ROZHOVOR | Zemanův boj teprve začne. A ukáže Drahošovi, že na to nemá, říká pro EZ politolog

ROZHOVOR - Vítězem voleb se dle očekávání stal stávající prezident Miloš Zeman, ve druhém kole se utká s Jiřím Drahošem. Největším překvapením je ovšem ovšem výsledek Marka Hilšera, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog a ředitel agentury Phoenix online research Jan Kubáček. Co nás čeká v příštích 14 dnech? A jak výsledek voleb ovlivnil incident s polonahou aktivistkou? I na to jsme se ptali experta.

Do druhého kola dle očekávání postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Tento výsledek koneckonců naznačovaly předvolební průzkumy. Přesto – přinesly výsledky dle vašeho názoru nějaké překvapení?

Překvapení podle mého mínění přinesly především v postavě Marka Hilšera. Přece jen byl kandidátem nejmladším, člověkem, který svou kampaň dělal na koleni, Do poslední chvíle to vypadalo, že se možná do prezidentské volby ani nedostane, protože nebude mít dostatek podpory a podpisů. Ukázalo se, že nejenže den ode dne rostl a ke konci dokázal opravdu vystupovat prezidentsky, ale že je tu velká část veřejnosti, která by si dokázala představit jako mladého prezidenta.

Pokud ho bude politika naplňovat a bavit a nevrátí se k doktořině, umím si představit, že například pro Piráty, nebo nějakou takovou podobnou skupinu, bude atraktivní politickou personou a třeba i kandidátem do nějakých blízkých voleb. Já osobně si ho dokážu představit třeba jako kandidáta Pirátů například na pražského primátora.

Nakolik hrály v kampani peníze? Protože právě Marek Hilšer měl k dispozici poměrně malý rozpočet, zatímco třeba Michal Horáček investoval miliony. A přesto jsou jejich výsledky téměř totožné…

Určitě byly důležité. Například u Jiřího Drahoše byly naprosto zásadní. Myslím, že kdyby byly volby později, kdyby bylo ještě více debat, tak by možná někteří protikandidáti Jiřího Drahoše přeskákali.

Peníze na jednu stranu Michalu Horáčkovi některé věci usnadnily a některé věci doplnily – viz třeba částečně jeho problém s egem a s určitou teatrálností. Ukázalo se, že část voličů už prostě neosloví a že se dostal ke skleněnému stropu. Na druhou stranu ale Jiřímu Drahošovi zajistily nějaké fungování a viditelnost v kampani. Spíše se tedy ukazuje, že někomu peníze dokázaly pomoci, ale že nebyly všespásné. Příběh Marka Hilšera je důkazem, že peníze jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. A že se kampaň dá zvládnout i bez nich, když máte opravdu šikovné podporovatele a šikovný tým. Ale i zcela bez nich je to těžké. Na druhou stranu – tam, kde chyběl náboj a charisma kandidáta, tam to peníze samy o sobě také nedokázaly zvládnout.

Mohly se na výsledku nějakým způsobem podepsat dva páteční incidenty? Mám na mysli útok obnažené aktivistky na Miloše Zemana a pak i protizemanovské letáky, o kterých informovala všechna média? Například v diskuzích na sociálních sítích se objevily spekulace, že mohly vyvolat určitý soucit a přesvědčit váhající voliče, aby dali svůj hlas právě Zemanovi…

Spíše ne. Incidenty sice byly medializovány a objevily se na sociálních sítích, nedoléhaly ale tolik na svět voličstva Miloše Zemana. A tím, že nešlo úplně o kauzy, které byly rozpitvávány a protahovány, ve výsledku soucit s Milošem Zemanem nenastartovaly. Jiné by to ale zřejmě bylo, kdyby se odehrály v posledním týdnu před volbami.

Spíše je to tak, že ti, kteří podporovali Miloše Zemana, ho šli volit. Ti, kteří ho nepodporovali, nezměnili svou preferenci a šli také. A ti, kteří si to okamžitě přetavili na nějaký vtípek a obecně si drží odstup od politiky, si ho drží dál.

Nabízí se i srovnání s minulou volbou, I před pěti lety v prvním kole zvítězil Miloš Zeman, tehdy to bylo ale jen o desetiny procenta. Teď je jeho náskok obrovský. Je možné z tohoto srovnání vyvozovat nějaké závěry? Proč jsou tyto rozdíly dnes tak výrazně odlišné?

Ukazuje se, že se Miloši Zemanovi podařilo vytvořit armádu podporovatelů a voličů, ale za cenu toho, že řada váhajících voličů mu odešla. On jakoby své sympatizanty a voliče opevnil hradbami, ale nedaří se mu oslovovat ty z druhého konkurenčního a antizemanovského světa.

Jinými slovy – je v situaci, kdy musí ve vzájemných debatách a vzájemném srovnání prokázat, že profesor Drahoš na to lidově řečeno nemá, že neumí ustát tlak a zátěž, že projeví chybu a neznalost. Protože před pěti lety v podstatě Karlu Schwarzenbergovi prezidentskou volbu prohrálo to, jak hloupě a neprofesionálně se vymezil vůči Edvardu Benešovi. A o to stejné se teď bude hrát v příštích 14 dnech. Jednak o to, jestli Miloš Zeman změní svůj styl, aby dokázal případně někoho z váhavých oslovit, a zároveň jestli se Jiří Drahoš dopustí nějaké chyby.

Co tedy během příštích 14 dnů můžeme čekat? Půjde jen o vzájemné debaty?

Určitě čekám debaty, protože Jiří Drahoš v nich příliš silný nebyl. A Miloš Zeman se toho pokusí využít.

A očekáváte třeba, že se ještě objeví nějaká nová témata? Nebo půjde jen o to ukázat, kdo je v diskuzích silnější?

Čekám, že se ještě něco objeví, protože 14 dní je ještě dlouhá doba. Myslím, si, že se bude testovat houževnatost ve stresu kandidátů. Dokážu si také představit, že se bude řešit téma migrace a bezpečnosti. Myslím si, že se budou lustrovat životy obou kandidátů. V trošku horší situaci bude Jiří Drahoš, protože Miloš Zeman si touto lustrací už prošel.

Od Miloše Zemana se také asi bude očekávat, že bude garantovat změnu stylu, protože teď voliči řekli, že by si nejraději vybrali prezidentský pár složený z Miloše Zemana a Jiřího Drahoše. To znamená, že by na jednu stranu chtěli, aby byl vyhraněný, pevný a stál si za svými rozhodnutími, ale zároveň aby působil kultivovaně, důstojně a klidně.

Miloš Zeman prohlásil, že by debat s Jiřím Drahošem rád absolvoval více, nejen na České televizi, kterou opět nařkl z neobjektivnosti, ale i na soukromých stanicích, které mu dávají prostor a nejsou tolik kritické. Dá se například říci, že právě tyto debaty mu hrají více do karet?

Pro Miloše Zemana je zásadní, aby těch debat bylo co nejvíce. Je to impuls, aby neskončil jen u debat ve veřejnoprávních médií. Druhá věc je, že potřebuje nějakým způsobem onálepkovat to vystoupení v České televizi, protože bude zcela určitě konfrontační. A on potřebuje od začátku vytvořit dojem, že tam nemůže vyhrát. Je to tedy částečně i jeho taktika.

Jak byste obecně zhodnotil kampaň všech kandidátů před prvním kolem? Je něco, co pro ni bylo charakteristické? Byla jiná než před pěti lety?

Nuda. Nevyprofilovanost kampaní a zaměnitelnost kandidátů, Přesto se ukázalo, že pro českého voliče je důležité být u těchto voleb. Takže i přes jistou sterilitu té kampaně přišel stejný počet voličů, jako přišel v těch volbách před pěti lety.

Jaká podle vás bude účast ve druhém kole? A jak může účast ovlivnit výsledek?

Tentokrát to bude odvislé od toho, jaká budou za těch 14 dní nastolena témata. Když se objeví zásadní téma důležité pro českou společnost, může mobilizovat voliče. Když se objeví něco nudného nebo některý z kandidátů selže, účast naopak poklesne.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jan Kubáček (politolog) prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš Marek Hilšer Michal Horáček

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Kyjev a Moskva si vyměňují zajatce, potvrdil Zelenskyj. Ruský útok se po vypnutí Starlinku hroutí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil konání výměny zajatců, o které dříve informoval zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. V příspěvku na sociální síti X Zelenskyj uvedl, že se domů vrací 157 Ukrajinců. Mezi osvobozenými jsou vojáci ozbrojených sil, příslušníci národní gardy i státní pohraniční služby, a to v hodnostech od vojáků přes seržanty až po důstojníky.

před 51 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her

Sportovci, kteří tento měsíc vystoupí na stupně vítězů během zimních olympijských her v Itálii, obdrží nejdražší medaile v historii her. Za tímto rekordem stojí strmý nárůst cen drahých kovů na světových trzích. Pro nejlepší zimní sportovce v disciplínách od lyžování až po hokej či krasobruslení je připraveno více než 700 zlatých, stříbrných a bronzových cenných kovů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.

před 3 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

před 4 hodinami

Jan Darmovzal přistál v Česku

Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy

Jan Darmovzal, který byl po 500 dnech strávených ve venezuelském vězení propuštěn na svobodu, popsal v otevřeném dopise drastické podmínky svého věznění. Čech byl zadržen v září 2024 tamními úřady kvůli vykonstruovanému obvinění z plánování atentátu na prezidenta Nicoláse Madura a pokusu o svržení vlády. Na svobodu se dostal až 16. ledna 2026 poté, co došlo k zásadnímu zvratu v zemi v důsledku americké vojenské intervence a zajetí samotného Madura.

před 5 hodinami

António Guterres

OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců

Generální tajemník OSN António Guterres varoval členské státy, že organizaci hrozí „bezprostřední finanční kolaps“. V dopise, který obdrželi velvyslanci koncem ledna, Guterres uvádí, že kombinace neuhrazených příspěvků a zastaralých rozpočtových pravidel ohrožuje samotnou existenci této globální instituce. Podle nejhorších scénářů by OSN mohla vyčerpat veškerou hotovost již v červenci letošního roku.

před 6 hodinami

Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

před 7 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí

Rozhodně je to nevídaný úspěch, který se málokdy českému fotbalovému klubu na evropské scéně stane. Takoví slávisté v Lize mistrů by mohli Západočechům jejich bilanci závidět. Viktoria Plzeň totiž prošla ligovou fází Evropské ligy s nabitými soupeři bez jediné prohry s tím, že se jí to podařilo jako jedinému účastníkovi v této soutěži. Nic na tom nezměnily ani její poslední dva zápasy, v rámci nichž nejprve doma s Portem remizovala 1:1, i když sahala po senzační výhře. Basilej pak venku porazila 1:0.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

včera

Kyjev chystá strategii „ocelový dikobraz.“ Pokud zůstane proti Rusku opuštěný, aktivuje plán B

Kyjev se v obavách z nespolehlivosti západních bezpečnostních záruk připravuje na scénář, ve kterém bude muset čelit ruské hrozbě zcela sám. Strategie pojmenovaná „ocelový dikobraz“ (steel porcupine) představuje ukrajinský plán B pro případ, že sliby spojenců v rámci případné mírové dohody nebudou stačit k odrazení Vladimira Putina od dalšího útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy