Praha – Změny české ústavy, které by změnily český volební systém nebo počty poslanců a senátorů dnes jednoznačně odmítli expremiéři Petr Pithart, Vladimír Špidla a Jiří Paroubek. Podle některých politiků bylo chybou i zavedení přímé volby prezidenta.
O změnách ústavy se dnes mluvilo v debatě pořádané Politologickým klubem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pro zavedení většinového volebního systému se v předchozím bloku debaty vyslovil vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Podle něj je třeba zajistit efektivnější systém vládnutí. „Hlavní problém je koaliční vládnutí. Jenom dvě vlády dovládly, pana Klause a pana Zemana. Možná i my dovládneme. Mezitím bylo jedenáct vlád, které vládly jen dva roky. Efektivnější pro řízení státu by byl většinový systém," řekl dnes vicepremiér. Už v únoru mluvil o snížení počtu poslanců a senátorů ze současných 281 na 101.
Bývalí šéfové vlád s ním ale nesouhlasí. „Když se člověk zabývá ústavou, tak najde dílčí věci, co má smysl měnit. Ale radikální revize, jako přechod k prezidentskému nebo většinovému systému, k tomu důvody nejsou," řekl Špidla. „Sny, že se ústavní změnou otevřou nebesa a sestoupí mesiáš, jsou naivní a nebezpečné," vysvětloval.
Ústava sice podle Pitharta není dokonalá, její znění je ale povedené, a proto by se do ní mělo zasahovat co nejméně. Změny ústavy totiž podle něj mohou narušit stabilitu celého českého společenského zřízení. „Musíme se bát otevřít ústavu. Nikdo neví, co se (při jednání o její změně) domluví, a nakonec z toho bude galimatyáš," řekl.
Jiří Paroubek přiznal, že podporuje neustálé drobné změny ústavy, dodal ale také, že nepodporuje žádný razantní zásah do základního právního dokumentu. Výslovně odmítl zavádění většinového systému při volbě do Sněmovny a návrh na snížení počtu poslanců a senátorů. „Chceme, aby demokracie byla reprezentativní, aby to bylo co nejširší uplatnění politického spektra v různých názorech," řekl.
Odmítl také posilování pravomocí prezidenta republiky. Podle něj k tomu není důvod ani po změně způsobu volby hlavy státu, kterou od roku 2013 nevolí zákonodárci, ale občané. I v Rakousku, kde se prezident rovněž volí přímo, je podle Paroubka role hlavy státu spíš ceremoniální.
Zavedení přímé volby prezidenta dnes v debatě Politologického klubu označili za chybu vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek i šéf poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura.
Související
V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?
Po Zemanovi nezůstane myšlenkové dědictví, jen bonmoty a vzpomínky na deformaci demokracie, říká politolog Kopeček pro EZ
ústava čr , Petr Pithart , Vladimír Špidla , Jiří Paroubek
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 3 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 5 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák