Telička se rozešel s Babišem. V předvolebním manifestu upozorňuje na zásadní věci

Praha - Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička ukončil spolupráci s hnutím ANO, za které byl do EP zvolen. Telička měl už dříve neshody s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, vzdal se pozice experta ANO na zahraniční politiku a nepodílel se ani na kampani před nadcházejícími volbami do Sněmovny. Teď vysvětluje, proč by Češi neměli odcházet z Evropské unie.

Telička v minulosti řekl, že se jeho názory začaly s těmi Babišovými v některých oblastech rozcházet. Neshodují se například v otázce zavedení společné evropské měny v Česku. Zatímco Babiš ji odmítá a označuje euro za neúspěšný projekt, Telička je dlouhodobý stoupenec eura. 

Europoslanec prý získal dojem, že se hnutí ANO odklání od programu, za který on byl zvolen do EP. „Šel jsem do politiky, byl tam určitý étos, určitý profil proevropského subjektu napravo od středu, liberálně orientovaného, protikorupčního, reformního," řekl. Když teď vidí jako odpověď na snahy o řešení evropských problémů pouze odmítání integrace, vnímá to jako zásadní věc. Zároveň se domnívá, že už nemá možnost tento vývoj v ANO korigovat.

Telička teď v nově vydaném manifestu varuje před budoucností bez EU. Poukazuje, že nadcházející volby mohou na dlouhou dobu velmi podstatně ovlivnit budoucnost naší země a tudíž i nás všech. „Proto bychom se všichni při rozhodování, komu dáme svůj hlas, měli řídit vlastním rozumem. Buďme odvážní a nenechme se nachytat nikým, kdo nám slibuje jednoduchá a zcestná řešení, přičemž sleduje hlavně své vlastní cíle,“ vzkazuje občanům.

Přiznává, že Evropská unie se v některých oblastech potýká s problémy. „Migrační krizi neumíme vyřešit tak rychle a efektivně, jak bychom si přáli. Dopadá na nás globalizace a další dramatické změny a miliony lidí v naší zemi i jinde ve světě mají pocit, že je to ohrožuje. V této situaci máme dvě základní volby: snažit se tyto změny zastavit a zvrátit, nebo se pokusit nové situace využít a dosáhnout toho, aby Česká republika v měnícím se světě obstála,“ uvádí v Předvolebním manifestu, který zveřejnil na svých stránkách.

„První možnost je však jen iluze. Lidé, kteří nám říkají, že umí dát svět znovu "do pořádku", lžou. Není to možné, jako to v dějinách nebylo možné nikdy. Podobným slibům v minulosti uvěřila spousta lidí, kýžený výsledek to ale nikdy nepřineslo, spíše problémy. Česká republika se samozřejmě může pokusit těmto změnám postavit. Můžeme se izolovat, opevnit, zavřít hranice, zahledět se do sebe, populisticky nadbíhat veřejnému mínění, rozbořit spolehlivé vazby, nebo dokonce vystoupit z EU a z NATO a tvářit se, že se nás okolní svět netýká,“ píše Telička.

Jenže to je prý jen část příběhu. „Politici, kteří si to napsali na volební plakáty, vám už ale neřeknou, co by to znamenalo. Nejenže by se brzy a asi i výrazně zvýšila nezaměstnanost, protože by zahraniční investoři v Česku utlumili své aktivity, ale přišli bychom také o vliv a možnost spolurozhodování o věcech, které se nás týkají. K tomu všemu by začaly růst ceny, jelikož bychom opustili evropský trh a přístup na něj by se prodražil. Stali bychom se zaostalou zemí. Začali bychom zaostávat ve vědě a výzkumu, vzdělání i technologiích, které budou základem konkurenceschopnosti a tedy i prosperity. Dostali bychom se pod bezprostřední vliv sil, které usilují o něco zcela jiného, než je mír a blahobyt. O spojence, na něž se můžeme spolehnout, bychom totiž přišli,“ varuje europoslanec.

Češi podle něj mají i jinou volbu. „Můžeme se přestat litovat, jak nám všichni ubližují a nechápou nás. Migraci, globalizaci a další problémy nevyřeší žádný stát sám, ani Čína nebo USA, ale ani zavřená hranice. Proto je pro nás zásadní, aby byly naše názory v EU více slyšet a abychom měli na budoucnost unie větší vliv. Když to jde Dánům nebo Holanďanům, musí to jít i nám. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že to není žádná utopie. Chce to jen sebevědomí, tvrdou práci a ohleduplnost vůči ostatním,“ myslí si.

Připomíná také, že právě on byl u toho, když Česko před třinácti lety do EU vstupovalo. „Většina z nás očekávala, že nám členství v unii přinese prosperitu a bezpečnost. Od té doby se stalo mnohé a EU udělala mnoho chyb, ale v tom základním naše očekávání splnila, protože ve většině oblastí funguje velmi dobře a my z toho těžíme. Nechtěl bych se dožít chvíle, kdy sami sebe vystrašíme natolik, že ji opustíme. Možná, že volby naše směřování nezmění. Možná, že politici,kteří se vám dnes snaží zalíbit populismem, národoveckou a nacionalistickou politikou, změní po volbách názor. V každém případě jde o nebezpečnou hru, za níž platíme již nyní a za kterou bychom mohli všichni zaplatit v budoucnu ještě mnohem více,“ upozorňuje Telička.

„Proto neriskujme a nevolme nezodpovědné populisty, nacionalisty, izolacionisty a prázdné politiky toužící jen po moci. Dejme mandát těm, kteří prosazují aktivní, konstruktivní, reformní a koncepční politiku doma i v Evropě, ty pro které EU není jen balón, do něhož je třeba za každou cenu jen kopat, i když to vede k vlastnímu gólu. Odmítněme laciné a podbízivé slogany, za kterými je jen krátkodobý osobní zájem politických rychlokvašek, a mysleme na to, že hlas pro tyto strany a hnutí povede jen k roztříštěnosti politického spektra, jelikož mnohé z nich mají mizivý koaliční potenciál. Toto je můj první příspěvek k volbám, které nás čekají. Ještě daleko intenzivněji se budu věnovat volbě prezidentské. Doufám, že nás takových bude hodně. Chtěl bych vám u voleb popřát odvahu a šťastnou ruku“ dodává na závěr svého manifestu Telička.

Související

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.
Koronavirové pasy, ilustrační fotografie k tématu

V rámci covid pasů by se podle Teličky mohly uznávat vybrané antigenní testy

V rámci tzv. digitálního zeleného certifikátu neboli covidového pasu by podle bývalého eurokomisaře a místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky měly být kromě PCR testů uznávány i antigenní testy. Evropská komise by měla vydat seznam těch, kterými se bude možné prokazovat. Vybrány budou na základě vědeckých studií o jejich přesnosti a funkčnosti.

Více souvisejících

Pavel Tělička EU (Evropská unie) evropský parlament hnutí ANO volby 2017

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 1 hodinou

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 2 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 5 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 5 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 8 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 9 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy