ROZHOVOR | Zemanův boj teprve začne. A ukáže Drahošovi, že na to nemá, říká pro EZ politolog

ROZHOVOR - Vítězem voleb se dle očekávání stal stávající prezident Miloš Zeman, ve druhém kole se utká s Jiřím Drahošem. Největším překvapením je ovšem ovšem výsledek Marka Hilšera, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog a ředitel agentury Phoenix online research Jan Kubáček. Co nás čeká v příštích 14 dnech? A jak výsledek voleb ovlivnil incident s polonahou aktivistkou? I na to jsme se ptali experta.

Do druhého kola dle očekávání postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Tento výsledek koneckonců naznačovaly předvolební průzkumy. Přesto – přinesly výsledky dle vašeho názoru nějaké překvapení?

Překvapení podle mého mínění přinesly především v postavě Marka Hilšera. Přece jen byl kandidátem nejmladším, člověkem, který svou kampaň dělal na koleni, Do poslední chvíle to vypadalo, že se možná do prezidentské volby ani nedostane, protože nebude mít dostatek podpory a podpisů. Ukázalo se, že nejenže den ode dne rostl a ke konci dokázal opravdu vystupovat prezidentsky, ale že je tu velká část veřejnosti, která by si dokázala představit jako mladého prezidenta.

Pokud ho bude politika naplňovat a bavit a nevrátí se k doktořině, umím si představit, že například pro Piráty, nebo nějakou takovou podobnou skupinu, bude atraktivní politickou personou a třeba i kandidátem do nějakých blízkých voleb. Já osobně si ho dokážu představit třeba jako kandidáta Pirátů například na pražského primátora.

Nakolik hrály v kampani peníze? Protože právě Marek Hilšer měl k dispozici poměrně malý rozpočet, zatímco třeba Michal Horáček investoval miliony. A přesto jsou jejich výsledky téměř totožné…

Určitě byly důležité. Například u Jiřího Drahoše byly naprosto zásadní. Myslím, že kdyby byly volby později, kdyby bylo ještě více debat, tak by možná někteří protikandidáti Jiřího Drahoše přeskákali.

Peníze na jednu stranu Michalu Horáčkovi některé věci usnadnily a některé věci doplnily – viz třeba částečně jeho problém s egem a s určitou teatrálností. Ukázalo se, že část voličů už prostě neosloví a že se dostal ke skleněnému stropu. Na druhou stranu ale Jiřímu Drahošovi zajistily nějaké fungování a viditelnost v kampani. Spíše se tedy ukazuje, že někomu peníze dokázaly pomoci, ale že nebyly všespásné. Příběh Marka Hilšera je důkazem, že peníze jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. A že se kampaň dá zvládnout i bez nich, když máte opravdu šikovné podporovatele a šikovný tým. Ale i zcela bez nich je to těžké. Na druhou stranu – tam, kde chyběl náboj a charisma kandidáta, tam to peníze samy o sobě také nedokázaly zvládnout.

Mohly se na výsledku nějakým způsobem podepsat dva páteční incidenty? Mám na mysli útok obnažené aktivistky na Miloše Zemana a pak i protizemanovské letáky, o kterých informovala všechna média? Například v diskuzích na sociálních sítích se objevily spekulace, že mohly vyvolat určitý soucit a přesvědčit váhající voliče, aby dali svůj hlas právě Zemanovi…

Spíše ne. Incidenty sice byly medializovány a objevily se na sociálních sítích, nedoléhaly ale tolik na svět voličstva Miloše Zemana. A tím, že nešlo úplně o kauzy, které byly rozpitvávány a protahovány, ve výsledku soucit s Milošem Zemanem nenastartovaly. Jiné by to ale zřejmě bylo, kdyby se odehrály v posledním týdnu před volbami.

Spíše je to tak, že ti, kteří podporovali Miloše Zemana, ho šli volit. Ti, kteří ho nepodporovali, nezměnili svou preferenci a šli také. A ti, kteří si to okamžitě přetavili na nějaký vtípek a obecně si drží odstup od politiky, si ho drží dál.

Nabízí se i srovnání s minulou volbou, I před pěti lety v prvním kole zvítězil Miloš Zeman, tehdy to bylo ale jen o desetiny procenta. Teď je jeho náskok obrovský. Je možné z tohoto srovnání vyvozovat nějaké závěry? Proč jsou tyto rozdíly dnes tak výrazně odlišné?

Ukazuje se, že se Miloši Zemanovi podařilo vytvořit armádu podporovatelů a voličů, ale za cenu toho, že řada váhajících voličů mu odešla. On jakoby své sympatizanty a voliče opevnil hradbami, ale nedaří se mu oslovovat ty z druhého konkurenčního a antizemanovského světa.

Jinými slovy – je v situaci, kdy musí ve vzájemných debatách a vzájemném srovnání prokázat, že profesor Drahoš na to lidově řečeno nemá, že neumí ustát tlak a zátěž, že projeví chybu a neznalost. Protože před pěti lety v podstatě Karlu Schwarzenbergovi prezidentskou volbu prohrálo to, jak hloupě a neprofesionálně se vymezil vůči Edvardu Benešovi. A o to stejné se teď bude hrát v příštích 14 dnech. Jednak o to, jestli Miloš Zeman změní svůj styl, aby dokázal případně někoho z váhavých oslovit, a zároveň jestli se Jiří Drahoš dopustí nějaké chyby.

Co tedy během příštích 14 dnů můžeme čekat? Půjde jen o vzájemné debaty?

Určitě čekám debaty, protože Jiří Drahoš v nich příliš silný nebyl. A Miloš Zeman se toho pokusí využít.

A očekáváte třeba, že se ještě objeví nějaká nová témata? Nebo půjde jen o to ukázat, kdo je v diskuzích silnější?

Čekám, že se ještě něco objeví, protože 14 dní je ještě dlouhá doba. Myslím, si, že se bude testovat houževnatost ve stresu kandidátů. Dokážu si také představit, že se bude řešit téma migrace a bezpečnosti. Myslím si, že se budou lustrovat životy obou kandidátů. V trošku horší situaci bude Jiří Drahoš, protože Miloš Zeman si touto lustrací už prošel.

Od Miloše Zemana se také asi bude očekávat, že bude garantovat změnu stylu, protože teď voliči řekli, že by si nejraději vybrali prezidentský pár složený z Miloše Zemana a Jiřího Drahoše. To znamená, že by na jednu stranu chtěli, aby byl vyhraněný, pevný a stál si za svými rozhodnutími, ale zároveň aby působil kultivovaně, důstojně a klidně.

Miloš Zeman prohlásil, že by debat s Jiřím Drahošem rád absolvoval více, nejen na České televizi, kterou opět nařkl z neobjektivnosti, ale i na soukromých stanicích, které mu dávají prostor a nejsou tolik kritické. Dá se například říci, že právě tyto debaty mu hrají více do karet?

Pro Miloše Zemana je zásadní, aby těch debat bylo co nejvíce. Je to impuls, aby neskončil jen u debat ve veřejnoprávních médií. Druhá věc je, že potřebuje nějakým způsobem onálepkovat to vystoupení v České televizi, protože bude zcela určitě konfrontační. A on potřebuje od začátku vytvořit dojem, že tam nemůže vyhrát. Je to tedy částečně i jeho taktika.

Jak byste obecně zhodnotil kampaň všech kandidátů před prvním kolem? Je něco, co pro ni bylo charakteristické? Byla jiná než před pěti lety?

Nuda. Nevyprofilovanost kampaní a zaměnitelnost kandidátů, Přesto se ukázalo, že pro českého voliče je důležité být u těchto voleb. Takže i přes jistou sterilitu té kampaně přišel stejný počet voličů, jako přišel v těch volbách před pěti lety.

Jaká podle vás bude účast ve druhém kole? A jak může účast ovlivnit výsledek?

Tentokrát to bude odvislé od toho, jaká budou za těch 14 dní nastolena témata. Když se objeví zásadní téma důležité pro českou společnost, může mobilizovat voliče. Když se objeví něco nudného nebo některý z kandidátů selže, účast naopak poklesne.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jan Kubáček (politolog) prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš Marek Hilšer Michal Horáček

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové

Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 4 hodinami

Sergej Lavrov

Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí

Ruské ministerstvo obrany 3. července letošního roku zveřejnilo záběry svých vojáků vyvěšujících ruské vlajky v různých částech centra města Kosťantynivka na východní Ukrajině s tvrzením, že nad ním získalo plnou kontrolu. Toto prohlášení se však ukázalo jako nepravdivé. Nedávno zveřejněné videonahrávky, svědectví ukrajinských vojáků i nezávislé mapování frontové linie totiž potvrzují, že ukrajinské síly v městských částech nadále kladou odpor.

před 5 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata

Nový digitální hraniční systém Evropské unie, známý jako Entry-Exit System, se potýká s dalšími komplikacemi. Poté, co byl po čtyřech letech odkladů spuštěn 10. dubna, čelí cestující na hranicích dlouhým frontám kvůli snímání obličejů a braní otisků prstů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc přiznala, že systém má stále nevyřešené technické problémy a vyžaduje ještě mnoho práce.

před 6 hodinami

Jaroslav Foldyna

Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení

Policie prověřuje poslance Jaroslava Foldynu, kterého nedávno vykázala ze společného bydliště v Děčíně, kvůli podezření z dlouhodobého týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. O zahájení úkonů trestního řízení vůči jedné fyzické osobě informoval děčínský žalobce Lukáš Otipka z Okresního státního zastupitelství v Děčíně.

před 8 hodinami

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

před 8 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

před 9 hodinami

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

před 13 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

před 14 hodinami

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy