Jak se k EU staví prezidentští kandidáti? S czexitem většina nesouhlasí, výhrady k Bruselu ale mají

Praha - Do prezidentských voleb zbývá měsíc. Nabízíme vám srovnání kandidátů. Kdo potřeboval podporu senátorů či poslanců? Kdo si vystačil s podpisy od občanů? A jak se kandidáti staví k Evropské unii?

Marek Hilšer

Jako první kandidaturu na Hrad podal lékař a aktivista Marek Hilšer. Oficiální zájem o Hrad projevil v červenci 2016. Nesehnal však dostatečný počet podpisů od občanů, proto se obrátil na Parlament České republiky. Nakonec se mu podařilo přesvědčit 11 senátorů, aby jeho kandidaturu podpořili.

Hilšer ve svém programu píše, že chce, aby Česká republika byla pro EU i NATO rovnocenným partnerem. V rozhovoru pro Český rozhlas prohlásil, že vystoupení z EU nedává smysl. "Kdybychom vystoupili z Evropské unie, tak by se rapidním způsobem zhoršila životní úroveň celé české populace. Dotklo by se to úplně každého," a dodává: "Vystoupení z Evropské unie by pro nás znamenalo morální, ekonomickou i společenskou sebevraždu."

Michal Horáček

Textař a antropolog Michal Horáček oznámil svou kandidaturu v listopadu 2016. Rozhodl se pro shromáždění co nejvíce platných podpisů od občanů. Nakonec se mu to podařilo a o rok později posbíral petiční archy s více jak 86 tisíci platnými podpisy.

Podle Horáčka máme: "hodnotovou, kulturní i politickou příslušnost k euroatlantickému Západu, a především k plnoprávnému členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci." Alespoň tak to popisuje na svém webu. V časopisu reflex se však vyjádřil, že o případném vystoupení z EU by se rozhodovalo v obecném referendu, jehož je zastáncem.

Miloš Zeman

Současná hlava státu oznámila své odhodlání znovu usilovat o Pražský hrad na setkání s přáteli 9. března 2017. S kandidaturou mu pomohli zejména občané, protože posbíral více jak 100 tisíc podpisů. 

Zeman se sice staví k Evropské unii skepticky, ale byl to on, kdo pověsil vlajku Evropské unie na Pražský hrad. Za éry euroskeptika Václava Klause byla pověšena pouze česká vlajka. Ačkoliv má k EU Zeman své výhrady, neopouštěl by ji. Je však toho názoru, že by o tom měli rozhodnout občané v referendu. Hlasoval by však proti vystoupení.

Jiří Drahoš

Bývalý předseda Akademie věd České republiky a vysokoškolský pedagog ohlásil kandidaturu skoro tři týdny po Miloši Zemanovi. I Drahoš se rovněž spolehl na občany při své kandidatuře. Před více jak měsícem odevzdal více jak 140 tisíc platných podpisů.

Podle Drahoše EU snižuje riziko konfliktů, proto je třeba zůstat v tomto společenství součástí. "K eliminaci vzniku rizika konfliktů pak přispívá naše členství v EU, kde se spory řeší u jednacího stolu, nikoli ve válečných zákopech," píše kandidát v programu a dodává: "Přestaňme se hádat, jestli EU ano nebo ne, a pozvedněme náš hlas a vybojujme si v Evropě takové místo, jaké si zasloužíme."

Vratislav Kulhánek

Bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje nebo předseda představenstva Škody Auto oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky v červnu 2017. Kulhánek se rozhodl pro přesvědčení poslanců. Což se mu podařilo, protože získal 24 podpisů od členů dolní komory Parlamentu.

Kandidát za Občanskou demokratickou alianci je přesvědčený, že republika do EU patří. Důležité ale je prosazovat v Bruselu české zájmu. "Jsou-li unijní zákony špatné pro naše obyvatele, je třeba důrazně o nich jednat, nikoli je jen technicky začleňovat do legislativy. Svou pozici uvnitř EU si musíme hájit, nikoliv o ní škemrat. Jinak hrozí, že si lidé po celkové deziluzi odchod z EU vynutí," věří Kulhánek.

Petr Hannig

Skladatel a zpěvák se rozhodl kandidovat na prezidenta v červenci 2017. Pro nedostatečné množství podpisů od občanů (potřeba bylo minimálně 50 tisíc) se rozhodl oslovit členy Parlamentu. Podařilo se mu přesvědčit 26 poslanců, což mu pojistilo účast mezi oficiálními kandidáty.

"Pražský hrad je sídlem prezidentů České republiky a má tam vlát pouze vlajka České republiky," řekl Hannig na tiskové konferenci při oznámení své kandidatury s tím, že by za jeho působení vlajka EU nevlála. V souvislosti s Evropskou unií kritizuje on i jeho strana Rozumní přijímání uprchlíků. I za cenu odchodu z EU.

Jiří Hynek

Sběr podpisů od občanů odstartoval kandidát Realistů 22. srpna tohoto roku. Nicméně se prezidentovi Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu nepodařilo shromáždit dostatečný počet platných podpisů. Dokázal však přesvědčit 29 poslanců, kteří ho do boje o Hrad nominovali.

"Nejsem člověk, který by chtěl okamžitě vystupovat z Evropské unie, ale občané mají právo o tom rozhodnout," připustil pro Český rozhlas možné referendum o setrvání České republiky v EU Jiří Hynek. "Chci, abychom si o všem důležitém rozhodovali my. Je nepřijatelné, aby se v náš neprospěch rozhodovalo v Bruselu. Evropská unie musí být společenstvím suverénních států, a ne diktaturou evropských nikým nevolených úředníků," má jako jeden z programových bodů. 

Pavel Fischer

Dalším kandidátem na hlavu státu se stal bývalý velvyslanec ve Francii a poradce prezidenta Václava Havla, Pavel Fischer. Ten svou kandidaturu oznámil začátkem října letošního roku. Během pár týdnů však stihl získat podporu 17 senátorů.

"Přesně pojmenuji hrozby, které dnešní špičky EU zamlžují, a budu se aktivně účastnit jednání na nejvyšší úrovni v rámci NATO a EU," píše Fischer ve svém programu a dodává: "Náš hlas musí být slyšet v nejvyšších patrech EU a všude tam, kde se dělají důležitá rozhodnutí. Jsem si jist, že Evropa mi bude naslouchat," tvrdí diplomat, který je proti vystoupení z Evropské unie. 

Mirek Topolánek

Jako poslední kandidát se představil bývalý předseda ODS a premiér Mirek Topolánek, který svou kandidaturu oznámil zkraje letošního listopadu. Na poslední chvíli dokázal sehnat podporu deseti senátorů, což mu umožnilo stát se oficiálním devátým kandidátem na post prezidenta České republiky.

"V mnoha směrech nesouhlasím s Václavem Klausem a dalšími lidmi, kteří lacině navrhují, ať z Evropské unie vystoupíme. Vyskakovat z vlaku za jízdy se nedoporučuje. Nemáme zatím žádnou smysluplnou alternativu, a proto ani nelituji toho, že jsem svého času dost drastickým způsobem prosadil Lisabonskou smlouvu," komentoval členství v rozhovoru pro Rexlex poslední kandidát na hlavu státu.  

Jak to zatím vypadá

Podle posledního průzkumu, který zpracovaly agentury TNS Kantar a Median pro Českou televizi, vyplývá, že favoritem je současná hlavu státu Miloš Zeman, který má za sebou druhého Drahoše a třetího Horáčka. Prezidenta Zemana by podle průzkumu, jenž se uskutečnil od 11. do 15. listopadu, volilo 41,5 % voličů. Bývalý šéf Akademie věd České republiky by získal 30,5 % hlasů. A třetí Horáček by od voličů dostal 16,5 % hlasů. Ostatní kandidáti zaostávali s velkým odstupem.

Podle modelu, který kombinuje volební průzkumy a kurzy sázkových kanceláří, jenž nechali vypracovat pracovníci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jsou vítězové dva - Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Ti mají podle dat pravděpodobnost úspěchu zhruba 39 %. Na třetím místě je s více než 12% šancí na triumf Mirek Topolánek. Další horký kandidát na post prezidenta Michal Horáček skončil se šesti procenty čtvrtý. Pátý Vratislav Kulhánek má podle modelu jednoprocentní šanci. Naděje ostatních je už mizivá. 

Související

Miloš Vystrčil

Senát si ve středu zvolí vedení, v jeho čele má zůstat Vystrčil

Senát si ve středu zvolí obměněné vedení. Jeho předsedou zůstane podle dohod senátorských klubů Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedy Jiří Oberfalzer (ODS) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského výboru Jiří Drahoš (za STAN), který si vymění pozici s Jiřím Růžičkou (za TOP 09).

Více souvisejících

Jiří Drahoš Miloš Zeman Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) Pavel Fischer Vratislav Kulhánek Petr Hannig Marek Hilšer Michal Horáček Mirek Topolánek prezidentské volby 2018 EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 31 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy