Politici promluvili k událostem roku 2016. A je to skutečně pikantní

ANKETA – S koncem blížícího se konce roku nastal čas na malé bilancování. Našich politiků jsme se zeptali, jaké události roku 2016, ať už zahraniční nebo domácí, považují za klíčové a důležité. A některé odpovědi jsou opravdu ostré.

„Nejvýznamnějšími světovými událostmi byly Brexit a volba Donalda Trumpa, což obojí svědčí o hlubokém rozdělení společnosti. Polovina lidí se cítí být existenčně ohrožena a je nespokojena s politickým statusem quo. Je to výstraha i pro nás, i u nás je velká část voličů nespokojena, chce razantní změnu a proto volí ANO Andreje Babiše, či SPD Tomia Okamury. A na co by lidé neměli zapomínat? Že změna nemusí být vždy k lepšímu. KDU-ČSL se v každém případě bude snažit ony příkopy mezi lidmi zasypávat, nikoli prohlubovat. Být změnou k lepšímu," uvedl pro EuroZprávy.cz předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

„Za uplynulý rok považuji za velmi silný moment kauzu Brady. Myslím, že podobné rozdělení české společnosti tu hodně dlouho nebylo," řekl nám lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Podle exministra zahraničí a obrany Alexandra Vondry (ODS) byl zásadní hlavně začátek prosince. „Zejména 'černý pátek' 9.12. kdy parlament zakázal kouření ve všech barech a hospodách. Babiš a Sobotka se stali hrobaři tradiční české hospody. Ty na venkově kvůli EET a protikuřáckému tažení nepřežijí. Začátek konce liberální demokracie v naší zemí," uvedl pro naši redakci.

„Rok 2016 nebyl nijak přelomový. Mírná valorizace platů a důchodů jistě občany ČR po letech půstu potěšila, jen škoda, že šlo stále jen o drobečky ve srovnání s růstem bohatství elit. V ČR jsme pak především prošli na podzim volbami – v krajích sice vyhrálo ANO, ale má jen 5 hejtmanů. Levice nedopadla nejlépe, ale KSČM udržela hejtmana v Ústeckém kraji. Otázka, zda se v ČR proměňuje struktura moci, je otevřená a ukáže se v roce 2017. Ze světových událostí nás nepochybně dlouhodobě ovlivní volba Trumpa v USA a brexit – teprve se ale ukáže jak. V sousedství mě potěšila nová koalice v berlínském sněmu. Die Linke tam vládne s SPD a Zelenými – je to signál, že situace v Německu se dramaticky neposouvá ke krajní pravici. Podobně mě potěšilo, že se v Rakousku stal prezidentem Van der Bellen a ne populista Hofer," sdělil serveru EuroZprávy.cz místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Za nejdůležitější považuji brexit a volbu Donalda Trumpa americkým prezidentem. I když jsou to zahraniční události, které se našich občanů přímo nedotýkají, tyto události jasně ukazují změny, ke kterým dochází. Lidé mají dost elitářů a byrokratických politiků. V Bruselu, v Americe, ale je to vidět i u nás, na naší politické scéně. Mezi další události řadím chování Turecka, které po pokusu o převrat a výhrůžkách prezidenta Erdogana může být spouštěčem další migrační krize. U nás to pak bylo zavedení EET a kauza udělení (ne)vyznamenání pana Bradyho. To, co z toho vzniklo za frašku, bylo vůči panu Bradymu nedůstojné," řekl naší redakci předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.

„Nejzásadnější událost je jednoznačně zvolení Donalda Trumpa, a to nejen roku, ale půlstoletí. Přišla naděje na konec agresivní válečné politiky USA a a naděje na smír zápasu s východem, naděje, že nedojde k válce s Ruskem, kterou západní elity po léta připravovaly. Pro nás v České republice, v malé zemi ve střední Evropě, musí být na prvním místě mír – a o to se snažím v politice usilovat," reagoval v SMS zprávě pro naši redakci předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

„V uplynulém roce bylo několik významných událostí, ale žádná podle mne nebyla natolik vyčnívající, aby byla jednoznačně tou top-událostí. Bezesporu k těm významným na mezinárodní scéně patří dosud stále v praxi neodstartovaný brexit, volba amerického prezidenta, resp. spíše vítězství Donalda Trumpa a opakování prezidentských voleb v Rakousku. Tyto jmenované události mají jedno (vlastně dvě) společná pojítka: Jednak to, že lidé už se nedají tolik manipulovat mainstreamem, průzkumy a mediální masáží (což je bezesporu pozitivní) a dokáží v uplatnění svého názoru jít "proti proudu". A jednak (bohužel - a to je velmi negativní) i to, že výsledek volby je zpochybňován a jsou konány velmi konkrétní kroky nebo alespoň pokusy o zvrácení výsledku volby lidí. Dosud nejvlivnější skupiny nemíní akceptovat výsledky voleb. A to je jev velmi nebezpečný," domnívá se nezařazený poslanec Karel Fiedler.

„Na domácí politické scéně bych vyzdvihl okamžik až opravdu z posledních dnů. V tom, že jej pokládám za velmi významný, budu nejspíš (ale docela dobře je možné, že jen zatím) osamocený. A to je sdělení ČSSD s jakými tématy hodlá jít do sněmovních voleb a s jakými tématy hodlá (dle jejich názoru a přání) porazit ANO a Andreje Babiše. Tedy výrazný posun vlevo a prosazování vyloženě socialistických návrhů. Za velmi nebezpečné vnímám populistické návrhy na výrazné zvýšení zdanění a současně výrazné zvyšování mandatorních výdajů státu. Nejširším vrstvám líbivé rozdávání a rozhazování může krátkou dobu fungovat. Je na čem stavět a pomyslně z čeho brát (z dalšího zadlužování). Právě totiž asi končí doba ekonomicky příhodných a pozitivních výsledků. Že tyto socialistické nápady mohou výrazně aktuálně slušně fungující hospodářství a ekonomiku zadusit, je pro ČSSD nepodstatné. Chtějí vyhrát a vládnout, ať to stojí, co to stojí...a to je hodně špatná a nebezpečná možnost. Doufám, že občané na tyto sliby už znovu neskočí a nezapomenou na to, jak je ČSSD podvedla v minulých volbách s církevními restitucemi..." dodal pro EuroZprávy.cz Fiedler.

Související

Martin Exner Původní zpráva

Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

EuroZprávy.cz zjišťovaly, jak se čeští politici staví k závazkům v rámci NATO a k otázce možné obrany proti Rusku. Kandidáti do Sněmovny se shodují, že Česko nemá alternativu k členství v Alianci a musí pomáhat spojencům, liší se ale v pohledu na konkrétní kroky, například při sestřelování ruských dronů či posilování protivzdušné obrany. Do debaty se zapojil i vojenský analytik Tomáš Řepa, podle něhož je klíčové, aby Rusko čelilo jasné a silné reakci, protože právě síle historicky nejlépe rozumí.
Václav Pláteník Původní zpráva

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

Více souvisejících

anketa politici Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 2 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy