ROZHOVOR | Ztrácíme svobodu? Mach nejen o tom, co potřebují důchodci a další občané

ROZHOVOR - Svého místa v Evropském parlamentu se Petr Mach vzdal, aby jako předseda pomohl Straně svobodných občanů ve volbách do Poslanecké sněmovny. Hraju vabank a jsem rád, že podle mnoha reakcí to voliči oceňují, říká v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz. S kým by do vlády nikdy nešel? A má favorita boji o Hrad? I na to jsme se jej ptali.

Svobodní se v průzkumech pohybují pod hranicí pěti procent, která je potřebná pro vstup do Sněmovny. Co z vašeho pohledu chybí k tomu, aby se strana poprvé ve své historii dostala do Poslanecké sněmovny?

Když jsme v roce 2014 překonali 5 % a dostali se do europarlamentu, žádný průzkum to nepředvídal, výzkumné agentury nás většinou zcela opomíjely nebo tipovaly okolo jednoho procenta. Takže na průzkumy nedáváme. V čem se ale mnoho průzkumů shoduje, je to, že je zde asi 10 procent lidí, kteří volbu Svobodných zvažují, ale bojí se, že by jejich hlas propadl. Kdyby se nikdo z těchto lidí nebál, máme pět procent vždy s přehledem. Takže všem voličům radím – nehledět na průzkumy, volit podle sebe, a když to tak udělají všichni, Svobodní ve sněmovně budou a voliči, kterým se naše myšlenky líbí, budou mít ve Sněmovně zastání. Nenechme se ovlivnit průzkumy!

Jak moc situaci ovlivní to, že jste se rozhodl naplno věnovat kampani a odešel jste z postu europoslance?

Každý jednotlivý volič, který jde s určitým rizikem neúspěchu volit Svobodné, má moji úctu. Jde do určitého rizika a já chci nést to riziko s každým z nich. Bylo by pokrytecké kandidovat a riziko nenést, nechávat si zadní vrátka a teplé místo v Bruselu. Hraju vabank a jsem rád, že podle mnoha reakcí to voliči oceňují. Já jsem teď občan jako každý jiný a na úspěch Svobodných jsem vsadil nastartovanou politickou kariéru a europoslanecký plat. Bez toho bychom nebyli důvěryhodní.

Nebojíte se, že se vám tento krok nakonec vymstí? Přece jen jste byl jako europoslanec poměrně výrazná postava, která přitahovala ke Svobodným hodně pozornosti...

V Evropském parlamentu bude za mě zbylé dva roky Jiří Payne, též zkušený politik, který tam bude stejně hájit naše zájmy a hlasovat proti všem těm euronesmyslům se stejným nasazením. Já opravdu věřím, že se moje rezignace na europarlamentní post vyplatí, a že díky tomu budu od října viditelným poslancem za Svobodné zde v České republice a spolu se mnou dalších deset nebo dvacet poslanců. A k tomu budeme mít dál europoslance - Jiřího Payna.

Když se na to podíváme reálně, jaký zisk ve volbách byste považoval za úspěch?

Z průzkumu, který jsme si nechali dělat u STEMu, ale i z dalších průzkumů, které byly nedávno publikovány v médiích, víme, že je asi 12 procent voličů, kteří by Svobodné chtěli volit, jen většina z nich váhá. V současné situaci tedy nemůžeme mít nad 12 procent a naše kampaň bude o tom, přesvědčit tyto voliče, aby své váhání přeměnili na skutečnou volbu ve volební místnosti. Cokoliv nad 5 procent bude obří úspěch a příslib na mnohem lepší výsledek do budoucna.

Je naopak nějaká hranice, kterou byste považoval za neúspěch? A vyvodil byste v takovém případě osobní zodpovědnost a odešel třeba z postu předsedy?

Já vyvodil osobní odpovědnost vlastně už nyní. Vzdal jsem se lukrativní funkce v europarlamentu. To znamená, že ponesu plnou odpovědnost, pokud se Svobodní do sněmovny nedostanou. Já se stal okamžitě po rezignaci 1. září běžným občanem a je nyní na voličích – jestli chtějí Macha a myšlenky, které reprezentuje dále v politice, ať nás volí. Oni to mají nyní v rukách.

Vy sám jste do politiky vstupoval velmi mladý. Jsou podle vás mladí lidé v politice potřeba? Máte pocit, že se o politiku zajímají dostatečně?

Založil jsem Svobodné v roce 2009, to mi bylo 34 let. To už není úplné mládí. Nyní mám rodinu a je mi 42 let. Není to o věku. Starší věk samozřejmě dává člověku určitou zralost, mládí zas více smělosti. Ale názory neměním. Takže nemůžu říct, že by bylo v politice potřeba více mladých lidí. Ale zoufale volám po tom, aby byly ve Sněmovně zastoupeni lidé, kteří chtějí větší svobodu a odpovědnost každého člověka, kteří chtějí suverenitu a bezpečnost České republiky, kteří chtějí méně byrokracie a nízké daně místo přebujelých dotací.

Už víte, kolik do předvolební kampaně investujete a jak ji budete financovat?

Máme rozpočet 6 milionů, ale stále sbíráme příspěvky od občanů. Na našem webu si každý může kliknout, jestli nám chce přispět 300 korun na volební plachtu, vozit na autě samolepku, nebo přispět 1000 korun na vytištění balíku volebních novin. Na co se chcete v letošních volbách zaměřit? Můžete vypíchnout témata, která jsou pro vás zásadní?

Důležitá je základní svoboda, o kterou postupně opět přicházíme. Děti si ve škole už nesmí koupit tatranku, středoškoláci už nesmí mít brigádu v obchodě, kde se prodává pivo nebo alkohol, nesmíte už provozovat kuřácký bar, za špatně odeslaný formulář na EET vám hrozí likvidační pokuty a v benzínu a naftě musíme mít povinně přimíchaná biopaliva. To je zlomek toho, co se na nás neustále valí. Pořád někdo za nás chce určovat, co je pro nás dobré. Někteří ale žijí úplně jiný svět – svět nezdaněných úroků z dluhopisů, svět investičních pobídek a deseti let odpuštěných daní z příjmu, zákonem zaručeného odbytu. Vytratila se zkrátka spravedlnost, férové stejné podmínky pro všechny. Důležitá je pro Svobodné i bezpečnost – EU to s migrační politikou a kvótami jednoduše přehnala a ohrozila to nejdůležitější – naši bezpečnost. U nás mají voliči jistotu, že se tlaku Bruselu nikdy nepodvolíme.

Pokud rozdělíme občany do tří skupin - na mladé lidi a prvovoliče, lidi v produktivním věku a seniory. Co můžete těmto skupinám nabídnout?

Svoboda, naše ústřední téma, a nízké daně je důležité pro všechny skupiny bez rozdílu. Třeba na jednotné 14% DPH vydělá každý, od studentů po důchodce. Produktivní lidi a rodiny s dětmi zaujme zvýšení slevy na dani, díky které bude mít každý, kdo pracuje, o 1000 korun měsíčně větší mzdu než dosud. Důchodci nejvíc oceňují, že zásadně odmítáme euro a chceme zachovat korunu.

Co podle vás v současné době nejvíce tíží české občany?

Lidé dnes pociťují více nejistoty. Ukázalo se, že EU nám nezajistí větší prosperitu a bezpečnost - naopak. Ze západu k nám nyní přihází ohrožení, terorismus je doslova za dveřmi. A Svobodní nabízejí realistický pohled. Nechceme žádnou izolaci. Chceme evropskou spolupráci a volný obchod – současně ale odmítáme všelijaké kvóty, bruselskou byrokracii, přebujelé korupční dotace a přehlasovávání v životně důležitých věcech.

Současná vláda přijala některé velmi kontroverzní zákony a novely. Jak jste s její prací spokojený? Pokud byste jí měl dát známku jako ve škole, jaká by byla?

Tato vláda zavedla EET a spolu s ním mnoho nových úřadů a úředníků. Spočítali, kolik to bude stát, o kolik se zvýší ceny v hospodách, ale už nespočítali, že mnoho lidí kvůli této nové elektronické byrokracii pověsí živnost na hřebík. Dal bych vládě špatnou známku z počtů a z taky z chování a češtiny – za pokleslé vyjadřování. Chválím vládu za to, že nakonec po dlouhém lavírování odmítá migrační kvóty.

Pokud byste se dostali do Sněmovny, kterou ze stran považujete za své případné spojence? A je někdo, s kým byste do případné vládní koalice rozhodně nešli:

Nemůžeme jít do žádné koalice s KSČM a s Babišem – ten rozpor mezi jejich a naším programem a celkovým přístupem je propastný. Nepředpokládám, že by Babiš najednou souhlasil se zrušením povinného přimíchávání biopaliv, s ukončením investičních pobídek, se zrušením EET. K ostatním máme také spoustu výhrad, ani teď nevíme, jestli budeme mít sílu na to být součástí vládní koalice, nebo zůstaneme v opozici.

Uvažujete že byste podpořili nějakého prezidentského kandidáta? Jaký by měl podle vás prezident být a co mu nesmí chybět?

Prezident je celkový reprezentant země, měl by se proto chovat důstojně. Prezident je také politik, který jmenuje premiéra, soudce, bankovní radu, odvolává ministry, vrací zákony sněmovně. Náš kandidát tedy musí být co nejvíc s v souladu s politikou Svobodných. Zatím u mě vede Jaroslav Kubera.

Na závěr mi dovolte několik rychlých otázek:

Jste pro czexit? ANOJste pro přijetí eura? NEJste pro odchod z NATO? NEJste pro přijímání uprchlíků? NEJste pro znovuzavedení poplatků v nemocnicích? NE Jste pro zavedení trestu smrti? NEJste pro povolení eutanázie? NE

Děkujeme za rozhovor

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Petr Mach strana svobodných občanů volby 2017

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy