ROZHOVOR | Půjde Česko proti Evropě? Politolog má obavy z budoucnosti

ROZHOVOR - Předseda vlády a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka tvrdí, že bohumínské usnesení přijaté v roce 1995 zakazující spolupráci s KSČM je přežitek. Sám by si podle svých slov takovou spolupráci na vládní úrovni dokázal představit. Politolog a vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ale upozornil, že v takovém případě by spojenectví obou stran jen horko těžké shánělo dalšího partnera a v ohrožení by byla například zahraniční politika České republiky.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky by případná povolební koalice s KSČM nebyla problém. Proč se rozhodl k něčemu, na co dlouhých 22 let neměl nikdo odvahu?

Je potřeba si uvědomit, že Bohuslav Sobotka se ještě nerozhodnul, je to deklarace, která je součástí předvolební kampaně, přičemž zůstává otázka, zda bude vůbec ČSSD po volbách v postavení, aby rozhodovala o složení koalice. Navíc to není úplně tak, že by nikdo v minulosti o koalici v minulosti neuvažoval nebo nemluvil, vzpomeňme Miroslava Kalouska ještě coby lidoveckého politika po volbách 2006, který navrhoval vytvoření vlády ČSSD tolerované KSČM.

Nelze brát Sobotkova slova jako snahu o zastavení ministra financí Andreje Babiše, aby po volbách jeho hnutí ANO nebylo v koalici? Tedy snahu o to najít co nejvíce partnerů, kteří půjdou proti Babišovi?

Úvaha o spolupráci s komunisty rozhodně nemůže sloužit jako základ nějaké širší koalice proti Babišovi. Spíše je za tím snaha odpoutat ČSSD od vnímání jako strany, která je s ANO v koaliční vládě. Představit voličům perspektivu, že by to mohlo být jinak a že by Sobotka překročením Rubikonu Bohumínského usnesení mohl nabídnout voličům koncept čistě levicové vlády. Odpovídá to ostatně obratu doleva, které sociální demokracie provádí v oblasti ekonomických a sociálních politik. Sobotka je zřejmě přesvědčen, že tento levicový profil strany může otevřeností vůči komunistům posílit a přesvědčit tak důsledně levicově orientované voliče, že ČSSD je pro ně zajímavou stranou.

Psali jsme: KOMENTÁŘ: Sobotka pozval komunisty do vlády. Zapomněl už na tanky? Tohle by český volič přehlížet neměl  

Lidovci obratem koalici s komunisty odmítli. Lze to brát tak, že by Sobotka získal jednoho potenciálního partnera, ale o jiného by přišel?

Pokud by koalice ČSSD a KSČM neměla velmi solidní podporu ve sněmovně, velmi těžko by hledala nějakého partnera. Tradiční pravicové strany by neměly jediný důvod takovou vládu podporovat. KDU-ČSL je sice poměrně pružná ve svých postojích k formování koalic, ale minimálně v této fázi námluv se Starosty do spolupráce s KSČM nemá žádný důvod jít a naopak může získat drobné politické body, když takovou představu jednoznačně odmítne. ČSSD by nemohla věrohodně spolupracovat ani s Okamurou, pokud by se do sněmovny dostal. Paradoxně jediná možná trajektorie spolupráce těchto stran by vedla směrem k ANO, které je pragmatické a mohlo by spolupracovat v podstatě s kýmkoliv. Ale to skutečně spekulujeme, protože dlouhodobé rozložení voličské podpory prostě ČSSD neumožňuje, aby hrála roli strany, která bude po volbách formovat vládu. V současné ekonomické situaci není ani razantní obrat doleva zárukou stoupajících preferencí.

Jak se můžeme dnes dívat na bohumínské usnesení? Opravdu je přežité a veřejnosti na něm nezáleží?

Na to jsou dvě odpovědi. Z hlediska významu pro většinu veřejnosti je již bohumínské usnesení skutečně poněkud „vyhaslé“. Antikomunismus již nemá onen mobilizační potenciál, který měl v první dekádě demokratické transformace. To nicméně neznamená, že by důvodem byla nějaká transformace komunistické strany, že by komunisté nějak podstatně změnili svůj program a cíle. K ničemu takovému nedošlo, a když budeme pozorně sledovat projevy některých komunistických politiků i materiály, které strana publikuje, zjistíme velmi rychle, že jejich představy nejsou nutně vázány na demokracii. KSČM ale již není vnímaná veřejností jako významné nebezpečí.

Psali jsme: Sobotka by uzavřel koalici s KSČM. Bohumínské usnesení pokládá za přežité  

Dokážete si představit koalici s komunisty? Jak by reálně vypadala?

To je představa poněkud divoká. Zejména v oblasti zahraniční politiky si spolupráci moc představit nedovedu. V tomto směru působí Sobotkovo vyjádření vlastně dost alibisticky. Když tvrdí, že podmínkou takové koalice by musel být souhlas KSČM s proevropskou politikou, je si jistě dobře vědom, že by to bylo pro komunisty velmi komplikované akceptovat. O NATO a našich závazcích nemluvě. Ale český volič volí především s ohledem na ekonomické a sociální politiky stran a v tomto ohledu by koalice sociálních demokratů a komunistů šla hodně doleva například v otázce progresivního zdanění a zvýšení korporátních daní a zjevně by byla schopna dosáhnout konsensu.

V řadě krajů koalice ČSSD s KSČM probíhala nebo probíhá a takovou bouři nikdy nevyvolala. V čem je tato představa na vládní úrovni horší?

Horší je v tom, že komunisté v celostátní vládě by získali možnost ovlivňovat nastavení českého politického systému či zahraniční politiku. A tady vnímám KSČM jako skutečně nebezpečnou stranu. V současném kontextu je představa nějaké další bolševické revoluce nesmyslná, ale například představa komunistů ve vládě poškozujících již tak pošramocené renomé Česka v EU a NATO zcela reálná.

Prezident Miloš Zeman by podle svých slov s KSČM v koalici neměl problém. Dala se tato reakce očekávat, nebo je překvapivá?

Dalo se to očekávat, vzpomeňme na jeho postoj před volbami 2013, kdy mluvil o konceptu menšinové vlády ČSSD tolerované komunisty. Ale zároveň si také musíme uvědomit, že Zemanovi nezáleží ani na dobrém volebním výsledku ČSSD a ani na dobré povolební pozici této strany.

Děkujeme za rozhovor.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka rozhovor Vít Hloušek (politolog)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 54 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy