Oficiální návštěvy? Na Západě o Zemana příliš nestáli. A do Prahy se taky nikdo nehrnul

Jaký je rozdíl mezi státní návštěvou, oficiální návštěvou a pracovní cestě?

Státní návštěva má přesná protokolární pravidla – je obvykle tří až čtyřdenní, zahrnuje vojenskou přehlídku, státní večeři a také návštěvu dalšího místa kromě hlavního města.

Oficiální návštěva pak obvykle postrádá jednu z částí povinných pro státní návštěvu.

Pracovní cesta bývá jednodenní, může zahrnovat přehlídku a oběd.

Zeman byl zván převážně na Východ

Do západních demokracií na oficiální návštěvy zván téměř nebyl a není. Prezident Zeman na pozvání oficiálně navštívil jen několik západních demokratických zemí - konkrétně Portugalsko, Makedonii, Chorvatsko a Slovensko. V roce 2014 také oficiálně navštívil Francii, v dubnu 2015 také Vatikán.

Byl také přijat britskou královnou Alžbětou II. A ministrem zahraničí Borisem Johnsonem, nešlo ale o oficiální návštěvu Velké Británie.

Vrcholem Zemanových zahraničních cest měla být oficiální návštěva USA a přijetí v Bílém domě. K tomu ale nakonec vůbec nedošlo. Poslední český prezident, jemuž se předtím této diplomatické pocty dostalo, byl Václav Havel.

Nejčastěji Zeman při různých příležitostech navštěvoval sousední Polsko a Slovensko, opakovaně navštívil Čínu či USA, kde se dvakrát zúčastnil zasedání Valného shromáždění OSN, jednou na konferenci AIPAC, hlavní proizraelské lobby v USA. V Rusku pobýval prezident Zeman třikrát, podobně jako v Německu, Chorvatsku nebo Řecku.

Ze vzdálenějších zemí navštívil vedle USA a Číny také Mongolsko a Afghánistán, pobýval i v postsovětských republikách (Kazachstán, Tádžikistán, Ázerbájdžán a Arménie). Mezi cíli cest prezidenta Zemana byly také blízkovýchodní státy - Izrael, Jordánsko a Spojené arabské emiráty. V zahraničí Zeman většinou stráví jen několik dní, jen výjimečně se délka jeho pobytu přiblíží týdnu.

Celkově pak Zeman místo cestování po světě a reprezentaci země dává přednost návštěvám českých, moravských a slezských krajů.

Západním státníkům se do Česka nechce

Hrad se také pokoušel do České republiky na oficiální návštěvu zvát vyznamenané státníky. Už v roce 2014 Miloš Zeman pozval představitele čtyř vítězných mocností druhé světové války – tedy prezidenta USA Baracka Obamu, prezidenta Ruska Vladimira Putina, premiéra Velké Británie Davida Cametona a prezidenta Francie Françoise Hollandea. Nikdo z nich ale nepřijel.

V roce 2016 pak byli pozvání všichni evropští panovníci u příležitosti 700. výročí narození Karla IV. Pozvání ale přijali pouze lucemburský velkovévoda, monacký a lichtenštejnský kníže. Omluvila se naopak norská královská rodina, zástupci Švédska, Španělska, Británie či Dánska.

Zřejmě největší zahraniční návštěvou tak byla návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který zemi navštívil v březnu 2016. Tu ale doprovázela celá řada kontroverzí. Proti návštěvě se zvedla značná vlna odporu, několik čínských uvítacích vlajek bylo polito barvou či strženo. Po Praze se konaly různé protesty. Hlavní argument odpůrců byl, že se v Číně stále nedodržují základní lidská práva, jsou zde političtí vězni atd. Nejčastější symbol odpůrců byly tibetské vlajky. Soudy se některými případy zabývají dodnes.