ROZHOVOR - Předseda vlády a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka tvrdí, že bohumínské usnesení přijaté v roce 1995 zakazující spolupráci s KSČM je přežitek. Sám by si podle svých slov takovou spolupráci na vládní úrovni dokázal představit. Politolog a vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ale upozornil, že v takovém případě by spojenectví obou stran jen horko těžké shánělo dalšího partnera a v ohrožení by byla například zahraniční politika České republiky.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky by případná povolební koalice s KSČM nebyla problém. Proč se rozhodl k něčemu, na co dlouhých 22 let neměl nikdo odvahu?
Je potřeba si uvědomit, že Bohuslav Sobotka se ještě nerozhodnul, je to deklarace, která je součástí předvolební kampaně, přičemž zůstává otázka, zda bude vůbec ČSSD po volbách v postavení, aby rozhodovala o složení koalice. Navíc to není úplně tak, že by nikdo v minulosti o koalici v minulosti neuvažoval nebo nemluvil, vzpomeňme Miroslava Kalouska ještě coby lidoveckého politika po volbách 2006, který navrhoval vytvoření vlády ČSSD tolerované KSČM.
Nelze brát Sobotkova slova jako snahu o zastavení ministra financí Andreje Babiše, aby po volbách jeho hnutí ANO nebylo v koalici? Tedy snahu o to najít co nejvíce partnerů, kteří půjdou proti Babišovi?
Úvaha o spolupráci s komunisty rozhodně nemůže sloužit jako základ nějaké širší koalice proti Babišovi. Spíše je za tím snaha odpoutat ČSSD od vnímání jako strany, která je s ANO v koaliční vládě. Představit voličům perspektivu, že by to mohlo být jinak a že by Sobotka překročením Rubikonu Bohumínského usnesení mohl nabídnout voličům koncept čistě levicové vlády. Odpovídá to ostatně obratu doleva, které sociální demokracie provádí v oblasti ekonomických a sociálních politik. Sobotka je zřejmě přesvědčen, že tento levicový profil strany může otevřeností vůči komunistům posílit a přesvědčit tak důsledně levicově orientované voliče, že ČSSD je pro ně zajímavou stranou.
Psali jsme: KOMENTÁŘ: Sobotka pozval komunisty do vlády. Zapomněl už na tanky? Tohle by český volič přehlížet nemělLidovci obratem koalici s komunisty odmítli. Lze to brát tak, že by Sobotka získal jednoho potenciálního partnera, ale o jiného by přišel?
Pokud by koalice ČSSD a KSČM neměla velmi solidní podporu ve sněmovně, velmi těžko by hledala nějakého partnera. Tradiční pravicové strany by neměly jediný důvod takovou vládu podporovat. KDU-ČSL je sice poměrně pružná ve svých postojích k formování koalic, ale minimálně v této fázi námluv se Starosty do spolupráce s KSČM nemá žádný důvod jít a naopak může získat drobné politické body, když takovou představu jednoznačně odmítne. ČSSD by nemohla věrohodně spolupracovat ani s Okamurou, pokud by se do sněmovny dostal. Paradoxně jediná možná trajektorie spolupráce těchto stran by vedla směrem k ANO, které je pragmatické a mohlo by spolupracovat v podstatě s kýmkoliv. Ale to skutečně spekulujeme, protože dlouhodobé rozložení voličské podpory prostě ČSSD neumožňuje, aby hrála roli strany, která bude po volbách formovat vládu. V současné ekonomické situaci není ani razantní obrat doleva zárukou stoupajících preferencí.
Jak se můžeme dnes dívat na bohumínské usnesení? Opravdu je přežité a veřejnosti na něm nezáleží?
Na to jsou dvě odpovědi. Z hlediska významu pro většinu veřejnosti je již bohumínské usnesení skutečně poněkud „vyhaslé“. Antikomunismus již nemá onen mobilizační potenciál, který měl v první dekádě demokratické transformace. To nicméně neznamená, že by důvodem byla nějaká transformace komunistické strany, že by komunisté nějak podstatně změnili svůj program a cíle. K ničemu takovému nedošlo, a když budeme pozorně sledovat projevy některých komunistických politiků i materiály, které strana publikuje, zjistíme velmi rychle, že jejich představy nejsou nutně vázány na demokracii. KSČM ale již není vnímaná veřejností jako významné nebezpečí.
Psali jsme: Sobotka by uzavřel koalici s KSČM. Bohumínské usnesení pokládá za přežitéDokážete si představit koalici s komunisty? Jak by reálně vypadala?
To je představa poněkud divoká. Zejména v oblasti zahraniční politiky si spolupráci moc představit nedovedu. V tomto směru působí Sobotkovo vyjádření vlastně dost alibisticky. Když tvrdí, že podmínkou takové koalice by musel být souhlas KSČM s proevropskou politikou, je si jistě dobře vědom, že by to bylo pro komunisty velmi komplikované akceptovat. O NATO a našich závazcích nemluvě. Ale český volič volí především s ohledem na ekonomické a sociální politiky stran a v tomto ohledu by koalice sociálních demokratů a komunistů šla hodně doleva například v otázce progresivního zdanění a zvýšení korporátních daní a zjevně by byla schopna dosáhnout konsensu.
V řadě krajů koalice ČSSD s KSČM probíhala nebo probíhá a takovou bouři nikdy nevyvolala. V čem je tato představa na vládní úrovni horší?
Horší je v tom, že komunisté v celostátní vládě by získali možnost ovlivňovat nastavení českého politického systému či zahraniční politiku. A tady vnímám KSČM jako skutečně nebezpečnou stranu. V současném kontextu je představa nějaké další bolševické revoluce nesmyslná, ale například představa komunistů ve vládě poškozujících již tak pošramocené renomé Česka v EU a NATO zcela reálná.
Prezident Miloš Zeman by podle svých slov s KSČM v koalici neměl problém. Dala se tato reakce očekávat, nebo je překvapivá?
Dalo se to očekávat, vzpomeňme na jeho postoj před volbami 2013, kdy mluvil o konceptu menšinové vlády ČSSD tolerované komunisty. Ale zároveň si také musíme uvědomit, že Zemanovi nezáleží ani na dobrém volebním výsledku ČSSD a ani na dobré povolební pozici této strany.
Děkujeme za rozhovor.
Související
Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Bohuslav Sobotka , rozhovor , Vít Hloušek (politolog)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 54 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák