Sešup popularity Zemana, nedůvěřuje mu 59 procent Čechů. Propadla se i vláda

Vládě důvěřuje méně než čtvrtina (23 %) veřejnosti, když 1 % dotázaných vládě „rozhodně důvěřuje“ a 22 % jí „spíše důvěřuje“. Téměř tři čtvrtiny (74 %) občanů vládě nedůvěřují, v tom 31 % jí „rozhodně nedůvěřuje“ a dalších 43 % jí „spíše nedůvěřuje“. Zbývající 3 % se nedokázala vyjádřit.

Poslanecká sněmovna má důvěru asi pětiny (21 %) občanů, tři čtvrtiny (75 %) jí nedůvěřují. Senátu důvěřuje o málo více než čtvrtina (27 %) občanů a podíl nedůvěřujících je u něj na úrovni dvou třetin (66 %).

Krajským zastupitelstvům důvěřuje 41 % dotázaných, nedůvěřuje jim 42 % a zbývajících 17 % se nedokáže rozhodnout. V případě hejtmanů (a v Praze primátora) pak důvěra činí 40 % a podíl nedůvěřujících tvoří 37 % při téměř čtvrtinovém (23 %) podílu nerozhodnutých, kteří uvedli odpověď „nevím“.

V případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 60 %, v tom 9 % obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje“ a 51 % jim „spíše důvěřuje“. Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí asi třetinu (33 %), přičemž „spíše“ jim nedůvěřuje 22 % a „rozhodně“ 11 %. Srovnatelně hodnocení jsou také starostové, když důvěru jim vyjádřilo 61 % dotázaných, v tom 14 % „rozhodně“ a 47 % „spíše“, nedůvěra ke starostům dosáhla 30 %, když 20 % respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje“ a 10 % jim „rozhodně nedůvěřuje“.

V porovnání s předchozím šetřením z dubna 2017 důvěra zkoumaným institucím vesměs poklesla a nedůvěra stoupla, přičemž u vlády, prezidenta a Poslanecké sněmovny jde o posun velice výrazný a podle všeho spojený s květnovou vládní krizí, která probíhala a vrcholila těsně před a v průběhu samotného sběru dat v terénu, uvedl soc.cas.cz.

V případě vlády důvěra v součtu odpovědí „rozhodně důvěřuje“ a „spíše důvěřuje“ poklesla o 17 procentních bodů, nedůvěra pak o 18 procentních bodů vzrostla, přičemž o 15 procentních bodů se zvýšil podíl odpovědí „rozhodně nedůvěřuje“ (z 16 % na 31 %). U prezidenta podíl důvěry pokleslo 14 procentních bodů, nedůvěra se zvýšila o rovněž o 14 procentních bodů, přičemž 10 procentních bodů (ze 17 % na 27 %) činí vzestup samotného podílu rozhodné nedůvěry.

Častěji prezidentovi důvěřují či méně nedůvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, věřící katolíci, obyvatelé Moravy a zejména Jihomoravského kraje, dotázaní z Libereckého kraje, voliči KSČM či ANO a ti, kdo důvěřují vládě a ostatním zkoumaným institucím, byť v případě Senátu a starostů je propojení důvěr s důvěrou prezidentovi slabší než u vlády či Poslanecké sněmovny.

Naopak nižší důvěru nebo vyšší nedůvěru k němu vykazují absolventi vysokých škol, obyvatelé Čech a zejména Prahy, Jihočeského a Středočeského kraje, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, voliči ODS či TOP 09, nerozhodnutí voliči a ti, kdo nedůvěřují vládě a dalším institucím.