Praha - Současný prezident Václav Klaus byl v Občanském fóru jednou z prvních osobností z jiného okruhu než disidentského či uměleckého. V podstatě ihned se dostal do názorových střetů s vedoucí osobností Občanského fóra Václavem Havlem, které provázely celou jeho další politickou kariéru.
Václava Klause přivedla v listopadu 1989 na schůzi Občanského fóra Rita Klímová, matka budoucího ministra informatiky a šéfa týdeníku Respekt Vladimíra Mlynáře. Představila ho jako odborníka na ekonomii, kteří mezi humanitně zaměřenými disidenty chyběli. Od počátku se názorově střetával s Václavem Havlem, který byl zvolen ještě koncem prosince 1989 prvním nekomunistickým prezidentem po 40 letech. Disidenti se pokusili Klause zbavit tím, že jej odsunou do křesla šéfa centrální banky.
Guvernérem centrální banky se nikdy nestal, do první popřevratové vlády vedené Mariánem Čalfou nastoupil jako ministr financí a ve funkci pokračoval i po prvních svobodných volbách v červnu 1990, které drtivě vyhrálo Občanské fórum v českých zemích a Verejnosť proti nasiliu na Slovensku jako politická hnutí reprezentující odpor proti komunistům a vůli ke společenské změně.
Klausův pohled na politiku se ostře lišil od disidentského, respektive Havlova, pojetí 'nepolitické' politiky. Na počátku 90. let se proto stále častěji s Václavem Havlem střetával. Klaus požadoval změnit Občanské fórum z beztvarého širokého hnutí na klasickou politickou stranu. Vnitřní neshody v OF nakonec vedly v dubnu 1991 k jeho zániku, respektive k rozštěpení na Klausovu Občanskou demokratickou stranu (ODS) a Občanské hnutí (OH). Klaus začal stranu budovat s jasnou strukturou a pravicovým politickým programem, naopak OH bylo spíše levicově-liberální hnutí.
V říjnu roku 1991 byl Václav Klaus jmenován místopředsedou vlády ČSFR. ODS pod jeho vedením a s programem reforem Svoboda a prosperita zvítězila ve volbách v červnu 1992 a Klaus se stal předsedou vlády, tehdy ještě v rámci československé federace. Na Slovensku vyhrálo nacionalistické Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara. V obou částech federace propadla hnutí bývalých disidentů a česká a slovenská část společného státu vykročily každá jiným směrem.
Spolu s novým slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem se významně podílel na dojednání rozdělení Československa, ke kterému došlo k 1. lednu 1993.
V letech 1993 až 1997 byl Klaus premiérem vlády už samostatné České republiky.
Pod jeho vedením, zpočátku jako ministra financí, později jako premiéra, proběhla transformace socialistického plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Významnou částí tohoto procesu byla privatizace, největší část státního majetku byla privatizována kupónovou metodou.
Václav Klaus vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Při studiu se seznámil se svou pozdější manželkou Livií. Po úspěšném absolvování studia dostal tzv. umístěnku do podniku zahraničního obchodu a nastoupil na základní vojenskou službu – jako ligový basketbalista ovšem do Dukly Praha, takže běžnou vojenskou službou projít nemusel. V té době se také přihlásil do konkursu na místo v Ekonomickém ústavu ČSAV a uspěl. V roce 1968 získal titul kandidát ekonomických věd. Koncem 80. let, přesně v roce 1987, začal pracovat v Prognostickém ústavu ČSAV.
Související
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
před 2 hodinami
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
před 3 hodinami
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
před 3 hodinami
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
před 4 hodinami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 5 hodinami
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 6 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 7 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 8 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 8 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 9 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 10 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 11 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 11 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 12 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 13 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 14 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 14 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 16 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Zdroj: Libor Novák