ROZHOVOR | Volby 2017? Demokracie je drahá, diktatury ale ještě dražší. ČSSD učinila dvě velké chyby, tvrdí socioložka

Před lety jste napsala článek „Bez levice a pravice není demokracie“. Jak to vidíte dnes? Funguje toto tradiční rozdělení politické scény? Hnutí ANO, které je favoritem voleb, se drží kdesi ve středu a například ve Francii nedávno jasně vyhráli centristé.Ano, ve Francii vyhráli centristé, ale pokud se podíváme napříč Evropou, ve většině zemí vládnou levicové či pravicové vlády. Kritici modelu levo-pravého štěpení často poukazují v souvislosti s ekonomickou krizí na neschopnost pravice nastolit skutečně svobodný trh a na selhání levice v oblasti sociálního státu. Stranické systémy evropských zemí se však částečně proměňují vlivem vnějších okolností – globalizace a supranacionalismu.

Země evropské unie například zavádějí podstatnou část legislativy přijaté na úrovni Evropské unie a to domácí politice omezuje pole témat, o která se dá soutěžit. Zároveň to ale nastoluje nová, na kterých stojí euroskeptické (UKIP, AfD), anarchistické (Hnutí pěti hvězd) nebo populistické (Syriza, Podemos) strany. U tradičních stran levice a pravice pak dochází k přeorientování ideologií a programů a stranické systémy jsou doplňovány o strany nové.

Podkopává podle Vás Andrej Babiš demokracii v ČR? Jeho vizí je značně zredukovat dosavadní systém, jako kdyby mu byl parlament s opozicí na obtíž... Jako riziko pro demokracii ho vnímám, Andrej Babiš sní o oligarchii (diktatura nejvyšší vrstvy společnosti). Jeho označení parlamentu za žvanírnu, výkon poslaneckého mandátu jako „brigády“ vedle podnikání, nápady na redukci počtu poslanců, zrušení obecních zastupitelstev a signály o absenci demokracie uvnitř samotného hnutí ANO znamenají, že má problém i s minimalistickou koncepcí demokracie - vládnutí lidu skrze volené zástupce, kteří jsou voleni v pravidelných intervalech.

Velmi negativně vnímám také výsledky jeho politiky, které ztížily soukromé podnikání, což postihlo zejména venkov a malá města. Je jistě správné, pokud lidé platí daně podle zákona, ale dobrý stát není ten, kde se velká část lidí není schopna uživit v soukromém sektoru, a jsou tudíž závislí na státu. Je dobré si připomenout jednoznačné výsledky srovnávacích výzkumů režimů vládnutí - demokracie neexistují v chudých zemích a v bohatých zemích je pro ně rizikový špatný výkon ekonomiky, zmenšující se soukromý podnikatelský sektor a zvětšující se počet chudých. Demokracie je drahá, ale diktatury jsou ještě dražší.

Na podzim roku 2013 proběhl výzkum pozic českých politických stran. Vyplývá z něj, že ČSSD, ANO, KDU-ČSL byly již tehdy hodnoceny jako strany, které mají tendenci omezovat občanské svobody. V dnešních demokraciích se největší autoritáři nacházejí na středu a levém středu.

Čím vlastně hnutí ANO „uhranulo“ české voliče? Dle některých průzkumů má i přes 30 procent, což je na zdejší poměry neobvyklé.Analýzy dat z kvantitativních výzkumů příliš mnoho neříkají, voliči ANO nejsou socio-ekonomicky nijak zvláštní. Zajímavé je, že ANO získalo velkou volební podporu v době, kdy Česko překonalo dopady ekonomické krize a mezi lidmi vzrůstala životní spokojenost, spokojenost s fungováním ekonomiky a spokojenost s vývojem demokracie.

Slogan „ANO, bude líp“ zachytil spíše skutečnost, že pět dříve chudých zemí střední Evropy – Česko, Slovensko, Polsko, Slovinsko a Estonsko po roce 2010 předstihlo v životní úrovni nejchudší země EU – Řecko a Portugalsko - a přiblížilo se i životní úrovni Španělska a Itálie. Nevím, zda voliči ANO počítali s tím, že novinky jako EET povedou k uzavírání restaurací, malých obchůdků, zdražování jídel. Jak ale ukázal Bryan Caplan v knize „Mýtus racionálního voliče“, která vyšla v roce 2008, voliči volí mnohdy pod vlivem falešných představ.

Co udělala ČSSD tak moc špatně, že jí hromadně utíkají voliči?Podle mého názoru učinila dvě velké chyby. 1. Opustila hájení zájmů dělníků a nižších tříd, venkova a malých měst a orientovala se na témata městských liberálů – genderová rovnost, minoritní sexuální orientace, regulace životního stylu, inkluze, …, 2. vstoupila do vlády s hnutím ANO, pomohla mu schválit řadu zákonů v parlamentu i přes skandály jejího předsedy a premiér podal návrh na jeho odvolání až v okamžiku, kdy byl splněn koaliční program a blízko k řádným volbám.

Má ČSSD do podzimu ještě šanci přilákat voliče zpět?Oproti průzkumům získá asi více, ale na 20% nedosáhne.

Dosavadní předvolební kampaň je nemastná neslaná, chybí stěžejní téma. Čekají strany s „útokem“ na voliče až po prázdninách?Asi ano, doba letních prázdnin a dovolených není pro vedení kampaně vhodná.

Všechny strany s velkou slávou představovaly nové slogany a nová loga. Jak moc jsou tyto věci důležité pro českého voliče? Neexistuje bohužel český výzkum věnovaný vnímání sloganů a i v zahraničí jsou ojedinělé. V případě systému více stran, jaký existuje v Česku, jsou ale zřejmě méně důležité, než v případě amerického systému dvou stran. Obecně, účelem sloganů je shrnout téma kampaně. Měly by být obecné, chytlavé a časově relevantní. Neúspěšné slogany bývají konkrétní, negativní a časově neaktuální.

Na politickou scénu se vrátila ODA, má i svého kandidáta na prezidenta. Jaké má šance v těchto volbách?Podle výzkumů volebních preferencí je zřejmé, že si jí voliči ještě nevšimli. Netroufám si tedy odhadovat její šance.

Pak zde máme několik stran, které hrají na národní strunu – SPD, Úsvit či Realisté. Mají výrazný volební potenciál?Dnešní svět se skládá z národních států. Teoretici nacionalismu se domnívají, že nacionalismus byl předpokladem demokracie, protože napomohl ustavení moderních národních států, vytvoření politické komunity občanů, kteří hovoří stejným jazykem, procházejí stejným základním vzděláním, vyznávají stejnou kulturu a jsou schopni akceptovat stejná práva a povinnosti.

Politické strany by tento koncept nacionalismu měly mít implicitně obsažený ve svých programech. Zřejmě nemají, a proto vznikly SPD, Úsvit a Realisté, kteří jsou nacionální explicitně. Mají ale slabá jiná témata a křehkou strukturu. Nečekám, že dosáhnou výrazné podpory.

Nemáte pocit, že chování politiků obecně zhrublo? Už se nezdráhají ani vypouštět do médií či na sociální sítě vulgarismy... Přitahuje sprostý politik českého voliče? Domnívám se, že spíše odrazuje. Sprostý není totéž co razantní.

První přímá volba prezidenta rozdělila Čechy, což je dodnes patrné. Dá se očekávat vyhrocená kampaň i tentokrát?Česká republika má parlamentní systém vládnutí a změnu volby prezidenta z nepřímé na přímou považuji za chybu, které se dopustil předchozí parlament pod vlivem aktivistů, kteří se domnívali, že přímá volba usnadní cestu jejich favoritů do funkce prezidenta. Prezident je však volen absolutně většinovým volebním systémem, který velmi polarizuje společnost, takže kampaň nepochybně vyhrocená bude. Vítěz českou společnost opět rozdělí a na rozdíl od nepřímé volby to lidé nebudou vyčítat politikům, ale sobě navzájem.

Děkujeme za rozhovor.