ROZHOVOR | Zeman využil každé příležitosti, aby Sobotkovi škodil. Jejich vztahy jsou na bodu mrazu, říká pro EZ politolog

ROZHOVOR - Vláda Bohuslava Sobotky ve středu schválila svou demisi a ještě ten den ji poslala na Hrad S odstupem času se ukáže, že byla úspěšná, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Doc. Milan Znoj, Csc. působící na Univerzitě Karlově.

Končící vláda jako jedna z mála působila celé čtyřleté funkční období. Znamená to, že bude kabinet Bohuslava Sobotky s odstupem hodnocen jako úspěšný?

Až současné animozity opadnou, tak se ukáže, že Sobotkova vláda byla docela úspěšná. Celé volební období před ní vydržela jen Klausova vláda z roku 1992, která realizovala silný pravicový program budování kapitalismu bez přívlastků. A dále už vydržela jenom Zemanova vláda, která však vládla na základě opoziční smlouvy. Tehdy se ale ODS zavázala, že vládu neshodí, a spolu s ČSSD pak ruku v ruce dokončovaly privatizaci. Sobotkova vláda se odlišila od předchozích vlád pravice, měla alternativní program sociální odpovědnosti, který realizovala poměrně úspěšně a dokonce i ke slušné spokojenosti občanů.

Sociální demokraté v uplynulých čtyřech letech prosadili celou řadu bodů ze svého programu. Zdá se ale, že to jejich voliči příliš neocenili a strana ve volbách propadla. Z vládního angažmá tak nejvíc vytěžilo hnutí ANO. Čím to je?

Poslední rok Sobotkovy vlády byl zatemněn politickými konflikty ČSSD a ANO. Prvním byla policejní reforma, kdy se ANO navezlo do ČSSD. Následovaly skandály Andreje Babiše, hlavně korunové dluhopisy a Čapí hnízdo, které se zase ČSSD pokusila využít k oslabení ANO. Voliči ČSSD však nechtěli tento konflikt, vlastně mu ani pořádně nerozuměli. Projevilo se to ve volbách, kdy značná část voličů ČSSD přešla k ANO.

Koaliční vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL provázela celá řada problémů, hádek a konfliktů. Právě ty mohly pro řadu Čechů zastínit práci premiéra a ministrů. Na jaké kroky tohoto kabinetu by se podle vás nemělo zapomenout?

Sobotkova vláda přijala důležité zákony, zejména služební zákon, který by měl bránit destabilizaci státní správy. Důležitý je rovněž zákon o střetu zájmů, který se pokouší bránit tomu, aby v jedněch rukách byla kumulována moc ekonomická, mediální a politická. Třeba rovněž uznat, že se začaly lépe vybírat daně, ať už jde o ona pověstná kontrolní hlášení, anebo o EET. Stát také rázněji zakročil s hazardem a omezil svévoli exekutorů. V neposlední řadě byl přijat zákon o registru smluv, který omezuje korupci ve veřejné sféře.

Zůstaly nějaké velké či významné resty, které dostane na stůl vláda nová?

Určitě toho zůstalo hodně. Nebyl přijat zákon o sociálním bydlení, bez něhož nelze řešit sociální integraci. Rovněž přetrvávají problémy ve zdravotnictví i školství. Hlavním úkolem do budoucna ovšem je, aby Česko aktivněji vystupovalo v EU a zůstalo v jádru evropské integrace. Jakýkoli posun na okraj povede ke ztrátě národní svobody, neboť udělá z Česka hříčku v ruku velmocí.

Politici vládní koalice si často posílali vzkazy přes média, než aby problémy řešili mezi čtyřma očima. Občas to působilo, že nejsou schopni spolu vydržet v jedné místnosti. Nakolik to mohlo vládu a vládní strany v očích veřejnosti poškodit?

Ve vládě strany docela dobře spolupracovaly a byly schopny se dohodnout, ale na veřejnosti proti sobě brojily a snažily se jedna druhou poškodit v očích občanů. Jednoho to poškodí, druhého vynese nahoru. Politika se takto bohužel dělá přes média a nic se na tom v dohledné době nezmění.

Zejména pravicová opozice vládu kritizovala, že i v době hospodářského růstu Andrej Babiš přišel s návrhem rozpočtu pro rok 2018 se schodkem 50 miliard korun. Například podle ODS je to nepřijatelné. Je to opravdu tak, že vláda „zbytečně rozhazuje“?

To je zavedený argument pravice, že má vláda snižovat daně a šetřit. Sobotkova vláda ale nebyla pravicová vláda. Přišla s alternativním programem sociální odpovědnosti, který realizovala uměřenými nástroji, často na základě kompromisů a docela úsporným způsobem.

Během necelých čtyř let se v kabinetu vyměnilo devět ministrů. Jak moc je to v porovnání s předchozími vládami? Ovlivnily tyto změny nějak výrazněji chod kabinetu?

Změny ministrů probíhají v každé vládě. Pokud nějaký ministr dělá věci jinak než chce vláda, neřku-li že je dělá špatně, pak je to v pořádku. Tak tomu bylo ve většině případů výměny ministrů v Sobotkově vládě. Pak jsou ale výměny ministrů z politických důvodů, což je už problematičtější. Bylo tomu tak v případě odvolání Jiřího Dienstbiera. Odvolání Andreje Babiše byla také spíše politická kauza nežli korupční.

Téměř všichni ministři hnutí ANO v končící vládě budou členy i nového kabinetu – i když někteří změní úřad. Byli podle vašeho názoru natolik úspěšní, že je není třeba měnit?

Andrej Babiš sestavuje vládu, která bude, jak říká, složena z odborníků. Na úspěchu této vlády bude záležet další politický osud jeho i hnutí ANO. Dá se proto předpokládat, že si dává záležet. Když dosavadní ministry z hnutí ANO přebírá do nové vlády, je to doklad toho, že s jejich odborným výkonem je spokojen.

Mnozí kritici vlády poukazují na to, že zavedla velké množství zákazů, omezení či regulací – Ať už jde o pamlskovou vyhlášku, zákaz kouření v restauracích, zavírání obchodů o některých svátcích. Opravu se v tom tolik liší od předchozích vlád?

Zákony vždy omezují jednání lidí, neboť stanovují, že určité jednání je nepřípustné. Takže je jasné, že každá vláda, která vydává zákony, přichází s regulací. Otázkou není, zda jde o regulaci, ale to, zda je to regulace správná. Pak hned uvidíme, že zákaz pamlsků ve školách je správná regulace, pokud nám jde o děti a nikoli o podnikání ve školách. Protikuřácký zákon je také správná regulace, pokud nám jde o zdraví a slušné prostředí v restauracích a nikoli o svobodu ničit zdraví sobě i druhým.

Demisi vlády nepředal Bohuslav Sobotka Miloši Zemanovi osobně, ale nechal ji doručit kurýrem. Je to obvyklý postup? Co to vypovídá o vztazích mezi oběma politiky?

Když premiér Sobotka posílá demisi vlády prezidentu Zemanovi úřední cestou, svědčí to o tom, že jejich vztahy jsou na bodu mrazu. Nelze se tomu ale příliš divit vzhledem k tomu, že prezident Zeman využil každé příležitosti k tomu, aby premiéru Sobotkovi škodil. Jak známo, naposledy se jej dokonce pokusil i zostudit na Hradě, když šlo o chystanou demisi premiéra. Kdo by si něco takového chtěl zopakovat?

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Milan Znoj (politolog) Vláda ČR Bohuslav Sobotka Andrej Babiš ČSSD hnutí ANO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 4 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 6 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

včera

včera

Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Severoatlantickou alianci a označil stávající úroveň americké podpory za naprosto absurdní. Tento výrok přichází necelý týden před klíčovým summitem NATO, který se má uskutečnit v turecké Ankaře. Podle šéfa Bílého domu je spojenectví s evropskými partnery jednostranné a postrádá jakoukoli reciprocitu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy