Radu pro výzkum má obměnit exministryně Kopicová, experty děsí její "kafemlejnek"

Praha - Rada vlády pro výzkum má 17 členů, předsedá jí člen kabinetu. Po jmenování nové vlády ve funkci předsedy rady nahradil Pavla Bělobrádka premiér Andrej Babiš, který podle serveru Euro.cz chce pověřit obměnou členů rady exministryni školství Miroslavu Kopicovou.

Z právního hlediska je obměna vládní rady snadná. "Legislativně je to velmi jednoduché, člen rady vlády může být kdykoli odvolán a důvody nemusí být uváděny. Podle mě by se ale uvádět měly - měly by existovat," řekl místopředseda rady a místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran.

V dosavadní radě jsou zástupci různých uskupení souvisejících s výzkumem. "Rozhodně bych každé vládě doporučil vyjednávat s reprezentacemi vysokých škol, Akademie věd, průmyslových kruhů a dalších organizací, které se zabývají vědou a výzkumem tak, aby příští reprezentace v radě vlády byla vyvážená a ochotná kooperovat v zájmu systému vědy a výzkumu v České republice jako v celku," uvedl Baran.

Akademie věd na svém sněmu tento týden přijala usnesení, ve kterém požaduje kontinuitu současné Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a to, aby "případné personální změny v RVVI probíhaly transparentně". Ke Kopicové se navíc část Akademie věd vyjádřila kriticky, považují ji za "spornou osobu", se kterou jsou "spojeny kauzy zpronevěření peněz". Kopicová je podle nich spojena i s "kafemlejnkem", jak je označovaný starý způsob hodnocení vědy a výzkumu založený na pouhém sčítání publikačních výsledků.

"V rámci vědecké komunity většina vědců pochopila, že kafemlejnek škodí," řekl Michal Komm za organizaci Věda žije, která sdružuje zhruba 50 vědců. Komm upozornil i na další usnesení Akademického sněmu, podle něhož má za Akademii věd jednat její předsedkyně Eva Zažímalová přímo s premiérem Babišem. "Je to tak formulováno naprosto záměrně, nemá vyjednávat o budoucnosti s paní Kopicovou," řekl Komm.

Související

Vědci, ilustrační foto

Základna pro boj s epidemiemi? Akademie věd ČR chce vybudovat Virologický ústav

Vybudování Virologického ústavu či centra by tuzemskou virologii i příbuzné obory posunulo na vyšší úroveň. Nyní je výzkum "rozptýlen" na různých pracovištích. Vznikla by také základna pro boj s epidemiemi virových onemocnění. Ústav by vyšel na střední jednotky miliard korun, především z evropských fondů. ČTK to řekla předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) a vědkyně v oboru experimentální botaniky Eva Zažímalová.
Vláda ČR

RVVI navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun, což je o 1,22 miliardy více, než činí letošní. Pro rok 2022 navrhuje rada rozpočet ve výši 38 miliard, o rok později by to mělo být 38,64 miliardy. Vyplývá to z materiálů, které má ČTK k dispozici a jež v pondělí projedná vláda.

Více souvisejících

Rada pro výzkum vývoj a inovace Vláda ČR Miroslava Kopicová akademie věd

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

před 6 hodinami

Abbás Arakčí

Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí během své návštěvy Ruska veřejně obvinil Spojené státy z neúspěchu mírových jednání. Podle jeho slov byla washingtonská politika vedena přehnanými požadavky, které znemožnily dosažení dohody. Arakčí v pondělí v Petrohradu označil americký přístup za hlavní překážku v mírovém procesu, přestože předchozí kola rozhovorů vykazovala známky určitého pokroku.

před 7 hodinami

Donald Trump

Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu

Americký prezident Donald Trump označil vzájemnou nevraživost mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za směšnou a bláznivou. V nedělním rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že se stále snaží o dosažení mírové dohody mezi oběma zeměmi. Podle Trumpových slov je nenávist špatná věc, zejména když se strany snaží o urovnání konfliktu, ale věří, že k dohodě nakonec dojde.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak

Vláda jednomyslně schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot a ponechání spotřební daně z nafty na minimální úrovni i pro květen. Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodnila toto rozhodnutí stále nestabilní situací na trhu, kterou vyvolává zablokovaný Hormuzský průliv. Podle ministryně jde o osvědčený postup, díky kterému mohou řidiči při tankování plné nádrže ušetřit až 400 korun.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu

Írán přišel s návrhem na ukončení blokády Hormuzského průlivu, avšak v tomto návrhu nezahrnuje svůj jaderný program. Dva regionální představitelé obeznámení s těmito zákulisními jednáními pro The Guardian uvedli, že Teherán požaduje jako protihodnotu, aby Spojené státy ukončily svou blokádu namířenou proti Íránu. Tento krok přichází v době, kdy se hledají cesty k uvolnění napětí v oblasti.

před 10 hodinami

Jeho Veličenstvo Král Karel III. je vyfocen v plném zdobení v trůnním sále v Buckinghamském paláci. Má na sobě Majetkoprávní roucho, Imperial State Crown a drží Vládcovu kouli a Sovereignovo žezlo s křížem. Sedí na jednom z páru trůnních křesel z roku 1902, které byly vyrobeny pro budoucího krále Jiřího V. a královnu Marii pro použití při korunovaci krále Edwarda VII. Tato trůnní křesla byla také použita v roce 1937 na pozadí korunovace krále Jiřího VI. a královny Alžběty a Jeho Veličenstva krále Karla III. a královny Camilly ve Westminster Hall v loňském roce k přijímání proslovů od předsedů obou komor parlamentu.

Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident

Americký prezident Donald Trump ujistil, že král Karel III. bude během své státní návštěvy USA, která začíná v pondělí, v naprostém bezpečí. Toto prohlášení následovalo po dodatečných bezpečnostních konzultacích mezi Bílým domem a Buckinghamským palácem, které vyvolal sobotní incident ve Washingtonu, kdy se ozbrojený střelec dostal do blízkosti akce za účasti prezidenta.

před 11 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky

Britská podnikatelská sféra naléhavě žádá vládu, aby vytvořila obdobu evropské „obchodní bazuky“, který by chránil britské zájmy v reakci na aktuální hrozby Donalda Trumpa ohledně uvalení cel. Podle zástupců British Chambers of Commerce (BCC) současná nedostatečná ekonomická bezpečnost přímo ohrožuje hospodářský růst a pracovní místa v zemi.

před 12 hodinami

Evropská unie

Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi

Střet mezi Spojenými státy a Íránem se pro Evropskou unii mění z ekonomického šoku v závažnou politickou krizi. S rostoucími cenami energií a stagnujícím ekonomickým růstem se evropští lídři ocitají v situaci, kdy mají jen velmi omezené možnosti, jak chránit voliče před dopady této situace. Tento vývoj ohrožuje stabilitu politického hlavního proudu v celém bloku.

před 13 hodinami

Kim Čong-Un

Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality

Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky ze své země, kteří před rokem bojovali po boku Ruska v Kurské oblasti. Učinil tak při příležitosti návštěvy ruské delegace v Pchjongjangu, která dorazila na zahájení ceremoniálu odhalení památníku věnovaného padlým vojákům. Kim se snaží tyto vojáky prezentovat jako symboly oběti a loajality, přičemž v rukou psaném vzkazu u památníku uvedl, že duše padlých budou žít věčně s velkou ctí, kterou bránili.

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy