ROZHOVOR | Ztrácíme svobodu? Mach nejen o tom, co potřebují důchodci a další občané

ROZHOVOR - Svého místa v Evropském parlamentu se Petr Mach vzdal, aby jako předseda pomohl Straně svobodných občanů ve volbách do Poslanecké sněmovny. Hraju vabank a jsem rád, že podle mnoha reakcí to voliči oceňují, říká v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz. S kým by do vlády nikdy nešel? A má favorita boji o Hrad? I na to jsme se jej ptali.

Svobodní se v průzkumech pohybují pod hranicí pěti procent, která je potřebná pro vstup do Sněmovny. Co z vašeho pohledu chybí k tomu, aby se strana poprvé ve své historii dostala do Poslanecké sněmovny?

Když jsme v roce 2014 překonali 5 % a dostali se do europarlamentu, žádný průzkum to nepředvídal, výzkumné agentury nás většinou zcela opomíjely nebo tipovaly okolo jednoho procenta. Takže na průzkumy nedáváme. V čem se ale mnoho průzkumů shoduje, je to, že je zde asi 10 procent lidí, kteří volbu Svobodných zvažují, ale bojí se, že by jejich hlas propadl. Kdyby se nikdo z těchto lidí nebál, máme pět procent vždy s přehledem. Takže všem voličům radím – nehledět na průzkumy, volit podle sebe, a když to tak udělají všichni, Svobodní ve sněmovně budou a voliči, kterým se naše myšlenky líbí, budou mít ve Sněmovně zastání. Nenechme se ovlivnit průzkumy!

Jak moc situaci ovlivní to, že jste se rozhodl naplno věnovat kampani a odešel jste z postu europoslance?

Každý jednotlivý volič, který jde s určitým rizikem neúspěchu volit Svobodné, má moji úctu. Jde do určitého rizika a já chci nést to riziko s každým z nich. Bylo by pokrytecké kandidovat a riziko nenést, nechávat si zadní vrátka a teplé místo v Bruselu. Hraju vabank a jsem rád, že podle mnoha reakcí to voliči oceňují. Já jsem teď občan jako každý jiný a na úspěch Svobodných jsem vsadil nastartovanou politickou kariéru a europoslanecký plat. Bez toho bychom nebyli důvěryhodní.

Nebojíte se, že se vám tento krok nakonec vymstí? Přece jen jste byl jako europoslanec poměrně výrazná postava, která přitahovala ke Svobodným hodně pozornosti...

V Evropském parlamentu bude za mě zbylé dva roky Jiří Payne, též zkušený politik, který tam bude stejně hájit naše zájmy a hlasovat proti všem těm euronesmyslům se stejným nasazením. Já opravdu věřím, že se moje rezignace na europarlamentní post vyplatí, a že díky tomu budu od října viditelným poslancem za Svobodné zde v České republice a spolu se mnou dalších deset nebo dvacet poslanců. A k tomu budeme mít dál europoslance - Jiřího Payna.

Když se na to podíváme reálně, jaký zisk ve volbách byste považoval za úspěch?

Z průzkumu, který jsme si nechali dělat u STEMu, ale i z dalších průzkumů, které byly nedávno publikovány v médiích, víme, že je asi 12 procent voličů, kteří by Svobodné chtěli volit, jen většina z nich váhá. V současné situaci tedy nemůžeme mít nad 12 procent a naše kampaň bude o tom, přesvědčit tyto voliče, aby své váhání přeměnili na skutečnou volbu ve volební místnosti. Cokoliv nad 5 procent bude obří úspěch a příslib na mnohem lepší výsledek do budoucna.

Je naopak nějaká hranice, kterou byste považoval za neúspěch? A vyvodil byste v takovém případě osobní zodpovědnost a odešel třeba z postu předsedy?

Já vyvodil osobní odpovědnost vlastně už nyní. Vzdal jsem se lukrativní funkce v europarlamentu. To znamená, že ponesu plnou odpovědnost, pokud se Svobodní do sněmovny nedostanou. Já se stal okamžitě po rezignaci 1. září běžným občanem a je nyní na voličích – jestli chtějí Macha a myšlenky, které reprezentuje dále v politice, ať nás volí. Oni to mají nyní v rukách.

Vy sám jste do politiky vstupoval velmi mladý. Jsou podle vás mladí lidé v politice potřeba? Máte pocit, že se o politiku zajímají dostatečně?

Založil jsem Svobodné v roce 2009, to mi bylo 34 let. To už není úplné mládí. Nyní mám rodinu a je mi 42 let. Není to o věku. Starší věk samozřejmě dává člověku určitou zralost, mládí zas více smělosti. Ale názory neměním. Takže nemůžu říct, že by bylo v politice potřeba více mladých lidí. Ale zoufale volám po tom, aby byly ve Sněmovně zastoupeni lidé, kteří chtějí větší svobodu a odpovědnost každého člověka, kteří chtějí suverenitu a bezpečnost České republiky, kteří chtějí méně byrokracie a nízké daně místo přebujelých dotací.

Už víte, kolik do předvolební kampaně investujete a jak ji budete financovat?

Máme rozpočet 6 milionů, ale stále sbíráme příspěvky od občanů. Na našem webu si každý může kliknout, jestli nám chce přispět 300 korun na volební plachtu, vozit na autě samolepku, nebo přispět 1000 korun na vytištění balíku volebních novin. Na co se chcete v letošních volbách zaměřit? Můžete vypíchnout témata, která jsou pro vás zásadní?

Důležitá je základní svoboda, o kterou postupně opět přicházíme. Děti si ve škole už nesmí koupit tatranku, středoškoláci už nesmí mít brigádu v obchodě, kde se prodává pivo nebo alkohol, nesmíte už provozovat kuřácký bar, za špatně odeslaný formulář na EET vám hrozí likvidační pokuty a v benzínu a naftě musíme mít povinně přimíchaná biopaliva. To je zlomek toho, co se na nás neustále valí. Pořád někdo za nás chce určovat, co je pro nás dobré. Někteří ale žijí úplně jiný svět – svět nezdaněných úroků z dluhopisů, svět investičních pobídek a deseti let odpuštěných daní z příjmu, zákonem zaručeného odbytu. Vytratila se zkrátka spravedlnost, férové stejné podmínky pro všechny. Důležitá je pro Svobodné i bezpečnost – EU to s migrační politikou a kvótami jednoduše přehnala a ohrozila to nejdůležitější – naši bezpečnost. U nás mají voliči jistotu, že se tlaku Bruselu nikdy nepodvolíme.

Pokud rozdělíme občany do tří skupin - na mladé lidi a prvovoliče, lidi v produktivním věku a seniory. Co můžete těmto skupinám nabídnout?

Svoboda, naše ústřední téma, a nízké daně je důležité pro všechny skupiny bez rozdílu. Třeba na jednotné 14% DPH vydělá každý, od studentů po důchodce. Produktivní lidi a rodiny s dětmi zaujme zvýšení slevy na dani, díky které bude mít každý, kdo pracuje, o 1000 korun měsíčně větší mzdu než dosud. Důchodci nejvíc oceňují, že zásadně odmítáme euro a chceme zachovat korunu.

Co podle vás v současné době nejvíce tíží české občany?

Lidé dnes pociťují více nejistoty. Ukázalo se, že EU nám nezajistí větší prosperitu a bezpečnost - naopak. Ze západu k nám nyní přihází ohrožení, terorismus je doslova za dveřmi. A Svobodní nabízejí realistický pohled. Nechceme žádnou izolaci. Chceme evropskou spolupráci a volný obchod – současně ale odmítáme všelijaké kvóty, bruselskou byrokracii, přebujelé korupční dotace a přehlasovávání v životně důležitých věcech.

Současná vláda přijala některé velmi kontroverzní zákony a novely. Jak jste s její prací spokojený? Pokud byste jí měl dát známku jako ve škole, jaká by byla?

Tato vláda zavedla EET a spolu s ním mnoho nových úřadů a úředníků. Spočítali, kolik to bude stát, o kolik se zvýší ceny v hospodách, ale už nespočítali, že mnoho lidí kvůli této nové elektronické byrokracii pověsí živnost na hřebík. Dal bych vládě špatnou známku z počtů a z taky z chování a češtiny – za pokleslé vyjadřování. Chválím vládu za to, že nakonec po dlouhém lavírování odmítá migrační kvóty.

Pokud byste se dostali do Sněmovny, kterou ze stran považujete za své případné spojence? A je někdo, s kým byste do případné vládní koalice rozhodně nešli:

Nemůžeme jít do žádné koalice s KSČM a s Babišem – ten rozpor mezi jejich a naším programem a celkovým přístupem je propastný. Nepředpokládám, že by Babiš najednou souhlasil se zrušením povinného přimíchávání biopaliv, s ukončením investičních pobídek, se zrušením EET. K ostatním máme také spoustu výhrad, ani teď nevíme, jestli budeme mít sílu na to být součástí vládní koalice, nebo zůstaneme v opozici.

Uvažujete že byste podpořili nějakého prezidentského kandidáta? Jaký by měl podle vás prezident být a co mu nesmí chybět?

Prezident je celkový reprezentant země, měl by se proto chovat důstojně. Prezident je také politik, který jmenuje premiéra, soudce, bankovní radu, odvolává ministry, vrací zákony sněmovně. Náš kandidát tedy musí být co nejvíc s v souladu s politikou Svobodných. Zatím u mě vede Jaroslav Kubera.

Na závěr mi dovolte několik rychlých otázek:

Jste pro czexit? ANOJste pro přijetí eura? NEJste pro odchod z NATO? NEJste pro přijímání uprchlíků? NEJste pro znovuzavedení poplatků v nemocnicích? NE Jste pro zavedení trestu smrti? NEJste pro povolení eutanázie? NE

Děkujeme za rozhovor

Související

Černobylská jaderná elektrárna Rozhovor

Válka na Ukrajině odhalila stejný cynismus, jako za Černobylu. Kreml vnímá lidské životy jen jako číslo, říká historik

Černobylská havárie dne 26. dubna 1986 se stala nejen jednou z nejhorších jaderných katastrof v dějinách, ale i smutným symbolem stylu řízení krizí v Sovětském svazu. O souvislostech mezi černobylskou katastrofou, způsobem krizového řízení v Sovětském svazu a přetrvávajícími rysy mocenského cynismu v dnešním Rusku EuroZprávy.cz hovořily s vojenským historikem Tomášem Řepou z Univerzity obrany v Brně.
Donald Trump Rozhovor

Trump usiluje aspoň o nějaké vítězství, říká Kraus. Rusové si díky tomu mohou sednout a čekat

Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak předpokládá další vývoj jednání o ukončení války na Ukrajině. „Zoufalá snaha získat aspoň nějakou výhru ale ve válce na Ukrajině způsobuje, že Rusové si mohou spokojeně sednout, točit palci a čekat, jaké výhodné podmínky a ústupky jim na Ukrajincích Američané vydobydou,“ varuje.

Více souvisejících

rozhovor Petr Mach strana svobodných občanů volby 2017

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: V Česku vznikají pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky

Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač

Výzva k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří na Ukrajině, s níž přišli evropští lídři v Kyjevě, není jen diplomatickou snahou zastavit krveprolití. Je to podle CNN také promyšlený pokus přinutit Vladimira Putina, aby se jasně vyjádřil – buď k míru, nebo k pokračující válce. A především ho tím konfrontovat přímo před očima prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj k válce zůstává proměnlivý a často protichůdný.

včera

MS v hokeji

Rakušané sahali po senzaci, nakonec ale Švédy neporazili. Němci deklasovali Maďary

Odpolední blok sobotních zápasů hokejového světového šampionátu mohl nabídnout první překvapení turnaje. S ostudou mohli odejít ze zápasu s Rakouskem ve Stockholmu domácí Švédové, kteří předvedli naprosto jiný výkon než takový, jaký předvedli v pátek večer proti Slovensku (5:0). Tentokrát se s Rakouskem, které sahalo ve svém prvním zápase po bodu s Finskem, měli daleko těžší práci. Vždyť až do závěru zápasu Rakušani drželi se Švédy krok, ba co víc, dokonce nad nimi vedli 2:1. V 58. minutě ale začal švédský obrat, který se zastavil na výsledku 4:2. V rámci skupiny B si pak Německo pohrálo s nováčkem z Maďarskem, kterému nasázeli šest branek, zatímco outsider se zmohl na jednu.

včera

Dmitrij Medveděv

Příměří si strčte do zadku, vzkázal Západu Medveděv. Peskov jeho vyjádření krotí

Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Proč má svět prvního amerického papeže? Do konkláve zasáhl i Trump, ale jinak, než by si přál

Volba prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zmítají v polarizaci a Bílý dům obývá prezident Donald Trump. Nový pontifik, chicagský rodák Robert Francis Prevost (69), přijal jméno Lev XIV. a jeho zvolení je vnímáno nejen jako výsledek duchovní volby, ale i jako odpověď na sílící politické napětí uvnitř samotné americké církve.

včera

Donald Trump

Trump zvažuje historický krok: Chce změnit fungování soudů jako za útoku na Pearl Harbor

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje mimořádné opatření – dočasné pozastavení habeas corpus, tedy ústavního práva na přezkum zákonnosti zadržení osob soudem. Tuto informaci potvrdil Trumpův poradce a zástupce personálního šéfa Bílého domu Stephen Miller s odvoláním na ústavní ustanovení, které takový krok umožňuje „v době vzpoury nebo invaze“.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Extrémně vyspělá umělá inteligence může ohrozit samotnou existenci lidstva, varuje vědec z MIT

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.

včera

Norové

Kanaďané potvrdili proti Slovinsku roli favorita, Kazachstán se raduje po výhře nad Norskem

Druhým hracím dnem pokračuje v sobotu letošní hokejové mistrovství světa konající se tentokrát v Dánsku a ve Švédsku. A jak je o prvním víkendu v rámci světového šampionátu zvykem, první duely se hrály s úvodním buly už ve 12:20. Ve Stockholmu se tak v poledne utkali jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané se Slovinci a svoji roli favoritů hned v prvním zápase na turnaji potvrdili, když nad svým soupeřem vyhráli jasně 4:0. Souběžně hraný duel skupiny B v dánském Herningu byl o poznání vyrovnanější, jelikož v něm Kazachstán dokázal udolat Nory a připsat si důležité tři body za vítězství 2:1.

včera

sport

Na post šéfa českého fotbalu budou kromě Fouska kandidovat Blažek a Tundra

Až se bude volit 29. května nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), budou se o tento nejvyšší post v tuzemském fotbale ucházet vedle současného šéfa Petra Fouska další dva kandidáti majitel třetiligového Motorletu Praha Rudolf Blažek a prezident fotbalové Mladé Boleslavi David Trunda. Nikdo jiný se tak do voleb nepřihlásil.

včera

MS v hokeji

Finové překvapení z loňska nedopustili, Švédové a Američané si se svými soupeři poradili

Vedle duelu Česka se Švýcarskem se v první hrací den 88. hokejového světového šampionátu konajícího se v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu představilo dalších šest účastníků turnaje. V rámci „české“ skupiny B hrající se v Herningu se večer hrál duel mezi domácím Dánskem a Spojenými státy, což byl vzhledem k aktuální geopolitické situaci docela pikantní zápas. Ze sportovního hlediska se žádné překvapení nekonalo a USA tak vyhrály jasně 5:0. Stejným výsledkem skončil souběžně hraný zápas ve skupině A, v němž si takto poradili Švédové se Slováky. To odpoledne byly vyrovnanější duely. Vedle toho mezi Českem a Švýcarskem byl vyrovnaný také duel mezi Finskem a Rakouskem. Seveřané si v něm chtěli zlepšit chuť po nevydařené brněnské generálce a částečně se jim to podařilo, jelikož vyhráli 2:1. Měli ale namále, aby se neopakovala otočka na 2:3 jako loni.

včera

Koalice ochotných v Kyjevě

Mimořádná zpráva Příměří bude na Ukrajině od pondělí, shodl se Kyjev s Trumpem a koalicí ochotných. Pokud ne, Rusko za to zaplatí

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

včera

Donald Trump

Mimořádná zpráva Dojednali jsme příměří mezi Indií a Pákistánem, platí okamžitě, oznámil Trump

Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi dlouhodobě soupeřícími o sporné území Kašmíru, se během víkendu ocitly na pokraji širšího konfliktu. Po dramatické noci plné vojenských operací a obvinění však přišel překvapivý zlom. Prezident Spojených států Donald Trump v sobotu oznámil, že obě země souhlasily s „plným a okamžitým příměřím“, jehož zprostředkování se ujaly USA.

včera

Hořící satelit při průchodu atmosférou

Sovětská sonda Kosmos-482 dopadla na Zem. Evropu minula

Dnes dopoledne došlo k nekontrolovanému návratu sestupného satelitu Kosmos-482 do zemské atmosféry. Tento historický okamžik se vztahuje k sovětské přistávací kapsli Venera, která byla vypuštěna před 53 lety. Cílem této mise bylo přistát na Venuši, avšak její nosná raketa nikdy neunikla z dosahu zemské gravitace, a tak plavidlo zůstalo v orbitě Země.

včera

Indie, ilustrační foto

Bojíme se a umíráme. Lidé prozradili, jak vnímají pákistánsko-indický konflikt

Napětí mezi Indií a Pákistánem znovu eskaluje poté, co indická armáda provedla raketové údery na pákistánské území. Ty si vyžádaly více než 30 obětí a byly odvetou za teroristický útok z 22. dubna, při němž v indické části Kašmíru zahynulo 26 civilistů – většina z nich indičtí turisté. Dillí z útoku obvinilo pákistánskou militantní skupinu.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merze čekají nestabilní roky. Tajná zrada oslabila jeho pozici hned na startu

Friedrich Merz byl 6. května 2025 oficiálně zvolen německým kancléřem, ovšem za mimořádně dramatických okolností. Jeho potvrzení v úřadu provázela překvapivá porážka v prvním kole tajného hlasování Spolkového sněmu, která poukázala na vnitrokoaliční napětí a signalizuje, že Merz vstupuje do funkce s otřesenou autoritou.

včera

Robert Fico

Když se národ stydí za premiéra. Zakomplexovaný Fico plivl do tváře Západu, bez kterého by si Slovensko neškrtlo

Návštěva Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě je víc než jen diplomatickou nepřesností – je to otevřený odklon od prozápadních hodnot, na nichž stát před třiceti lety vystavěl svou současnou identitu. Fico svým činem napsal nadpis nad novou kapitolou slovenské zahraniční politiky, kterou by však mnozí občané i experti nejraději vyškrtli.

včera

Jak bude vládnout papež Lev? Svět pečlivě sleduje jeho první kroky

Jen několik hodin poté, co se nový papež Lev XIV. objevil na balkoně baziliky svatého Petra a poprvé pozdravil tisíce shromážděných věřících, se vrátil do svého dosavadního domova – paláce Sant'Uffizio. Tam ho přivítal nadšený zástup zaměstnanců a bývalých kolegů, kteří mu srdečně gratulovali. Mladá dívka mu předala Bibli, aby ji požehnal a podepsal. „Samozřejmě – i když si budu muset zkusit nový podpis,“ řekl s úsměvem papež. „Ten starý už mi nebude k ničemu.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy