Politici promluvili k událostem roku 2016. A je to skutečně pikantní

ANKETA – S koncem blížícího se konce roku nastal čas na malé bilancování. Našich politiků jsme se zeptali, jaké události roku 2016, ať už zahraniční nebo domácí, považují za klíčové a důležité. A některé odpovědi jsou opravdu ostré.

„Nejvýznamnějšími světovými událostmi byly Brexit a volba Donalda Trumpa, což obojí svědčí o hlubokém rozdělení společnosti. Polovina lidí se cítí být existenčně ohrožena a je nespokojena s politickým statusem quo. Je to výstraha i pro nás, i u nás je velká část voličů nespokojena, chce razantní změnu a proto volí ANO Andreje Babiše, či SPD Tomia Okamury. A na co by lidé neměli zapomínat? Že změna nemusí být vždy k lepšímu. KDU-ČSL se v každém případě bude snažit ony příkopy mezi lidmi zasypávat, nikoli prohlubovat. Být změnou k lepšímu," uvedl pro EuroZprávy.cz předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

„Za uplynulý rok považuji za velmi silný moment kauzu Brady. Myslím, že podobné rozdělení české společnosti tu hodně dlouho nebylo," řekl nám lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Podle exministra zahraničí a obrany Alexandra Vondry (ODS) byl zásadní hlavně začátek prosince. „Zejména 'černý pátek' 9.12. kdy parlament zakázal kouření ve všech barech a hospodách. Babiš a Sobotka se stali hrobaři tradiční české hospody. Ty na venkově kvůli EET a protikuřáckému tažení nepřežijí. Začátek konce liberální demokracie v naší zemí," uvedl pro naši redakci.

„Rok 2016 nebyl nijak přelomový. Mírná valorizace platů a důchodů jistě občany ČR po letech půstu potěšila, jen škoda, že šlo stále jen o drobečky ve srovnání s růstem bohatství elit. V ČR jsme pak především prošli na podzim volbami – v krajích sice vyhrálo ANO, ale má jen 5 hejtmanů. Levice nedopadla nejlépe, ale KSČM udržela hejtmana v Ústeckém kraji. Otázka, zda se v ČR proměňuje struktura moci, je otevřená a ukáže se v roce 2017. Ze světových událostí nás nepochybně dlouhodobě ovlivní volba Trumpa v USA a brexit – teprve se ale ukáže jak. V sousedství mě potěšila nová koalice v berlínském sněmu. Die Linke tam vládne s SPD a Zelenými – je to signál, že situace v Německu se dramaticky neposouvá ke krajní pravici. Podobně mě potěšilo, že se v Rakousku stal prezidentem Van der Bellen a ne populista Hofer," sdělil serveru EuroZprávy.cz místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Za nejdůležitější považuji brexit a volbu Donalda Trumpa americkým prezidentem. I když jsou to zahraniční události, které se našich občanů přímo nedotýkají, tyto události jasně ukazují změny, ke kterým dochází. Lidé mají dost elitářů a byrokratických politiků. V Bruselu, v Americe, ale je to vidět i u nás, na naší politické scéně. Mezi další události řadím chování Turecka, které po pokusu o převrat a výhrůžkách prezidenta Erdogana může být spouštěčem další migrační krize. U nás to pak bylo zavedení EET a kauza udělení (ne)vyznamenání pana Bradyho. To, co z toho vzniklo za frašku, bylo vůči panu Bradymu nedůstojné," řekl naší redakci předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.

„Nejzásadnější událost je jednoznačně zvolení Donalda Trumpa, a to nejen roku, ale půlstoletí. Přišla naděje na konec agresivní válečné politiky USA a a naděje na smír zápasu s východem, naděje, že nedojde k válce s Ruskem, kterou západní elity po léta připravovaly. Pro nás v České republice, v malé zemi ve střední Evropě, musí být na prvním místě mír – a o to se snažím v politice usilovat," reagoval v SMS zprávě pro naši redakci předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

„V uplynulém roce bylo několik významných událostí, ale žádná podle mne nebyla natolik vyčnívající, aby byla jednoznačně tou top-událostí. Bezesporu k těm významným na mezinárodní scéně patří dosud stále v praxi neodstartovaný brexit, volba amerického prezidenta, resp. spíše vítězství Donalda Trumpa a opakování prezidentských voleb v Rakousku. Tyto jmenované události mají jedno (vlastně dvě) společná pojítka: Jednak to, že lidé už se nedají tolik manipulovat mainstreamem, průzkumy a mediální masáží (což je bezesporu pozitivní) a dokáží v uplatnění svého názoru jít "proti proudu". A jednak (bohužel - a to je velmi negativní) i to, že výsledek volby je zpochybňován a jsou konány velmi konkrétní kroky nebo alespoň pokusy o zvrácení výsledku volby lidí. Dosud nejvlivnější skupiny nemíní akceptovat výsledky voleb. A to je jev velmi nebezpečný," domnívá se nezařazený poslanec Karel Fiedler.

„Na domácí politické scéně bych vyzdvihl okamžik až opravdu z posledních dnů. V tom, že jej pokládám za velmi významný, budu nejspíš (ale docela dobře je možné, že jen zatím) osamocený. A to je sdělení ČSSD s jakými tématy hodlá jít do sněmovních voleb a s jakými tématy hodlá (dle jejich názoru a přání) porazit ANO a Andreje Babiše. Tedy výrazný posun vlevo a prosazování vyloženě socialistických návrhů. Za velmi nebezpečné vnímám populistické návrhy na výrazné zvýšení zdanění a současně výrazné zvyšování mandatorních výdajů státu. Nejširším vrstvám líbivé rozdávání a rozhazování může krátkou dobu fungovat. Je na čem stavět a pomyslně z čeho brát (z dalšího zadlužování). Právě totiž asi končí doba ekonomicky příhodných a pozitivních výsledků. Že tyto socialistické nápady mohou výrazně aktuálně slušně fungující hospodářství a ekonomiku zadusit, je pro ČSSD nepodstatné. Chtějí vyhrát a vládnout, ať to stojí, co to stojí...a to je hodně špatná a nebezpečná možnost. Doufám, že občané na tyto sliby už znovu neskočí a nezapomenou na to, jak je ČSSD podvedla v minulých volbách s církevními restitucemi..." dodal pro EuroZprávy.cz Fiedler.

Související

Martin Exner Původní zpráva

Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

EuroZprávy.cz zjišťovaly, jak se čeští politici staví k závazkům v rámci NATO a k otázce možné obrany proti Rusku. Kandidáti do Sněmovny se shodují, že Česko nemá alternativu k členství v Alianci a musí pomáhat spojencům, liší se ale v pohledu na konkrétní kroky, například při sestřelování ruských dronů či posilování protivzdušné obrany. Do debaty se zapojil i vojenský analytik Tomáš Řepa, podle něhož je klíčové, aby Rusko čelilo jasné a silné reakci, protože právě síle historicky nejlépe rozumí.
Václav Pláteník Původní zpráva

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

Více souvisejících

anketa politici Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 2 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 6 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy