ROZHOVOR | Další migranty nepouštět, Putin chce expanzi, Brusel žije v bublině. Analytik se do toho pořádně obul

Evropská unie už má tolik problémů, že se začíná mluvit o „multikrizi". Jak vidíte budoucnost zatím ještě osmadvacítky?

EU je příkladem dobré myšlenky a dobré soustavy institucí, v nichž však nastala jedna chyba: v Evropském parlamentu a v Evropské komisi jsou u moci nepřetržitě už čtyři dekády ti samí lidé s tím samým názorem, spojenectví křesťanských, sociálních a liberálních demokratů.

Když někdo vládne tak dlouho a nenastává střídání s opozicí, zkostnatí, žije v bublině, přestává rozumět problémům lidí a stane se arogantním. Proto EU potřebuje zásadní reformu, včetně personální (většinu v EP a Komisi s jiným politickým názorem), aby lidé měli pocit reálné alternativy. Pokud se tak nestane, EU bude u lidí bohužel získávat reputaci horší a horší.

Konzervativní politici a nedávno například také prezident Miloš Zeman vyzývají k návratu ke křesťanským hodnotám a kořenům. To jsou poměrně obecné výroky. Co konkrétně se tím myslí?

U Miloše Zemana jde zřejmě o frázi, kterou ve skutečnosti říká: „buďme proti islámu". U konzervativních politiků to zřejmě znamená výzvu uvědomit si, co jsou kořeny naší civilizace a co jsou hodnoty, na kterých byla vybudována: židovské Desatero, řecká demokracie, filosofie a racionalita, římské právo a koncept občanství, křesťanská láska k bližnímu – kterými jsou všichni lidé -, milosrdenství, slitování a pocit hříšnosti, tj. nedokonalosti nás všech.

A uvědomění si, že ať už věřícími židy nebo křesťany jsme či nejsme, ať už vyznáváme antické ideály Atén a Říma, na těchto hodnotách je postavená a těžce závisí i svoboda našich režimů, svoboda osobní, politická a náboženská.

Co by podle Vás měla Evropa udělat, aby se zastavila či alespoň zpomalila imigrační vlna?

Především plně a pevně hlídat vnější hranice a další imigranty už do Evropy nepustit, ale v bezpečných zónách v místech jejich původu jim zajistiti bezpečný život – i kdyby to mělo znamenat vyslání jednotek na ochranu jejich bezpečných zón. A pomoc skutečně trpícím bude mnohem efektivnější v místech jejich původu než v Evropě vzhledem k nižším nákladům na život tam. Jinými slovy, za milion EUR pomůžete integraci, životu imigrantů a vzdělání jejich dětí mnohem více – a většímu počtu z nich - v relativně méně nákladném Jordánsku či Iráku, než ve vysoce nákladném Německu či Švédsku.

Vnímáte islám jako hrozbu pro naši civilizaci?

Islám ne, ale islamismus ano, tj. vražednou, džihádistickou formu islámu. A taky západní postmoderní liberální relativismus, který tvrdí, že všechny názory, kultury, civilizace či životní styly jsou si rovny a stejně hodnotné. Pro lidi s hodnotami jiný hodnotový systém (islám) není hrozbou žádnou; pro lidi relativistické a nezakořeněné je hrozbou jakékoli přesvědčení o pravdě. A dekadentní životní styl ty fanatické mezi muslimy, tj. islamisty, vede jen k pohrdání námi a tudíž k víře, že svými vražednými útoky nás snadno pokoří.

Krom uprchlíků a muslimů se někdy jako další hrozba pro mír v Evropě zmiňuje Rusko. NATO se snaží už delší dobu posílit svoje východní křídlo. Je politika Vladimira Putina podle Vašeho názoru agresivní?

Je rozvážně agresivní; tj. je agresivní, ale racionálně agresivní. Putin chce expanzi a vezme si to, co mu bude dovoleno si vzít. Pokud budeme ustupovat, zabere toho hodně. Když ale ví, že by narazil na odpor a následkem jeho agrese by byla válka, která by zničila bohatství a moc jeho garnitury (a taky i mnoho životů ruských i našich, ale jemu a jeho garnituře nejde o životy ruských lidí, natož našich, ale jen o vlastní bohatství a moc), pak by se agrese nedopustil, na to je příliš racionální a rozvážný.

Republikán Donald Trump se již několikrát pochvalně vyjádřil na adresu Putina. Pokud by se stal prezidentem, je vůbec možné, aby se z Ruska a USA, tedy vždy více či méně nepřátel, najednou staly spojenci?

Rusko a USA nebyly vždy nepřátelé; v 19. století byli spojenci a přátelé (např. během Občanské války Severu proti Jihu chvíli Británie a Francie sympatizovaly s jižanskou Konfederací a nejlepším zahraničním spojencem prezidenta Unie Lincolna byl ruský car Alexandr II.); a nepřátelství nastalo až s nástupem komunistického, bolševického režimu v Rusku.

Dnešní režim v Rusku není ani komunistický, ani demokratický, ale je post-komunistický, autoritářský. Pokud by se prezidentem USA stal Trump, vše je pak otevřené: to, že by se choval jako prezident supervelmoci, a tudíž velmocenské ambice Ruska zadržoval, ale i to, že by se s Ruskem dohodl nad našimi hlavami a na náš úkor.

Baracku Obamovi pomalu končí mandát. Jak jeho působení v Bílém domě zhodnotit?

Jako velice neúspěšného a negativního prezidenta, který svou domácí politikou odpovědnost, soběstačnost a nezávislost občanů na státu oslabil, moc státu rozšířil; ale naopak, v zahraničí moc a vliv amerického státu oslabil a umenšil. Za jeho vlády USA zaznamenaly geopolitické ústup ze světa.

Vy jste býval poradcem expremiéra Petra Nečase, později pak bývalého pražského primátora Tomáše Hudečka. Jak vidíte budoucnost pravice v Česku? Má například ODS pod vedením Petra Fialy dost sil, aby se vrátila do vlády?

V demokracii politické kyvadlo kmitá pomalu, ale jistě. Každá vládní garnitura či strany se časem stanou nepopulární a ty v opozici toho využijí a pomalu se začnou stávat populárnějšími. Petrovi Fialovi se povedlo propad ODS zastavit a tu stranu zachránit. Nemyslím, že pravice bude v ČR vládnout už po příštích sněmovních volbách, ale po těch přespříštích to už bude reálné. Bude to ale samozřejmě záviset od toho, jak věrohodné a autentické, anebo naopak nevěrohodné a zkorumpované osoby nabídne coby své kandidáty na poslance, senátory, ministry, premiéra.

Andrej Babiš se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že komunisty už nelze ignorovat. Na komunální úrovni se běžně uzavírají koalice s KSČM. Je podle Vás reálné, aby se tato strana dostala zase k moci?

Na krajské a nižší úrovni ano (to už je nyní). Otázkou je, zda i na celostátní. Kdyby po příštích sněmovních volbách měly Babišovo ANO a KSČM dohromady sněmovní většinu, vytvořil by s nimi Babiš koalici? To ví jen on sám, a možná zatím ani on sám a říká si, že se rozhodne až potom. Bude záležet na tom, jaký tlak pak společnost spontánně a masově vyvine, aby si to nemohl dovolit, neboť v každé Sněmovně je většinových vládních koalic možných několik; nemusí to být jen jedna konkrétní.

Jak se s odstupem času díváte na politiku Václava Havla?

České republice pomohl jako osoba i jako symbol nesmírně, hlavně v zahraničí. V domácí politice byl coby lídr naprosto klíčový v prvních dvou letech po listopadu '89; pak jeho vliv klesal a stal se standardním prezidentem. Bylo logické, že po rozpadu ČSFR se stal i prvním prezidentem českým. Jeho druhé české prezidentské funkční období však už bylo o poznání slabší, než to první; příliš často se realitě své země vzdaloval esoterickými úvahami o globálních problémech lidstva. Přesto jako symbol i nadále pomáhal reputaci země v zahraničí.

Děkujeme za rozhovor.