Přehled: Dálnice, dálnice, dálnice. Kolik kilometrů strany postaví?

Praha - Kdekdo kritizuje pomalou výstavbu české dálniční sítě. Teď před volbami si to uvědomuje i většina kandidujících stran. Jak si představují budoucí rozvoj a stavbu českých dálnic a kolik nových kilometrů slibují?

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny sice kandidují kandidáti za celkem 31 subjektů, EuroZprávy.cz vybraly ty největší politické strany a z jejich programů zjistily, jak chtějí rozšířit českou dálniční síť v nastávajícím volebním období. 

Uvádějí, kolik kilometrů dálnic chtějí postavit:

hnutí ANO

Hnutí Andreje Babiše chce prosadit zákon o liniových stavbách, kde by bylo opraveno povolování klíčových staveb tak, že by probíhalo v rámci jednoho úřadu a jednoho řízení "a nebylo by možné tento proces donekonečna napadat". Do roku 2021 hnutí slibuje 280 kilometrů nových dálnic, kdy 110 kilometrů bude tvořit kompletně modernizovaná D1. "Dalších 220 km dálnic začneme stavět. Podpoříme výstavbu velkých odstavných parkovišť podél dálnic. Není možné, aby kamiony parkovaly v odstavných pruzích dálnic," stojí v programu hnutí. 

TOP 09

Podobně jako hnutí ANO i TOP 09 udává konkrétní cíle. Za rok by strana chtěla uvést do provozu alespoň 70 kilometrů dálnic. Zároveň by prosadili tzv. projekt e-dálnice, tedy elektrifikaci pravého jízdního pruhu dálnic s vysokým podílem nákladní dopravy. Jako příklad uvádějí dálnice D1, D5 či D11. "Kamiony s hybridními motory by v elektrifikovaných úsecích používaly elektřinu z napájecí troleje. Došlo by k výrazným úsporám pohonných hmot a velkému snížení emisních zátěží," odůvodňuje topka. Stejně jako ODS by prosadila nový stavební zákon, který usnadní realizaci všech typů staveb. 

Česká pirátská strana

Piráti volají po "restartu" koncepční výstavby dálniční sítě. "Plánování musí probíhat nezávisle na vrtoších politiků s jasnými cíli a kritérii úspěšnosti. Jen tak lze do roku 2040 potřebných 1000 km dálnic dostavět," deklarují. K cíli by mělo napomoci také zprůhlednění organizace jako je Ředitelství silnic a dálnic, které se zabývají dopravní infrastrukturou. "U každé veřejné zakázky chceme dlouhodobé záruky a kontroly," stojí v programu České pirátské strany. 

Strana zelených

Strana Zelených chce ve funkčním období nové vlády dobudovat mezinárodní propojení dálniční sítě, která již existuje.

Starostové a nezávislí

Hnutí STAN chce zejména dokončit základní dálniční síť, konkrétně zmiňuje tato spojení: dokončení úseků dálnice D1, dokončení Pražského okruhu, dálnice vedoucí z Hradce Králové do Jaroměře a následně do Polska, komunikaci z Prahy přes České Budějovice do Rakouska, linii z Pardubic do Olomouce a také komunikaci z Brna do rakouské metropole.

Volají zejména po legislativní úpravě a zjednodušení celého procesu:

KDU-ČSL

Lidovci volají zejména po zjednodušení a snížení administrativní zátěže v oblasti investorské přípravy a realizace staveb klíčové dopravní infrastruktury.

ČSSD

Sociální demokracie chce prosadit přijetí zákona o liniových stavbách a volá také po urychleném rozvoji dálniční sítě. "Česká republika dnes doplácí na to, že v minulosti podcenila přípravu staveb i výkup pozemků. Proto zavedeme zrychlené povolovací řízení, sjednocení právních záležitostí a správních procesů pod jeden úřad a také jasná pravidla pro vypořádání oprávněných nároků majitelů pozemků, zejména farmářů a menších zemědělců," deklaruje strana. 

ODS

ODS by k dostavbě dálnic také přistoupila cestou zákonné úpravy. Konkrétně chce prosadit zákon o prioritních stavbách, za které v současnosti považuje tyto: D35, D43, Pražský okruh, D3, D6 a vysokorychlostní trať Drážďany-Praha-Brno-Ostrava a Praha-Plzeň-Mnichov. 

Realisté

Realisté Petra Robejška by šli rovnou cestou ústavního zákona o výstavbě strategické infrastruktury. Ten by měl určit obecné principy, detaily bude řešit běžný zákon. "Zvláštní legislativa zjednoduší a zrychlí rozhodovací procesy, umožní také kompetenční změny. Tou klíčovou bude koncentrace všech povolovacích řízení na ministerstvo dopravy, které bude integrovat územní řízení a stavební řízení s výsledným právním rozhodnutím. Zákon ponechá určitý prostor pro obranu dotčených osob, včetně nedotknutelného ústavního práva na soudní ochranu," plánuje strana. 

KSČM

Dokončit dálniční infrastrukturu chtějí také komunisté, rádi by zjednodušili legislativu pro přípravu pro přípravu a realizaci dopravních staveb. 

Nabízejí svoje originální řešení:

ODA

Obnovená ODA miliardáře Pavla Sehnala sice nestanovuje, které dálnice jsou pro ni prioritní, zároveň ale deklaruje, že nasype víc peněz do výkupů pozemků pro dopravní stavby a tím urychlí jejich realizaci. 

Problematikou se nezabývají: 

SPD

Hnutí Tomio Okamury otázku dálniční sítě v programu neřeší.

Související

Poslanecká sněmovna

ANO by bez d´Hondtovy metody mělo v roce 2017 o 15 křesel méně

Kdyby d'Hondtova metoda, kterou zrušil Ústavní soud, nebyla použita ve sněmovních volbách v roce 2017, přišlo by vládní hnutí ANO o 15 mandátů. Místo nynějších 78 křesel by jich v dolní komoře mělo 63. Současná koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů by pak neměla většinu. Disponovala by 96 hlasy, nyní jich má 108. Vyplývá to z přepočtu, který dnes zveřejnila Česká televize (ČT).
ODS, ilustrační foto

ODS hrozí pokuta za předvolební kampaň v roce 2017

Občanským demokratům hrozí za chyby ve vyúčtování kampaně před sněmovními volbami v roce 2017 až půlmilionová pokuta. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí našel celkem 12 nedostatků, zároveň ale uvedl, že nešlo o černé financování.

Více souvisejících

volby 2017 Dálnice Hnutí ANO ODS KDU - ČSL Realisté (strana) program doprava

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 32 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy