Expremiéři odmítají změnu volebního systému, Přímá volba prezidenta prý byla chyba

Praha – Změny české ústavy, které by změnily český volební systém nebo počty poslanců a senátorů dnes jednoznačně odmítli expremiéři Petr Pithart, Vladimír Špidla a Jiří Paroubek. Podle některých politiků bylo chybou i zavedení přímé volby prezidenta.

O změnách ústavy se dnes mluvilo v debatě pořádané Politologickým klubem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pro zavedení většinového volebního systému se v předchozím bloku debaty vyslovil vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Podle něj je třeba zajistit efektivnější systém vládnutí. „Hlavní problém je koaliční vládnutí. Jenom dvě vlády dovládly, pana Klause a pana Zemana. Možná i my dovládneme. Mezitím bylo jedenáct vlád, které vládly jen dva roky. Efektivnější pro řízení státu by byl většinový systém," řekl dnes vicepremiér. Už v únoru mluvil o snížení počtu poslanců a senátorů ze současných 281 na 101.

Bývalí šéfové vlád s ním ale nesouhlasí. „Když se člověk zabývá ústavou, tak najde dílčí věci, co má smysl měnit. Ale radikální revize, jako přechod k prezidentskému nebo většinovému systému, k tomu důvody nejsou," řekl Špidla. „Sny, že se ústavní změnou otevřou nebesa a sestoupí mesiáš, jsou naivní a nebezpečné," vysvětloval.

Ústava sice podle Pitharta není dokonalá, její znění je ale povedené, a proto by se do ní mělo zasahovat co nejméně. Změny ústavy totiž podle něj mohou narušit stabilitu celého českého společenského zřízení. „Musíme se bát otevřít ústavu. Nikdo neví, co se (při jednání o její změně) domluví, a nakonec z toho bude galimatyáš," řekl.

Jiří Paroubek přiznal, že podporuje neustálé drobné změny ústavy, dodal ale také, že nepodporuje žádný razantní zásah do základního právního dokumentu. Výslovně odmítl zavádění většinového systému při volbě do Sněmovny a návrh na snížení počtu poslanců a senátorů. „Chceme, aby demokracie byla reprezentativní, aby to bylo co nejširší uplatnění politického spektra v různých názorech," řekl.

Odmítl také posilování pravomocí prezidenta republiky. Podle něj k tomu není důvod ani po změně způsobu volby hlavy státu, kterou od roku 2013 nevolí zákonodárci, ale občané. I v Rakousku, kde se prezident rovněž volí přímo, je podle Paroubka role hlavy státu spíš ceremoniální.

Zavedení přímé volby prezidenta dnes v debatě Politologického klubu označili za chybu vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek i šéf poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura.

Související

Peníze, ilustrační fotografie. Komentář

V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.
Lubomír Kopeček Rozhovor

Po Zemanovi nezůstane myšlenkové dědictví, jen bonmoty a vzpomínky na deformaci demokracie, říká politolog Kopeček pro EZ

Před 10 lety, 26. ledna 2013, byl hlavou státu zvolen Miloš Zeman. Stalo se tak v historicky první přímé prezidentské volbě v České republice. Tato skutečnost dodala jeho mandátu větší legitimitu, nepochybuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EurpoZprávy.cz. Profesor působící na Fakultě sociálních studí Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI se Zemanovi se věnoval v knize „Příběh talentovaného pragmatika: Intelektuál válčící s intelektuály“, a také ve srovnávací biografii českých prezidentů „Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus a Zeman – paralelní životopisy“. Za nepříjemný dopad zavedení přímé volby prezidenta považuje mimo jiné vybuzené emoce a možné dlouhodobé rozdělení společnosti, jak ukazuje právě Zemanův případ.

Více souvisejících

ústava čr Petr Pithart Vladimír Špidla Jiří Paroubek

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Filip Turek

Komunisté půjdou s kýmkoli, hlavně se vrátit k moci. Slovy o jejich podpoře se vybarvil i Turek

Pomyslný pakt o neútočení mezi SPD a koalicí Stačilo, stejně jako výrok lídra Motoristů Filipa Turka o možné vládě za podpory komunistů, ukazují, jak daleko jsou některé strany ochotny zajít v touze sesadit současnou vládu a shrábnout pro sebe pár poslaneckých mandátů. Komunisté se mezitím horečně snaží o návrat do Sněmovny, a to nikoliv s novou vizí, ale jako pasažéři v cizím voze. Jejich přestrojení za jakési podivné sociální demokraty však naráží na limity historické paměti i vlastní ideové vyprázdněnosti.

včera

Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

CNN: Češi se zatajeným dechem čekají na vyřešení dlouholeté záhady

Národní archiv se v pátek chystá otevřít obálku, ve které by se měla nacházet poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Poslední slova státníka údajně zapsal jeho syn Jan Masaryk těsně před otcovou smrtí v září roku 1937. Historici obálku zapečetili a uložili do archivu s podmínkou, že se může otevřít až po dvaceti letech.

včera

Izraelská armáda

Izraelské jednotky se probojovávají do centra Gazy. Vytlačují zbývající civilisty z domovů

Izraelské jednotky se snaží vytlačit zbývající civilisty z domovů v Gaze. Pozemní ofenzíva, která odstartovala brzy ráno v úterý, už zničila velké části největšího městského centra v Pásmu Gazy. Před zahájením pozemní operace provedly Izraelské obranné síly (IDF) 150 leteckých a dělostřeleckých útoků. Dvě armádní divize se pomalu probojovávají do centra města, kde se k nim v příštích dnech má připojit třetí.

včera

včera

včera

Evropská unie

Evropská komise navrhuje kvůli událostem v Gaze pozastavit část obchodní dohody s Izraelem

Evropská komise navrhla pozastavit část obchodní dohody s Izraelem z důvodu probíhající humanitární krize v Pásmu Gazy. Eurokomisař Maroš Šefčovič prohlásil, že ačkoliv EU lituje, že musí přistoupit k takovému kroku, považuje ho za „přiměřený a proporcionální“ vzhledem k naléhavé situaci. Evropská unie je pro Izrael nejdůležitějším obchodním partnerem, s celkovým objemem obchodu se zbožím 42,6 miliardy eur v roce 2024. .

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu chce mít z Izraele "super Spartu". Ve světě se ale mění ve vyvrhele

Pouhé hodiny před zahájením pozemní ofenzivy ve městě Gaza premiér Benjamin Netanjahu připravoval zemi na ekonomickou izolaci a vyzýval Izrael, aby se stal "super Spartou" Blízkého východu. Tato vize militarizované, částečně soběstačné společnosti, která se spoléhá na vlastní výrobu a omezené obchodní styky, vyvolala mezi Izraelci neklid. Mnoho z nich se totiž obává, že se jejich země stane vyvrhelem na mezinárodní scéně.

včera

Předvolební meeting koalice SPOLU v čele s Petrem Fialou v Brně (11.09.2025)

Fiala se konečně změnil z naškrobeného profesora ve zdatného politika. Pozdě

Premiér Petr Fiala se na sklonku svého mandátu snaží změnit způsob komunikace s veřejností a dohání, co v terénní kampani dlouho zanedbával. V kontrastu s agresivní mobilizací ze strany Andreje Babiše však působí spíše defenzivně. Otázkou zůstává, zda jeho pozdní obrat může ještě něco změnit, protože průzkumy naznačují, že premiérské křeslo mu utíká mezi prsty.

včera

Alexej Navalnyj

Testy prokázaly, že Navalného ve vězení otrávili, tvrdí vdova

Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj, který zemřel 16. února 2024 ve věznici v Kharp, byl s největší pravděpodobností otráven. Testy vzorků jeho biologického materiálu, které se podařilo jeho týmu dostat do laboratoří dvou západních zemí, to potvrdily. Uvedla to vdova Julija Navalná.

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Odpor k Izraeli sílí. Stále více států požaduje vyloučení z Eurovize

V souvislosti s válkou v Gaze se rozvinula krize, která vyvolala intenzivní kulturní kritiku Izraele v celé Evropě. Španělsko se stalo nejnovější zemí, která pohrozila bojkotem Eurovize, a to v době, kdy se podle webu Politico stále více států přiklání k tomu, aby byl Izrael vyloučen. Některé evropské vlády sice považují kulturní bojkot za oprávněný, jiné, včetně izraelských představitelů a židovských skupin, varují, že to může vést k antisemitismu.

včera

Evropská unie

Politico: EU se chce zavděčit Trumpovi. Chystá protičínské sankce

Evropská unie se chystá navrhnout sankce proti dalším čínským společnostem, které jsou podle ní napojené na válečné úsilí Kremlu. Toto diplomatické gesto má za cíl přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na Rusko a ukončil válku na Ukrajině. Během víkendu Trump uvedl, že se připojí k sankcím proti Vladimiru Putinovi, ale jen pokud NATO zastaví veškerý dovoz ropy z Ruska a uvalí cla na Čínu ve výši 50 až 100 procent.

včera

Robinson se měl k atentátu na Kirka přiznat svému spolubydlícímu

Podle prokuratury se muž, který je obviněn ze zastřelení aktivisty Charlieho Kirka, k činu přiznal v tajné zprávě pro svého spolubydlícího, který byl zároveň jeho partnerem. Tyler Robinson je nyní obviněn ze sedmi trestných činů a prokuratura pro něj žádá trest smrti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy