Jak se k EU staví prezidentští kandidáti? S czexitem většina nesouhlasí, výhrady k Bruselu ale mají

Praha - Do prezidentských voleb zbývá měsíc. Nabízíme vám srovnání kandidátů. Kdo potřeboval podporu senátorů či poslanců? Kdo si vystačil s podpisy od občanů? A jak se kandidáti staví k Evropské unii?

Marek Hilšer

Jako první kandidaturu na Hrad podal lékař a aktivista Marek Hilšer. Oficiální zájem o Hrad projevil v červenci 2016. Nesehnal však dostatečný počet podpisů od občanů, proto se obrátil na Parlament České republiky. Nakonec se mu podařilo přesvědčit 11 senátorů, aby jeho kandidaturu podpořili.

Hilšer ve svém programu píše, že chce, aby Česká republika byla pro EU i NATO rovnocenným partnerem. V rozhovoru pro Český rozhlas prohlásil, že vystoupení z EU nedává smysl. "Kdybychom vystoupili z Evropské unie, tak by se rapidním způsobem zhoršila životní úroveň celé české populace. Dotklo by se to úplně každého," a dodává: "Vystoupení z Evropské unie by pro nás znamenalo morální, ekonomickou i společenskou sebevraždu."

Michal Horáček

Textař a antropolog Michal Horáček oznámil svou kandidaturu v listopadu 2016. Rozhodl se pro shromáždění co nejvíce platných podpisů od občanů. Nakonec se mu to podařilo a o rok později posbíral petiční archy s více jak 86 tisíci platnými podpisy.

Podle Horáčka máme: "hodnotovou, kulturní i politickou příslušnost k euroatlantickému Západu, a především k plnoprávnému členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci." Alespoň tak to popisuje na svém webu. V časopisu reflex se však vyjádřil, že o případném vystoupení z EU by se rozhodovalo v obecném referendu, jehož je zastáncem.

Miloš Zeman

Současná hlava státu oznámila své odhodlání znovu usilovat o Pražský hrad na setkání s přáteli 9. března 2017. S kandidaturou mu pomohli zejména občané, protože posbíral více jak 100 tisíc podpisů. 

Zeman se sice staví k Evropské unii skepticky, ale byl to on, kdo pověsil vlajku Evropské unie na Pražský hrad. Za éry euroskeptika Václava Klause byla pověšena pouze česká vlajka. Ačkoliv má k EU Zeman své výhrady, neopouštěl by ji. Je však toho názoru, že by o tom měli rozhodnout občané v referendu. Hlasoval by však proti vystoupení.

Jiří Drahoš

Bývalý předseda Akademie věd České republiky a vysokoškolský pedagog ohlásil kandidaturu skoro tři týdny po Miloši Zemanovi. I Drahoš se rovněž spolehl na občany při své kandidatuře. Před více jak měsícem odevzdal více jak 140 tisíc platných podpisů.

Podle Drahoše EU snižuje riziko konfliktů, proto je třeba zůstat v tomto společenství součástí. "K eliminaci vzniku rizika konfliktů pak přispívá naše členství v EU, kde se spory řeší u jednacího stolu, nikoli ve válečných zákopech," píše kandidát v programu a dodává: "Přestaňme se hádat, jestli EU ano nebo ne, a pozvedněme náš hlas a vybojujme si v Evropě takové místo, jaké si zasloužíme."

Vratislav Kulhánek

Bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje nebo předseda představenstva Škody Auto oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky v červnu 2017. Kulhánek se rozhodl pro přesvědčení poslanců. Což se mu podařilo, protože získal 24 podpisů od členů dolní komory Parlamentu.

Kandidát za Občanskou demokratickou alianci je přesvědčený, že republika do EU patří. Důležité ale je prosazovat v Bruselu české zájmu. "Jsou-li unijní zákony špatné pro naše obyvatele, je třeba důrazně o nich jednat, nikoli je jen technicky začleňovat do legislativy. Svou pozici uvnitř EU si musíme hájit, nikoliv o ní škemrat. Jinak hrozí, že si lidé po celkové deziluzi odchod z EU vynutí," věří Kulhánek.

Petr Hannig

Skladatel a zpěvák se rozhodl kandidovat na prezidenta v červenci 2017. Pro nedostatečné množství podpisů od občanů (potřeba bylo minimálně 50 tisíc) se rozhodl oslovit členy Parlamentu. Podařilo se mu přesvědčit 26 poslanců, což mu pojistilo účast mezi oficiálními kandidáty.

"Pražský hrad je sídlem prezidentů České republiky a má tam vlát pouze vlajka České republiky," řekl Hannig na tiskové konferenci při oznámení své kandidatury s tím, že by za jeho působení vlajka EU nevlála. V souvislosti s Evropskou unií kritizuje on i jeho strana Rozumní přijímání uprchlíků. I za cenu odchodu z EU.

Jiří Hynek

Sběr podpisů od občanů odstartoval kandidát Realistů 22. srpna tohoto roku. Nicméně se prezidentovi Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu nepodařilo shromáždit dostatečný počet platných podpisů. Dokázal však přesvědčit 29 poslanců, kteří ho do boje o Hrad nominovali.

"Nejsem člověk, který by chtěl okamžitě vystupovat z Evropské unie, ale občané mají právo o tom rozhodnout," připustil pro Český rozhlas možné referendum o setrvání České republiky v EU Jiří Hynek. "Chci, abychom si o všem důležitém rozhodovali my. Je nepřijatelné, aby se v náš neprospěch rozhodovalo v Bruselu. Evropská unie musí být společenstvím suverénních států, a ne diktaturou evropských nikým nevolených úředníků," má jako jeden z programových bodů. 

Pavel Fischer

Dalším kandidátem na hlavu státu se stal bývalý velvyslanec ve Francii a poradce prezidenta Václava Havla, Pavel Fischer. Ten svou kandidaturu oznámil začátkem října letošního roku. Během pár týdnů však stihl získat podporu 17 senátorů.

"Přesně pojmenuji hrozby, které dnešní špičky EU zamlžují, a budu se aktivně účastnit jednání na nejvyšší úrovni v rámci NATO a EU," píše Fischer ve svém programu a dodává: "Náš hlas musí být slyšet v nejvyšších patrech EU a všude tam, kde se dělají důležitá rozhodnutí. Jsem si jist, že Evropa mi bude naslouchat," tvrdí diplomat, který je proti vystoupení z Evropské unie. 

Mirek Topolánek

Jako poslední kandidát se představil bývalý předseda ODS a premiér Mirek Topolánek, který svou kandidaturu oznámil zkraje letošního listopadu. Na poslední chvíli dokázal sehnat podporu deseti senátorů, což mu umožnilo stát se oficiálním devátým kandidátem na post prezidenta České republiky.

"V mnoha směrech nesouhlasím s Václavem Klausem a dalšími lidmi, kteří lacině navrhují, ať z Evropské unie vystoupíme. Vyskakovat z vlaku za jízdy se nedoporučuje. Nemáme zatím žádnou smysluplnou alternativu, a proto ani nelituji toho, že jsem svého času dost drastickým způsobem prosadil Lisabonskou smlouvu," komentoval členství v rozhovoru pro Rexlex poslední kandidát na hlavu státu.  

Jak to zatím vypadá

Podle posledního průzkumu, který zpracovaly agentury TNS Kantar a Median pro Českou televizi, vyplývá, že favoritem je současná hlavu státu Miloš Zeman, který má za sebou druhého Drahoše a třetího Horáčka. Prezidenta Zemana by podle průzkumu, jenž se uskutečnil od 11. do 15. listopadu, volilo 41,5 % voličů. Bývalý šéf Akademie věd České republiky by získal 30,5 % hlasů. A třetí Horáček by od voličů dostal 16,5 % hlasů. Ostatní kandidáti zaostávali s velkým odstupem.

Podle modelu, který kombinuje volební průzkumy a kurzy sázkových kanceláří, jenž nechali vypracovat pracovníci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jsou vítězové dva - Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Ti mají podle dat pravděpodobnost úspěchu zhruba 39 %. Na třetím místě je s více než 12% šancí na triumf Mirek Topolánek. Další horký kandidát na post prezidenta Michal Horáček skončil se šesti procenty čtvrtý. Pátý Vratislav Kulhánek má podle modelu jednoprocentní šanci. Naděje ostatních je už mizivá. 

Související

Miloš Vystrčil

Senát si ve středu zvolí vedení, v jeho čele má zůstat Vystrčil

Senát si ve středu zvolí obměněné vedení. Jeho předsedou zůstane podle dohod senátorských klubů Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedy Jiří Oberfalzer (ODS) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského výboru Jiří Drahoš (za STAN), který si vymění pozici s Jiřím Růžičkou (za TOP 09).

Více souvisejících

Jiří Drahoš Miloš Zeman Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) Pavel Fischer Vratislav Kulhánek Petr Hannig Marek Hilšer Michal Horáček Mirek Topolánek prezidentské volby 2018 EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

včera

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy