Vojáky do Jugoslávie poslal Zeman, nikoliv Havel, vyvrací server mýtus

Praha - Podle serveru Manipulátoři, který se zaměřuje na vyvracení tzv. hoaxů a dezinformací, operaci české armády v tehdejší válce v Jugoslávii odsouhlasila vláda Miloše Zemana, nikoliv prezident Václav Havel.

Server Manipulátoři.cz se zabývá vyvracením nepravdivých zpráv, tzv. hoaxů a dezinformací, které kolují českým zpravodajským světem. V pondělí vyvrátili mýtus o tom, že česká vojska vyslal na konci devadesátých let do Jugoslávie tehdejší prezident Václav Havel.

Válka v Jugoslávii byla sérií několika válečných konfliktů na území mnohonárodnostní Jugoslávie. Kromě slovinské války za nezávislost do jejího rámce patřila chorvatská válka za nezávislost (1991-1995), Válka v Bosně a Hercegovině (1992-1995) a Válka v Kosovu v letech 1998 - 1999, jejíž součástí bylo i bombardování ze strany Severoatlantické aliance NATO.

K bombardování mělo vést napadání jednotek NATO (mírové jednotky IFOR a SFOR) ze strany Srbska. Do akce NATO jsme jako čerstvý člen (vstoupili jsme 12. března 1999) zasáhli také. Podle Manipulátorů existuje kolem angažmá naší země v konfliktu řada mýtů a polopravda, jedním z nejznámějších je tvrzení, že prezident Václav Havel akci posvětil se slovy, že jde o "humanitární bombardování". 

Akce NATO nesla název Operation Allied Force (Operace Spojenecká síla) a za cíl si kladla zastavení násilní vůči kosovským Albáncům. 

Spojenecké nálety na vojenské cíle v bývalé Jugoslávii odsouhlasila vláda Miloše Zemana v době tzv. opoziční smlouvy. Podle Manipulátorů Zeman zásah konzultoval pouze s tehdejším ministrem zahraniční Janem Kavanem. „Vzhledem k tomu, že celá záležitost byla operativní, a že vyžadovala rozhodnutí v intervalu dvaceti až třiceti minut, po konzultaci s ministrem zahraničí jsem se rozhodl tak, jak jsem rozhodl, a to v sobotu odpoledne s tím, že jde o útoky na ryze vojenské, nikoli civilní cíle, a že se jedná o ty vojenské akce, které mají zabránit humanitární katastrofě,“ cituje server tehdejší Zemanova slova. 

Ač Havel o akci nerozhodoval, nestavěl se vůči ní odmítavě."Uvědomme si, že kdyby ten konflikt pokračoval, kdyby do toho nevstoupilo mezinárodní společenství v té či oné podobě, tak dříve či později bude do něj vtažena Albánie, Makedonie, Bulharsko, posléze Řecko a může vzniknout celobalkánský konflikt, který zákonitě přeroste v konflikt celoevropský, ne-li světový," uvedl 19. března 1999 Havel. 

Co se týče "humanitárního bombardování", údajná Havlova slova měl v roce 2014 zpochybnit Jan Jandourek v časopisu Reflex. „Václav Havel poskytl v roce 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters rozhovor, kde řekl: „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO," zmiňuje citaci server. 

Václav Havel později sám odmítl, že by toto spojení použil. 

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

Více souvisejících

Václav Havel Miloš Zeman hoax Válka v Jugoslávii Boj proti dezinformacím a fake news

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

včera

včera

včera

včera

Indie, ilustrační foto

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili

Indický ministr pro zahraniční záležitosti Kirti Vardan Singh v reakci na nedávné raketové útoky na Pákistán prohlásil, že „celý národ je šťastný, že jsme se pomstili“. Podle něj Indie „důstojně odpověděla těm, kdo zabili nevinné lidi a zanechali po sobě ovdovělé ženy“, přičemž narážel na smrtící útok na turisty v Pahalgamu, ke kterému došlo minulý měsíc.

včera

včera

včera

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

včera

včera

včera

Vatikán, ilustrační foto

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

včera

včera

včera

včera

Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou

Policie vyjížděla ve středu dopoledne do jedné ze škol ve středočeském Berouně. Důvodem byly výhrůžky střelbou. Vedení ústavu se o nich dozvědělo z komunikace mezi dvěma žákyněmi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy