Změna české ústavy? Politici měli velké plány, všechny spadnou pod stůl

O případných změnách ústavy debatovali od loňského prosince do června odborníci v rámci kulatých stolů, které pořádal ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Závěry chce představit společně s ústavním právníkem Alešem Gerlochem v září. "Jsou články, které by zasloužily debatu o tom, zda je zrevidovat aspoň v nějakých částech," řekl ČTK Chvojka. Bude to však úkol pro vládu, která vznikne po říjnových sněmovních volbách.

Ústavní žalobu na prezidenta by mohly podle novely samostatně podávat Senát i Sněmovna. Demise premiéra by výslovně znamenala pád celého kabinetu a Sněmovna by mohla přímo rozhodnout ústavní třípětinovou většinou o zkrácení funkčního období.

Poslanecká novela ústavy usnadňující vysílání vojáků například do misí v rámci takzvaných sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance nebo k záchraně Čechů v zahraničí v případě jejich ohrožení už ani není zařazena do programu nynější schůze.

Rozšíření pravomocí NKÚ Sněmovna v tomto volebním období schválila, Senát je ale zamítl. Dolní komora v tomto případě nemůže horní komoru přehlasovat. Pokud by poslanci vládní předlohu projednali ve druhém čtení, schvalovat by ji mohli. Aby kontrolní úřad mohl prověřovat hospodaření s takřka všemi veřejnými penězi, senátoři by tentokrát museli novelu podpořit, a to beze změn.

Ve Sněmovně leží i další návrhy změn ústavy. Vedle pravomocí NKÚ je na programu nynější schůze zařazena už jen předloha klubu TOP 09 a Starostů o prodloužení funkčního období ústavních soudců, přičemž nikdo by nemohl být jmenován více než jednou.

Klub TOP 09 a Starostů navrhoval také zrušení trestní imunity zákonodárců, letos v únoru - zhruba po třech letech od předložení - ale normu stáhl. Do druhého čtení naopak postoupila novela ústavy KSČM, podle níž by přeběhlictví nebo odsouzení za úmyslný trestný čin znamenalo ztrátu mandátu zákonodárce.