ROZHOVOR | Zemanův boj teprve začne. A ukáže Drahošovi, že na to nemá, říká pro EZ politolog

ROZHOVOR - Vítězem voleb se dle očekávání stal stávající prezident Miloš Zeman, ve druhém kole se utká s Jiřím Drahošem. Největším překvapením je ovšem ovšem výsledek Marka Hilšera, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog a ředitel agentury Phoenix online research Jan Kubáček. Co nás čeká v příštích 14 dnech? A jak výsledek voleb ovlivnil incident s polonahou aktivistkou? I na to jsme se ptali experta.

Do druhého kola dle očekávání postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Tento výsledek koneckonců naznačovaly předvolební průzkumy. Přesto – přinesly výsledky dle vašeho názoru nějaké překvapení?

Překvapení podle mého mínění přinesly především v postavě Marka Hilšera. Přece jen byl kandidátem nejmladším, člověkem, který svou kampaň dělal na koleni, Do poslední chvíle to vypadalo, že se možná do prezidentské volby ani nedostane, protože nebude mít dostatek podpory a podpisů. Ukázalo se, že nejenže den ode dne rostl a ke konci dokázal opravdu vystupovat prezidentsky, ale že je tu velká část veřejnosti, která by si dokázala představit jako mladého prezidenta.

Pokud ho bude politika naplňovat a bavit a nevrátí se k doktořině, umím si představit, že například pro Piráty, nebo nějakou takovou podobnou skupinu, bude atraktivní politickou personou a třeba i kandidátem do nějakých blízkých voleb. Já osobně si ho dokážu představit třeba jako kandidáta Pirátů například na pražského primátora.

Nakolik hrály v kampani peníze? Protože právě Marek Hilšer měl k dispozici poměrně malý rozpočet, zatímco třeba Michal Horáček investoval miliony. A přesto jsou jejich výsledky téměř totožné…

Určitě byly důležité. Například u Jiřího Drahoše byly naprosto zásadní. Myslím, že kdyby byly volby později, kdyby bylo ještě více debat, tak by možná někteří protikandidáti Jiřího Drahoše přeskákali.

Peníze na jednu stranu Michalu Horáčkovi některé věci usnadnily a některé věci doplnily – viz třeba částečně jeho problém s egem a s určitou teatrálností. Ukázalo se, že část voličů už prostě neosloví a že se dostal ke skleněnému stropu. Na druhou stranu ale Jiřímu Drahošovi zajistily nějaké fungování a viditelnost v kampani. Spíše se tedy ukazuje, že někomu peníze dokázaly pomoci, ale že nebyly všespásné. Příběh Marka Hilšera je důkazem, že peníze jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. A že se kampaň dá zvládnout i bez nich, když máte opravdu šikovné podporovatele a šikovný tým. Ale i zcela bez nich je to těžké. Na druhou stranu – tam, kde chyběl náboj a charisma kandidáta, tam to peníze samy o sobě také nedokázaly zvládnout.

Mohly se na výsledku nějakým způsobem podepsat dva páteční incidenty? Mám na mysli útok obnažené aktivistky na Miloše Zemana a pak i protizemanovské letáky, o kterých informovala všechna média? Například v diskuzích na sociálních sítích se objevily spekulace, že mohly vyvolat určitý soucit a přesvědčit váhající voliče, aby dali svůj hlas právě Zemanovi…

Spíše ne. Incidenty sice byly medializovány a objevily se na sociálních sítích, nedoléhaly ale tolik na svět voličstva Miloše Zemana. A tím, že nešlo úplně o kauzy, které byly rozpitvávány a protahovány, ve výsledku soucit s Milošem Zemanem nenastartovaly. Jiné by to ale zřejmě bylo, kdyby se odehrály v posledním týdnu před volbami.

Spíše je to tak, že ti, kteří podporovali Miloše Zemana, ho šli volit. Ti, kteří ho nepodporovali, nezměnili svou preferenci a šli také. A ti, kteří si to okamžitě přetavili na nějaký vtípek a obecně si drží odstup od politiky, si ho drží dál.

Nabízí se i srovnání s minulou volbou, I před pěti lety v prvním kole zvítězil Miloš Zeman, tehdy to bylo ale jen o desetiny procenta. Teď je jeho náskok obrovský. Je možné z tohoto srovnání vyvozovat nějaké závěry? Proč jsou tyto rozdíly dnes tak výrazně odlišné?

Ukazuje se, že se Miloši Zemanovi podařilo vytvořit armádu podporovatelů a voličů, ale za cenu toho, že řada váhajících voličů mu odešla. On jakoby své sympatizanty a voliče opevnil hradbami, ale nedaří se mu oslovovat ty z druhého konkurenčního a antizemanovského světa.

Jinými slovy – je v situaci, kdy musí ve vzájemných debatách a vzájemném srovnání prokázat, že profesor Drahoš na to lidově řečeno nemá, že neumí ustát tlak a zátěž, že projeví chybu a neznalost. Protože před pěti lety v podstatě Karlu Schwarzenbergovi prezidentskou volbu prohrálo to, jak hloupě a neprofesionálně se vymezil vůči Edvardu Benešovi. A o to stejné se teď bude hrát v příštích 14 dnech. Jednak o to, jestli Miloš Zeman změní svůj styl, aby dokázal případně někoho z váhavých oslovit, a zároveň jestli se Jiří Drahoš dopustí nějaké chyby.

Co tedy během příštích 14 dnů můžeme čekat? Půjde jen o vzájemné debaty?

Určitě čekám debaty, protože Jiří Drahoš v nich příliš silný nebyl. A Miloš Zeman se toho pokusí využít.

A očekáváte třeba, že se ještě objeví nějaká nová témata? Nebo půjde jen o to ukázat, kdo je v diskuzích silnější?

Čekám, že se ještě něco objeví, protože 14 dní je ještě dlouhá doba. Myslím, si, že se bude testovat houževnatost ve stresu kandidátů. Dokážu si také představit, že se bude řešit téma migrace a bezpečnosti. Myslím si, že se budou lustrovat životy obou kandidátů. V trošku horší situaci bude Jiří Drahoš, protože Miloš Zeman si touto lustrací už prošel.

Od Miloše Zemana se také asi bude očekávat, že bude garantovat změnu stylu, protože teď voliči řekli, že by si nejraději vybrali prezidentský pár složený z Miloše Zemana a Jiřího Drahoše. To znamená, že by na jednu stranu chtěli, aby byl vyhraněný, pevný a stál si za svými rozhodnutími, ale zároveň aby působil kultivovaně, důstojně a klidně.

Miloš Zeman prohlásil, že by debat s Jiřím Drahošem rád absolvoval více, nejen na České televizi, kterou opět nařkl z neobjektivnosti, ale i na soukromých stanicích, které mu dávají prostor a nejsou tolik kritické. Dá se například říci, že právě tyto debaty mu hrají více do karet?

Pro Miloše Zemana je zásadní, aby těch debat bylo co nejvíce. Je to impuls, aby neskončil jen u debat ve veřejnoprávních médií. Druhá věc je, že potřebuje nějakým způsobem onálepkovat to vystoupení v České televizi, protože bude zcela určitě konfrontační. A on potřebuje od začátku vytvořit dojem, že tam nemůže vyhrát. Je to tedy částečně i jeho taktika.

Jak byste obecně zhodnotil kampaň všech kandidátů před prvním kolem? Je něco, co pro ni bylo charakteristické? Byla jiná než před pěti lety?

Nuda. Nevyprofilovanost kampaní a zaměnitelnost kandidátů, Přesto se ukázalo, že pro českého voliče je důležité být u těchto voleb. Takže i přes jistou sterilitu té kampaně přišel stejný počet voličů, jako přišel v těch volbách před pěti lety.

Jaká podle vás bude účast ve druhém kole? A jak může účast ovlivnit výsledek?

Tentokrát to bude odvislé od toho, jaká budou za těch 14 dní nastolena témata. Když se objeví zásadní téma důležité pro českou společnost, může mobilizovat voliče. Když se objeví něco nudného nebo některý z kandidátů selže, účast naopak poklesne.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jan Kubáček (politolog) prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš Marek Hilšer Michal Horáček

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

před 4 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

před 5 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

před 5 hodinami

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

před 6 hodinami

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

před 8 hodinami

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

před 9 hodinami

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

před 9 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

před 10 hodinami

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

před 11 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

před 13 hodinami

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi

Česká kinematografie se může hrdě hlásit k úspěchu dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který získal Oscara. Snímek totiž koprodukovala česká společnost. Na projektu spolupracovala i Česká televize, která film v květnu odvysílá. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy