Ústavní soudci zkritizovali NSS. Neměl se k vícenásobným podpisům vyjadřovat

"V dané situaci to nebylo přípustné," uvedl Ústavní soud v odůvodnění středečního usnesení, jímž odmítl stížnost Holovské, která sama chtěla kandidovat na prezidenta, ale měla jen jeden občanský podpis.

Ústavní soud potvrdil jako správný postup NSS, který stížnost Holovské taktéž odmítl, a to z procesních důvodů. Domáhala se totiž zrušení registrace pěti kandidátů s vícenásobnými podpisy, a nikoliv vlastní registrace, což ji odlišuje od podobného případu řešeného při minulé přímé volbě prezidenta. Holovská tak neměla takzvanou aktivní legitimaci, což po NSS potvrdil i Ústavní soud.

Co se ústavním soudcům nelíbilo, je takzvané obiter dictum, tedy pasáž v závěru rozhodnutí, kde NSS formuloval svůj názor na vícenásobné podpisy a uvedl, že napříště smí každý poslanec nebo senátor podpořit jen jednoho kandidáta.

"Ústavní soud na závěr konstatuje, že zahrnul-li NSS do ústavní stížností napadeného procesního usnesení i takzvané obiter dictum, učinil tak nepřípustně, vybočil tím z mezí soudního rozhodování a vstoupil na pole úvah, které soudní moci v dané procesní situaci nepřísluší," stojí v usnesení.

"Mám-li to vyjádřit příměrem, pak snad tak, že NSS řekl na začátku paní Holovské: 'Vy vůbec nejste oprávněná se nás na cokoliv zeptat.' Následně jí kompletně odpověděl," řekl soudce Tomáš Lichovník.

"Bylo by samozřejmě snadnější a bezpečnější omezit se na formální odmítnutí návrhu stěžovatelky, soud však považoval za vhodné vyjevit svůj pohled i na spornou právní otázku v naději, že příští, historicky třetí přímá volba prezidenta republiky díky tomu konečně proběhne bez problémů podle předvídatelných pravidel," sdělil ČTK předseda volebního senátu NSS Tomáš Langášek.

Ústavní soudci však nebyli jednotní, čtyři z nich sepsali odlišné stanovisko k usnesení, v němž naopak uvádějí, že k problému s vícenásobnými podpisy by se měl vyjádřit také Ústavní soud, jinak se právní spory odsouvají na období po volbě.

"Soudy však mají rozhodovat tak, aby pochybnosti odstraňovaly, a ne je potvrzovaly či násobily," napsali v odlišném stanovisku Vojtěch Šimíček, Ludvík David, Jaroslav Fenyk a Kateřina Šimáčková. Podle Lichovníka se ale Ústavní soud nemohl problematikou zabývat, a to ze stejných důvodů, jako předtím NSS.