ROZHOVOR | Že chtěl Štrougal elektřinu v železné oponě vypnout? Jen výmluva, říká historik Pavel Žáček

ROZHOVOR - Státní zástupci polského Ústavu národní paměti (IPN) zahájili trestní řízení v případech polských uprchlíků zabitých elektřinou pod vysokým napětím na československé státní hranici. Hlavní žijící zodpovědnou osobou je podle historiků letos třiadevadesátiletý bývalý ministr vnitra, pozdější člen politbyra a československý premiér Lubomír Štrougal.

Štrougalovo vyšetřování šlo v Česku do ztracena; Úřad pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu loni v únoru rozhodl, že Štrougal nebude stíhán kvůli promlčení případu.

Poláci teď kauzu znovu otevírají kvůli svým obětem na československé hranici. Podle výzkumu provedeného Platformou evropské paměti a svědomí je bývalý člen československého politbyra Lubomír Štrougal zodpovědný za smrt minimálně šedesáti lidí.

Ten se hájí, že chtěl už od roku 1961, kdy nastoupil do funkce ministra vnitra, napětí v drátech vypnout. Zdržela to ale prý politická jednání a personální změny. „Klasická výmluva. Ale historickým faktem je, že ani relativně mocný ministr vnitra nebyl schopen nějak zásadně změnit nastavený represivní systém,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org historik Pavel Žáček.

Jaké dáváte nynějšímu vyšetřování šance, když byla věc podle českého trestního řádu odložena kvůli promlčení?

Vzhledem k tomu, že polské vyšetřovací orgány budou postupovat v rámci vlastní jurisdikce, i za pomoci současných právních nástrojů využitelných v Evropské unii, můžeme být ještě překvapeni. Pochopitelně záleží zejména na míře kooperace českých úřadů – archivů, policie i státních zástupců.

Je to „chytrý“ krok – obnovit vyšetřování na smrti polských občanů, i když jde o hranici bývalého Československa?

Někdejší železná opona byla hranicí celého komunistického bloku. Při její ochraně bezpečnostní složky jednotlivých států spolupracovaly, byl to jejich společný úkol. Československé pohraniční orgány zajišťovaly, aby do svobodného světa neunikli nejenom občané Československa, ale i dalších komunistických států, včetně Polska.

Jaký předpokládáte další vývoj? Je možné, pokud věc dospěje k obvinění, že budou Poláci žádat o vydání ke stíhání? Je možná cesta nějaké právní pomoci?

Pokud budou české orgány v rámci právní pomoci postupovat nepodjatě a dostatečně rychle – například Úřad dokumentace a vyšetřování poskytne výsledky svého šetření, můžeme se dočkat i trestního stíhání. Připomeňme ovšem fakt, že příslušné orgány České republiky nebyly schopné v případě Lubomíra Štrougala nastolit spravedlnost. Tak jen doufejme, že nebudou bránit aktuálnímu polskému pokusu. Osudy mrtvých – nutno říci všech národností – ze železné opony by měl být pro nás stále zavazující.

Štrougalova reakce je známa z loňska: Chtěli jsme elektriku vypnout, byl jsem přesvědčen, že vysoké napětí nemá být použito k ochraně státní hranice, zdržela to ale politická jednání a personální změny. Jak tuto obhajobu hodnotíte?

Klasická výmluva. Ale historickým faktem je, že ani relativně mocný ministr vnitra nebyl schopen nějak zásadně změnit nastavený represivní systém. Proč by to také dělal? Nikdo to od něj nečekal.

Byl Štrougal spíš jakýmsi „architektem opony“, nebo technokratickým ministrem, kterého by bylo možné považovat za umírněného? Jaká byla jeho role?

Domnívám se, že ho příliš vnímáme prostřednictvím jeho „reformní“ role za normalizace. V první polovině šedesátých let šlo o mocného ministra vnitra, s výraznou sovětskou podporou, který ve funkci nahradil ještě mocnějšího Rudolfa Baráka. Z titulu své tehdejší funkce nemohl být příliš umírněný. I když rozdíl mezi ním a Barákem bezesporu existoval. Především však vracel bezpečnostní aparát – včetně Státní bezpečnosti – pod kontrolu vedení komunistické strany.

Na nynějším vyšetřování se podílejí na slovenské a polské straně ústavy paměti národa, veřejné instituce, kdežto roli českého ÚSTR supluje nevládní organizace – Platforma evropské paměti a svědomí. To je trochu smutný konec toho, co zde začalo v roce 2007…

Ano, v gesci polského IPN jsou i vyšetřovací pravomoci. Vzpomínám, když jsme zakládali Ústav pro studium totalitních režimů, tak bylo možné ho zkonstruovat podle polského vzoru, tj. včetně lustrací převzatých od ministerstva vnitra a s vyšetřovacím úsekem – připojením Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Vzhledem k tomu, že jsem byl poměrně detailně seznámen s jejich aktuálním stavem, tak jsem se k tomuto spojení neodhodlal. Jak bylo vidět, tak pro českou politickou a společenskou realitu úplně stačilo propojení ÚSTR s Archivem bezpečnostních složek (ABS). Máte pravdu, po 25 letech existence ÚDV a skoro deseti letech existence ÚSTR je situace v této oblasti poměrně tristní. Což je patrné právě ve srovnání s našimi zahraničními partnery. Jako bytostný optimista však vidím světlo na konci tunelu.

Jak je mezi evropskými institucemi vnímán v této souvislosti současný ÚSTR, který jste spoluzakládal a vedl?

Poměrně kriticky. Zejména vnímají rozpad řady společných projektů, personální čistky a také aktuální malé až nicotné výsledky ve vědecké a publikační činnosti. Polští přátelé jsou dokonce přesvědčeni, že ÚSTR opanovali komunisté. Rozpadla se úzká spolupráce, těžce odpracovaná v zakladatelské éře ÚSTR i ABS. Objektivně vzato není divu, že nejpozitivněji byla ÚSTR prezentována zahraniční cesta do Albánie…

Ředitelka platformy Neela Winkelmannová tvrdí, že ke stíhání na české straně nebyla ochota. Jak byste to formuloval vy – i jako bývalý pracovník ÚDV?

Myslím, že s tím lze souhlasit. Když už byli vyšetřovatelé ÚDV schopni kvalifikovaně zahájit trestní řízení (hlavně před čistkou v roce 1998, ale částečně i poté), tak se proti stavěli státní zástupci. A pokud se se závěry vyšetřovatelů ztotožnil státní zástupce, vyjádřili i v jasných kauzách – např. vlastizrada – svůj nesouhlas soudci. Myslím si, že tato neschopnost do určité míry zkomplikovala utváření právního státu a také vyslala negativní signál všem budoucím potenciálním uzurpátorům totalitní moci: Demokracie je slabá a není schopna potrestat politicky motivované zločiny funkcionářů totalitního režimu.

Rozhovor byl publikován na serveru HlidaciPes.org.

Související

Lubomír Štrougal

Zemřel komunistický premiér a ministr Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let

Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, stál v čele federální vlády.
Ústavní soud, ilustrační fotografie.

Pozůstalí podali ústavní stížnost proti zastavení stíhání Štrougala

Skupina pozůstalých po lidech, kteří byli za komunistického režimu usmrceni na československých hranicích, podala ústavní stížnost proti zastavení stíhání expremiéra Lubomíra Štrougala. Zpochybňují v ní závěry znaleckého posudku, podle kterého nelze sedmadevadesátiletého bývalého politika stíhat, protože není schopen chápat své trestní řízení.

Více souvisejících

Lubomír Štrougal rozhovor Ústav paměti národa Komunismus

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy