ROZHOVOR | Výsledek voleb: TOP 09 je v krizi, Okamura překvapil, hodnotí politolog

ROZHOVOR - Krajské a senátní volby dopadly velmi dobře pro hnutí ANO, méně pro ostatní strany. Závažný je zejména propad ČSSD, lépe na tom ale nejsou ani lidovci a opoziční uskupení. Politolog a vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek ale vyzdvihl hnutí SPD Tomia Okamury, které si podle něj nevedlo špatně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také vysvětlil, proč je o tyto volby tak nízký zájem a proč mladí lidé nechodí k volbám.

Vyjdete-li z předvolebních průzkumů, je některý z výsledků, ať už senátních nebo krajských voleb, něčím překvapivý?

Překvapivý a podle průzkumů předvolebních preferencí neodhadnutelný je průnik Tomia Okamury, respektive koalice SPD a SPO do zastupitelstev velké většiny krajů. Jakoby se potvrzovala teze, že někteří voliči krajní pravice se stydí a ke své volbě se v průzkumu nepřiznají. Ale pokud se na to podíváme z hlediska dlouhodobých trendů voličské podpory a vezmeme v úvahu nízkou účast, jsme v podstatě na stejných preferencích, které by ke vstupu do Poslanecké sněmovny nestačily. Proto ani tento úspěch nemusí automaticky znamenat, že Okamura zaboduje ziskem mandátů ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Úspěch zaznamenali lidovci ve Zlínském kraji a Starostové v Libereckém kraji. Čím si vysvětlujete, že zde nedominovalo hnutí ANO ani ČSSD?

V případě Starostů v Libereckém kraji se jedná o pokračování trendu z krajských voleb 2012 a komunálních voleb a také o vysokou osobní reputaci hejtmana Půty. Ani ve Zlínském kraji vítězství lidovců zase tak překvapivé není. Lidovci skončili v roce 2012 na Zlínsku druzí a byli po čtyři roky v opozici., což je učinilo atraktivnější pro voliče, kteří nebyli spokojení s vládou levicové koalice. A pak je to fenomén Jiřího Čunka, který se po roce 2009 koncentroval na lokální vsetínskou a krajskou politiku a zjevně se to vyplatilo.

Pomineme-li, že v senátních volbách vede hnutí ANO, tak ČSSD a KDU-ČSL se mohou pochlubit shodným výsledkem. Lze z toho usuzovat, že ČSSD lidovci šlapou na paty?

Takto to automaticky interpretovat nelze, senátní volby jsou specifické jak svým významem, tak svým volebním systémem. Podíváme-li se, kde se lidovečtí kandidáti dostali do druhého kola, jedná se o regiony, kde je KDU-ČSL tradičně relativně silná. Na Praze 10 a 11 pak KDU-ČSL figuruje v poměrně bizarních koalicích a kandidují za ni nestraníci. Pro zhodnocení skutečného potenciálu lidovců je směrodatnější celostátní podíl odevzdaných hlasů v krajských volbách.

Velkého úspěchu se nedočkaly menší strany, ani různé specializované, např. protiimigrační. Znamená to, že Češi těmto hnutím a stranám nevěří?

Okamura úspěchu dosáhl. Sice jej hned „zazdil" svými podmínkami pro vstup do krajských koalic, ale vzhledem k tomu, jak fragmentované některá krajská zastupitelstva po volbách jsou, můžeme očekávat napjaté čtyři roky plné změn a pak se může i z SPD stát přijatelný kandidát a na zákaz stavby mešit se prostě pozapomene. U jiných stran krajní pravice se dostavil očekávaný propad voličské přízně. Pouče ní z toho je, že existuje skupina voličů, pro něž jsou krajně pravicové názory alespoň částečně atraktivní, což by měly strany demokratické pravice a pravého středu vzít v úvahu při vymýšlení strategií pro parlamentní volby. Na druhou stranu ale česká krajní pravice představuje ve srovnání s Maďarskem nebo Slovenskem jednoznačně menší nebezpečí.

Bohuslav Sobotka i Andrej Babiš svorně tvrdí, že výsledky neovlivní fungování vlády. Lze se na to spolehnout?

Vláda bude vládnout dále a velmi pravděpodobně dovládne až do voleb. Ale budou se měnit vztahy mezi ANO a sociálními demokraty v tom smyslu, že na sebe budou útočit více a ostřeji a dá se předpokládat, že se toto vzájemné napadání bude s blížícími se volbami stupňovat. Ani pro jednu ze stran a ani osobně pro Babiše či Sobotku není úplné vystoupení z vlády atraktivní strategií. Jednalo by se naopak o velmi riskantní podnik s velmi nejistým ziskem.

Podle informací České televize ztratila TOP 09 42 procent voličů z roku 2013. Čím si to vysvětlujete?

Ač to podle mediální přítomnosti tak nevypadá, TOP09 je v krizi. Krizi personální, krizi tematické a programové a také se od ní zcela evidentně odpoutávají Starostové a nezávislí (STAN), což stranu dále oslabuje. Pokud je někdo skutečným poraženým krajských voleb v tom smyslu, že se jedná o parlamentní stranu, které reálně hrozí ztráta parlamentní relevance po volbách 2017, je to právě TOP09. Situace je vážná a vysvětlení, že ke krajským volbám nepřišli mladí voliči, je pouze velmi parciální a nedostatečné.

Podle sociologa Daniela Prokopa z Medianu jen od ČSSD odešla k ANO zhruba desetina až 15 procent voličů, opačným směrem ale nikdo nezamířil. Čím je pro dřívější voliče ANO přitažlivé?

ANO z různých důvodů pro řadu voličů představuje kombinaci kouzla úspěšné vládní strany a zároveň (a to se zatím nikomu jinému v Česku nepodařilo) Babiš ani po třech letech vládnutí neztrácí apel antipolitického politika, který přitahuje zklamané voliče tradičních stran. Připočteme-li k tomu dobrá makro i mikroekonomická čísla, těžko se lze divit, že pro mainstreamového voliče představuje ANO atraktivní volbu. Strany jako ČSSD či ODS mají samozřejmě šanci dostat část takových voličů zpět, ale budou muset velmi dobře připravit strategii volební kampaně 2017 s vědomím, že všechny okolnosti hrají do ruky jejich konkurentovi ANO.

Ke krajským i senátním volbám přišlo zhruba 34 procent voličů, tedy méně než k posledním volbám. Proč je o tyto volby stále menší zájem?

Volební účast pro krajské volby pod 40 % je typická. Tuto hranici ostatně překonala účast jen jednou v roce 2008 a v roce 2004 byla dokonce menší, než 30 %. Vidíme tedy, že letošní volební účast nijak nevybočuje z dlouhodobých trendů. Jsou to volby tzv. druhého řádu, které jsou voliči vnímány jako méně významné a méně atraktivní. Krajská témata táhnou méně a v kombinaci s poměrně stabilní vládou, v níž ANO mediálně „zastane" i roli opozice není ani moc proti komu protestně hlasovat.

Politolog Tomáš Lebeda pro ČT uvedl, že před 25 lety byli mladí lidé motorem změn ve společnosti, dnes jsou apatičtí a k volbám nechodí. Proč se tak děje?

Opět platí, a je to celoevropský trend, že mladí lidé mají nižší volební účast i většinu jiných forem politické participace, než střední a starší generace. V České republice je zájem mladých o politiku a to jak v aktivní tak v pasivní formě ovšem dosti pod evropským průměrem. Je to samozřejmě odraz celkové politické kultury, v níž převažuje nedůvěra k politikům a nechuť se politiky účastnit. Prestiž politiky jako svého druhu profesní dráhy je mimořádně nízká. Samozřejmě, že za to mohou především politici sami svým chováním, svými skandály, svou neochotou či neschopností vysvětlovat voličům své kroky. Ale mohou si za to i občané, protože svým nezájmem o politiku, respektive zájmem, který se vybíjí anonymními jedovatými poznámkami v diskusních fórech ve virtuálním prostoru, nedávají mnoho šancí, aby do politiky vstupovalo více kvalitních lidí.

Související

doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. vystudoval historii a politologii na Filosofické fakultě a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, v letech 2000-2003 absolvoval doktorské studium politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a v roce 2007 se habilitoval pro obor politologie. Odborně se zaměřuje na problematiku komparativní politologie, zejména na srovnávání politických a stranických systémů evropských zemí, na výzkum soudobých dějin a na problematiku utváření a vývoje moderní masové politiky ve střední Evropě. Pedagogicky se zaměřuje na komparativní politologii a soudobé evropské politické dějiny. Je autorem řady článků v odborných časopisech a sbornících a editorem řady publikací. Rozhovor

Babiše možná nová Sněmovna nevydá, členové hnutí ANO se snažili překrýt Čapí hnízdo kauzou OKD, říká politolog

ROZHOVOR - Včerejší několikahodinové jednání o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bylo podle politologa Víta Hlouška svérázná součást předvolební kampaně hnutí ANO. Pro EuroZprávy.cz uvedl, že by nová Sněmovna nemusela Babiše a Faltýnka znovu vydat, hnutí by mohlo uzavřít dohodu s jiným politickým subjektem. Politolog neočekává, že by prezident Miloš Zeman nějak komplikoval případné jmenování Babiše premiérem.

Více souvisejících

Vít Hloušek (politolog) rozhovor Volby

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy