ROZHOVOR – Evropská unie se potýká s krizí nebývalých rozměrů, blíží se změna v Bílém domě, vztahy mezi Ruskem a Západem se zhoršují. „Putin chce expanzi a vezme si to, co mu bude dovoleno si vzít,“ říká pro EuroZprávy.cz Roman Joch z Občanského institutu, který působí také jako pedagog na vysoké škole Cevro Institut.
Evropská unie už má tolik problémů, že se začíná mluvit o „multikrizi". Jak vidíte budoucnost zatím ještě osmadvacítky?
EU je příkladem dobré myšlenky a dobré soustavy institucí, v nichž však nastala jedna chyba: v Evropském parlamentu a v Evropské komisi jsou u moci nepřetržitě už čtyři dekády ti samí lidé s tím samým názorem, spojenectví křesťanských, sociálních a liberálních demokratů.
Když někdo vládne tak dlouho a nenastává střídání s opozicí, zkostnatí, žije v bublině, přestává rozumět problémům lidí a stane se arogantním. Proto EU potřebuje zásadní reformu, včetně personální (většinu v EP a Komisi s jiným politickým názorem), aby lidé měli pocit reálné alternativy. Pokud se tak nestane, EU bude u lidí bohužel získávat reputaci horší a horší.
Konzervativní politici a nedávno například také prezident Miloš Zeman vyzývají k návratu ke křesťanským hodnotám a kořenům. To jsou poměrně obecné výroky. Co konkrétně se tím myslí?
U Miloše Zemana jde zřejmě o frázi, kterou ve skutečnosti říká: „buďme proti islámu". U konzervativních politiků to zřejmě znamená výzvu uvědomit si, co jsou kořeny naší civilizace a co jsou hodnoty, na kterých byla vybudována: židovské Desatero, řecká demokracie, filosofie a racionalita, římské právo a koncept občanství, křesťanská láska k bližnímu – kterými jsou všichni lidé -, milosrdenství, slitování a pocit hříšnosti, tj. nedokonalosti nás všech.
A uvědomění si, že ať už věřícími židy nebo křesťany jsme či nejsme, ať už vyznáváme antické ideály Atén a Říma, na těchto hodnotách je postavená a těžce závisí i svoboda našich režimů, svoboda osobní, politická a náboženská.
Co by podle Vás měla Evropa udělat, aby se zastavila či alespoň zpomalila imigrační vlna?
Především plně a pevně hlídat vnější hranice a další imigranty už do Evropy nepustit, ale v bezpečných zónách v místech jejich původu jim zajistiti bezpečný život – i kdyby to mělo znamenat vyslání jednotek na ochranu jejich bezpečných zón. A pomoc skutečně trpícím bude mnohem efektivnější v místech jejich původu než v Evropě vzhledem k nižším nákladům na život tam. Jinými slovy, za milion EUR pomůžete integraci, životu imigrantů a vzdělání jejich dětí mnohem více – a většímu počtu z nich - v relativně méně nákladném Jordánsku či Iráku, než ve vysoce nákladném Německu či Švédsku.
Vnímáte islám jako hrozbu pro naši civilizaci?
Islám ne, ale islamismus ano, tj. vražednou, džihádistickou formu islámu. A taky západní postmoderní liberální relativismus, který tvrdí, že všechny názory, kultury, civilizace či životní styly jsou si rovny a stejně hodnotné. Pro lidi s hodnotami jiný hodnotový systém (islám) není hrozbou žádnou; pro lidi relativistické a nezakořeněné je hrozbou jakékoli přesvědčení o pravdě. A dekadentní životní styl ty fanatické mezi muslimy, tj. islamisty, vede jen k pohrdání námi a tudíž k víře, že svými vražednými útoky nás snadno pokoří.
Krom uprchlíků a muslimů se někdy jako další hrozba pro mír v Evropě zmiňuje Rusko. NATO se snaží už delší dobu posílit svoje východní křídlo. Je politika Vladimira Putina podle Vašeho názoru agresivní?
Je rozvážně agresivní; tj. je agresivní, ale racionálně agresivní. Putin chce expanzi a vezme si to, co mu bude dovoleno si vzít. Pokud budeme ustupovat, zabere toho hodně. Když ale ví, že by narazil na odpor a následkem jeho agrese by byla válka, která by zničila bohatství a moc jeho garnitury (a taky i mnoho životů ruských i našich, ale jemu a jeho garnituře nejde o životy ruských lidí, natož našich, ale jen o vlastní bohatství a moc), pak by se agrese nedopustil, na to je příliš racionální a rozvážný.
Republikán Donald Trump se již několikrát pochvalně vyjádřil na adresu Putina. Pokud by se stal prezidentem, je vůbec možné, aby se z Ruska a USA, tedy vždy více či méně nepřátel, najednou staly spojenci?
Rusko a USA nebyly vždy nepřátelé; v 19. století byli spojenci a přátelé (např. během Občanské války Severu proti Jihu chvíli Británie a Francie sympatizovaly s jižanskou Konfederací a nejlepším zahraničním spojencem prezidenta Unie Lincolna byl ruský car Alexandr II.); a nepřátelství nastalo až s nástupem komunistického, bolševického režimu v Rusku.
Dnešní režim v Rusku není ani komunistický, ani demokratický, ale je post-komunistický, autoritářský. Pokud by se prezidentem USA stal Trump, vše je pak otevřené: to, že by se choval jako prezident supervelmoci, a tudíž velmocenské ambice Ruska zadržoval, ale i to, že by se s Ruskem dohodl nad našimi hlavami a na náš úkor.
Baracku Obamovi pomalu končí mandát. Jak jeho působení v Bílém domě zhodnotit?
Jako velice neúspěšného a negativního prezidenta, který svou domácí politikou odpovědnost, soběstačnost a nezávislost občanů na státu oslabil, moc státu rozšířil; ale naopak, v zahraničí moc a vliv amerického státu oslabil a umenšil. Za jeho vlády USA zaznamenaly geopolitické ústup ze světa.
Vy jste býval poradcem expremiéra Petra Nečase, později pak bývalého pražského primátora Tomáše Hudečka. Jak vidíte budoucnost pravice v Česku? Má například ODS pod vedením Petra Fialy dost sil, aby se vrátila do vlády?
V demokracii politické kyvadlo kmitá pomalu, ale jistě. Každá vládní garnitura či strany se časem stanou nepopulární a ty v opozici toho využijí a pomalu se začnou stávat populárnějšími. Petrovi Fialovi se povedlo propad ODS zastavit a tu stranu zachránit. Nemyslím, že pravice bude v ČR vládnout už po příštích sněmovních volbách, ale po těch přespříštích to už bude reálné. Bude to ale samozřejmě záviset od toho, jak věrohodné a autentické, anebo naopak nevěrohodné a zkorumpované osoby nabídne coby své kandidáty na poslance, senátory, ministry, premiéra.
Andrej Babiš se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že komunisty už nelze ignorovat. Na komunální úrovni se běžně uzavírají koalice s KSČM. Je podle Vás reálné, aby se tato strana dostala zase k moci?
Na krajské a nižší úrovni ano (to už je nyní). Otázkou je, zda i na celostátní. Kdyby po příštích sněmovních volbách měly Babišovo ANO a KSČM dohromady sněmovní většinu, vytvořil by s nimi Babiš koalici? To ví jen on sám, a možná zatím ani on sám a říká si, že se rozhodne až potom. Bude záležet na tom, jaký tlak pak společnost spontánně a masově vyvine, aby si to nemohl dovolit, neboť v každé Sněmovně je většinových vládních koalic možných několik; nemusí to být jen jedna konkrétní.
Jak se s odstupem času díváte na politiku Václava Havla?
České republice pomohl jako osoba i jako symbol nesmírně, hlavně v zahraničí. V domácí politice byl coby lídr naprosto klíčový v prvních dvou letech po listopadu '89; pak jeho vliv klesal a stal se standardním prezidentem. Bylo logické, že po rozpadu ČSFR se stal i prvním prezidentem českým. Jeho druhé české prezidentské funkční období však už bylo o poznání slabší, než to první; příliš často se realitě své země vzdaloval esoterickými úvahami o globálních problémech lidstva. Přesto jako symbol i nadále pomáhal reputaci země v zahraničí.
Děkujeme za rozhovor.
Související

