ROZHOVOR | Na Slovensku se nám smějí, že chceme mít trestně stíhaného slovenského miliardáře jako premiéra, říká pro EZ Udženija

Preference ODS se v létě podle průzkumů pohybovaly kolem 10 procent, podle posledních dat CVVM je to 9,1 procenta. Je to podle vás dostačující? Nebo může vaše strana ještě do voleb oslovit větší počet voličů a tato čísla vylepšit?

Já všechny možné průzkumy beru s rezervou. A jak je vidět, jednotlivé průzkumy se od sebe liší podle toho, kdo jej dělá. Nechci říkat, že se na čísla nedíváme a že je neanalyzujeme, nicméně vše bereme s rezervou a říkáme už delší dobu, že dvojciferný výsledek by pro nás byl úspěch – a také ho chceme dosáhnout.

Říkáte dvouciferný – to ale může znamenat i 10 procent. Ale podle některých vašich prohlášení ODS přece jen míří výš…

Nerada bych říkala konkrétní čísla, protože máme před sebou ještě kus předvolební kampaně a může se leccos stát. Pro nás je důležité, abychom získali takový výsledek, abychom mohli prosadit naše priority v příštích čtyřech letech. Takže uděláme vše proto, abychom měli co nejlepší výsledek, abychom mohli prosadit body z našeho Silného programu.

Uděláme vše proto, aby se hlasy nerozhodnutých voličů přelily k nám, protože jako jediná tradiční strana máme Silný program pro silné Česko, deklarujeme priority. Otevřeně jsme občanům řekli, co chceme udělat s naší zemí, aby nám tady bylo dobře a aby byl blahobyt.

Od jaké hranice by tedy bylo naopak možné mluvit o neúspěchu ODS?

Já jsem životní optimista, a proto nerada přemýšlím o negativních variantách. Nicméně když se podíváme do nedaleké minulosti, tak ještě před dvěma lety jsme byli na pětiprocentní hranici a v některých průzkumech dokonce i pod ní. Pak jsme v krajských volbách dosáhli výsledku, který nikdo nečekal, i když nebyl nijak zázračný a výborný. Ale i v průzkumech nám predikovali mnohem méně. Takže očekávám, že teď bude mít mnohem lepší výsledek a že bude dvouciferný.

Abyste mohli prosadit své body, je nejlepší být ve vládě. Za jakých podmínek by do ní ODS vlastně vstoupila?

Náš postoj je v tomto směru jasný a opakujeme ho dlouhodobě. Říkáme, že v žádném případě bychom do ní nešli s komunistickou stranou. Pak se objevily nové extrémní strany, které nepovažujeme za možného partnera. Velký problém je také hnutí ANO. Neumíme představit, že bychom sestavili vládu s politikem, který má takovýto problém. Mrzí nás ale, že se diskuze v posledních měsících točí jen kolem Andreje Babiše, protože Andrej Babiš není Česko a Česko není Andrej Babiš. Není to jenom o něm, jde spíše o program, myšlenky, ideje a program, který strany nabízejí. A o tom by měla být věcná kampaň, kterou ale bohužel zastínilo neustále bavení se o tom, co udělal Andrej Babiš.

Existuje tedy možnost, že byste šli do vlády s hnutím ANO, kdyby Babiš nestál v jeho čele?

V tuto chvíli to nepovažuji za reálnou variantu, protože Andrej Babiš je ANO a ANO je Andrej Babiš. Kam se hnutí ANO jednoho dne posune, když ho pan Babiš nebude vlastnit, nevím. Ale dokud ho vlastní, jsou to pro nás spojené nádoby.

Průzkumy zatím naznačují, že by se Andrej Babiš mohl stát premiérem. Co by podle vás v takovém případě Česko čekalo? A vadí vám osobně, že by šéfem vlády mohl být trestně stíhaný člověk?

To je politické dno pro Českou republiku. A osobně si to neumím představit, v jaké jiné demokratické zemi v Evropě by mohla taková situace nastat. Pokud by toto u nás nastalo, propadneme se opravdu na nejhlubší dno. A když se podíváme na preference a vidíme, kolik procent má komunistická strana, tak je jasné, že by Babiš mohl sestavit takovou vládu, která by byla s její podporou nebo alespoň tichou podporou. A já o tom nechci ani přemýšlet.

Teď se bavme čistě hypoteticky. Pokud by se Babiš jako trestně stíhaný stal českým premiérem, mohlo by to podle vás oslabit pozici České republiky v Evropě?

Myslím, že se nám budou mnohé demokratické státy smát – a nejen politici, ale i občané. Protože se stačí podívat na titulky v novinách v několika posledních týdnech, a to nejen evropských, ale i amerických, tam už se to rozebírá. A to nemluvím o Slovensku, jak se nám tam vysmívají, že chceme mít slovenského miliardáře, a ještě k tomu trestně stíhaného, jako premiéra. Myslím, že to hovoří za všechno.

Procenta tedy zatím naznačují, že ODS skončí v opozici. Jste na tuto roli připraveni?

ODS byla vždy připravena na leccos. Přežili jsme všechno možné – i klinickou smrt v roce 2013. Samozřejmě, že každá strana chce mít možnost prosadit svůj program. Ale v případě konstelace, kdy nebudeme program moci prosadit, jsme připraveni jít do tvrdé opozice, to je realita.

Co podle vás v současné době nejvíce tíží české občany?

Jsem přesvědčena, že největší problém spočívá v nízkých mzdách. Apelovali jsme na tuto vládu, aby s tím něco dělala. Nicméně oni se probrali až v předvolební kampani a opět ukázali, že umí rozdávat jen vybraným skupinám. My říkáme, že chceme vyšší platy pro všechny zaměstnance, nejen pro vybrané skupiny. Náš návrh je, aby se platila patnáctiprocentní daň z hrubé mzdy, což každému zaměstnanci, ať už je státní nebo v soukromé firmě, dá navíc sedm procent v jeho peněžence. Máme na to i vytvořenou kalkulačku, každý si to může spočítat. Chceme také zrušit solidární přirážku, aby měli všichni stejné podmínky.

ODS také hlasitě kritizovala zavedení EET, která má podle vlády narovnat pokřivené podnikatelské prostředí. Nezměnili jste po jejím částečném zavedení názor?

Určitě by to byla jedna z prvních věcí, které bychom chtěli kompletně zrušit. A nejen evidenci tržeb, ale i kontrolní hlášení. chtěli bychom udělat audit regulací a šikany, kterou zavedla vláda pro podnikatele a živnostníky. jedním z našich bodů v programu také je, že chceme nejméně 20 procent těchto regulací zrušit. Když se podíváte, co všechno mají podnikatelé za povinnosti, tak zjistíte, že nemají čas podnikat, protože pořád jen něco vyplňují, pořád jim chodí nějaké kontroly. To, co tahle vláda udělala za poslední čtyři roky, to se nepovedlo nikomu. Snad jen komunistům.

Na hospodské kromě EET dopadl také třeba zákaz kouření. Váš stranický kolega Jaroslav Kubera často mluví utahování šroubů a o tom, že vláda výrazně omezuje svobodu občanů. Vnímáte to stejně?

Utahuje a všem. Nejen podnikatelům. Nevidím důvod, proč je protikuřácký zákon takto striktní. Dříve si hospody mohly vybrat, zda budou kuřácké nebo ne. Nebo měly oddělené prostory podle hygienických norem. Vždyť to bylo zcela v pořádku. Nechme podnikatele, aby si vybrali, zda bude jejich podnik kuřácký nebo ne, a nechme zákazníky, aby si vybrali, kam chtějí jít. Je to o svobodě volby, což socialisté vůbec nechápou. Lajnují život nám všem.

A nejde jen o kouření. Podívejte se na pamlskovou vyhlášku nebo na povinnost posílat děti do předškolního zařízení. Zasahují do každého segmentu našeho života, všude nám něco nastavili a zregulovali. Myslí si, že takto se nám bude žít lépe, než kdybychom si sami rozhodovali. To je ten naprostý rozdíl mezi přemýšlením ODS a socialistů. My chceme lidem nechat více prostoru, chceme, aby si lidé rozhodli sami o svém životě.

Tak trošku to zní, že pokud by se ODS dostala do vlády, polovinu období bude rušit to, co bylo minulou vládnou zavedeno…

My to máme i v programu. Ty nesmysly, které tu byly zavedeny a které regulují život lidem, chceme zrušit. Myslíme si, že lidé moc dobře vědí, jak si zorganizovat život a nemusí jim to diktovat stát.

Říkáte, že je všechno špatně. Nenašla byste alespoň něco, co se vládě povedlo?

Abychom byli objektivní, oceňuji to, že vláda zvýšila platy učitelům, policistům, hasičům. A že přidala na důchodech. My dlouhodobě upozorňujeme, že důchody jsou nízké. To se nám líbí, postupovali bychom stejně. Na druhou stranu to ale udělali na úkor nás všech ostatních. Od nás tedy vybírají daně a rozdělují je dál – a to je špatně. My chceme nechat víc peněz lidem přímo v peněženkách, aby si sami rozhodli, co s nimi chtějí dělat. A ne abychom je dávali státu a on to za nás přerozděloval vybraným skupinám.

Objevily se ale hlasy, že to načasování není úplně ideální…

O tom právě mluvím. Dělají to před volbami, takže si kupují hlasy těchto skupin a voličů. To je špatně, měli to dělat průběžně a hlavně koncepčně. Podívejte se na důchodovou reformu. zrušili druhý pilíř, ale nenahradili ho. A pak se sama v přímém přenosu celá slavná komise přiznala, že byla neúspěšná, protože s žádným návrhem nepřišla. Oni nemyslí na budoucnost a na to, jak budou tyto finance vypadat nejenom pro naši generaci, ale třeba pro naše děti. A jen rozdávají. My se teď nacházíme v období ekonomického růstu, kdy ekonomika dobře funguje a peníze jsou. Ale místo toho, aby se investovalo, tak se pouze nekoncepčně rozdává.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 50 miliard. ODS dala jasně najevo, že s tím spokojena není. Co by se tedy podle vás mělo změnit?

Schodek mohl být mnohem menší, v dnešní době jsme mohli mít dokonce vyrovnaný rozpočet. Ekonomická situace a stav financí k tomu doslova vyzývá. Nicméně vláda toho nevyužila a nechala schodek 50 miliard, což je podle nás nehorázné.

Blíží se také prezidentské volby. O vašem stranickém kolegovi Jaroslavu Kuberovi se hovoří jako o možném kandidátovi. On sám to zatím nevyloučil, ale ani nepotvrdil. Jak by se vám jako prezident líbil? Nebo by snad měla ODS postavit či podpořit jiného kandidáta?

Zcela záměrně jsme se nevyjádřili k prezidentským volbám, dohodli jsme se, že tak učiníme až po parlamentních volbách. Ta preferovaná varianta samozřejmě je, že postavíme vlastního kandidáta.

Volby se teď konaly také v sousedním Německu. Vítězka voleb Angela Merkelová skládá vládu, ale to jednání určitě nebude jednoduché. Jak tyto výsledky hodnotíte? A může se kvůli nové vládě nějak změnit vztah Prahy a Berlína?

Voliči Angele Merkelové ukázali, že zdvihají prst, a říkají, že se jim něco nelíbí. Nicméně i tak získala 30 procent, což se po 12 letech vládnutí tradiční konzervativní strany jen tak nevidí. To se může stát jen v demokratických zemích, kde lidí přemýšlejí o svojí budoucnosti a stabilitě. To, že vyhrála Merkelová, zajišťuje stabilitu našich ekonomických i diplomatických vztahů. Z tohoto pohledu bychom za to měli být rádi.

Její voliči jí ale ukázali, že se jim nelíbí to, s čím se ani my nemůžeme ztotožnit - a to je migrační vítací politika, kterou nastavila. Paní Merkelová si je moc dobře vědoma, že kvůli tomu ztratila některé hlasy. Očekávám, že se tato její politika do budoucna změní. povinné kvóty, které zásadně odmítáme, vycházely právě od těchto velkých států, jako je Německo a Francie. A my je budeme odmítat i nadále.

Možná právě i migrační krize pomohla do Bundestagu Alternativě pro Německo (AfD). Znamená to, že v Evropě dochází k posilování krajních až extremistických skupin a stran?

Ty tendence tu samozřejmě jsou a byly i u nás. Nicméně, podívejte se na AfD. dva dny po volbách se rozhádali. Tak co po takové straně můžete chtít? Ano, byly to protestní hlasy a hlasy lidí, kteří mají plné zuby tradičních stran a politiků. Jenže dali hlas straně, která se rozhádala. A to se stalo v minulosti i u nás. Lidé dali hlas panu Okamurovi, který se ve Sněmovně rozhádal nejenom s vlastní stranou, ale se všemi. A teď se jen přejmenoval, postavil si novou stranu a znova říká ty své nesmysly. A lidé mu na to skočí znovu. Jestli si tohle voliči neuvědomují, je to na pováženou.

My se je budeme snažit přesvědčit, že nemusíme mít tak silnou rétoriku, ale že i my říkáme ne povinným kvótám. Chceme přijímat jen uprchlíky lidi ze zahraničí, které si sami vybereme. A kteří chtějí žít v naší republice, ctít naše zákony a tradice a kulturu. Jen to prostě říkáme kulturním jazykem a chováme se k těmto lidem normálně. Pan Okamura sice někoho může oslovit, ale uvidíme, zda se pak ve Sněmovně jeho strana znovu nerozpadne.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker nedávno představil zprávu o stavu Evropské unie. Bylo v tom projevu podle vás něco zásadního? Co jste si z jeho řeči odnesla?

Abych byla upřímná, tak vůbec nic. Dlouhodobě od tohoto pána neslyším nic, co by mě mohlo oslovit. Pokud pan Juncker sám nevidí, jak je jeho politika a rétorika špatná, a jak právě kvůli takovým politikům, jako je on, lidé začínají pochybovat o funkčnosti EU, pak je něco špatně. Až tam lidé jako on nebudou, pak myslím, že EU bude více důvěryhodná a lidé ji budou považovat za mnohem funkčnější než dnes.

Češi se obecně na EU nedívají příliš pozitivně, alespoň v porovnání třeba s Německem. Co by podle vás mohlo její obraz zlepšit? Měli by třeba lidé, jako je Juncker, odejít a uvolnit místo novým tvářím?

Je zapotřebí si říct, jaké jsou pro nás v rámci EU priority. Protože nastal brexit, budou nová vyjednávání a je tady prostor pro změny. Ale je třeba říci, že tohle není otázka jednoho volebního období. Důležitá je shoda napříč politickým spektrem, abychom si řekli, jaké jsou naše zájmy a co chceme v EU prosazovat. To nemůže říct jen jedna strana, musíme to být my všichni, protože jedině pokud budeme doma silní a budeme mít jasný názor, pak to můžeme prosadit v EU.

A poučme se ze situace v Německu. Tam jsou lidé s EU spokojeni, protože Německo silně prosazuje svoje zájmy v EU, tak proč by nebyli. Jsme malí, ale to nevadí. Jsme v srdci Evropy, a tak myslím, že si Česká republika zaslouží důstojné místo v EU. regulace a všechna nařízení, která nám odtud jdou, nemusíme automaticky přijímat a zvykat si na ně. My si zvykat nechceme. Chceme být silnou zemí v EU, abychom si nastavili priority a abychom prosazovali národní zájmy, na kterých se shodneme napříč politickým spektrem.

Tak na čem dnes u nás shoda rozhodně nepanuje, je přijetí eura. Debatuje se o tom už několik let a Češi vlastně stále nevědí, na čem jsou. Je možné najít dohodu i na této otázce?

Tady je podle mě dobrý onen kompromis, který říká ODS. My neříkáme úplné ne euru. Říkáme, že přijmeme euro ve chvíli, kdy to pro Českou republiku bude výhodné. V tuto chvíli vidíme, že by to pro občany výhodné nebylo, takže nevidíme důvod, proč ho přijímat. Proto říkáme, že chceme výjimku z povinného přijetí eura, ale v momentě, kdy to pro nás bude výhodné, tak pak se pojďme bavit, že ho přijmeme. Proč by teď čeští občané měli platit řecké dluhy a dluhy jižní Evropy? Nerozumím těm stranám, které tak tvrdošíjně prosazují euro teď hned, protože to není ku prospěchu České republiky. Pokud bude vůle, je i prostor k dohodě a kompromisu.

Česká zahraniční politika se může zdát poněkud nečitelná, obzvlášť, když má vláda nějaký názor a pan prezident Zeman pak směřuje trošku jiným směrem. Nejsme potom pro zahraniční partnery nečitelní a třeba i nespolehliví?

To je na tom to nejhorší. Když různí představitelé jednoho státu vysílají diametrálně odlišné signály. To by se do budoucna mělo změnit, pokud chceme, aby Česká republika byla partnerem pro členy EU i pro další spojence. Musíme hovořit minimálně podobným jazykem, což se dnes příliš neděje.

Mluvilo se také o tom, že by některé problémy mohlo zmírnit omezení pravomocí prezidenta republiky. Bylo by podle vás například vhodné, aby prezident před svými vystoupeními ve světě alespoň konzultoval svá slova nebo cesty například s vládou?

Omezení pravomocí prezidenta pro ODS velkým tématem není. Nechceme sahat do ústavy a něco omezovat kvůli jednomu člověku. Myslím si, že už to, že byla zavedena přímé volba prezidenta, byla velká chyba. Ale to, že by prezident měl komunikovat s ministrem zahraničí či s předsedou vlády, to je zcela normální a běžné v každém vyspělém státě, My vyspělý stát jsme, a proto je zapotřebí tyto představitele změnit, protože je to jen o lidech.

Děkujeme za rozhovor.