ROZHOVOR | ČSSD udělala všechno špatně? Politolog nám prozradil, proč ANO převálcovalo Sobotku a spol.

ROZHOVOR - Největší dluh, který končící vláda zanechala, je hlemýždí posun modernizace českého státu. Pomalý byl rozvoj infrastruktury například dálnic nebo elektronizace veřejné správy, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Lubomír Kopeček, který působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jak se bude na kabinet Bohuslava Sobotky s odstupem času pohlížet? A proč Sobotka demisi vlády na Hrad nedoručil osobně? I na to jsme se zeptali odborníka.

Končící vláda jako jedna z mála působila celé čtyřleté funkční období. Znamená to, že bude kabinet Bohuslava Sobotky s odstupem hodnocen jako úspěšný?

To, že vláda vydrží čtyři roky, není jako kritérium úspěchu zásadní. Průměrná životnost vlád je v českých poměrech skutečně většinou mnohem kratší než čtyři roky a asi proto bude Sobotkova vláda hlouběji vrytá do paměti lidí. Stejně tak její vnímání veřejností dost vylepšuje, že její vládnutí provázel výrazný hospodářský růst, vlastně největší po roce 1989. Nicméně tento růst není ani tak zásluhou vlády, ale hlavně příznivé ekonomické situace v sousedním Německu, s kterým Česko nejvíce obchoduje.

Sociální demokraté v uplynulých čtyřech letech prosadili celou řadu bodů ze svého programu. Zdá se ale, že to jejich voliči příliš neocenili a strana ve volbách propadla. Z vládního angažmá tak nejvíc vytěžilo hnutí ANO. Čím to je?

V první řadě Andrej Babiš dokázal výborně ve veřejném vystupování zužitkovat pozici ministra financí, což pochopitelně ANO pomohlo. Celkově pak mělo ANO výborně zvládnutou politickou komunikaci, a to mnohem lépe než ČSSD, která hlavně v posledním roce byla všechno jiné, než srozumitelná a čitelná. Význam samozřejmě mají i média, která šéf ANO fakticky kontroluje. Třeba Mladá fronta Dnes za poslední léta patrně žádný pozitivní článek o sociální demokracii neotiskla.

Sociální demokraté také hodně doplatili na prosazování některých agend, které mnohé jejich voliče rozhodně nepotěšily jako absolutní zákaz kouření v restauracích nebo až příliš vstřícné pročínské postoje ve stylu Prohlášení čtyř. Konečně stojí za zmínku linie Sobotkova vedení, která řadu lidí v ČSSD s jiným názorem upozadila. Hašek, Tejc, Zimola či Benešová byli přitom v minulosti politici, kteří dokázali straně přitáhnout různé skupiny voličů. Letos na kandidátkách strany ve volbách nebyli.

Koaliční vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL provázela celá řada problémů, hádek a konfliktů. Právě ty mohly pro řadu Čechů zastínit práci premiéra a ministrů. Na jaké kroky tohoto kabinetu by se podle vás nemělo zapomenout?

Neřekl bych, že to byla vláda „problémů a hádek“, to je vjem z posledního asi roku a čtvrt. První téměř tři roky Sobotkova kabinetu byly poměrně nekonfliktní. Až od reorganizace speciálních policejních útvarů v létě 2016 se vztahy v koalici prudce zhoršily. Kulminovalo to letos v květnu vládní krizí, kdy vláda téměř padla.

Hodnocení vlády někdy velmi záleží na politickém názoru. Dobrým příkladem je patrně nejviditelnější projekt této vlády, elektronická evidence tržeb. Kritici můžou namítat, že to je „velký informační bratr“, který je projevem absolutní nedůvěry v podnikající subjekty a velká byrokratická zátěž, která některé podnikatele může zlikvidovat. Stoupenci naopak můžou argumentovat, že jde o dobrý nástroj pro kontrolu výběru daní.

Zůstaly nějaké velké či významné resty, které dostane na stůl vláda nová?

Různých „restů“ se dá najít pochopitelně víc. Osobně za největší vládní dluh považuji hlemýždí posun modernizace českého státu. Takové záležitosti jako rozvoj infrastruktury například dálnic nebo elektronizace veřejné správy se posunuly za čtyři roky velmi málo.

Politici vládní koalice si často posílali vzkazy přes média, než aby problémy řešili mezi čtyřma očima. Občas to působilo, že nejsou schopni spolu vydržet v jedné místnosti. Nakolik to mohlo vládu a vládní strany v očích veřejnosti poškodit?

Platí, to co jsem říkal. Až do poloviny roku 2016 důvěra ve vládu podle průzkumů rostla a v porovnání třeba s Nečasovou vládou byla mnohem vyšší. Zlom přišel právě až se spory mezi vládními stranami loni v létě. Jinak je dobré vnímat, že vládu tvořily tři velmi rozdílné strany, navíc do toho vstoupily debaty kolem hospodářských aktivit Andreje Babiše. Vládu to prostě muselo rozklížit.

Zejména pravicová opozice vládu kritizovala, že i v době hospodářského růstu Andrej Babiš přišel s návrhem rozpočtu pro rok 2018 se schodkem 50 miliard korun. Například podle ODS je to nepřijatelné. Je to opravdu tak, že vláda „zbytečně rozhazuje“?

Vždy se dá šetřit a mít nižší schodek státního rozpočtu. Cena ale samozřejmě je, že ty peníze musíme někde vzít. Otázkou je, odkud je vezmeme, respektive přesněji, kam je nedáme. Není jedno dobré řešení. Vždycky je to o politických prioritách vládních stran. V tomto případě byla hlavním partnerem ANO sociální demokracie, která výraznější snižování schodku rozhodně neměla jako prioritu.

Během necelých čtyř let se v kabinetu vyměnilo devět ministrů. Jak moc je to v porovnání s předchozími vládami? Ovlivnily tyto změny nějak výrazněji chod kabinetu?

Špatně se to srovnává, protože tato vláda vydržela celé čtyři roky, což je první případ za několik posledních volebních období. Nemáme zkrátka délkou existence stejně srovnatelné případy. Není ale náhoda, že se měnili ministři hlavně v resortech, kde jejich „nízká životnost“ je v zásadě tradiční už od 90. let. Zmíním tři nejproblematičtější resorty: doprava, zdravotnictví a školství. Povaha problémů je v nich taková, že šance ministra vydržet delší dobu není vysoká.

Téměř všichni ministři hnutí ANO v končící vládě budou členy i nového kabinetu – i když někteří změní úřad. Byli podle vašeho názoru natolik úspěšní, že je není třeba měnit?

Jednobarevná vláda ANO nemá velké vyhlídky získat na první pokus důvěru. Výsledkem byl zjevně problém získat na některé resorty odpovídajícího kandidáta, protože délka jeho působení v čele resortu může být velmi krátká. Než se ministr zorientuje v resortu, což může trvat několik měsíců, skončí. Vyvázat se ze svých závazků kvůli jepičí ministerské kariéře není pro mnoho lidí zrovna atraktivní. V takové situaci je zcela racionální využít stávající ministry za ANO, respektive se jich nezbavovat.

Mnozí kritici vlády poukazují na to, že zavedla velké množství zákazů, omezení či regulací – ať už jde o pamlskovou vyhlášku, zákaz kouření v restauracích, zavírání obchodů o některých svátcích. Opravu se v tom tolik liší od předchozích vlád?

Vše zmíněné má velký dopad na celou společnost nebo minimálně na její podstatnou část. Dodat lze třeba i takové záležitosti jako už zmíněnou elektronickou evidenci tržeb nebo kontrolní hlášení DPH. Samozřejmě i před nástupem této vlády se objevovala různá omezení, regulace či zákazy, nicméně ty se dotkly mnohem menšího okruhu lidí, respektive subjektů. Poslední čtyři roky jsou rozsahem a dopadem regulací opravdu dost mimořádné. Samozřejmě trochu paradoxně význam má i to, že vláda vydržela celé čtyři roky a fungovala dlouho poměrně soudržně. Zavádění takových opatření díky tomu mělo pevnou oporu.

Demisi vlády nepředal Bohuslav Sobotka Miloši Zemanovi osobně, ale nechal ji doručit kurýrem. Je to obvyklý postup? Co to vypovídá o vztazích mezi oběma politiky?

Obvyklý postup to pochopitelně není. Nicméně po „ceremoniálu“, který Zeman předvedl na Pražském hradě letos v květnu, kdy se choval, jako by Sobotka podával demisi, a to včetně přeříkání „poděkování za vykonanou práci“, se těžko dalo čekat něco jiného. Vztahy mezi končícím premiérem a prezidentem jsou v posledních dvou letech na bodu mrazu. Je dobré si přitom všimnout, že Zeman udělal z vymezování se vůči Sobotkovi součást své politické strategie.

Má to logiku i vzhledem k Zemanovu neformálnímu spojenectví s Andrejem Babišem. Babiš bude velmi potřebovat Zemanovu vstřícnost, dokud vláda ANO nedostane důvěru. Proto ANO zjevně nepostavilo svého kandidáta v prezidentských volbách a velmi pravděpodobně také nepodpoří žádného Zemanova protikandidáta. Svou knihu o Miloši Zemanovi jsem nazval „Příběhem talentovaného pragmatika“. Talentovaný pragmatik dobře ví, kdo je pro něj před prezidentskou volbou opravdu užitečný.

Související

Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.
Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

Více souvisejících

rozhovor Lubomír Kopeček Vláda ČR Bohuslav Sobotka Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Stadion Realu Madrid

Trnitá cesta k přestupu do Realu Madrid je u konce. Mbappé se podle médií upsal Bílému baletu

Několik posledních let se neustále spekulovalo o možném odchodu francouzského útočníka Kyliana Mbappého z Paris Saint Germain do Realu Madrid. Naposledy se o tom začalo zase mluvit minulý týden a nyní má být podle médií transfer prakticky domluven. Uskuteční se až po skončení právě probíhající sezóny 2023/24, kdy mu končí smlouva s aktuálním pařížským zaměstnavatelem a stane se tak volným hráčem.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Alexej Navalnyj

Moskva vydala Navalného tělo. Není však jasné, jak bude vypadat pohřeb

Ruský stát v sobotu předal tělo zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného jeho matce Ljudmile, oznámila to mluvčí Kira Jarmyšová. Vdova Julija Navalná předtím vyzvala Moskvu, aby rodině vydala tělo za účelem uspořádání pohřbu. Obvinila také prezidenta Vladimira Putina z toho, že mučí Navalného mrtvolu. Označila to za pohanství a satanismus. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 

Aktualizováno včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta postoupila do osmifinále Evropské ligy. Galatasaray porazila i díky přesilovce jasně 4:1

O velkém úspěchu může mluvit český klubový fotbal poté, co ve čtvrtek Sparta doma na Letné nakonec celkem jasně porazila turecký Galatasaray Istanbul 4:1 a v součtu s předešlým venkovním výsledkem (3:2 pro Galatasaray) tak postoupila do osmifinále Evropské ligy. V osmifinále dvou evropských soutěží (Evropská liga a Konferenční liga) se tak nacházejí hned tři čeští zástupci. Kromě Sparty se v osmifinále EL představí také Slavia, v osmifinále EKL pak Plzeň.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

včera

včera

včera

Počasí: Meteorologové naznačili, kdy a jak ustane povodňová hrozba

Meteorologové v sobotu upřesnili platnou výstrahu před povodňovými jevy, nově se týká menší oblasti. Hladiny řek by navíc během víkendu měly klesnout pod úroveň prvního stupně povodňové aktivity. Varování před vydatnými srážkami už neplatí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy