ROZHOVOR | Politolog pro EZ prozradil, proč bude mít po sněmu TOP 09 špatné vztahy s ODS

ROZHOVOR - Miroslav Kalousek skončil v čele TOP 09. Na postu předsedy ho střídá europoslanec Jiří Pospíšil. Ve volbách sice získal více než 80 procent hlasů delegátů. Jenže Zakladatelé strany, tedy Kalousek a Karel Scharzenberg, dávali už před sněmem najevo, že by v čele strany viděli někoho jiného. Jak silnou pozici bude vlastně Pospíšil mít? A zvládne vytáhnout TOP 09 z krize, když bude pendlovat mezi Bruselem a Prahou? Právě na to jsme se zeptali politologa Jana Kubáčka.

Na jednu stranu Jiří Pospíšil získal 147 hlasů delegátů, na stranu druhou ale dali otcové zakladatelé, tedy Miroslav Kalousek i Karel Schwarzenberg, jasně najevo, že by si v čele strany přáli někoho jiného. Jak silný tedy s ohledem na to všechno Pospíšilův mandát vlastně je?

Bude to odvislé od toho, jak se mu bude dařit a jestli bude mít vyzyvatele. Ukázalo se, že si TOP 09 v současnosti uvědomuje, že opravdu musí mnohé změnit a proto zkouší experimentovat. A to i navzdory názorům otců zakladatelů. Teoreticky by se dalo říci, že například nespokojenost Miroslava Kalouska je strategická, Kalousek má jinou představu politiky, oslovuje jiné portfolio voličů, takže by se dalo říci, že to bude výhodné. Mnozí voliči si totiž řeknou: „Mám výhrady vůči Miroslavu Kalouskovi, tak budu volit Pospíšila“. Nebo naopak. Řeknou si: „Nelíbí se mi Jiří pospíšil, ale líbí se mi Kalousek. Ten se vůči Pospíšilovi dokáže vymezit, takže budu podporovat Kalouska, protože je samostatnou silou“.

Překvapením je ale určitá skepse nebo výhrady Karla Schwarzenberga, což bylo velmi zajímavé sledovat. Očekávalo se, že se přinejmenším bude projevovat neklid a že se budou objevovat požadavky na Jiřího Pospíšila. A to se překvapivě nestalo. Ukázalo se, že mnozí byli schopni volit i proti mínění Karla Schwarzenberga. Navíc se neobjevil žádný výraznější vyzyvatel. To také ukazuje, že členstvo je nespokojené a uvědomuje si, že TOPka musí vykročit jinak. Dá se to také chápat tak, že si někteří od Pospíšila slibují, že bude tak trochu Karlem Schwarzenbergem, ale v současném mladším vydání, a že to zafunguje tak, že si lidé řeknou, že Schwarzenberg je politik z jiného těsta a že vnímá politiku jinak. A to stejné si říkají u Jiřího Pospíšila: „Podívejte se, jak se choval v minulosti, nikdy nikoho neurazil.“

Je otázka, jestli ale tato tak trochu lidovecká politika bude fungovat, politika být za všemi za dobře, tak trochu nevyhraněná a spojená s určitými frázemi a floskulemi. Myslím, že to bylo největší obavou Miroslava Kalouska – že je tam jednak ten blok vůči ODS a že je ta politika zároveň plná frází, bezobsažná a postavená tak trochu na oživení Unie svobody. Že to bude ve smyslu: „Budeme to dělat jinak, budeme to dělat lépe, ale neptejte se nás jak. Prostě to budeme dělat jinak a lépe než ODS“. A to je podle mě pro TOP 09 pod Pospíšilem ta největší hrozba – může se stát Unií svobody.

TOP 09 se na jedné straně deklaruje jako konzervativní strana, na sněmu ale často zaznívalo, že se posouvá k liberalismu. Kam tedy strana bude pod vedením Pospíšila vlastně kráčet?

Myslím, si, že se toho moc nezmění. TOP 09 o sobě ráda prohlašovala, že je pravicová a konzervativní, ale když se podíváte, tak celá řada rozhodnutí byla spíše středová, středově liberální nebo středově levicová. Když se podíváte na podporu voličů, tak i oni si to uvědomovali. Moc se to nepřipomíná, ale když se podíváte na voličskou základnu, byli voliči TOP 09 v mnoha ohledech levicověji zaměřeni než voliči ODS. Často to byli voliči, kteří byli na středu nebo od středu nalevo. A jenom drželi vlajku určitého konzervatismu. Ale naplňovali definici toho voličstva Unie svobody, Občanského fóra nebo Občanského hnutí, popřípadě i Zelených.

Teď bude zajímavé sledovat to i v souvislosti s tím, že v jejich vodách hodně loví Piráti. Budeme sledovat, zda Pospíšil přiláká některé voliče zpátky, nebo zda naopak strana zůstane dál zakonzervovaná, postavena na stále stejných tvářích a jménech. Líbivá politika ale bez obsahu. Otázkou je, jestli tedy jejich místo zaberou Piráti. To bude největší souboj. Dá se očekávat, že právě tady bude největší přetahovaná o voliče.

Pikantní je pak fakt, že Pospíšil byl místopředsedou ODS, ze které ale odešel. Teď tedy vstoupil do TOP 09 a nově ji také povede. Může jeho zvolení nějak ovlivnit spolupráci obou stran?

Myslím si, že dál zůstane chladná a napjatá, protože mnozí občanští demokraté mají k Jiřímu Pospíšilovi výhrad. Jeho politiku často označovali za netýmovou, opatrnickou, solitérní a zaměřenou jen na jeho osobu a jeho prezentaci. ODS navíc nesnáší separatismus, nemá ráda, když stranu někdo opustí a nevěří na „návraty“ a kooperace. Takže myslím, že bude platit argument, že jednou stranu opustil, vybral si a nechť zůstane v TOP 09.

I kdyby byl Petr Fiala velkým pragmatikem a řekl, že to jsou staré vody, které jsou pryč, je nutné dodat, že ani jemu tato spolupráce vyhovovat nebude. Protože Pospíšil představuje stejný typ politika – je to klidný, akademický intelektuál, spíše elitářský. A Fiala nepotřebuje „dvojníka“. Bude tedy pod určitým tlakem, aby trochu změnil svůj slovník a vystupování, protože teď to bude souboj dvou akademiků. A to může paradoxně posílit třeba Václava Klause mladšího, který v tomhle ohledu, ač je také vzdělaný, volí jiný slovník, jiné argumenty, jiná témata i prezentaci. Takže čím silnější bude Pospíšil v TOP 09, tím víc to posílí Václava Klause mladšího a zkomplikuje pozici Petra Fialy. Někteří v ODS si totiž řeknou, že dva „akademici“ na pravici jsou příliš a že je třeba to změnit, aby dokázali zaujmout a přetáhnout voliče.

Pospíšil je zároveň také europoslancem. Sám sice opakovaně prohlásil, že zvládne vykonávat oba posty a že není jediný poslanec Evropského parlamentu, u koho se taková kombinace objevila, jenže TOP 09 je v hluboké krizi a musí hledat cestu, jak z ní ven. Je možné to zvládnout s předsedou, který pendluje mezi Prahou a Bruselem?

Teď se velmi dobře ukáže, jak je aktivní na evropské půdě. Máme totiž dva typy europoslanců. Dříče, kteří se pohybovali především na evropské půdě a v evropských orgánech – a tudíž často byli pryč. A pak jsou tu tací, kteří jezdili jen na hlasování a kteří vše stíhají, protože ve Štrasburku nebo Bruselu jsou jen relativně málo. A teď se ukáže, jak pracuje Pospíšil – zda se za republiku rval a byl na všech plénech a výborech. Pokud to bude tento případ, bude pro něj složitější TOP 09 vést. A nebo se ukáže, že jen využíval to evropské zázemí, jezdil jen na hlasování a v Praze všechno bude stíhat.

Ukáže se také to, co se říkalo v minulosti – a to sice, že není úplný pracant. Bude moci ukázat, jestli šlo jen o pomluvy a neférová osočená a jestli vše dokáže odpracovat. To je něco, co zatím nevíme a nebylo to ani součástí projevu. Nevíme, jaká je nabídka TOP 09. Jen jsme slyšeli, co všechno je špatně a proti čemu se musí bojovat. A upřimně, to bylo řečeno tolikrát už před sněmem, že to nikoho nemůže překvapit. Nejsem si jist, že voliči TOP 09 stačí říct, že problém je v putinovském Rusku. Myslím si, že voliči TOP 09 chtějí víc a jsou mnohem náročnější. Mají spíše výhrady vůči tuzemskému dění a kvalitě politické kultury. A o tom z úst Jiřího Pospíšila příliš nezaznělo.

Bude zajímavé sledovat i to, jak si představuje prezentaci TOP 09 a jejích hodnot. Zatím mám totiž dojem, že mu postačí vylepit svou tvář na plakáty, využít toho, co už naznačili jeho partneři z řad Starostů a lidovců, tedy že by udělali společnou kandidátku do Evropského parlamentu, což logiku má. Ale není to nové a není to přínos Jiřího Pospíšila. Ale o jeho politickém stylu a hodnotách jsme se moc nedozvěděli.

Například jeho slovenský kolega Richard Sulík zvládá pozici europoslance, vystupování v německých médiích a vedle toho i aktivní práci na Slovensku, ale nutno dodat, že taky ve straně Sloboda a Solidarita nemá rivaly a postavy, které by ho zastoupily. A to Pospíšil říct nemůže, protože stále je tu Karel Schwarzenberg, ale hlavně Miroslav Kalousek, který bude velmi aktivní a čiperný předseda poslaneckého klubu. Takže pro Pospíšila to bude mnohem náročnější a čeká ho fuška. Bude se muset hodně ohánět, protože za zády bude mít zdatného sekundanta minimálně v podobě Kalouska, ale možná i některých dalších nových tváří. Například místopředsedkyně Markéty Pekarové Adamové.

Děkujeme za rozhovor. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jan Kubáček (politolog) Jiří Pospíšil top 09

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

před 51 minutami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy