Praha - Do prezidentských voleb zbývá měsíc. Nabízíme vám srovnání kandidátů. Kdo potřeboval podporu senátorů či poslanců? Kdo si vystačil s podpisy od občanů? A jak se kandidáti staví k Evropské unii?
Marek Hilšer
Jako první kandidaturu na Hrad podal lékař a aktivista Marek Hilšer. Oficiální zájem o Hrad projevil v červenci 2016. Nesehnal však dostatečný počet podpisů od občanů, proto se obrátil na Parlament České republiky. Nakonec se mu podařilo přesvědčit 11 senátorů, aby jeho kandidaturu podpořili.
Hilšer ve svém programu píše, že chce, aby Česká republika byla pro EU i NATO rovnocenným partnerem. V rozhovoru pro Český rozhlas prohlásil, že vystoupení z EU nedává smysl. "Kdybychom vystoupili z Evropské unie, tak by se rapidním způsobem zhoršila životní úroveň celé české populace. Dotklo by se to úplně každého," a dodává: "Vystoupení z Evropské unie by pro nás znamenalo morální, ekonomickou i společenskou sebevraždu."
Michal Horáček
Textař a antropolog Michal Horáček oznámil svou kandidaturu v listopadu 2016. Rozhodl se pro shromáždění co nejvíce platných podpisů od občanů. Nakonec se mu to podařilo a o rok později posbíral petiční archy s více jak 86 tisíci platnými podpisy.
Podle Horáčka máme: "hodnotovou, kulturní i politickou příslušnost k euroatlantickému Západu, a především k plnoprávnému členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci." Alespoň tak to popisuje na svém webu. V časopisu reflex se však vyjádřil, že o případném vystoupení z EU by se rozhodovalo v obecném referendu, jehož je zastáncem.
Miloš Zeman
Současná hlava státu oznámila své odhodlání znovu usilovat o Pražský hrad na setkání s přáteli 9. března 2017. S kandidaturou mu pomohli zejména občané, protože posbíral více jak 100 tisíc podpisů.
Zeman se sice staví k Evropské unii skepticky, ale byl to on, kdo pověsil vlajku Evropské unie na Pražský hrad. Za éry euroskeptika Václava Klause byla pověšena pouze česká vlajka. Ačkoliv má k EU Zeman své výhrady, neopouštěl by ji. Je však toho názoru, že by o tom měli rozhodnout občané v referendu. Hlasoval by však proti vystoupení.
Jiří Drahoš
Bývalý předseda Akademie věd České republiky a vysokoškolský pedagog ohlásil kandidaturu skoro tři týdny po Miloši Zemanovi. I Drahoš se rovněž spolehl na občany při své kandidatuře. Před více jak měsícem odevzdal více jak 140 tisíc platných podpisů.
Podle Drahoše EU snižuje riziko konfliktů, proto je třeba zůstat v tomto společenství součástí. "K eliminaci vzniku rizika konfliktů pak přispívá naše členství v EU, kde se spory řeší u jednacího stolu, nikoli ve válečných zákopech," píše kandidát v programu a dodává: "Přestaňme se hádat, jestli EU ano nebo ne, a pozvedněme náš hlas a vybojujme si v Evropě takové místo, jaké si zasloužíme."
Vratislav Kulhánek
Bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje nebo předseda představenstva Škody Auto oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky v červnu 2017. Kulhánek se rozhodl pro přesvědčení poslanců. Což se mu podařilo, protože získal 24 podpisů od členů dolní komory Parlamentu.
Kandidát za Občanskou demokratickou alianci je přesvědčený, že republika do EU patří. Důležité ale je prosazovat v Bruselu české zájmu. "Jsou-li unijní zákony špatné pro naše obyvatele, je třeba důrazně o nich jednat, nikoli je jen technicky začleňovat do legislativy. Svou pozici uvnitř EU si musíme hájit, nikoliv o ní škemrat. Jinak hrozí, že si lidé po celkové deziluzi odchod z EU vynutí," věří Kulhánek.
Petr Hannig
Skladatel a zpěvák se rozhodl kandidovat na prezidenta v červenci 2017. Pro nedostatečné množství podpisů od občanů (potřeba bylo minimálně 50 tisíc) se rozhodl oslovit členy Parlamentu. Podařilo se mu přesvědčit 26 poslanců, což mu pojistilo účast mezi oficiálními kandidáty.
"Pražský hrad je sídlem prezidentů České republiky a má tam vlát pouze vlajka České republiky," řekl Hannig na tiskové konferenci při oznámení své kandidatury s tím, že by za jeho působení vlajka EU nevlála. V souvislosti s Evropskou unií kritizuje on i jeho strana Rozumní přijímání uprchlíků. I za cenu odchodu z EU.
Jiří Hynek
Sběr podpisů od občanů odstartoval kandidát Realistů 22. srpna tohoto roku. Nicméně se prezidentovi Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu nepodařilo shromáždit dostatečný počet platných podpisů. Dokázal však přesvědčit 29 poslanců, kteří ho do boje o Hrad nominovali.
"Nejsem člověk, který by chtěl okamžitě vystupovat z Evropské unie, ale občané mají právo o tom rozhodnout," připustil pro Český rozhlas možné referendum o setrvání České republiky v EU Jiří Hynek. "Chci, abychom si o všem důležitém rozhodovali my. Je nepřijatelné, aby se v náš neprospěch rozhodovalo v Bruselu. Evropská unie musí být společenstvím suverénních států, a ne diktaturou evropských nikým nevolených úředníků," má jako jeden z programových bodů.
Pavel Fischer
Dalším kandidátem na hlavu státu se stal bývalý velvyslanec ve Francii a poradce prezidenta Václava Havla, Pavel Fischer. Ten svou kandidaturu oznámil začátkem října letošního roku. Během pár týdnů však stihl získat podporu 17 senátorů.
"Přesně pojmenuji hrozby, které dnešní špičky EU zamlžují, a budu se aktivně účastnit jednání na nejvyšší úrovni v rámci NATO a EU," píše Fischer ve svém programu a dodává: "Náš hlas musí být slyšet v nejvyšších patrech EU a všude tam, kde se dělají důležitá rozhodnutí. Jsem si jist, že Evropa mi bude naslouchat," tvrdí diplomat, který je proti vystoupení z Evropské unie.
Mirek Topolánek
Jako poslední kandidát se představil bývalý předseda ODS a premiér Mirek Topolánek, který svou kandidaturu oznámil zkraje letošního listopadu. Na poslední chvíli dokázal sehnat podporu deseti senátorů, což mu umožnilo stát se oficiálním devátým kandidátem na post prezidenta České republiky.
"V mnoha směrech nesouhlasím s Václavem Klausem a dalšími lidmi, kteří lacině navrhují, ať z Evropské unie vystoupíme. Vyskakovat z vlaku za jízdy se nedoporučuje. Nemáme zatím žádnou smysluplnou alternativu, a proto ani nelituji toho, že jsem svého času dost drastickým způsobem prosadil Lisabonskou smlouvu," komentoval členství v rozhovoru pro Rexlex poslední kandidát na hlavu státu.
Jak to zatím vypadá
Podle posledního průzkumu, který zpracovaly agentury TNS Kantar a Median pro Českou televizi, vyplývá, že favoritem je současná hlavu státu Miloš Zeman, který má za sebou druhého Drahoše a třetího Horáčka. Prezidenta Zemana by podle průzkumu, jenž se uskutečnil od 11. do 15. listopadu, volilo 41,5 % voličů. Bývalý šéf Akademie věd České republiky by získal 30,5 % hlasů. A třetí Horáček by od voličů dostal 16,5 % hlasů. Ostatní kandidáti zaostávali s velkým odstupem.
Podle modelu, který kombinuje volební průzkumy a kurzy sázkových kanceláří, jenž nechali vypracovat pracovníci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jsou vítězové dva - Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Ti mají podle dat pravděpodobnost úspěchu zhruba 39 %. Na třetím místě je s více než 12% šancí na triumf Mirek Topolánek. Další horký kandidát na post prezidenta Michal Horáček skončil se šesti procenty čtvrtý. Pátý Vratislav Kulhánek má podle modelu jednoprocentní šanci. Naděje ostatních je už mizivá.
Související
Předsedou Senátu byl opětovně zvolen Miloš Vystrčil, do vedení míří i Drahoš
Senát si ve středu zvolí vedení, v jeho čele má zůstat Vystrčil
Jiří Drahoš , Miloš Zeman , Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) , Pavel Fischer , Vratislav Kulhánek , Petr Hannig , Marek Hilšer , Michal Horáček , Mirek Topolánek , prezidentské volby 2018 , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 37 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Zdroj: Libor Novák