Projev Grety Thunbergové? Šílené, magořina, odporné, zní z Česka. Jdi do ha*zlu, vzkázal Topolánek

Klausova Trikolora budí vášně: Velmi tvrdá kritika ČT i překvapivá reakce z ODS
Roman Joch , rozhovor , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera

Přechod na letní čas zpozdí víkendové noční vlaky, upozorňují ČD
včera

Český hokej se rozloučil s legendou. Extraligová kluziště definitivně opouští Milan Gulaš
Aktualizováno včera

Nová bilance tragického zemětřesení v Asii. Záchranné práce pokračují
včera

Elon Musk udělal nečekaný obchod se sítí X. Prodal ji sám sobě
včera

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností
včera

Albert stáhl z nabídky jeden konkrétní druh zeleniny. Zákazníkům vrátí peníze
včera

Tragédie při motokrosu na Svitavsku. Závodník nepřežil pád
včera

Ukrajina nemusí přijmout nerostnou dohodu, naznačil Zelenskyj
včera

Dnešní noc bude kratší kvůli změně času. Jak se s letním časem vyrovnat?
včera

V Amsterdamu útočil Ukrajinec. Lidé děkují Britovi, který se mu postavil
Aktualizováno včera

Policie vyšetřuje násilnou smrt muže v Pardubicích. V případu padne obvinění
včera

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů
včera

Toulová dostala Langmajera na vrchol
včera

Motol bude mít od příštího týdne nové vedení. Válek prozradil jméno nového šéfa
včera

Skvělý Menšík si v Miami poradil s Fritzem a zahraje si první finále turnaje Masters
včera

Vance se v Grónsku pasoval na mluvčího místních a kritizoval Dány. Přišla reakce
včera

Válka na Ukrajině: Čtyři mrtví v Dnipru. Rusko se vysmívá mírovým snahám, říká Zelenskyj
včera

Den částečného zatmění Slunce je tady. Experti radí, jak ho sledovat
včera

Počasí přinese příští týden výrazné ochlazení. Teploty spadnou až o 15 stupňů
28. března 2025 22:08
Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího
V ukrajinsko-ruském konfliktu probíhá nelítostná bitva o to, kdo přesvědčí amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vina za problémy v mírových jednáních leží na druhé straně. Obě země se vzájemně obviňují z porušování částečného příměří, které zahrnuje klíčovou energetickou infrastrukturu a oblast Černého moře. Cílem je nasměrovat Trumpův hněv proti nepříteli a získat jeho podporu, uvádí server Politico.
Zdroj: Libor Novák