ROZHOVOR | ČSSD jedná zvláštně a rizikově. Chovanec a Zaorálek mohou stranu rozbít napadrť, tvrdí pro EZ politolog

Je odchod Bohuslava Sobotky z čela ČSSD překvapivý, nebo se dal očekávat? Ještě nedávno strana totiž tvrdila, že informace slovenské tiskové agentury TASR o jeho konci jsou spekulace…

Pro mě je spíše velkým překvapením, že se to tak táhlo. Říká se, že tyhle změny se mají dělat rychle, razantně a mají být spojeny s nějakou emocí a změnou. A ne několik dnů nechávat tuto otázku otevřenou, dávat prosto ke spekulacím a připomínání určitého neúspěchu a hendikepu ČSSD. Čili největším překvapením je míra toho řešení.

V minulosti se v Česku i v zahraničí takové změny dělaly rychle, aby se co nejméně ublížilo značce strany, aby se co nejméně vytahovaly její slabiny a hříchy. Změna byla většinou rychlá a spojená s pozitivní emocí. To se v tomto případě vytratilo, My jsme se vlastně jen dozvěděli, že se jedna funkce rozdělí na trojvládí, triumvirát, což podle mě bude pro voliče značně zmatečné. A to bylo vše. Neobjevilo se žádné téma, žádná informace o odlišném stylu, důrazu na hodnoty či to, kam strana bude směřovat. V době, kdy se blíží volby, je to velmi zvláštní, poměrně nestandardní a velmi rizikové.

Co přesně podle Vás zlomilo Sobotkovi vaz? Spor s Andrejem Babišem, krize v manželství, nebo pokles preferencí, na které se odvolává? Případně vše dohromady?

Myslím si, že klíčový moment bylo dění kolem vlády, kdy se ukázalo, že to své rozhodnutí učinil sám bez špiček strany. To podle mě vyvolalo napětí a do jisté míry i chladné poměry v ČSSD. A hlavně Sobotka očekával, že to ocení jeho voličstvo. a ono se ukázalo, že to oslovilo všechny ostatní, jen ne voliče sociální demokracie. Možná to byla poslední fáze a to z prostého důvodu. Ono to tak sice vypadá, ale Sobotka nekončí politickou kariéru. Spíše mi přijde, že částečně přenáší odpovědnost za volební kampaň a hlavně její výsledek na další představitele vedení ČSSD. Zůstává premiérem a je vidět, že plánuje dál pokračovat ve sněmovní kariéře. Protože má premiérské zkušenosti i díky tomu, že je to rutinér Poslanecké sněmovny, se dá očekávat, že získá významnou pozici.

Ať už bude sociální demokracie ve vládě třeba jako koaliční partner, nebo bude stát mimo vládu v opozici, tak se dá očekávat, že Sobotka obsadí přední pozici významného výboru, možná se dostane i do vedení Sněmovny. Sobotka tedy s největší pravděpodobností tyto události přežije a bude zajímavé sledovat, komu se volební výsledek přičte na vrub - jestli Milanu Chovancovi, Lubomíru Zaorálkovi, nebo vedení jako celku, protože Sobotka se teď z toho částečně vyvlékl.

Ještě v březnu v Brně Sobotka kandidoval na předsedu strany a získal velkou podporu. Není to trochu paradox, že svůj post po třech měsících opouští?

Rozhodně ano, protože investice ČSSD do pokračování předsednictví Bohuslava Sobotky byla enormní. Stála je hodně sil, hodně energie, bylo to i za cenu toho, že odešli viditelné osobnosti z výrazných názorových proudů. O to více překvapí, že za tři měsíce se v podstatě tento sjezd anuluje. Myslím, že největší obětí je sociální demokracie, protože bylo promrháno obrovské množství energie i vnitrostranické dynamiky. A důvěra členů je velmi omezená, takže kdokoliv bude funkci přebírat, to bude mít velmi těžké.

Členové se několikrát soustředili na dynamiku strany, obměnu, nová témata - a to vyprchalo, veškeré snahy přišly vniveč. Pro stávající vedení ČSSD proto bude velmi obtížné je nabudit k odhodlání, volební soutěži, vlít energii do kampaně. Protože členové si mohou říct: kdo ví, jestli z toho ve výsledku nebude někde v pozadí těžit Sobotka se svými stoupenci v ČSSD i ve Sněmovně.

Stranu nově povede Chovanec a Zaorálek bude volební lídr. Má s nimi ČSSD šanci nahnat ztracená procenta?

Bude to velmi náročné. Tím, že zvolili řešení v podobně trojího dělení moci, to bude pro voliče velmi zmatené. V některých debatách bude vystupovat Lubomír Zaorálek jako volební lídr, v jiných stávající překlenující předseda Milan Chovanec, takový zimní král. No a někam bude zván Bohuslav Sobotka za končící vládu. Přitom to ale bude stále stejná značka a strana. Myslím si, že pánové zvolili poměrně náročné řešení v náročném čase. Obecně se říká, že volební kampaň vyžaduje jasný a srozumitelný vzkaz, zpřehlednění situace, zjednodušení komunikace. Má ráda emoci spojenou s osobností - ale s osobností jednou.

Tady se nabízejí staronové tváře a ve velkém počtu. Bude zajímavé sledovat například otázku Evropské unie. Pokud se jedním z témat kampaně stane souzení se s EU, potažmo to, že se EU soudí s Českou republikou, Maďarskem a Polskem, pak bude zajímavé sledovat rozdílné postoje mezi Chovancem a Zaorálkem – i když jsou to představitelé stejné strany ve stejné volební kampani, kteří by být jedna mysl a jedna duše. Potenciálním voličům ČSSD to rozhodně jinak neulehčili.

Je vůbec výměna předsedy dobrý recept na to, jak postavit stranu na nohy? Není třeba udělat víc, než jen změnit jednu tvář?

Musí se změnit zejména politický styl. My si o Jiřím Paroubkovi a jeho politice můžeme myslet cokoliv, ale musí se mu nechat, že nastoupil a už po prvním týdnu bylo znát, že přišla jiná osobnost, jiný styl a hlavně zcela jiná energie. Nebál se dělat razantní změny, přicházet s výraznými tématy, nebál se do toho jít velmi energicky. Byl vidět a slyšet. A tohle by se sociální demokracii hodilo.

Ona by od této změny potřebovala, aby nedošlo jen ke změně razítek, podpisů a podpisového práva za stranu, ale aby se objevila razantní viditelná témata, kterými se ČSSD dokáže profilovat, která jsou důležitá pro každodenní strasti a radosti voličů a na které slyší znejistělí levicoví voliči. Jsou to témata jako bezpečnost, sociální zázemí, zdravotnictví, vymahatelnost sociálního práva, posílení práv občanů proti státu a přerostlé byrokracii. To jsou témata, která by měla zaznívat s tou novou tváří. Není to jen o tom, že se někde upravují parametry a přidává se v řádu stokorun.

Ukazuje se, že pro levicového voliče - proto tak slyší na Andreje Babiše - je to o změně pravidel hry. Aby se stát choval jinak, aby se řešila témata, které tu dlouhodobě jsou a která jsou považována za nešvary. A to by měl vzít levicový předák za své, aby získal pozornost, důvěru a možná ještě onen nepropadnutý hlas pro ČSSD.

Je podle vás Chovanec tím, kdo to dokáže? Může být dobrým lídrem strany?

On si bude muset z jednoho prostého důvodu ujasnit roli spolu s Lubomírem Zaorálkem. Předvolební logika velí, že hlavními ústy a tváří, tím, kdo dává záruku, že program bude atraktivní a použitelný, by měl být právě Zaorálek. Chovanec by se měl paradoxně stáhnout do pozadí a být jen jakýsi úřednický předseda strany a držet se třeba témat bezpečnosti, boje proti imigraci. Jenže to bude velmi obtížné. Pánové se musí dohodnout a zkoordinovat, protože pokus se oba budou ukazovat stejně intenzivně a s protichůdnými stanovisky, může to stranu rozbít napadrť. Po včerejším rozhodnutí je klíčovou tváří Zaorálek. Bohuslav Sobotka se musí upozadit. A to stejné musí udělat i Chovanec, A bude zajímavé sledovat, jestli to bude ochoten akceptovat.

Ačkoliv premiér oznámil svůj konec v čele strany, zůstal premiérem. Je to podle Vás proto, že se po „vyhraném“ sporu s Babišem nechce své funkce vzdát, nebo nechce dělat další personální změny před měsíců před volbami?

Uvědomuje si, že pro stát by nebylo dobře měnit vládu a hledat nového premiéra. Už by se příliš věcí nestihlo. Kabinet v tuto chvíli dělá spíše udržovací politiku, protože legislativa se už do konce volebního období příliš stihnout nedá. Ale přece jen je celá řada věcí na poli ministerstev, úřadů i investic ještě rozdělaná. Tam je role Bohuslava Sobotky velmi důležitá. Navíc se dá očekávat, že se také soustředí na některá témata, která jsou pro něj a jeho budoucí kariéru klíčová. mám na mysli Diag Human, odstavení peněz České republiky v Lucembursku, nebo kauzu OKD či kauzy spojené s Andrejem Babišem. Tam je rozdíl, jestli je Sobotka řadovým poslancem nebo premiérem, i když premiérem končící vlády. Pro něj je důležité tuto misi dotáhnout a držet kontrolní palec nad řadou investic, témat i kauz.

Sobotka oznámil, že zůstane jedničkou na kandidátce jihomoravské sociální demokracie. Není to trochu kontraproduktivní, když podle svých slov odchází právě kvůli nízkému zájmu voličů?

Bude muset před voliči obhájit, jak to myslel, a že hlas na jižní Moravě je stejně důležitý, jako hlasy v celé republice. Pravdou je, že je tu i jeden bonus - ČSSD si začíná zvykat, na situaci standardního předání moci a pokračování tváří ve straně a ne mimo ni. Stačí vzpomenout prvního posametového předsedu Jiřího Horáka, Miloše Zemana, Jiřího Paroubka, nebo složité čachry kolem Jiřího Špidly, spory se Stanislavem Grossem odejitým z ČSSD - ukazovalo se, že strana platila určitou daň za odchod svého předsedy, ať už byl jakýkoliv. Tady se poprvé ukazuje, že se předseda poklidně zařadí mezi další straníky a bude působit v ČSSD a držet si určité témata. Může využít svou premiérskou zkušenost ve prospěch ČSSD, má kontakty na přední politiky v rámci Evropy.

V tomto ohledu je to standardní řešení pro vzoru Velké Británie či Německa, kde předsedové dokázali ve straně fungovat dál a neodcházeli s bouchnutím dveří a zapálením rodného domu. Sobotka to samozřejmě bude mít složitější v tom, aby obhájil sebe, svou politiku a téma ta jižní Moravě. Musí tam vysvětlit, že to není odměna za to, že nedělá problémy, ale že chce jižní Moravě něco přinést a chce ji ve Sněmovně hájit naplno. S tím se bude muset sám poprat. Pro ČSSD je úleva, že na ni neútočí, nezpochybňuje ji a nepere špinavé prádlo na veřejnosti.

Jak často se stává, že předvolební průzkumy některého z politiků donutí k takovémuto kroku?

Stává se to relativně často jak v cizině, tak i u nás. V drtivé většině případů se hledají jiné argumenty, protože málokdo přizná, že končí na základě poklesu podpory či poklesu preferencí. Většinou se hledají jiné důvody jako zdraví, životní změna, nová témata, nová energie, nové výzvy pro stranu a stát. Ale děje se to. Spíše je zvláštní to, co jsem již říkal - největší překvapení je, že chtěli udělat změnu, ale prohospodařili ji tím, že ji tak dlouho natahovali a že ji nespojili ihned s nějakou energií, nějakým tématem, aby ho zviditelnili. V tom je to zvláštní. Proč čekat 10 dnů na něco, co stejně přišlo, o čem všichni mluvili a co se nakonec do puntíku potvrdilo. Promarnili energii ČSSD a čelní představitelé ji teď budou muset zase nahnat zpět.

Děkujeme za rozhovor