ROZHOVOR | Zeman využil každé příležitosti, aby Sobotkovi škodil. Jejich vztahy jsou na bodu mrazu, říká pro EZ politolog

ROZHOVOR - Vláda Bohuslava Sobotky ve středu schválila svou demisi a ještě ten den ji poslala na Hrad S odstupem času se ukáže, že byla úspěšná, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Doc. Milan Znoj, Csc. působící na Univerzitě Karlově.

Končící vláda jako jedna z mála působila celé čtyřleté funkční období. Znamená to, že bude kabinet Bohuslava Sobotky s odstupem hodnocen jako úspěšný?

Až současné animozity opadnou, tak se ukáže, že Sobotkova vláda byla docela úspěšná. Celé volební období před ní vydržela jen Klausova vláda z roku 1992, která realizovala silný pravicový program budování kapitalismu bez přívlastků. A dále už vydržela jenom Zemanova vláda, která však vládla na základě opoziční smlouvy. Tehdy se ale ODS zavázala, že vládu neshodí, a spolu s ČSSD pak ruku v ruce dokončovaly privatizaci. Sobotkova vláda se odlišila od předchozích vlád pravice, měla alternativní program sociální odpovědnosti, který realizovala poměrně úspěšně a dokonce i ke slušné spokojenosti občanů.

Sociální demokraté v uplynulých čtyřech letech prosadili celou řadu bodů ze svého programu. Zdá se ale, že to jejich voliči příliš neocenili a strana ve volbách propadla. Z vládního angažmá tak nejvíc vytěžilo hnutí ANO. Čím to je?

Poslední rok Sobotkovy vlády byl zatemněn politickými konflikty ČSSD a ANO. Prvním byla policejní reforma, kdy se ANO navezlo do ČSSD. Následovaly skandály Andreje Babiše, hlavně korunové dluhopisy a Čapí hnízdo, které se zase ČSSD pokusila využít k oslabení ANO. Voliči ČSSD však nechtěli tento konflikt, vlastně mu ani pořádně nerozuměli. Projevilo se to ve volbách, kdy značná část voličů ČSSD přešla k ANO.

Koaliční vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL provázela celá řada problémů, hádek a konfliktů. Právě ty mohly pro řadu Čechů zastínit práci premiéra a ministrů. Na jaké kroky tohoto kabinetu by se podle vás nemělo zapomenout?

Sobotkova vláda přijala důležité zákony, zejména služební zákon, který by měl bránit destabilizaci státní správy. Důležitý je rovněž zákon o střetu zájmů, který se pokouší bránit tomu, aby v jedněch rukách byla kumulována moc ekonomická, mediální a politická. Třeba rovněž uznat, že se začaly lépe vybírat daně, ať už jde o ona pověstná kontrolní hlášení, anebo o EET. Stát také rázněji zakročil s hazardem a omezil svévoli exekutorů. V neposlední řadě byl přijat zákon o registru smluv, který omezuje korupci ve veřejné sféře.

Zůstaly nějaké velké či významné resty, které dostane na stůl vláda nová?

Určitě toho zůstalo hodně. Nebyl přijat zákon o sociálním bydlení, bez něhož nelze řešit sociální integraci. Rovněž přetrvávají problémy ve zdravotnictví i školství. Hlavním úkolem do budoucna ovšem je, aby Česko aktivněji vystupovalo v EU a zůstalo v jádru evropské integrace. Jakýkoli posun na okraj povede ke ztrátě národní svobody, neboť udělá z Česka hříčku v ruku velmocí.

Politici vládní koalice si často posílali vzkazy přes média, než aby problémy řešili mezi čtyřma očima. Občas to působilo, že nejsou schopni spolu vydržet v jedné místnosti. Nakolik to mohlo vládu a vládní strany v očích veřejnosti poškodit?

Ve vládě strany docela dobře spolupracovaly a byly schopny se dohodnout, ale na veřejnosti proti sobě brojily a snažily se jedna druhou poškodit v očích občanů. Jednoho to poškodí, druhého vynese nahoru. Politika se takto bohužel dělá přes média a nic se na tom v dohledné době nezmění.

Zejména pravicová opozice vládu kritizovala, že i v době hospodářského růstu Andrej Babiš přišel s návrhem rozpočtu pro rok 2018 se schodkem 50 miliard korun. Například podle ODS je to nepřijatelné. Je to opravdu tak, že vláda „zbytečně rozhazuje“?

To je zavedený argument pravice, že má vláda snižovat daně a šetřit. Sobotkova vláda ale nebyla pravicová vláda. Přišla s alternativním programem sociální odpovědnosti, který realizovala uměřenými nástroji, často na základě kompromisů a docela úsporným způsobem.

Během necelých čtyř let se v kabinetu vyměnilo devět ministrů. Jak moc je to v porovnání s předchozími vládami? Ovlivnily tyto změny nějak výrazněji chod kabinetu?

Změny ministrů probíhají v každé vládě. Pokud nějaký ministr dělá věci jinak než chce vláda, neřku-li že je dělá špatně, pak je to v pořádku. Tak tomu bylo ve většině případů výměny ministrů v Sobotkově vládě. Pak jsou ale výměny ministrů z politických důvodů, což je už problematičtější. Bylo tomu tak v případě odvolání Jiřího Dienstbiera. Odvolání Andreje Babiše byla také spíše politická kauza nežli korupční.

Téměř všichni ministři hnutí ANO v končící vládě budou členy i nového kabinetu – i když někteří změní úřad. Byli podle vašeho názoru natolik úspěšní, že je není třeba měnit?

Andrej Babiš sestavuje vládu, která bude, jak říká, složena z odborníků. Na úspěchu této vlády bude záležet další politický osud jeho i hnutí ANO. Dá se proto předpokládat, že si dává záležet. Když dosavadní ministry z hnutí ANO přebírá do nové vlády, je to doklad toho, že s jejich odborným výkonem je spokojen.

Mnozí kritici vlády poukazují na to, že zavedla velké množství zákazů, omezení či regulací – Ať už jde o pamlskovou vyhlášku, zákaz kouření v restauracích, zavírání obchodů o některých svátcích. Opravu se v tom tolik liší od předchozích vlád?

Zákony vždy omezují jednání lidí, neboť stanovují, že určité jednání je nepřípustné. Takže je jasné, že každá vláda, která vydává zákony, přichází s regulací. Otázkou není, zda jde o regulaci, ale to, zda je to regulace správná. Pak hned uvidíme, že zákaz pamlsků ve školách je správná regulace, pokud nám jde o děti a nikoli o podnikání ve školách. Protikuřácký zákon je také správná regulace, pokud nám jde o zdraví a slušné prostředí v restauracích a nikoli o svobodu ničit zdraví sobě i druhým.

Demisi vlády nepředal Bohuslav Sobotka Miloši Zemanovi osobně, ale nechal ji doručit kurýrem. Je to obvyklý postup? Co to vypovídá o vztazích mezi oběma politiky?

Když premiér Sobotka posílá demisi vlády prezidentu Zemanovi úřední cestou, svědčí to o tom, že jejich vztahy jsou na bodu mrazu. Nelze se tomu ale příliš divit vzhledem k tomu, že prezident Zeman využil každé příležitosti k tomu, aby premiéru Sobotkovi škodil. Jak známo, naposledy se jej dokonce pokusil i zostudit na Hradě, když šlo o chystanou demisi premiéra. Kdo by si něco takového chtěl zopakovat?

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Milan Znoj (politolog) Vláda ČR Bohuslav Sobotka Andrej Babiš ČSSD hnutí ANO

Aktuálně se děje

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

včera

1. září 2026 21:58

1. září 2026 20:40

1. září 2026 19:19

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Zdroj: David Holub

Další zprávy