ROZHOVOR | Nesolidární Češi? Uprchlíci k nám nechtějí, Zeman na tom honí kariéru, tvrdí místopředseda KDU-ČSL

ROZHOVOR - Místopředseda lidovců Ondřej Benešík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odmítá kritiku Andreje Babiše, který označuje tradiční strany za tvůrce zkorumpovaného systému. Sám Babiš byl prý jeho součástí. Lidovci podle Benešíka v minulosti učinili řadu kompromisů, které ne vždy byly šťastné. Místopředseda odmítá kritiku ze strany EU, že Česko není solidární. V této souvislosti zmiňuje migrační vlny z minulosti a politiku Miloše Zemana jakožto premiéra.

Jak byste zhodnotil působení KDU-ČSL ve vládě Bohuslava Sobotky – co se povedlo a co se nepovedlo nebo jste to nestihli dotáhnout do zdárného konce?

Do programového prohlášení vlády jsme dokázali prosadit 80 procent svých priorit a z těch 80 procent se určitě 80 procent dokázalo realizovat. Samozřejmě jsou věci, u kterých jsme zvedali obočí, ale bylo to dáno na oltář spolupráci v rámci koalice, ale myslím si, že vláda odvedla dobrou práci, byť opozice á jiný názor. Jsem velmi rád za to, že například na poli vědy, výzkumu a inovací, které má na starosti Pavel Bělobrádek, došlo k velkému posunu ve vnímání i financování. Co se týče zemědělství, došlo ke konsolidaci ministerstva jako takového, došlo k úsporám na IT zakázky, ale také se Marian Jurečka začal zabývat věcmi, jako je uchování vody v krajině, pokud není voda, tak je válka, co si budeme povídat. Ministr začal řešit i podporu českých výrobců, malých výrobců potravin. Otevřel i velmi důležitou otázku dvojího standartu potravin. Toto téma mělo přitom uchopit ministerstvo průmyslu a obchodu. Daniel Herman v kultuře také udělal velký kus práce, už jen to, že se mu podařilo navýšit platy pracovníků v kultuře.

Za naprosto zásadní považuji záležitost, kterou řešilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Jde o to nechat více peněz pracujícím rodičům. Pokud má dnes rodič na daňové slevě se dvěma dětmi 30 tisíc v peněžence za rok a ten, který má tři děti má 50 tisíc, jako otec tří dětí vám říkám, že jde o velký úspěch. Chtěli jsme podpořit rodiče více dětí, kteří je nemají jako „živnost“.

Co se nám nepovedlo je to, že tyto slevy jsou zastropované. Znám rodiny, které mají pět dětí, já sám jsem z pěti dětí a nechápu, proč by to mělo být jen na tři děti. My bychom měli naopak daleko více podpořit ty, kteří mají těch dětí víc. Děti jsou naše budoucnost a finance na ně by rodičům měly umožnit, aby jim například zaplatili výuku jazyka. Po 25 letech, kdy jsme byli vysmívaní za to, že podporujeme rodinu, si na ni ostatní vzpomněli. Doufám, že volič bude rozumný a ocení, kdo má to „know-how“ a kdo to 25 roků razil.

Řekl jste, že u některých záležitostí jste „zvedali obočí“, u kterých to bylo?

Šlo třeba o zrušení nemocničních poplatků, které jsme museli vyměnit za „hotelové služby“. My jsme to takto nechtěli, ustoupili jsme ČSSD a hnutí ANO. Jde o poplatky za hotelové služby. Představte si, že máte dva pacienty, jeden se ožere někde na horách, zlomí si nohu na lyžích a skončí na 14 dní v nemocnici. Ze zdravotního pojištění se mu pak platí vyprání ložního prádla, světlo, teplo a strava. Pak máte někoho, kdo onemocní bez vlastní viny rakovinou a je léčen ambulantně a na ošetření dojíždí. Vše doma si platí sám. Ten, který zůstane v nemocnici, tomu ty „Babišovy párky“ platíme ze zdravotního pojištění. Rozumná míra, například 80 nebo 90 korun denně, by byla za pobyt v nemocnici naprosto v pořádku. Mělo by to být i časově limitované.

Budou usilovat lidovci v případě úspěchu ve volbách o další angažmá ve vládě? Co když vás osloví hnutí ANO s předsedou a kandidátem na premiéra Andrejem Babišem?

Pokud chcete realizovat svůj program, tak musíte být ve vládě. Do vlády ale nepůjdeme za každou cenu, máme svoji čest, hrdost a program. Chyby z minulosti nechceme opakovat. Co se týče hnutí ANO, v první řadě musíme zvážit programovou blízkost, spousta věcí z programu hnutí není v souladu s naším. Z velké části je to program populistický, a pokud by hnutí trvalo na realizaci některých takových bodů, tak s námi nemůže počítat. Druhá věc je osoba Andreje Babiše, který má velké máslo na hlavě, byl vydán k trestnímu stíhání. Pokud Babiš, kterého jsme vydali na jeho vlastní žádost, nebude schopný vysvětlit své kauzy od Čapího hnízda přes korunové dluhopisy, odposlechy a úkolování novinářů, pak pro nás je tento člověk nepřijatelný, abychom s nim seděli ve vládě.

Pokud by vám v případě, že bude trestně stíhaný, nabídl velkorysé ústupky, tak stejně do vlády s ním nepůjdete?

Ne, není o čem se bavit, to říkám narovinu. Za této situace v době tak silného podezření, které je minimálně morálně velmi silné, neprodáme svůj program. Lidovci udělali v minulosti hodně kompromisů a hodně za to zaplatili. Nová generace politiků KDU-ČSL, kteří jsou u kormidla, se z chyb snaží poučit.

Jste v tomto ve straně za jedno? Podle hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka by lidovci klidně měli usilovat o vládu s hnutím ANO.

My se nebráníme spolupráce s hnutím ANO, momentálně je ale situace, kdy Andrej Babiš ve vládě není. Jiří Čunek je člen celostátního výboru, kde zasedá 30 lidí. Jiří Čunek je vlivný a schopný politik, znám ho velmi dobře. Myslím si, že jeho názory jsou záměrně mediálně velmi přeceňovány.

Jaký volební výsledek by byl pro KDU-ČSL zklamáním? A myslíte si, že vaše voliče nějak ovlivní rozpad spolupráce s hnutím STAN, ať už pozitivně, či negativně?

Špatným výsledkem by byl takový, který by znamenal méně než to, co máme teď. Cokoliv bude navíc, tak je bonus. Nemyslím si, že rozpad volební koalice nějak ovlivní výsledek. Naši voliči a příznivci byli k té koalici velmi rezervovaní. Vyčítali nám, že jsme nezodpovědní a že jsme zbytečně nasadili 10procentní laťku, kterou jsme nasadit nemuseli. Měli jsme velký potenciál, ale blokem pro případné voliče byla ta hranice. Prvotní potenciál se pohyboval kolem 20 procent, což je potěšitelné. Reálné preference se ale pohybovaly na úrovni preferencí KDU-ČSL. Bonus se nedostavoval, lidé se báli té hranice. S hnutím STAN jsme uzavřeli gentlemanskou dohodu, že pokud dojde k takové situaci, tak spolupráci překlopíme. Nabídli jsme velkorysé podmínky, ale hnutí STAN to odmítlo, čemuž rozumíme. Vyprošoval bych si ale to, aby nám někdo říkal, že jsme zbabělci a že jsme kalkulovali. Ohrožovalo nás hlavně málo času a právě proto jsme si ponechávali zadní vrátka. Některými kolegy ze STANu jsme byli přesvědčování, že to zvládneme. Naši příznivci nám neříkali, že jsme odvážní, řekli nám, že jsme nezodpovědní, když chceme, aby 9,5 procenta propadlo a šlo Babišovi. Odstoupení od koalice bylo z naší strany pragmatické a maximálně odpovědné.

Uškodí rozpad koalice Starostům?

Těžko říct, nechci je hodnotit. Mezi starosty mám spoustu přátel, myslím, že i Petr Gazdík by řekl, že jsem jeho kamarád.  Ukážou to volby. Znovu říkám, že náš krok byl odpovědný. Naši podporovatelé nám říkali, že nechtějí, abychom ve Sněmovně chyběli a aby tam ten křesťansko-demokratický element chyběl.

Jaký názor máte na řešení migrační krize jakožto člen Podvýboru sněmovny pro migraci a azylovou politiku?

Řešení leží na hranicích a za hranicemi Evropské unie. Ze všech diskuzí, které zažívám, je to jasné. Musíme mít pod kontrolou vnější hranice Unie, musíme rozlišovat mezi azylantem a migrantem. Pokud některé země řeší svou demografickou křivku tím, že chtějí přijímat kohokoliv a jakkoliv, ať si to dělají. Ale ať nám tento koncept nevnucují prostřednictvím Evropské unie. To, že povinné kvóty nefungují, je evidentní. Česko bohužel nebylo schopné získat ani blokační menšinu pro nepřijetí nesmyslných kvót. I země, které pro ně ale hlasovaly, je evidentně neplní. Má se rozdělit 160 tisíc lidí, už to funguje třetím rokem, a pokud vím, tak bylo přerozděleno mezi asi 20 tisíc lidí. Země, které kvóty odmítaly jako nefunkční, měly přijmout 20 tisíc lidí. Pokud by kvóty fungovaly, tak dnes máme rozdělených 140 tisíc lidí a 20 tisíc ne. Rozděleno je ale minimum lidí a země, které byly pro kvóty, je neplní nebo neví, jak na to. Na pohybu jsou desítky milionů lidí v sousedství EU. Nechápu, co vyřeší, že přerozdělíme 160 tisíc lidí. Tomu někdo říká solidarita? Pokud někdo polyká prach a špínu v utečeneckém táboře v Jordánsku a my ho podporujeme a snažíme se mu zavést elektřinu a dodat zdravotnické potřeby, to už není solidarita? To ať mi pan Juncker vysvětlí. Myslím si, že Česká republika je velmi solidární. Co je klíčové, je bezpečnost Evropy. My zde nemůže nechat kohokoliv, kdo tvrdí, že je uprchlík.

Je třeba, aby čeští vládní představitelé prohlašovali, že už nepřijmou ani jednoho uprchlíka? Nevrhá to na nás pověst rebelujícího člena EU?

Vrhá, ministr vnitra měl říct, že nepřijmeme ani jednoho neprověřeného uprchlíka. Ale ono, když jsou uprchlíci prověřeni, tak k nám ani nechtějí. To je to, co Mogherini (Frederica Mogherini, šéfka unijní diplomacie, pozn. red.), Juncker a Merkelová nechtějí slyšet. Oni k nám nechtějí, to je realita, my tu nikoho na řetězu držet nemůžeme. Lidé nechtějí do EU, oni chtějí do konkrétních států. Dvakrát jsem to osobně řekl Mogherini, ale ona je levicovým sociálním inženýrem, který si myslí, že to takto fungovat může. Fungovat to ale nemůže. Když někdo říká, že Česká republika není solidární, řekněme si historii České republiky. Když bolševici dělali revoluci a čistky v Sovětském Rusku, tak jsme u nás přijali spousty politických migrantů a uprchlíků. Když nastoupil Hitler k moci v Německu, tak jsme přijali spousty židů, tak to je. Po druhé světové válce, kdy jsme byli dáni Západem na pospas Sovětskému svazu, tehdy naši lidé začali utíkat. Ale ještě předtím jsme velmi masivně pomohli státu Izrael. Státu, který je tvořen lidmi, na kterých byla páchána genocida. Lidé, kteří utíkali z Československa v osmašedesátém, tak utíkali proto, že jsme opět byli necháni na pospas. Teď nám bude někdo ze Západu kázat, že jsme málo solidární? Devadesátá léta, když byla válka v Jugoslávii, tak zde byly desítky a stovky tisíc Jugoslávců. Když byla válka v Čečensku, tak jsme se jich ujali. Česko není nesolidární, to jsou polopravdy a neznalost.

Zajímavé je, že si na tom honí kariéru pan prezident Zeman. V roce 1998 až 2002, kdy tady vládnul v rámci opoziční smlouvy se svou socialistickou vládou, která nemohla být svržena, tak v České republice požádalo o azyl 50 tisíc lidí. Jsem z pohraniční obce Strání na hranici se Slovenskem. Tam byly denní záchyty desítek lidí, z Čečenska, Srí Lanky, Pákistánu, Afghánistánu. Slovy pana prezidenta  - muslimští migranti. Nebyli jsme v Unii a měli jsme hlídané hranice. Kde byl tehdy? Dnes jsou azylová centra prázdná, ale všichni o tom mluví.

Co říkáte tomu, že některé politické subjekty si na tomto tématu staví svou předvolební kampaň?

Většina lidí z EU vzala migrační krizi za špatný konec. Lidé jsou pak naštvaní a to dává prostor pro to, aby se generovaly tyto nálady, které využijí populisti. Taky si myslím, že unijní řešení je špatné a že Česko by mělo dlouhodobě působit v rámci unijních institucí. Já to dělám, alespoň na fórech, kde jsem přítomen, vysvětluji každý měsíc, jaká je naše pozice. Daleko větší moc ale mají lidé z exekutivy. Měli bychom tudíž zvednout prapor a začít systematicky vysvětlovat pozice evropským partnerům. Místo toho, abychom bouchali do stolu a říkali „nikoho nepřijmeme“, musíme přijít s pozitivním řešením. Pořádná návratová politika, jsme nejvyspělejší kontinent na světě, máme na to, abychom si domluvili podmínky s okolními státy. Za daleko menší peníz tam můžeme utečencům dopřát solidní život.

Například SPD Tomio Okamury ale do značné míry až straší Čechy tím, že nás zavalí vlna muslimských migrantů. Je důvod k takové hysterii?

Osobně si myslím, že rétorika ze strany takovýchto uskupení je naprosto přepjatá. Pokud jsme někdy „zaplaveni“ muslimy, tak je to doba, kdy byl premiérem Miloš Zeman a přicházeli sem lidi z Čečenska a Bosny a Hercegoviny, Afghánistánu a Srí Lanky. Tehdy jsme byli zaplaveni. Co tehdy dělal Tomio Okamura nebo Miloš Zeman? Téma to nebylo.

Dá se říct, že dnes tito politici téma využívají v předvolebním boji?

Nepodceňuji to. Evropa vyrostla na hodnotách, které jsou židovsko-křesťanské: římské právo, řecká filosofie, humanismus a tak dále. Islám je v mnoha ohledech s naší kulturou neslučitelný. Pokud někdo legalizuje mnohoženství, tak mi řekněte, jak se to slučuje s rovnými právy žen – nijak. Islám je náboženství a ideologie v jednom, takto ho založil Mohamed, tak to je. My musíme potírat to, co ohrožuje naše základy, nemůžeme dovolit, abychom v rámci falešné solidarity a politické korektnosti si nechali implementovat prvky, které jdou proti základům naší civilizace. Na druhou stranu si myslím, že vzhledem k naší muslimské komunitě, je to téma hodně přehnané. To, že si máme dávat pozor, je pravda. Boj o charakter naši společnosti je ale na nás. Pokud my vyklidíme prostor fyzicky a hodnotově – to znamená, že nebudeme mít vlastní děti a ty děti nebudou vychovány v naší kultuře, tak vakuum někdo zaplní, logicky. To je fyzikální zákon. Pokud někdo říká, že tu nechce muslimy – no jo, tak tu ale musíme mít naše děti, které sdílejí naše hodnoty. Já se takhle osobně chovám, moji sourozenci i rodiče se takto chovají. Pokud si to někdo bere jen jako politický štít, aby získal statní příspěvek a peníze za hlasy, ale přitom pro to reálně nic nedělá, kromě sloganů na billboardech, a využívá to, tak je to velmi nezodpovědné. KDU-ČSL už 25 let říká, že základem je rodina a prorodinná politika. Evropská unie není jen ekonomická unie, ale také hodnotová unie a my ty hodnoty nesmíme opustit. Dnes se najednou objevili lidi, kteří na to přišli a začínají to hlásat. Je to ale o tom, jak jednotliví politici hlasují ve Sněmovně o zákonech, které se týkají rodiny, vzdělání a sociálna.

Váš předseda Pavel Bělobrádek kdysi nastínil, že by byl velmi rád, pokud by česká KDU-ČSL dosáhla podobného postavení, jaké má v Německu CDU kancléřky Merkelové. Je to podle vás reálné?

Myslím, že je. I kvůli migrační krizi si mnoho lidí uvědomuje své kořeny. Lidé, kteří nejsou věřící a nechodí do kostela, začali chápat podstatu naší civilizace. Politika křesťanských demokratů neznamená, že musíte chodit do kostela a být praktikující křesťan a nejlépe katolík, abyste nás mohli volit. Jde o předsudek. Setkávám se s lidmi, kteří říkají: „Nám se strašně líbíte, líbí se nám váš program, rozumíme tomu. Ale nechodíme do kostela a nemůžeme vás volit,“ přitom mezi členy KDU-ČSL je i mnoho lidí, kteří nechodí do kostela. Naše hodnoty jsou univerzální. Kolik lidí si to teď s migrační krizí začíná uvědomovat? Spousta lidí si to začíná uvědomovat, a to je dobře. Podle našich interních průzkumů mám zjištěno, že velké procento našich voličů nejsou věřící.

KDU-ČSL patří bezesporu mezi tradiční strany. Ty nyní hází Andrej Babiš do jednoho pytle s tím, že vytvořily za těch 25 let korupční systém. Jak byste mu tento názor vyvrátil?

Andrej Babiš patřil ke „komunistické šlechtě“, byl pracovníkem podniku zahraničního obchodu za komunismu a díky svým rodičům studoval na švýcarském lyceu. Můj tatínek nemohl studovat vůbec nikde. Můj otec byl syn malého zemědělce, který nikoho nezaměstnával, leda svou rodinu, pole ho nebylo schopné uživit a tak ještě dovážel dřevo do skláren. Nechtěl vstoupit do družstva, tak byl perzekvován, jeho sourozenci ani on nemohli udělat maturitu, i když to byli chytří studenti. Moji rodiče jsou katolíci, v době komunismu byli na seznamu a hrozilo, že tatínka zavřou, protože roznášel petici Několik vět. Můj tatínek v roce 1990 vstoupil do Československé strany lidové, protože mu byla nejbližší programem. Stal se také obecním zastupitelem. Já vstoupil po jeho vzoru do KDU-ČSL. Můj tatínek je dnes normální důchodce, který je spokojený a říká, že se neměl lépe, jak teď v důchodě. On je představitel tradiční politické strany.

Andrej Babiš se narodil do zcela jiné rodiny, studoval a žil na západě, vystudoval vysokou školu. Po roce 90 využíval svých kontaktů a pohádkově zbohatnul, udělal velký byznys v době, kterou označuje za nejvíc zkorumpovanou. Tento člověk má tu odvahu jít do Sněmovny a útočit na stranu mého otce? To je nehoráznost. Porovnejte si mého tatínka a Babiše. Můj otec je o pár let starší, ale ne o moc. Babiš jako bývalý komunista si založí stranu s bývalým členem ČSSD a bývalým členem ODS a dnes nám budou něco kázat? Pokud toto voliči chtějí, tak ať to mají, ale my nabízíme alternativu. Já jsem členem KDU-ČSL od roku 1995, žádné kauzy jsem neměl a nic jsem nikomu neukradl. Mně někdo bude říkat, že jsem představitel zkorumpované strany? Mně to bude říkat Babiš? Někdo, kdo udělal z mega miliardářského podnikání malé podnikání, aby dosáhl na dotaci? Mně to bude říkat bývalý ministr financí, který kontroluje halíř každému a přitom v tichosti nedaní své korunové dluhopisy a svede to na Kalouska? Člověk, který toto nevidí, tak je opravdu slepý. Babiš je někdo, kdo si tady vodil Grosse a Zemana jak medvěda. A takový člověk nám tady bude říkat o tom, jak je vše zkorumpované? Ke korupci potřebujete dva. Ten, který je korumpovaný, a ten, kdo korumpuje.

Na závěr jedna aktuální otázka spojená s řetězcem Lidl, který na svých letácích umazal kříže řeckých kostelů. Ke kauze jste napsal „Ten pocit když zjistíte, že největší ochránci křesťanství v ČR jsou bolševici a liberálové všeho druhu,“ kde jste reagoval na odsouzení kroku řetězce ze strany Vojtěcha Filipa, Petra Macha či Jana Veleby. Co si ale o kroku Lidlu myslíte vy?

Byla to nehoráznost. Pokud nechci na letáku kříže, tak nefotím kostel. Je to jak z jiného světa. Toto se stalo v rámci hesla „toleruj moji netoleranci“. Nechápu to. Pokud muslimy uráží, že mají na letáku kostely s kříži, tak se nedivím lidem, že tady nechtějí islám. Nedokážu si představit, že by se to stalo v opačném gardu. My v takovýchto principiálních věcech nemůžeme ustupovat. A pokud tak činíme, tak pak se nemůžeme divit, že kdejaký Okamura má preference. Největší problém Evropy není euro, největší problém není to, že se státy komplikovaně domlouvají, největší problém Evropy je to, že ustupuje od svých základů. Já chci Evropu Konráda Adenauera, která věděla, kde je její základ. Pokud Evropu smrskneme na ekonomický prostor, tak to nevydrží. Ekonomická spolupráce je až nad oním základem. Pokud ale podryjete základy, tak se sesype to, co je nad nimi.

Máte nějakou optimistickou vyhlídku?

Jsem věčný optimista. Spousta lidí si problémy začíná uvědomovat, nechci, aby se to překlopilo do nenávisti a radikalismu z opačné strany. Důležité je, aby si to lidé zdravě uvědomili, kde jsou naše základy a budou je bránit, ne tím, že budou nadávat na muslimy a budou si na tom honit politické body, ale je třeba, aby i zákonodárci prosazovali do zákonů křesťanské hodnoty, pak se nemáme čeho bát. Opět, není to o chození do kostela, je to o univerzálních hodnotách.

Související

Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Írán, ilustrační foto Rozhovor

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

Více souvisejících

rozhovor Ondřej Benešík KDU - ČSL volby 2017

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Donald Trump

Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla

Americký prezident Donald Trump ve středu nečekaně oznámil, že dosáhl rámcové dohody ohledně Grónska, která uspokojuje jeho požadavky na posílení bezpečnosti v Arktidě. Na základě tohoto průlomu, o kterém jednal přímo s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, se rozhodl zrušit hrozbu uvalení nových cel na evropské spojence. Cla, která měla vstoupit v platnost 1. února a mířila na země odmítající americké ambice, tak prozatím nebudou zavedena.

před 1 hodinou

Projev Donalda Trumpa v Kongresu USA (Washington, 4. března 2025)

Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska naráží v americkém Kongresu na nečekaně tvrdý odpor, a to i v řadách jeho vlastní Republikánské strany. Zákonodárci napříč politickým spektrem vyjadřují vážné obavy, že prezidentovy ambice by mohly vést k rozpadu NATO a k bezprecedentnímu narušení vztahů se spojenci. Otázkou zůstává, zda má Kongres reálné páky, jak Trumpovo tažení zastavit.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra

Americký prezident Donald Trump vyvolal na Světovém ekonomickém fóru v Davosu značné pozdvižení svými protichůdnými výroky o schůzce s ukrajinským protějškem. Původně totiž tvrdil, že Volodymyr Zelenskyj se nachází přímo v sále a setkají se ještě dnes. Realita je však jiná; Zelenskyj zůstal v Kyjevě, aby řešil katastrofální stav ukrajinské energetiky po ruských náletech, kvůli kterým miliony lidí mrznou v temnotě.

před 3 hodinami

Donald Trump

Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů

Vystoupení Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 2026 se do historie zapíše jako jeden z nejkontroverznějších projevů moderní diplomacie. Kromě radikálních požadavků však jeho řeč obsahovala řadu faktických chyb a zavádějících tvrzení, která okamžitě začali rozebírat analytici i historici. Nejsledovanějším přešlapem se stalo opakované zaměňování Grónska s Islandem.

před 4 hodinami

Donald Trump v OSN

Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze návrhem, že jeho nově založená „Rada míru“ by v budoucnu mohla nahradit Organizaci spojených národů. Původně měl tento orgán sloužit pouze k dohledu nad rekonstrukcí Pásma Gazy, ale podle návrhu stanov, který získala CNN, jsou ambice rady mnohem širší. Trump kritizoval OSN s tím, že organizace nikdy nenaplnila svůj potenciál a nebyla schopna vyřešit konflikty, které on sám urovnal bez její pomoci.

před 5 hodinami

Donald Trump

Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se

Americký prezident Donald Trump se ve svém dnešním vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ostře vymezil proti americké angažovanosti v konfliktu na Ukrajině. Během svého projevu, který byl jinak protkán tématy ekonomické síly a snahy o získání Grónska, věnoval Ukrajině jen několik chladných vět. Podle jeho slov se tato válka Spojených států v zásadě netýká.

před 6 hodinami

Donald Trump

Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu

Americký prezident Donald Trump ve svém dnešním vystoupení v Davosu otevřeně vyzval k okamžitému zahájení jednání o koupi Grónska. Přestože dánská vláda tento záměr opakovaně odmítla, Trump v sále Světového ekonomického fóra prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou mocností schopnou tento „obrovský kus ledu“ efektivně chránit a rozvíjet. Podle něj jde o strategickou nezbytnost pro národní i mezinárodní bezpečnost v době rostoucího napětí.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Přestože jeho přílet provázely komplikace – prezidentský speciál Air Force One se musel krátce po startu vrátit kvůli „menší závadě na elektroinstalaci“ – Trump dorazil do švýcarského letoviska včas. Na pódium vstoupil za potlesku zaplněného sálu a svůj projev zahájil slovy, že přichází s „fenomenálními zprávami“ z Ameriky.

před 7 hodinami

Tomáš Řepa

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

před 7 hodinami

HT dveře

Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem

Stoupající nároky na bezpečnost, energetickou úsporu i vzhled bydlení mění způsoby, jakými Češi rekonstruují nebo staví své domovy. Výrazně se to projevuje i u tak zdánlivě samozřejmé části domu, jakou jsou vchodové dveře. Už dávno neplatí, že mají pouze chránit vstup – stále více lidí si uvědomuje, že kvalitní vchodové dveře do rodinného domu ovlivňují i komfort, spotřebu energií, a dokonce i tržní hodnotu nemovitosti.

před 7 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte

V Davosu a Oslu dnes zazněly klíčové hlasy, které se snaží udržet jednotu Severoatlantické aliance uprostřed hluboké krize vyvolané americkými nároky na Grónsko. Zatímco diplomatické napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi eskaluje, bezpečnostní představitelé varují, že vnitřní spory nesmí zastínit hrozbu, kterou pro Západ stále představuje Rusko.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že se Izrael oficiálně připojí k nově vznikající „Radě míru“, kterou z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ustavuje Bílý dům. Přestože Netanjahuův úřad ještě nedávno složení výkonného výboru této organizace ostře kritizoval, nakonec převážil zájem na úzké spolupráci s Washingtonem při poválečné správě Pásma Gazy.

před 9 hodinami

Evropská unie

Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly

Evropská unie se v reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska rozhodla k razantnímu kroku. Evropský parlament dnes podle BBC pozastavil schvalování klíčové obchodní dohody s USA, která byla v přípravě od loňského července. Bernd Lange, předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod, na tiskové konferenci prohlásil, že v situaci, kdy USA používají cla jako nástroj politického nátlaku a ohrožují suverenitu členského státu, není jiná možnost než spolupráci přerušit.

před 10 hodinami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO

Evropská unie se ocitla na historickém rozcestí, kde stará spojenectví přestávají platit a bezpečnostní záruky se rozplývají v arktické mlze. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém úterním projevu k Evropskému parlamentu ve Štrasburku varovala, že Evropa musí urychlit svůj tlak na nezávislost. Intenzivní snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa ovládnout Grónsko totiž zpochybnila transatlantickou alianci, kterou Evropané po desetiletí považovali za samozřejmost.

před 11 hodinami

Světové ekonomické forum 2026

Do Davosu dorazil nečekaný dopis. Stovky milionářů a miliardářů požadují vyšší zdanění superbohatých

Téměř 400 milionářů a miliardářů z 24 zemí světa adresovalo světovým lídrům v Davosu otevřený dopis, v němž požadují vyšší zdanění superbohatých. Podle signatářů, mezi nimiž nechybí herec Mark Ruffalo, hudebník Brian Eno či dědička impéria Disney Abigail Disneyová, dosáhla majetková nerovnost bodu, kdy ohrožuje samotné základy demokracie. Extrémní bohatství podle nich umožňuje úzké skupině lidí kupovat si politický vliv a ovládat vládní rozhodování.

před 11 hodinami

Scott Bessent, ministr financí USA

Bessent dorazil do Davosu. Seďte a čekejte na Trumpa, vmetl evropským lídrům

Americký ministr financí Scott Bessent, který již dorazil do švýcarského Davosu, vyslal evropským lídrům jasný vzkaz: mají se „posadit a počkat“, až prezident Donald Trump dorazí a osobně předloží své argumenty. Bessent se tak pokusil uklidnit rozjitřenou atmosféru před očekávaným příletem šéfa Bílého domu, jehož cesta se kvůli technické závadě na letadle Air Force One zpozdila přibližně o tři hodiny.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Může Trump skutečně získat Grónsko? Cesta k akvizici je mnohem složitější, než se zdá, ve hře jsou i jiné možnosti

Donald Trump se netají svou ambicí „získat“ Grónsko, a to bez ohledu na to, jaké škody by tento krok mohl napáchat v rámci NATO nebo amerických spojenectví v Evropě. Zatímco Bílý dům dosud nepředstavil konkrétní právní cestu k této akvizici, prezident nevyloučil ani vojenské řešení. To by však v moderních dějinách představovalo bezprecedentní útok na suverenitu spojeneckého území, který by čelil masivnímu domácímu i mezinárodnímu odporu.

před 13 hodinami

Air Force One

Letadlo s Trumpem mířící do Davosu se kvůli poruše muselo vrátit

Donald Trump vyráží na Světové ekonomické fórum do Davosu, kde hodlá s předními světovými lídry řešit svou kontroverzní vizi ohledně Grónska. Prezident Spojených států prohlásil, že má v plánu celou řadu schůzek zaměřených právě na toto území. Jeho cesta však nezačala úplně hladce, protože start provázely nečekané technické komplikace.

před 14 hodinami

Zimní počasí v Praze

Výhled počasí na příští týden. Zima se otěží nepustí

Meteorologové už mají první představu o počasí v příštím týdnu. Výrazná změna se neočekává. Přes den bude kolem nuly, v noci má mrznout. Vyloučeno není ani sněžení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Policie odhalila detaily případu, který se má týkat zápasníka Vémoly

Protidrogová policie se den po propuštění Karlose Vémoly z vazby na kauci rozhodla odhalit, o co přesně v ostře sledované kauze jde. Některým obviněným v případu hrozí až 18 let za mřížemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy