
Podle Michálka si prezidentská kancelář počínala v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Když se na ni totiž krátce po vyhlášení amnestie obrátil s dotazem, nedostal odpověď. Jeho následnou stížnost kancelář odmítla s argumentem, že prezident nemusí amnestii nikomu zdůvodňovat.
Michálka ve sporu zastupovala právnička Hana Marvanová. „Prezident neposkytl požadované informace s tvrzením, že jsou buď veřejně přístupné, nebo irelevantní. Jde o informace, na které má veřejnost právo vzhledem ke značné kontroverznosti amnestie a jejím dopadům," prohlásila.
Marek Nespala, právník Hradu, zdůraznil, že se v mezidobí vyměnili prezidenti a Klausův nástupce Miloš Zeman se sám zavázal, že okolnosti vzniku amnestie prošetří, přičemž jeho aparát později výsledky svého pátrání zveřejnil.
V době podání Michálkovy žádosti pak prý kancelář neměla k dispozici potřebný spisový materiál, protože rozhodnutí prezidenta o amnestii je autonomním projevem jeho vůle. Marvanová s tím nesouhlasí. „Informace existovaly, samozřejmě jimi disponoval prezident i jeho kancelář. Prostě je pouze neposkytli, můžeme se dohadovat proč," poznamenala.
K potvrzení svých slov navrhla vyslechnout jako svědky Klause, jeho tajemníka Ladislava Jakla, bývalou šéfku hradní legislativy Danu Římanovou, exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), Zemanova kancléře Vratislava Mynáře a také dva právníky, o kterých se spekulovalo v souvislosti s autorstvím textu amnestie: Pavla Hasenkopfa a Zdeňka Koudelku. Soud návrh zamítl s tím, že jde nad rámec správního soudnictví.
Amnestie zahrnula přes 111.000 odsouzených a obviněných. Kancléř Mynář později označil za jejího „spoluotce" hradního právníka Hasenkopfa, Jakla a dalšího Klausova spolupracovníka Petra Hájka. Hasenkopf se kvůli tomu s Hradem soudil. Spor skončil smírem, podle nějž Hasenkopf „neměl možnost ovlivnit vyhlášené znění amnestie".
„Jsme rádi, že nám soud dal za pravdu a rozhodnutí zrušil. Prezident Klaus odmítl uvést seznam lidí, kteří se na přípravě amnestie podíleli a kteří k ní měli před zveřejněním přístup. Při odmítnutí neuvedla kancelář jediný zákonný důvod. Dnešní rozsudek znamená to, že prezident se bude muset žádostí zabývat znovu. Piráti jsou přesvědčeni, že veřejnost má právo znát pravdivé informace o tom, kdo se na přípravě amnestie podílel, nikoliv pouze dohady. Považujeme nicméně za smutnou vizitku našeho státu, že občan musí na informace čekat tolik let," uvedl k rozhodnutí sám Jakub Michálek.
Související

Fiala chce mít do středy jasno o pokračování vládního projektu. Piráty opět kritizoval

Fiala hájí svůj postup ve vládní krizi s Piráty. Sepsul Michálka, který mu nezvedl telefon
Jakub Michálek (Pirátská strana) , amnestie , Pražský Hrad
Aktuálně se děje
před 18 minutami

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
před 29 minutami

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
před 32 minutami

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU
před 42 minutami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera
před 59 minutami

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii
před 1 hodinou

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě
před 2 hodinami

Trumpova zbrojní pomoc přináší Ukrajině úlevu. Brzy se ale může dostavit zklamání
před 2 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 4 hodinami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera
Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.
Zdroj: Libor Novák