Přehled: Dálnice, dálnice, dálnice. Kolik kilometrů strany postaví?

Praha - Kdekdo kritizuje pomalou výstavbu české dálniční sítě. Teď před volbami si to uvědomuje i většina kandidujících stran. Jak si představují budoucí rozvoj a stavbu českých dálnic a kolik nových kilometrů slibují?

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny sice kandidují kandidáti za celkem 31 subjektů, EuroZprávy.cz vybraly ty největší politické strany a z jejich programů zjistily, jak chtějí rozšířit českou dálniční síť v nastávajícím volebním období. 

Uvádějí, kolik kilometrů dálnic chtějí postavit:

hnutí ANO

Hnutí Andreje Babiše chce prosadit zákon o liniových stavbách, kde by bylo opraveno povolování klíčových staveb tak, že by probíhalo v rámci jednoho úřadu a jednoho řízení "a nebylo by možné tento proces donekonečna napadat". Do roku 2021 hnutí slibuje 280 kilometrů nových dálnic, kdy 110 kilometrů bude tvořit kompletně modernizovaná D1. "Dalších 220 km dálnic začneme stavět. Podpoříme výstavbu velkých odstavných parkovišť podél dálnic. Není možné, aby kamiony parkovaly v odstavných pruzích dálnic," stojí v programu hnutí. 

TOP 09

Podobně jako hnutí ANO i TOP 09 udává konkrétní cíle. Za rok by strana chtěla uvést do provozu alespoň 70 kilometrů dálnic. Zároveň by prosadili tzv. projekt e-dálnice, tedy elektrifikaci pravého jízdního pruhu dálnic s vysokým podílem nákladní dopravy. Jako příklad uvádějí dálnice D1, D5 či D11. "Kamiony s hybridními motory by v elektrifikovaných úsecích používaly elektřinu z napájecí troleje. Došlo by k výrazným úsporám pohonných hmot a velkému snížení emisních zátěží," odůvodňuje topka. Stejně jako ODS by prosadila nový stavební zákon, který usnadní realizaci všech typů staveb. 

Česká pirátská strana

Piráti volají po "restartu" koncepční výstavby dálniční sítě. "Plánování musí probíhat nezávisle na vrtoších politiků s jasnými cíli a kritérii úspěšnosti. Jen tak lze do roku 2040 potřebných 1000 km dálnic dostavět," deklarují. K cíli by mělo napomoci také zprůhlednění organizace jako je Ředitelství silnic a dálnic, které se zabývají dopravní infrastrukturou. "U každé veřejné zakázky chceme dlouhodobé záruky a kontroly," stojí v programu České pirátské strany. 

Strana zelených

Strana Zelených chce ve funkčním období nové vlády dobudovat mezinárodní propojení dálniční sítě, která již existuje.

Starostové a nezávislí

Hnutí STAN chce zejména dokončit základní dálniční síť, konkrétně zmiňuje tato spojení: dokončení úseků dálnice D1, dokončení Pražského okruhu, dálnice vedoucí z Hradce Králové do Jaroměře a následně do Polska, komunikaci z Prahy přes České Budějovice do Rakouska, linii z Pardubic do Olomouce a také komunikaci z Brna do rakouské metropole.

Volají zejména po legislativní úpravě a zjednodušení celého procesu:

KDU-ČSL

Lidovci volají zejména po zjednodušení a snížení administrativní zátěže v oblasti investorské přípravy a realizace staveb klíčové dopravní infrastruktury.

ČSSD

Sociální demokracie chce prosadit přijetí zákona o liniových stavbách a volá také po urychleném rozvoji dálniční sítě. "Česká republika dnes doplácí na to, že v minulosti podcenila přípravu staveb i výkup pozemků. Proto zavedeme zrychlené povolovací řízení, sjednocení právních záležitostí a správních procesů pod jeden úřad a také jasná pravidla pro vypořádání oprávněných nároků majitelů pozemků, zejména farmářů a menších zemědělců," deklaruje strana. 

ODS

ODS by k dostavbě dálnic také přistoupila cestou zákonné úpravy. Konkrétně chce prosadit zákon o prioritních stavbách, za které v současnosti považuje tyto: D35, D43, Pražský okruh, D3, D6 a vysokorychlostní trať Drážďany-Praha-Brno-Ostrava a Praha-Plzeň-Mnichov. 

Realisté

Realisté Petra Robejška by šli rovnou cestou ústavního zákona o výstavbě strategické infrastruktury. Ten by měl určit obecné principy, detaily bude řešit běžný zákon. "Zvláštní legislativa zjednoduší a zrychlí rozhodovací procesy, umožní také kompetenční změny. Tou klíčovou bude koncentrace všech povolovacích řízení na ministerstvo dopravy, které bude integrovat územní řízení a stavební řízení s výsledným právním rozhodnutím. Zákon ponechá určitý prostor pro obranu dotčených osob, včetně nedotknutelného ústavního práva na soudní ochranu," plánuje strana. 

KSČM

Dokončit dálniční infrastrukturu chtějí také komunisté, rádi by zjednodušili legislativu pro přípravu pro přípravu a realizaci dopravních staveb. 

Nabízejí svoje originální řešení:

ODA

Obnovená ODA miliardáře Pavla Sehnala sice nestanovuje, které dálnice jsou pro ni prioritní, zároveň ale deklaruje, že nasype víc peněz do výkupů pozemků pro dopravní stavby a tím urychlí jejich realizaci. 

Problematikou se nezabývají: 

SPD

Hnutí Tomio Okamury otázku dálniční sítě v programu neřeší.

Související

Poslanecká sněmovna

ANO by bez d´Hondtovy metody mělo v roce 2017 o 15 křesel méně

Kdyby d'Hondtova metoda, kterou zrušil Ústavní soud, nebyla použita ve sněmovních volbách v roce 2017, přišlo by vládní hnutí ANO o 15 mandátů. Místo nynějších 78 křesel by jich v dolní komoře mělo 63. Současná koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů by pak neměla většinu. Disponovala by 96 hlasy, nyní jich má 108. Vyplývá to z přepočtu, který dnes zveřejnila Česká televize (ČT).
ODS, ilustrační foto

ODS hrozí pokuta za předvolební kampaň v roce 2017

Občanským demokratům hrozí za chyby ve vyúčtování kampaně před sněmovními volbami v roce 2017 až půlmilionová pokuta. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí našel celkem 12 nedostatků, zároveň ale uvedl, že nešlo o černé financování.

Více souvisejících

volby 2017 Dálnice hnutí ANO ODS KDU - ČSL Realisté (strana) program doprava

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy