ROZHOVOR | Politolog pro EZ prozradil, proč bude mít po sněmu TOP 09 špatné vztahy s ODS

ROZHOVOR - Miroslav Kalousek skončil v čele TOP 09. Na postu předsedy ho střídá europoslanec Jiří Pospíšil. Ve volbách sice získal více než 80 procent hlasů delegátů. Jenže Zakladatelé strany, tedy Kalousek a Karel Scharzenberg, dávali už před sněmem najevo, že by v čele strany viděli někoho jiného. Jak silnou pozici bude vlastně Pospíšil mít? A zvládne vytáhnout TOP 09 z krize, když bude pendlovat mezi Bruselem a Prahou? Právě na to jsme se zeptali politologa Jana Kubáčka.

Na jednu stranu Jiří Pospíšil získal 147 hlasů delegátů, na stranu druhou ale dali otcové zakladatelé, tedy Miroslav Kalousek i Karel Schwarzenberg, jasně najevo, že by si v čele strany přáli někoho jiného. Jak silný tedy s ohledem na to všechno Pospíšilův mandát vlastně je?

Bude to odvislé od toho, jak se mu bude dařit a jestli bude mít vyzyvatele. Ukázalo se, že si TOP 09 v současnosti uvědomuje, že opravdu musí mnohé změnit a proto zkouší experimentovat. A to i navzdory názorům otců zakladatelů. Teoreticky by se dalo říci, že například nespokojenost Miroslava Kalouska je strategická, Kalousek má jinou představu politiky, oslovuje jiné portfolio voličů, takže by se dalo říci, že to bude výhodné. Mnozí voliči si totiž řeknou: „Mám výhrady vůči Miroslavu Kalouskovi, tak budu volit Pospíšila“. Nebo naopak. Řeknou si: „Nelíbí se mi Jiří pospíšil, ale líbí se mi Kalousek. Ten se vůči Pospíšilovi dokáže vymezit, takže budu podporovat Kalouska, protože je samostatnou silou“.

Překvapením je ale určitá skepse nebo výhrady Karla Schwarzenberga, což bylo velmi zajímavé sledovat. Očekávalo se, že se přinejmenším bude projevovat neklid a že se budou objevovat požadavky na Jiřího Pospíšila. A to se překvapivě nestalo. Ukázalo se, že mnozí byli schopni volit i proti mínění Karla Schwarzenberga. Navíc se neobjevil žádný výraznější vyzyvatel. To také ukazuje, že členstvo je nespokojené a uvědomuje si, že TOPka musí vykročit jinak. Dá se to také chápat tak, že si někteří od Pospíšila slibují, že bude tak trochu Karlem Schwarzenbergem, ale v současném mladším vydání, a že to zafunguje tak, že si lidé řeknou, že Schwarzenberg je politik z jiného těsta a že vnímá politiku jinak. A to stejné si říkají u Jiřího Pospíšila: „Podívejte se, jak se choval v minulosti, nikdy nikoho neurazil.“

Je otázka, jestli ale tato tak trochu lidovecká politika bude fungovat, politika být za všemi za dobře, tak trochu nevyhraněná a spojená s určitými frázemi a floskulemi. Myslím, že to bylo největší obavou Miroslava Kalouska – že je tam jednak ten blok vůči ODS a že je ta politika zároveň plná frází, bezobsažná a postavená tak trochu na oživení Unie svobody. Že to bude ve smyslu: „Budeme to dělat jinak, budeme to dělat lépe, ale neptejte se nás jak. Prostě to budeme dělat jinak a lépe než ODS“. A to je podle mě pro TOP 09 pod Pospíšilem ta největší hrozba – může se stát Unií svobody.

TOP 09 se na jedné straně deklaruje jako konzervativní strana, na sněmu ale často zaznívalo, že se posouvá k liberalismu. Kam tedy strana bude pod vedením Pospíšila vlastně kráčet?

Myslím, si, že se toho moc nezmění. TOP 09 o sobě ráda prohlašovala, že je pravicová a konzervativní, ale když se podíváte, tak celá řada rozhodnutí byla spíše středová, středově liberální nebo středově levicová. Když se podíváte na podporu voličů, tak i oni si to uvědomovali. Moc se to nepřipomíná, ale když se podíváte na voličskou základnu, byli voliči TOP 09 v mnoha ohledech levicověji zaměřeni než voliči ODS. Často to byli voliči, kteří byli na středu nebo od středu nalevo. A jenom drželi vlajku určitého konzervatismu. Ale naplňovali definici toho voličstva Unie svobody, Občanského fóra nebo Občanského hnutí, popřípadě i Zelených.

Teď bude zajímavé sledovat to i v souvislosti s tím, že v jejich vodách hodně loví Piráti. Budeme sledovat, zda Pospíšil přiláká některé voliče zpátky, nebo zda naopak strana zůstane dál zakonzervovaná, postavena na stále stejných tvářích a jménech. Líbivá politika ale bez obsahu. Otázkou je, jestli tedy jejich místo zaberou Piráti. To bude největší souboj. Dá se očekávat, že právě tady bude největší přetahovaná o voliče.

Pikantní je pak fakt, že Pospíšil byl místopředsedou ODS, ze které ale odešel. Teď tedy vstoupil do TOP 09 a nově ji také povede. Může jeho zvolení nějak ovlivnit spolupráci obou stran?

Myslím si, že dál zůstane chladná a napjatá, protože mnozí občanští demokraté mají k Jiřímu Pospíšilovi výhrad. Jeho politiku často označovali za netýmovou, opatrnickou, solitérní a zaměřenou jen na jeho osobu a jeho prezentaci. ODS navíc nesnáší separatismus, nemá ráda, když stranu někdo opustí a nevěří na „návraty“ a kooperace. Takže myslím, že bude platit argument, že jednou stranu opustil, vybral si a nechť zůstane v TOP 09.

I kdyby byl Petr Fiala velkým pragmatikem a řekl, že to jsou staré vody, které jsou pryč, je nutné dodat, že ani jemu tato spolupráce vyhovovat nebude. Protože Pospíšil představuje stejný typ politika – je to klidný, akademický intelektuál, spíše elitářský. A Fiala nepotřebuje „dvojníka“. Bude tedy pod určitým tlakem, aby trochu změnil svůj slovník a vystupování, protože teď to bude souboj dvou akademiků. A to může paradoxně posílit třeba Václava Klause mladšího, který v tomhle ohledu, ač je také vzdělaný, volí jiný slovník, jiné argumenty, jiná témata i prezentaci. Takže čím silnější bude Pospíšil v TOP 09, tím víc to posílí Václava Klause mladšího a zkomplikuje pozici Petra Fialy. Někteří v ODS si totiž řeknou, že dva „akademici“ na pravici jsou příliš a že je třeba to změnit, aby dokázali zaujmout a přetáhnout voliče.

Pospíšil je zároveň také europoslancem. Sám sice opakovaně prohlásil, že zvládne vykonávat oba posty a že není jediný poslanec Evropského parlamentu, u koho se taková kombinace objevila, jenže TOP 09 je v hluboké krizi a musí hledat cestu, jak z ní ven. Je možné to zvládnout s předsedou, který pendluje mezi Prahou a Bruselem?

Teď se velmi dobře ukáže, jak je aktivní na evropské půdě. Máme totiž dva typy europoslanců. Dříče, kteří se pohybovali především na evropské půdě a v evropských orgánech – a tudíž často byli pryč. A pak jsou tu tací, kteří jezdili jen na hlasování a kteří vše stíhají, protože ve Štrasburku nebo Bruselu jsou jen relativně málo. A teď se ukáže, jak pracuje Pospíšil – zda se za republiku rval a byl na všech plénech a výborech. Pokud to bude tento případ, bude pro něj složitější TOP 09 vést. A nebo se ukáže, že jen využíval to evropské zázemí, jezdil jen na hlasování a v Praze všechno bude stíhat.

Ukáže se také to, co se říkalo v minulosti – a to sice, že není úplný pracant. Bude moci ukázat, jestli šlo jen o pomluvy a neférová osočená a jestli vše dokáže odpracovat. To je něco, co zatím nevíme a nebylo to ani součástí projevu. Nevíme, jaká je nabídka TOP 09. Jen jsme slyšeli, co všechno je špatně a proti čemu se musí bojovat. A upřimně, to bylo řečeno tolikrát už před sněmem, že to nikoho nemůže překvapit. Nejsem si jist, že voliči TOP 09 stačí říct, že problém je v putinovském Rusku. Myslím si, že voliči TOP 09 chtějí víc a jsou mnohem náročnější. Mají spíše výhrady vůči tuzemskému dění a kvalitě politické kultury. A o tom z úst Jiřího Pospíšila příliš nezaznělo.

Bude zajímavé sledovat i to, jak si představuje prezentaci TOP 09 a jejích hodnot. Zatím mám totiž dojem, že mu postačí vylepit svou tvář na plakáty, využít toho, co už naznačili jeho partneři z řad Starostů a lidovců, tedy že by udělali společnou kandidátku do Evropského parlamentu, což logiku má. Ale není to nové a není to přínos Jiřího Pospíšila. Ale o jeho politickém stylu a hodnotách jsme se moc nedozvěděli.

Například jeho slovenský kolega Richard Sulík zvládá pozici europoslance, vystupování v německých médiích a vedle toho i aktivní práci na Slovensku, ale nutno dodat, že taky ve straně Sloboda a Solidarita nemá rivaly a postavy, které by ho zastoupily. A to Pospíšil říct nemůže, protože stále je tu Karel Schwarzenberg, ale hlavně Miroslav Kalousek, který bude velmi aktivní a čiperný předseda poslaneckého klubu. Takže pro Pospíšila to bude mnohem náročnější a čeká ho fuška. Bude se muset hodně ohánět, protože za zády bude mít zdatného sekundanta minimálně v podobě Kalouska, ale možná i některých dalších nových tváří. Například místopředsedkyně Markéty Pekarové Adamové.

Děkujeme za rozhovor. 

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor Jan Kubáček (politolog) Jiří Pospíšil top 09

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 19 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku.

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

včera

Londýnský starosta Sadiq Khan

Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan

V čele Londýna bude nadále labourista Sadiq Khan, který byl v sobotu zvolen na rekordní třetí po sobě jdoucí funkční období. Podle agentur je jeho aktuální vítězství nad konzervativci o to důležitější, že Velkou Británii čekají za několik měsíců všeobecné volby. Labouristé v nich budou favority. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Kim Čong-un

VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“

Severokorejská propagandistická píseň "Friendly Father" (Přátelský otec) oslavující Kim Čong-una zaznamenala obrovský úspěch na sociální platformě TikTok, kde získala miliony zhlédnutí. Tato píseň, která chválí komunistického diktátora Severní Koreje, si získala oblibu zejména mezi mladou generací Z, která ji sdílela a komentovala s obrovským nadšením. Jeden uživatel ji označil jako "to, co jsem potřeboval dneska slyšet", zatímco další se dokonce zeptal, zda je k dispozici na hudební platformě Spotify.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml

Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí, Marija Zacharovová, v sobotu označila čtyřměsíční vojenská cvičení NATO, známá jako Steadfast Defender, za důkaz toho, že Severoatlantická aliance se připravuje na potenciální konflikt s Ruskem.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy