Vojáky do Jugoslávie poslal Zeman, nikoliv Havel, vyvrací server mýtus

Praha - Podle serveru Manipulátoři, který se zaměřuje na vyvracení tzv. hoaxů a dezinformací, operaci české armády v tehdejší válce v Jugoslávii odsouhlasila vláda Miloše Zemana, nikoliv prezident Václav Havel.

Server Manipulátoři.cz se zabývá vyvracením nepravdivých zpráv, tzv. hoaxů a dezinformací, které kolují českým zpravodajským světem. V pondělí vyvrátili mýtus o tom, že česká vojska vyslal na konci devadesátých let do Jugoslávie tehdejší prezident Václav Havel.

Válka v Jugoslávii byla sérií několika válečných konfliktů na území mnohonárodnostní Jugoslávie. Kromě slovinské války za nezávislost do jejího rámce patřila chorvatská válka za nezávislost (1991-1995), Válka v Bosně a Hercegovině (1992-1995) a Válka v Kosovu v letech 1998 - 1999, jejíž součástí bylo i bombardování ze strany Severoatlantické aliance NATO.

K bombardování mělo vést napadání jednotek NATO (mírové jednotky IFOR a SFOR) ze strany Srbska. Do akce NATO jsme jako čerstvý člen (vstoupili jsme 12. března 1999) zasáhli také. Podle Manipulátorů existuje kolem angažmá naší země v konfliktu řada mýtů a polopravda, jedním z nejznámějších je tvrzení, že prezident Václav Havel akci posvětil se slovy, že jde o "humanitární bombardování". 

Akce NATO nesla název Operation Allied Force (Operace Spojenecká síla) a za cíl si kladla zastavení násilní vůči kosovským Albáncům. 

Spojenecké nálety na vojenské cíle v bývalé Jugoslávii odsouhlasila vláda Miloše Zemana v době tzv. opoziční smlouvy. Podle Manipulátorů Zeman zásah konzultoval pouze s tehdejším ministrem zahraniční Janem Kavanem. „Vzhledem k tomu, že celá záležitost byla operativní, a že vyžadovala rozhodnutí v intervalu dvaceti až třiceti minut, po konzultaci s ministrem zahraničí jsem se rozhodl tak, jak jsem rozhodl, a to v sobotu odpoledne s tím, že jde o útoky na ryze vojenské, nikoli civilní cíle, a že se jedná o ty vojenské akce, které mají zabránit humanitární katastrofě,“ cituje server tehdejší Zemanova slova. 

Ač Havel o akci nerozhodoval, nestavěl se vůči ní odmítavě."Uvědomme si, že kdyby ten konflikt pokračoval, kdyby do toho nevstoupilo mezinárodní společenství v té či oné podobě, tak dříve či později bude do něj vtažena Albánie, Makedonie, Bulharsko, posléze Řecko a může vzniknout celobalkánský konflikt, který zákonitě přeroste v konflikt celoevropský, ne-li světový," uvedl 19. března 1999 Havel. 

Co se týče "humanitárního bombardování", údajná Havlova slova měl v roce 2014 zpochybnit Jan Jandourek v časopisu Reflex. „Václav Havel poskytl v roce 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters rozhovor, kde řekl: „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO," zmiňuje citaci server. 

Václav Havel později sám odmítl, že by toto spojení použil. 

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

Více souvisejících

Václav Havel Miloš Zeman hoax Válka v Jugoslávii Boj proti dezinformacím a fake news

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Pavel Blažek

Blažek pozastavil členství v ODS. Po bitcoinové kauze rezignoval i na vedení jihomoravské organizace

Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek pozastavil své členství v Občanské demokratické straně. Stalo se tak krátce poté, co kvůli narůstajícímu tlaku v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou podal demisi z ministerské funkce a zároveň se vzdal kandidatury v nadcházejících podzimních volbách. Původně měl být na čtvrtém místě jihomoravské kandidátky koalice Spolu. Kromě toho rezignoval také na funkci předsedy regionálního sdružení ODS v Jihomoravském kraji.

před 26 minutami

Tomáš Řepa

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Koncept letadla Overture

Nadzvukové létání se po 20 letech vrací. Je ale potřeba vyřešit zásadní problém

Po více než dvou dekádách od vyřazení slavného Concordu se nadzvukové lety vracejí do hry – tentokrát možná i nad pevninskými Spojenými státy. Boom Supersonic, ambiciózní startup z Colorada, pracuje na vývoji letadla Overture, které má být prvním komerčním nadzvukovým letounem od dob Concordu. K tomu ale bude potřeba odstranit jeden zásadní zákaz: létání nadzvukovou rychlostí nad pevninou USA.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu skupiny G7, který se uskuteční ve dnech 15.–17. června v kanadském Kananaskisu. Informoval o tom šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak během pátečního večerního vysílání ukrajinské televize.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bismarck (Foto: Bundesarchiv)

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

před 5 hodinami

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

před 8 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hromadná nehoda na D10. Pět zraněných, dálnice je uzavřena

Hromadná nehoda uzavřela v pátek odpoledne dálnici D10 ve středních Čechách. Střetlo se celkem osm vozidel, pět lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Příčinou a okolnostmi nehody se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy