Praha - Prezident Miloš Zeman podepsal několik nových zákonů. Obcím zůstane určitá pravomoc ve vztahu k poskytování státních doplatků na bydlení. Státní příspěvky zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením se zvýší.
Sněmovna do novely o hmotné nouzi zavedla nové nástroje, kterými budou moci obecní úřady poskytování doplatků ovlivňovat. Obecní úředníci budou moci opatřením obecné povahy vyhlásit "oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů". Úřad práce by tam pak nemohl vyplácet doplatky novým žadatelům.
Zákon také zahrne určitou ochranu společenství vlastníků jednotek. Bude moci být přímým příjemcem doplatků, pokud vlastník bytu, jenž ho pronajímá lidem v hmotné nouzi, nehradí příspěvky do fondu oprav nebo náklady na služby.
Část příspěvku na živobytí budou moci úřady podle předlohy vyplácet lidem poukázkami na nákup zboží. Ze zákona vypadne možnost zvýšit o 300 korun částku na živobytí lidem, kteří prokážou, že mají zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání nebo s výkonem veřejné služby.
Doplatek na bydlení se novelou sníží z 90 procent státem stanovených nákladů na bydlení nejvýše na 80 procent. Úřady práce ho budou moci obyvatelům ubytoven přiznat až tehdy, pokud by v obci lidé nemohli sehnat běžné bydlení a měli by k ní nějaký vztah.
Státní příspěvky zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením se zvýší. Budou moci dosáhnout až 9500 korun měsíčně místo nynějších 8800 korun.
Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který na chráněných pracovních místech zaměstnává víc než polovinu lidí se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Zvýšení dotace má kompenzovat letošní růst minimální mzdy na 11.000 korun měsíčně. Zaměstnavatelé by se bez změny výše příspěvku potýkali se zvýšením osobních nákladů.
Příspěvky zaměstnavatelům zákonodárci zvýšili v souvislosti s růstem minimální mzdy i loni, a to o 800 korun. Zaměstnavatelé můžou dostávat také dotaci až 2700 korun měsíčně na další náklady související se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. V případě zaměstnávání zdravotně znevýhodněných lidí činí příspěvky až 5000 korun na plat a až 1000 korun na další náklady.
Související
Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín
NRZP vadí nevyplácení příspěvku na péči ze Slovenska
zdravotně postižení , zaměstnavatelé , obce , Bydlení , sociálně vyloučení
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
před 1 hodinou
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
před 2 hodinami
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
před 3 hodinami
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
před 5 hodinami
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
před 6 hodinami
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
před 6 hodinami
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
před 7 hodinami
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
před 8 hodinami
Zemřel Jean-Marie Le Pen
před 8 hodinami
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
před 9 hodinami
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
před 10 hodinami
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
před 11 hodinami
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
před 11 hodinami
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
před 12 hodinami
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
před 13 hodinami
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
před 13 hodinami
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
před 14 hodinami
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
před 15 hodinami
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
včera
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek