Expremiéři odmítají změnu volebního systému, Přímá volba prezidenta prý byla chyba

Praha – Změny české ústavy, které by změnily český volební systém nebo počty poslanců a senátorů dnes jednoznačně odmítli expremiéři Petr Pithart, Vladimír Špidla a Jiří Paroubek. Podle některých politiků bylo chybou i zavedení přímé volby prezidenta.

O změnách ústavy se dnes mluvilo v debatě pořádané Politologickým klubem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pro zavedení většinového volebního systému se v předchozím bloku debaty vyslovil vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Podle něj je třeba zajistit efektivnější systém vládnutí. „Hlavní problém je koaliční vládnutí. Jenom dvě vlády dovládly, pana Klause a pana Zemana. Možná i my dovládneme. Mezitím bylo jedenáct vlád, které vládly jen dva roky. Efektivnější pro řízení státu by byl většinový systém," řekl dnes vicepremiér. Už v únoru mluvil o snížení počtu poslanců a senátorů ze současných 281 na 101.

Bývalí šéfové vlád s ním ale nesouhlasí. „Když se člověk zabývá ústavou, tak najde dílčí věci, co má smysl měnit. Ale radikální revize, jako přechod k prezidentskému nebo většinovému systému, k tomu důvody nejsou," řekl Špidla. „Sny, že se ústavní změnou otevřou nebesa a sestoupí mesiáš, jsou naivní a nebezpečné," vysvětloval.

Ústava sice podle Pitharta není dokonalá, její znění je ale povedené, a proto by se do ní mělo zasahovat co nejméně. Změny ústavy totiž podle něj mohou narušit stabilitu celého českého společenského zřízení. „Musíme se bát otevřít ústavu. Nikdo neví, co se (při jednání o její změně) domluví, a nakonec z toho bude galimatyáš," řekl.

Jiří Paroubek přiznal, že podporuje neustálé drobné změny ústavy, dodal ale také, že nepodporuje žádný razantní zásah do základního právního dokumentu. Výslovně odmítl zavádění většinového systému při volbě do Sněmovny a návrh na snížení počtu poslanců a senátorů. „Chceme, aby demokracie byla reprezentativní, aby to bylo co nejširší uplatnění politického spektra v různých názorech," řekl.

Odmítl také posilování pravomocí prezidenta republiky. Podle něj k tomu není důvod ani po změně způsobu volby hlavy státu, kterou od roku 2013 nevolí zákonodárci, ale občané. I v Rakousku, kde se prezident rovněž volí přímo, je podle Paroubka role hlavy státu spíš ceremoniální.

Zavedení přímé volby prezidenta dnes v debatě Politologického klubu označili za chybu vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek i šéf poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura.

Související

Peníze, ilustrační fotografie. Komentář

V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.
Lubomír Kopeček Rozhovor

Po Zemanovi nezůstane myšlenkové dědictví, jen bonmoty a vzpomínky na deformaci demokracie, říká politolog Kopeček pro EZ

Před 10 lety, 26. ledna 2013, byl hlavou státu zvolen Miloš Zeman. Stalo se tak v historicky první přímé prezidentské volbě v České republice. Tato skutečnost dodala jeho mandátu větší legitimitu, nepochybuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EurpoZprávy.cz. Profesor působící na Fakultě sociálních studí Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI se Zemanovi se věnoval v knize „Příběh talentovaného pragmatika: Intelektuál válčící s intelektuály“, a také ve srovnávací biografii českých prezidentů „Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus a Zeman – paralelní životopisy“. Za nepříjemný dopad zavedení přímé volby prezidenta považuje mimo jiné vybuzené emoce a možné dlouhodobé rozdělení společnosti, jak ukazuje právě Zemanův případ.

Více souvisejících

ústava čr Petr Pithart Vladimír Špidla Jiří Paroubek

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy