Jak se k EU staví prezidentští kandidáti? S czexitem většina nesouhlasí, výhrady k Bruselu ale mají

Praha - Do prezidentských voleb zbývá měsíc. Nabízíme vám srovnání kandidátů. Kdo potřeboval podporu senátorů či poslanců? Kdo si vystačil s podpisy od občanů? A jak se kandidáti staví k Evropské unii?

Marek Hilšer

Jako první kandidaturu na Hrad podal lékař a aktivista Marek Hilšer. Oficiální zájem o Hrad projevil v červenci 2016. Nesehnal však dostatečný počet podpisů od občanů, proto se obrátil na Parlament České republiky. Nakonec se mu podařilo přesvědčit 11 senátorů, aby jeho kandidaturu podpořili.

Hilšer ve svém programu píše, že chce, aby Česká republika byla pro EU i NATO rovnocenným partnerem. V rozhovoru pro Český rozhlas prohlásil, že vystoupení z EU nedává smysl. "Kdybychom vystoupili z Evropské unie, tak by se rapidním způsobem zhoršila životní úroveň celé české populace. Dotklo by se to úplně každého," a dodává: "Vystoupení z Evropské unie by pro nás znamenalo morální, ekonomickou i společenskou sebevraždu."

Michal Horáček

Textař a antropolog Michal Horáček oznámil svou kandidaturu v listopadu 2016. Rozhodl se pro shromáždění co nejvíce platných podpisů od občanů. Nakonec se mu to podařilo a o rok později posbíral petiční archy s více jak 86 tisíci platnými podpisy.

Podle Horáčka máme: "hodnotovou, kulturní i politickou příslušnost k euroatlantickému Západu, a především k plnoprávnému členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci." Alespoň tak to popisuje na svém webu. V časopisu reflex se však vyjádřil, že o případném vystoupení z EU by se rozhodovalo v obecném referendu, jehož je zastáncem.

Miloš Zeman

Současná hlava státu oznámila své odhodlání znovu usilovat o Pražský hrad na setkání s přáteli 9. března 2017. S kandidaturou mu pomohli zejména občané, protože posbíral více jak 100 tisíc podpisů. 

Zeman se sice staví k Evropské unii skepticky, ale byl to on, kdo pověsil vlajku Evropské unie na Pražský hrad. Za éry euroskeptika Václava Klause byla pověšena pouze česká vlajka. Ačkoliv má k EU Zeman své výhrady, neopouštěl by ji. Je však toho názoru, že by o tom měli rozhodnout občané v referendu. Hlasoval by však proti vystoupení.

Jiří Drahoš

Bývalý předseda Akademie věd České republiky a vysokoškolský pedagog ohlásil kandidaturu skoro tři týdny po Miloši Zemanovi. I Drahoš se rovněž spolehl na občany při své kandidatuře. Před více jak měsícem odevzdal více jak 140 tisíc platných podpisů.

Podle Drahoše EU snižuje riziko konfliktů, proto je třeba zůstat v tomto společenství součástí. "K eliminaci vzniku rizika konfliktů pak přispívá naše členství v EU, kde se spory řeší u jednacího stolu, nikoli ve válečných zákopech," píše kandidát v programu a dodává: "Přestaňme se hádat, jestli EU ano nebo ne, a pozvedněme náš hlas a vybojujme si v Evropě takové místo, jaké si zasloužíme."

Vratislav Kulhánek

Bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje nebo předseda představenstva Škody Auto oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky v červnu 2017. Kulhánek se rozhodl pro přesvědčení poslanců. Což se mu podařilo, protože získal 24 podpisů od členů dolní komory Parlamentu.

Kandidát za Občanskou demokratickou alianci je přesvědčený, že republika do EU patří. Důležité ale je prosazovat v Bruselu české zájmu. "Jsou-li unijní zákony špatné pro naše obyvatele, je třeba důrazně o nich jednat, nikoli je jen technicky začleňovat do legislativy. Svou pozici uvnitř EU si musíme hájit, nikoliv o ní škemrat. Jinak hrozí, že si lidé po celkové deziluzi odchod z EU vynutí," věří Kulhánek.

Petr Hannig

Skladatel a zpěvák se rozhodl kandidovat na prezidenta v červenci 2017. Pro nedostatečné množství podpisů od občanů (potřeba bylo minimálně 50 tisíc) se rozhodl oslovit členy Parlamentu. Podařilo se mu přesvědčit 26 poslanců, což mu pojistilo účast mezi oficiálními kandidáty.

"Pražský hrad je sídlem prezidentů České republiky a má tam vlát pouze vlajka České republiky," řekl Hannig na tiskové konferenci při oznámení své kandidatury s tím, že by za jeho působení vlajka EU nevlála. V souvislosti s Evropskou unií kritizuje on i jeho strana Rozumní přijímání uprchlíků. I za cenu odchodu z EU.

Jiří Hynek

Sběr podpisů od občanů odstartoval kandidát Realistů 22. srpna tohoto roku. Nicméně se prezidentovi Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu nepodařilo shromáždit dostatečný počet platných podpisů. Dokázal však přesvědčit 29 poslanců, kteří ho do boje o Hrad nominovali.

"Nejsem člověk, který by chtěl okamžitě vystupovat z Evropské unie, ale občané mají právo o tom rozhodnout," připustil pro Český rozhlas možné referendum o setrvání České republiky v EU Jiří Hynek. "Chci, abychom si o všem důležitém rozhodovali my. Je nepřijatelné, aby se v náš neprospěch rozhodovalo v Bruselu. Evropská unie musí být společenstvím suverénních států, a ne diktaturou evropských nikým nevolených úředníků," má jako jeden z programových bodů. 

Pavel Fischer

Dalším kandidátem na hlavu státu se stal bývalý velvyslanec ve Francii a poradce prezidenta Václava Havla, Pavel Fischer. Ten svou kandidaturu oznámil začátkem října letošního roku. Během pár týdnů však stihl získat podporu 17 senátorů.

"Přesně pojmenuji hrozby, které dnešní špičky EU zamlžují, a budu se aktivně účastnit jednání na nejvyšší úrovni v rámci NATO a EU," píše Fischer ve svém programu a dodává: "Náš hlas musí být slyšet v nejvyšších patrech EU a všude tam, kde se dělají důležitá rozhodnutí. Jsem si jist, že Evropa mi bude naslouchat," tvrdí diplomat, který je proti vystoupení z Evropské unie. 

Mirek Topolánek

Jako poslední kandidát se představil bývalý předseda ODS a premiér Mirek Topolánek, který svou kandidaturu oznámil zkraje letošního listopadu. Na poslední chvíli dokázal sehnat podporu deseti senátorů, což mu umožnilo stát se oficiálním devátým kandidátem na post prezidenta České republiky.

"V mnoha směrech nesouhlasím s Václavem Klausem a dalšími lidmi, kteří lacině navrhují, ať z Evropské unie vystoupíme. Vyskakovat z vlaku za jízdy se nedoporučuje. Nemáme zatím žádnou smysluplnou alternativu, a proto ani nelituji toho, že jsem svého času dost drastickým způsobem prosadil Lisabonskou smlouvu," komentoval členství v rozhovoru pro Rexlex poslední kandidát na hlavu státu.  

Jak to zatím vypadá

Podle posledního průzkumu, který zpracovaly agentury TNS Kantar a Median pro Českou televizi, vyplývá, že favoritem je současná hlavu státu Miloš Zeman, který má za sebou druhého Drahoše a třetího Horáčka. Prezidenta Zemana by podle průzkumu, jenž se uskutečnil od 11. do 15. listopadu, volilo 41,5 % voličů. Bývalý šéf Akademie věd České republiky by získal 30,5 % hlasů. A třetí Horáček by od voličů dostal 16,5 % hlasů. Ostatní kandidáti zaostávali s velkým odstupem.

Podle modelu, který kombinuje volební průzkumy a kurzy sázkových kanceláří, jenž nechali vypracovat pracovníci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jsou vítězové dva - Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Ti mají podle dat pravděpodobnost úspěchu zhruba 39 %. Na třetím místě je s více než 12% šancí na triumf Mirek Topolánek. Další horký kandidát na post prezidenta Michal Horáček skončil se šesti procenty čtvrtý. Pátý Vratislav Kulhánek má podle modelu jednoprocentní šanci. Naděje ostatních je už mizivá. 

Související

Miloš Vystrčil

Senát si ve středu zvolí vedení, v jeho čele má zůstat Vystrčil

Senát si ve středu zvolí obměněné vedení. Jeho předsedou zůstane podle dohod senátorských klubů Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedy Jiří Oberfalzer (ODS) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského výboru Jiří Drahoš (za STAN), který si vymění pozici s Jiřím Růžičkou (za TOP 09).

Více souvisejících

Jiří Drahoš ,  Miloš Zeman ,  Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) ,  Pavel Fischer ,  Vratislav Kulhánek ,  Petr Hannig ,  Marek Hilšer ,  Michal Horáček ,  Mirek Topolánek ,  prezidentské volby 2018 ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Luiz Inácio Lula da Silva

Prezidentské volby v Brazílii vyhrál počtvrté Lula da Silva. Poražený Bolsonaro chce anulovat výsledky

Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl dramatického volebního obratu a porazil svého krajně pravicového soupeře Flávia Bolsonara, čímž si zajistil historické čtvrté prezidentské období v čele Brazílie. Po sečtení sta procent odevzdaných hlasů získal osmdesátiletý levicový politik o 4,4 milionu hlasů více než jeho soupeř, přičemž obdržel 51,79 procenta hlasů oproti 48,21 procenta pro pětačtyřicetiletého rivala. Toto historické vítězství představuje poprvé od návratu demokracie v osmdesátých letech dvacátého století situaci, kdy kandidát, který skončil v prvním kole na druhém místě, vyhrál druhé kolo voleb. Výsledek vyvolal vlnu radosti v ulicích São Paula, kde prezident sledoval sčítání hlasů.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí: Státní svátek a podzimní prázdniny překazí déšť

Českou republiku čeká v průběhu státního svátku, podzimních prázdnin a víkendu proměnlivé podzimní počasí, které přinese oblačnou oblohu, občasné přeháňky a pozvolné ochlazování. Předpověď ČHMÚ naznačuje pozvolný nástup chladnějších a vlhčích dnů.  

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení

Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva

Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná

Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.

včera

Lenka Bradáčová

Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit

V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií

V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky

Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.

včera

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

včera

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

včera

včera

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

včera

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

včera

24. října 2026 22:15

StarDance

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

24. října 2026 20:58

Radoslaw Sikorski na summitu NATO

Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.

24. října 2026 19:45

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

24. října 2026 18:28

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

24. října 2026 17:17

Babiš přirovnal protesty před Sněmovnou k útoku na Kapitol. Pavel vyzval ke zklidnění emocí

Politická krize v Česku kvůli budoucnosti veřejnoprávních médií nabrala na obrátkách, když Poslanecká sněmovna po bouřlivém a nečekaném nočním jednání posunula do druhého čtení vládní návrh na úplné zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K situaci se dnes vyjádřil jak premiér Andrej Babiš, tak prezident Petr Pavel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy