Přehled: Kde byli čeští politici na vojně? A jaké hodnosti si odnesli?

Povinná základní vojenská služba byla zrušena ke dni 1. ledna 2005. V současné době tak bude nutno absolvovat brannou povinnost pouze v případě ohrožení státu nebo za válečného stavu. Od roku 1945 byla vojenská služba dvouletá, k odvodu se běžně chodilo v 19 letech, nástup do služby byl obvyklý ve 20 letech. V roce 1990 byla služba zkrácena na 18 měsíců a následně v roce 1993 na jeden rok. Učňům a studentům středních a vysokých škol byl umožněn odklad nástupu až po skončení studia.

Jak jsou na tom čeští politici s vojenskou službou? Kde a na jakých pozicích sloužili?

Předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Petr Gazdík působil během roku 1998 u Hradní stráže. Pro EuroZprávy.cz uvedl, že to bylo v rámci 2. strážní roty. Europoslanec Petr Mach (Svobodní) brannou povinností neprošel, studoval na vysoké škole a následně byla základní vojenská služba zrušena.

Podobně na tom je i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na otázku kdy a kde sloužil, odpověděl, že: "S ohledem na můj ročník narození a studium na VŠ nikdy a nikde", uvedl. Povinná vojenská služba prý skončila dva roky před jeho promocí. Český poslanec v Evropském parlamentu Jan Zahradil (ODS) pro EuroZprávy.cz sdělil, že vojenskou službu absolvoval v letech 1987-1988. "Jednoročně jako tzv. špagát neboli absolvent vojenské katedry VŠ, u tehdejších protichemických jednotek v Liberci," napsal. Vyřazen byl jako četař v záloze.

Pavel Telička (ANO) absolvoval jednoroční službu. "Zprvu v Českých Budějovicích, následně v Prešově. Nastoupil jsem jako svobodník, v den odchodu do civilu mě povýšili z četaře na podporučíka," sdělil pro náš server europoslanec.

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek v reakci na dotaz uvedl, že absolvoval jednoletou základní službu na letišti v Hradci Králové v roce 1985. Kalousek je majorem v záloze, v roce 1989 už nestihl být povýšen do důstojnické hodnosti, povýšil až po roce 1990.

Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš na vojně nepůsobil, studoval dvě vysoké školy. Během jeho studia byla zrušena povinná vojna. "Nicméně jsem pacifista, takže bych jinak volil náhradní vojenskou službu ideálně ve formě péče o staré lidi," dodal pro EuroZprávy.cz. 

Předseda ODS Petr Fiala byl na vojně v letech 1988-1989. A to v Plzni, Tachově a v Horažďovicích. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš absolvoval vojenskou katedru a závěrečné soustředění u vojska. Jako absolvent rukoval na rok, do první důstojnické hodnosti byl jmenován v roce 1985. "Absolventi nastupovali tehdy běžně na tabulková místa důstojníků. Z prezenční služby jsem se vracel jako poručík. Záhy ale přišel rok 1989 a na cvičení už jsem nechodil," uvedl. 

Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek (ANO) absolvoval základní vojenskou službu v letech 1980 - 1982 v Seredi jako řidič. Petr Pithart (KDU-ČSL) byl v roce 1962 odveden k pohraniční stráži do Malacek. Absolvoval také školu pro důstojníky v záloze v Bruntále, stal se četařem. Zbytek služby vykonal v Záhorské Nové Vsi na Slovensku u pohraniční roty v hodnosti zástupce velitele roty, propuštěn byl po 26 měsících v hodnosti podporučík. Po podpisu Charty 77 na jaře 1977 byl degradován na vojína.

Na vojně působil i současný ministr obrany Martin Stropnický (ANO), který už dříve pro média uvedl, že sloužil v Benešově u motostřeleckého pluku a následně v Armádním uměleckém sboru. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) absolvoval 10 měsíců civilní služby (tu bylo možno podstoupit až po roce 1990) na Úřadu městské části města Brna - Králova Pole, následně se stal poslancem.

Prvním prezidentem s tzv. modrou knížkou je Miloš Zeman. Ten v minulosti pro TV Prima potvrdil, že na vojnu nenastoupil kvůli srdeční vadě. To Václav Klaus absolvoval vojenskou katedru VŠE a stal se majorem finanční služby v záloze. Václav Havel působil dva roky u ženijního praporu v Českých Budějovicích.

V letech 1993 až 2011 armáda udělovala jako důstojnické hodnosti hodnost podporučíka, poručíka, nadporučíka, kapitána, majora, podplukovníka a plukovníka. Následovali generálové, kdy nejvyšší hodností byl armádní generál.