Piráti chtějí za prezidenta slušnou a reprezentativní osobnost. Většina jich bude volit Hilšera

Praha - Do prvního kola prezidentských voleb zbývají už jen tři dny. Většina politických stran přímo žádného z kandidátů nepodpořila. Například Piráti vyzývají všechny voliče, aby využili svého občanského práva a šli volit. V anketě navíc členové strany naznačili, která z devíti uchazečů o Hrad je jim nejblíže.

„Piráti již v dubnu 2016 představili deset požadavků, které by měl splňovat budoucí prezident. Především by měl důstojně reprezentovat svou zemi. A to nejen doma, ale i v zahraničí,” vysvětluje základní očekávání od nové hlavy státu šéf strany Ivan Bartoš a dodává, že zahraniční politiku dle Ústavy ČR formuluje vláda. „Pokud prezident na diplomatické úrovni nejedná v souladu s vládou, snižuje kredit naší země v zahraničí,“ říká předseda Pirátů.

Piráti se také shodli, že prezident by neměl společnost rozdělovat, naopak by měl přispívat k její stabilizaci a být nejvyšší zárukou férovosti a dodržování psaných i nepsaných pravidel. „Úřad prezidenta vyžaduje osobnost, která bude nezávislá na zájmech politických stran a lobbistických skupin doma i v zahraničí,” myslí si Bartoš.

Podle nové první místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové má jít prezident příkladem. „Například nemá neustále urážet a zesměšňovat své protivníky. K tomu role prezidenta sloužit nemá,” upozorňuje.

Pro Piráty je prý důležité, aby občané svého práva volit využili a nepropadli skepsi a lhostejnosti. „Piráti důvěřují zdravému rozumu voličů, proto nedávají návod, koho mají lidé volit. Mezi devíti kandidáty je několik skutečně kvalitních osobností,” dodal k předvolební situaci Ivan Bartoš.

Piráti rovněž uspořádali anketu mezi svými členy. Na otázku, koho by volili v prvním kole, odpovědělo přes 251 lidí. Více než 40 % by důvěřovalo Marku Hilšerovi, pětina Pirátů by dala hlas Jiřímu Drahošovi a 17 % hlasujících Pirátů chce podpořit Michala Horáčka.

Následuje Pavel Fischer s pěti procenty, čtyři procenta získali shodně Mirek Topolánek a Miloš Zeman. Petr Hannig sice získal nula procent, ale na rozdíl od Jiřího Hynka a Vratislava Kulhánka získal alespoň jeden hlas. Zbytek hlasujících zvolil možnost „nevím“ nebo „půjdu až v druhém kole“.

Předseda strany Ivan Bartoš zveřejní svou osobní preferenci tento čtvrtek. „Bude to čistě můj osobní postoj, který vznikl právě na základě vyhodnocení našich deseti priorit,” dodal. Odkazuje tak na programové priority Pirátů pro volbu prezidenta republiky 2018. Mezi ty patří například otevřenost a přístup k informacím, ochrana menšin, nulová tolerance ke korupčnímu systému, nezávislost soudů a státních zastupitelství či maximální zapojení veřejnosti do rozhodování.

Už o víkendu Bartoš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz uvedl, že nemá v plánu volit současnou hlavu státu. „Já rozhodně nebudu volit Miloše Zemana a předpokládám, že ani pirátská strana ne," řekl nám Bartoš. 

Související

Zdeněk Hřib

Pirátskou palubu po zvolení Hřiba opouští i jedna z výrazných tváří

Piráti si v sobotu vybrali nový kurs, když zvolili předsedou strany náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba. Po téměř patnácti letech přestal být stranickým šéfem Ivan Bartoš, bývalý vicepremiér a ministr pro místní rozvoj. Jednou z konsekvencí volby nového předsedy je odchod některých členů ze strany. 

Více souvisejících

Česká pirátská strana Ivan Bartoš (Piráti) Olga Richterová (Piráti) prezidentské volby 2018

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy