Česko by si mělo zachovat pozici ke kvótám, shodují se europoslanci

Štrasburk – Čeští europoslanci se domnívají, že by Česko mělo i navzdory dnešní kritice ze strany Evropského parlamentu i Evropské komise trvat na svém odmítavém postoji k přerozdělování uprchlíků na základě kvót. 

Evropská komise pohrozila, že nebude váhat se zahájením řízení vůči zemím, které uprchlíky z Řecka a Itálie odmítají přijímat. Řada europoslanců ale vyzvala na plenárním zasedání ve Štrasburku státy, aby naplnily kvóty, které si samy schválily.

Podle Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) zvolila EU v systému kvót velmi špatnou strategii. „(Předseda Evropské komise Jean-Claude) Juncker v momentě, když viděl, že kvóty nefungují a nebudou fungovat, tak měl tu strategii prostě změnit. Měl jít více do dobrovolnosti, měl povzbuzovat státy, ukazovat příklady, kde to funguje, a ne jim začít vyhrožovat," myslí si. Výsledkem tlaku je jen to, že se řada zemí vzepřela a klidně se vystaví i řízení pro porušení unijních smluv, kterým dnes eurokomisař pro otázky vnitra Dimitris Avramopulos pohrozil.

Zdechovský se domnívá, že problém často spočívá i na straně samotných uprchlíků v Řecku a Itálii, kteří do střední a východní Evropy nechtějí, protože o těch státech nic neví a protože se bojí toho, že by si ekonomicky příliš nepolepšili.

Europoslanec Miroslav Poche (ČSSD) říká, že by si mělo Česko zachovat svou současnou pozici a trvat na přijímání migrantů na základě dobrovolnosti. „Samozřejmě nadále platí, že musíme hledat cesty, jak pomáhat lidem, kteří se ocitli ne vlastní vinou v tíživých životních situacích. Ovšem tato pomoc nesmí být vynucována pod tlakem zdviženého ukazováčku Komise," uvedl.

Hrozby některých svých kolegů, kteří chtějí zemím odmítajícím kvóty krátit finanční prostředky z EU, označil za neférové. „Je to na hraně legálnosti," dodal. Poche je přesvědčen, že s blížícím se koncem lhůty na relokace, která uplyne letos v září, tlak komise na členské státy, aby naplnily své kvóty, poroste. Připustil také, že země odmítající povinné přesídlování běženců mohou mít kvůli svému postoji nyní problémy, a to v souvislosti s nedávným zvolením Emmanuela Macrona francouzským prezidentem.

S odmítavým postojem vůči přijímání migrantů na základě kvót souhlasí i europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM). Připomíná, že nikdo z těch, kteří tyto věci prosazují, ještě nebyl schopen říci, jak udržet ty migranty v zemi, která je jim určena. Podle něj se „koloniální mocnosti" jako Francie, Británie a Itálie, ke kterým se přidalo i Německo, snahou o přesídlení migrantů do zbytku EU snaží to, "co si samy zavinily", přenést na ostatní státy.

Související

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) uprchlíci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Miroslav Poche Jaromír Kohlíček (KSČM)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy