Praha - Současný prezident Václav Klaus byl v Občanském fóru jednou z prvních osobností z jiného okruhu než disidentského či uměleckého. V podstatě ihned se dostal do názorových střetů s vedoucí osobností Občanského fóra Václavem Havlem, které provázely celou jeho další politickou kariéru.
Václava Klause přivedla v listopadu 1989 na schůzi Občanského fóra Rita Klímová, matka budoucího ministra informatiky a šéfa týdeníku Respekt Vladimíra Mlynáře. Představila ho jako odborníka na ekonomii, kteří mezi humanitně zaměřenými disidenty chyběli. Od počátku se názorově střetával s Václavem Havlem, který byl zvolen ještě koncem prosince 1989 prvním nekomunistickým prezidentem po 40 letech. Disidenti se pokusili Klause zbavit tím, že jej odsunou do křesla šéfa centrální banky.
Guvernérem centrální banky se nikdy nestal, do první popřevratové vlády vedené Mariánem Čalfou nastoupil jako ministr financí a ve funkci pokračoval i po prvních svobodných volbách v červnu 1990, které drtivě vyhrálo Občanské fórum v českých zemích a Verejnosť proti nasiliu na Slovensku jako politická hnutí reprezentující odpor proti komunistům a vůli ke společenské změně.
Klausův pohled na politiku se ostře lišil od disidentského, respektive Havlova, pojetí 'nepolitické' politiky. Na počátku 90. let se proto stále častěji s Václavem Havlem střetával. Klaus požadoval změnit Občanské fórum z beztvarého širokého hnutí na klasickou politickou stranu. Vnitřní neshody v OF nakonec vedly v dubnu 1991 k jeho zániku, respektive k rozštěpení na Klausovu Občanskou demokratickou stranu (ODS) a Občanské hnutí (OH). Klaus začal stranu budovat s jasnou strukturou a pravicovým politickým programem, naopak OH bylo spíše levicově-liberální hnutí.
V říjnu roku 1991 byl Václav Klaus jmenován místopředsedou vlády ČSFR. ODS pod jeho vedením a s programem reforem Svoboda a prosperita zvítězila ve volbách v červnu 1992 a Klaus se stal předsedou vlády, tehdy ještě v rámci československé federace. Na Slovensku vyhrálo nacionalistické Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara. V obou částech federace propadla hnutí bývalých disidentů a česká a slovenská část společného státu vykročily každá jiným směrem.
Spolu s novým slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem se významně podílel na dojednání rozdělení Československa, ke kterému došlo k 1. lednu 1993.
V letech 1993 až 1997 byl Klaus premiérem vlády už samostatné České republiky.
Pod jeho vedením, zpočátku jako ministra financí, později jako premiéra, proběhla transformace socialistického plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Významnou částí tohoto procesu byla privatizace, největší část státního majetku byla privatizována kupónovou metodou.
Václav Klaus vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Při studiu se seznámil se svou pozdější manželkou Livií. Po úspěšném absolvování studia dostal tzv. umístěnku do podniku zahraničního obchodu a nastoupil na základní vojenskou službu – jako ligový basketbalista ovšem do Dukly Praha, takže běžnou vojenskou službou projít nemusel. V té době se také přihlásil do konkursu na místo v Ekonomickém ústavu ČSAV a uspěl. V roce 1968 získal titul kandidát ekonomických věd. Koncem 80. let, přesně v roce 1987, začal pracovat v Prognostickém ústavu ČSAV.
Související
Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje
Zeman ještě není fit. Na Pražském hradě bude v úterý chybět
Václav Klaus , sametová revoluce , 1989
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
před 2 hodinami
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
před 3 hodinami
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
před 4 hodinami
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
před 5 hodinami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
před 6 hodinami
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
před 8 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
před 9 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
před 10 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
včera
Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD
včera
Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny
včera
Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje
včera
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
včera
Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku
včera
Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident
včera
Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána
Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.
Zdroj: Libor Novák