Extremismus v ČR? Zájem u uprchlickou krizi opadá, roste rivalita mezi ND a DSSS

Praha - Z výroční zprávy o extremismu za rok 2016 vyplývá, že radikáloné loni v Česku uspořádali 308 akcí, což bylo o jednu víc než v roce 2015. Anarchistické subjekty loni pořádaly 133 akcí, pravicové 129 a protimigrační či protiislámská hnutí 49. Počet extremistických trestných činů loni meziročně klesl o 32 na 143. Aktivnější byla v roce 2016 Národní Demokracie (ND). Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) charakterizovalo umírněné a nevýrazné vystupování, i když má větší členskou základu.

Na extrémní pravici podle dokumentu, který každoročně vydává ministerstvo vnitra, pokračovala nejednotnost způsobená osobními spory hlavních představitelů těchto subjektů.

Silná rivalita přetrvávala mezi DSSS a ND. U obou politických stran byl patrný odliv sympatizantů, který se projevil zanedbatelnými výsledky v krajských volbách. "Dílčím tématem zpočátku roku byla nadále migrace, od které se extrémně pravicové subjekty přesunuly k důraznější kritice a protestům proti členství ČR v EU, NATO a proti tuzemské politické reprezentaci jako celku," stojí ve výroční zprávě, kterou příští týden projedná vláda.

Do ND loni vstoupily osoby známé působením v neonacistickém hnutí. DSSS naopak podle vnitra ztratila širší podporu neonacistů.

Krizi v loňském roce podle výroční zprávy zažily protiislámské a protimigrační subjekty, které nebyly schopné spolupracovat a štěpily se. "Pokles zájmu veřejnosti o téma migrace a vnitřní neshody uvnitř hnutí vedly fakticky k jeho úplnému rozkladu," zdůrazňuje výroční zpráva.

Na extrémní levici vloni podle odborníků stagnovala anarchistická scéna a její militantní část. "Autoritářské skupiny byly nadále fragmentované a nenašla se výraznější postava či kolektiv, které by je sjednotily. Členská základna zůstala slabá," stojí v dokumentu. Aktivity extrémní levice se utlumily v souvislosti s tím, že klesl zájem o migrační témata. Loni také proti roku 2015 přestalo zapalování policejních aut, takový případ byl zaznamenán pouze jeden.

Související

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policisté loni řešili 149 nenávistně motivovaných činů, meziročně více

Policie začala v loňském roce řešit celkem 149 nenávistně motivovaných trestných činů, což je meziročně o 41 více. Z loňských případů jich zatím objasnila 69. Terčem skutků byli nejčastěji Židé, následovali Romové a zástupci LGBT+ komunity. Pachatelé se nejvíce dopouštěli násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Vyplývá to ze zprávy o problematice extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Více souvisejících

extremismus dsss Národní demokracie Anarchisté Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 48 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 9 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy