Jak se k EU staví prezidentští kandidáti? S czexitem většina nesouhlasí, výhrady k Bruselu ale mají

Praha - Do prezidentských voleb zbývá měsíc. Nabízíme vám srovnání kandidátů. Kdo potřeboval podporu senátorů či poslanců? Kdo si vystačil s podpisy od občanů? A jak se kandidáti staví k Evropské unii?

Deník Shopaholičky

Marek Hilšer

Jako první kandidaturu na Hrad podal lékař a aktivista Marek Hilšer. Oficiální zájem o Hrad projevil v červenci 2016. Nesehnal však dostatečný počet podpisů od občanů, proto se obrátil na Parlament České republiky. Nakonec se mu podařilo přesvědčit 11 senátorů, aby jeho kandidaturu podpořili.

Hilšer ve svém programu píše, že chce, aby Česká republika byla pro EU i NATO rovnocenným partnerem. V rozhovoru pro Český rozhlas prohlásil, že vystoupení z EU nedává smysl. "Kdybychom vystoupili z Evropské unie, tak by se rapidním způsobem zhoršila životní úroveň celé české populace. Dotklo by se to úplně každého," a dodává: "Vystoupení z Evropské unie by pro nás znamenalo morální, ekonomickou i společenskou sebevraždu."

Michal Horáček

Textař a antropolog Michal Horáček oznámil svou kandidaturu v listopadu 2016. Rozhodl se pro shromáždění co nejvíce platných podpisů od občanů. Nakonec se mu to podařilo a o rok později posbíral petiční archy s více jak 86 tisíci platnými podpisy.

Podle Horáčka máme: "hodnotovou, kulturní i politickou příslušnost k euroatlantickému Západu, a především k plnoprávnému členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci." Alespoň tak to popisuje na svém webu. V časopisu reflex se však vyjádřil, že o případném vystoupení z EU by se rozhodovalo v obecném referendu, jehož je zastáncem.

Miloš Zeman

Současná hlava státu oznámila své odhodlání znovu usilovat o Pražský hrad na setkání s přáteli 9. března 2017. S kandidaturou mu pomohli zejména občané, protože posbíral více jak 100 tisíc podpisů. 

Zeman se sice staví k Evropské unii skepticky, ale byl to on, kdo pověsil vlajku Evropské unie na Pražský hrad. Za éry euroskeptika Václava Klause byla pověšena pouze česká vlajka. Ačkoliv má k EU Zeman své výhrady, neopouštěl by ji. Je však toho názoru, že by o tom měli rozhodnout občané v referendu. Hlasoval by však proti vystoupení.

Jiří Drahoš

Bývalý předseda Akademie věd České republiky a vysokoškolský pedagog ohlásil kandidaturu skoro tři týdny po Miloši Zemanovi. I Drahoš se rovněž spolehl na občany při své kandidatuře. Před více jak měsícem odevzdal více jak 140 tisíc platných podpisů.

Podle Drahoše EU snižuje riziko konfliktů, proto je třeba zůstat v tomto společenství součástí. "K eliminaci vzniku rizika konfliktů pak přispívá naše členství v EU, kde se spory řeší u jednacího stolu, nikoli ve válečných zákopech," píše kandidát v programu a dodává: "Přestaňme se hádat, jestli EU ano nebo ne, a pozvedněme náš hlas a vybojujme si v Evropě takové místo, jaké si zasloužíme."

Vratislav Kulhánek

Bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje nebo předseda představenstva Škody Auto oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky v červnu 2017. Kulhánek se rozhodl pro přesvědčení poslanců. Což se mu podařilo, protože získal 24 podpisů od členů dolní komory Parlamentu.

Kandidát za Občanskou demokratickou alianci je přesvědčený, že republika do EU patří. Důležité ale je prosazovat v Bruselu české zájmu. "Jsou-li unijní zákony špatné pro naše obyvatele, je třeba důrazně o nich jednat, nikoli je jen technicky začleňovat do legislativy. Svou pozici uvnitř EU si musíme hájit, nikoliv o ní škemrat. Jinak hrozí, že si lidé po celkové deziluzi odchod z EU vynutí," věří Kulhánek.

Petr Hannig

Skladatel a zpěvák se rozhodl kandidovat na prezidenta v červenci 2017. Pro nedostatečné množství podpisů od občanů (potřeba bylo minimálně 50 tisíc) se rozhodl oslovit členy Parlamentu. Podařilo se mu přesvědčit 26 poslanců, což mu pojistilo účast mezi oficiálními kandidáty.

"Pražský hrad je sídlem prezidentů České republiky a má tam vlát pouze vlajka České republiky," řekl Hannig na tiskové konferenci při oznámení své kandidatury s tím, že by za jeho působení vlajka EU nevlála. V souvislosti s Evropskou unií kritizuje on i jeho strana Rozumní přijímání uprchlíků. I za cenu odchodu z EU.

Jiří Hynek

Sběr podpisů od občanů odstartoval kandidát Realistů 22. srpna tohoto roku. Nicméně se prezidentovi Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu nepodařilo shromáždit dostatečný počet platných podpisů. Dokázal však přesvědčit 29 poslanců, kteří ho do boje o Hrad nominovali.

"Nejsem člověk, který by chtěl okamžitě vystupovat z Evropské unie, ale občané mají právo o tom rozhodnout," připustil pro Český rozhlas možné referendum o setrvání České republiky v EU Jiří Hynek. "Chci, abychom si o všem důležitém rozhodovali my. Je nepřijatelné, aby se v náš neprospěch rozhodovalo v Bruselu. Evropská unie musí být společenstvím suverénních států, a ne diktaturou evropských nikým nevolených úředníků," má jako jeden z programových bodů. 

Pavel Fischer

Dalším kandidátem na hlavu státu se stal bývalý velvyslanec ve Francii a poradce prezidenta Václava Havla, Pavel Fischer. Ten svou kandidaturu oznámil začátkem října letošního roku. Během pár týdnů však stihl získat podporu 17 senátorů.

"Přesně pojmenuji hrozby, které dnešní špičky EU zamlžují, a budu se aktivně účastnit jednání na nejvyšší úrovni v rámci NATO a EU," píše Fischer ve svém programu a dodává: "Náš hlas musí být slyšet v nejvyšších patrech EU a všude tam, kde se dělají důležitá rozhodnutí. Jsem si jist, že Evropa mi bude naslouchat," tvrdí diplomat, který je proti vystoupení z Evropské unie. 

Mirek Topolánek

Jako poslední kandidát se představil bývalý předseda ODS a premiér Mirek Topolánek, který svou kandidaturu oznámil zkraje letošního listopadu. Na poslední chvíli dokázal sehnat podporu deseti senátorů, což mu umožnilo stát se oficiálním devátým kandidátem na post prezidenta České republiky.

"V mnoha směrech nesouhlasím s Václavem Klausem a dalšími lidmi, kteří lacině navrhují, ať z Evropské unie vystoupíme. Vyskakovat z vlaku za jízdy se nedoporučuje. Nemáme zatím žádnou smysluplnou alternativu, a proto ani nelituji toho, že jsem svého času dost drastickým způsobem prosadil Lisabonskou smlouvu," komentoval členství v rozhovoru pro Rexlex poslední kandidát na hlavu státu.  

Jak to zatím vypadá

Podle posledního průzkumu, který zpracovaly agentury TNS Kantar a Median pro Českou televizi, vyplývá, že favoritem je současná hlavu státu Miloš Zeman, který má za sebou druhého Drahoše a třetího Horáčka. Prezidenta Zemana by podle průzkumu, jenž se uskutečnil od 11. do 15. listopadu, volilo 41,5 % voličů. Bývalý šéf Akademie věd České republiky by získal 30,5 % hlasů. A třetí Horáček by od voličů dostal 16,5 % hlasů. Ostatní kandidáti zaostávali s velkým odstupem.

Podle modelu, který kombinuje volební průzkumy a kurzy sázkových kanceláří, jenž nechali vypracovat pracovníci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jsou vítězové dva - Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Ti mají podle dat pravděpodobnost úspěchu zhruba 39 %. Na třetím místě je s více než 12% šancí na triumf Mirek Topolánek. Další horký kandidát na post prezidenta Michal Horáček skončil se šesti procenty čtvrtý. Pátý Vratislav Kulhánek má podle modelu jednoprocentní šanci. Naděje ostatních je už mizivá. 

Deník Shopaholičky

Související

Miloš Vystrčil

Senát si ve středu zvolí vedení, v jeho čele má zůstat Vystrčil

Senát si ve středu zvolí obměněné vedení. Jeho předsedou zůstane podle dohod senátorských klubů Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedy Jiří Oberfalzer (ODS) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského výboru Jiří Drahoš (za STAN), který si vymění pozici s Jiřím Růžičkou (za TOP 09).

Více souvisejících

Jiří Drahoš Miloš Zeman Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) Pavel Fischer Vratislav Kulhánek Petr Hannig Marek Hilšer Michal Horáček Mirek Topolánek prezidentské volby 2018 EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 37 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy