ROZHOVOR | Zemanův boj teprve začne. A ukáže Drahošovi, že na to nemá, říká pro EZ politolog

ROZHOVOR - Vítězem voleb se dle očekávání stal stávající prezident Miloš Zeman, ve druhém kole se utká s Jiřím Drahošem. Největším překvapením je ovšem ovšem výsledek Marka Hilšera, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog a ředitel agentury Phoenix online research Jan Kubáček. Co nás čeká v příštích 14 dnech? A jak výsledek voleb ovlivnil incident s polonahou aktivistkou? I na to jsme se ptali experta.

Do druhého kola dle očekávání postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Tento výsledek koneckonců naznačovaly předvolební průzkumy. Přesto – přinesly výsledky dle vašeho názoru nějaké překvapení?

Překvapení podle mého mínění přinesly především v postavě Marka Hilšera. Přece jen byl kandidátem nejmladším, člověkem, který svou kampaň dělal na koleni, Do poslední chvíle to vypadalo, že se možná do prezidentské volby ani nedostane, protože nebude mít dostatek podpory a podpisů. Ukázalo se, že nejenže den ode dne rostl a ke konci dokázal opravdu vystupovat prezidentsky, ale že je tu velká část veřejnosti, která by si dokázala představit jako mladého prezidenta.

Pokud ho bude politika naplňovat a bavit a nevrátí se k doktořině, umím si představit, že například pro Piráty, nebo nějakou takovou podobnou skupinu, bude atraktivní politickou personou a třeba i kandidátem do nějakých blízkých voleb. Já osobně si ho dokážu představit třeba jako kandidáta Pirátů například na pražského primátora.

Nakolik hrály v kampani peníze? Protože právě Marek Hilšer měl k dispozici poměrně malý rozpočet, zatímco třeba Michal Horáček investoval miliony. A přesto jsou jejich výsledky téměř totožné…

Určitě byly důležité. Například u Jiřího Drahoše byly naprosto zásadní. Myslím, že kdyby byly volby později, kdyby bylo ještě více debat, tak by možná někteří protikandidáti Jiřího Drahoše přeskákali.

Peníze na jednu stranu Michalu Horáčkovi některé věci usnadnily a některé věci doplnily – viz třeba částečně jeho problém s egem a s určitou teatrálností. Ukázalo se, že část voličů už prostě neosloví a že se dostal ke skleněnému stropu. Na druhou stranu ale Jiřímu Drahošovi zajistily nějaké fungování a viditelnost v kampani. Spíše se tedy ukazuje, že někomu peníze dokázaly pomoci, ale že nebyly všespásné. Příběh Marka Hilšera je důkazem, že peníze jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. A že se kampaň dá zvládnout i bez nich, když máte opravdu šikovné podporovatele a šikovný tým. Ale i zcela bez nich je to těžké. Na druhou stranu – tam, kde chyběl náboj a charisma kandidáta, tam to peníze samy o sobě také nedokázaly zvládnout.

Mohly se na výsledku nějakým způsobem podepsat dva páteční incidenty? Mám na mysli útok obnažené aktivistky na Miloše Zemana a pak i protizemanovské letáky, o kterých informovala všechna média? Například v diskuzích na sociálních sítích se objevily spekulace, že mohly vyvolat určitý soucit a přesvědčit váhající voliče, aby dali svůj hlas právě Zemanovi…

Spíše ne. Incidenty sice byly medializovány a objevily se na sociálních sítích, nedoléhaly ale tolik na svět voličstva Miloše Zemana. A tím, že nešlo úplně o kauzy, které byly rozpitvávány a protahovány, ve výsledku soucit s Milošem Zemanem nenastartovaly. Jiné by to ale zřejmě bylo, kdyby se odehrály v posledním týdnu před volbami.

Spíše je to tak, že ti, kteří podporovali Miloše Zemana, ho šli volit. Ti, kteří ho nepodporovali, nezměnili svou preferenci a šli také. A ti, kteří si to okamžitě přetavili na nějaký vtípek a obecně si drží odstup od politiky, si ho drží dál.

Nabízí se i srovnání s minulou volbou, I před pěti lety v prvním kole zvítězil Miloš Zeman, tehdy to bylo ale jen o desetiny procenta. Teď je jeho náskok obrovský. Je možné z tohoto srovnání vyvozovat nějaké závěry? Proč jsou tyto rozdíly dnes tak výrazně odlišné?

Ukazuje se, že se Miloši Zemanovi podařilo vytvořit armádu podporovatelů a voličů, ale za cenu toho, že řada váhajících voličů mu odešla. On jakoby své sympatizanty a voliče opevnil hradbami, ale nedaří se mu oslovovat ty z druhého konkurenčního a antizemanovského světa.

Jinými slovy – je v situaci, kdy musí ve vzájemných debatách a vzájemném srovnání prokázat, že profesor Drahoš na to lidově řečeno nemá, že neumí ustát tlak a zátěž, že projeví chybu a neznalost. Protože před pěti lety v podstatě Karlu Schwarzenbergovi prezidentskou volbu prohrálo to, jak hloupě a neprofesionálně se vymezil vůči Edvardu Benešovi. A o to stejné se teď bude hrát v příštích 14 dnech. Jednak o to, jestli Miloš Zeman změní svůj styl, aby dokázal případně někoho z váhavých oslovit, a zároveň jestli se Jiří Drahoš dopustí nějaké chyby.

Co tedy během příštích 14 dnů můžeme čekat? Půjde jen o vzájemné debaty?

Určitě čekám debaty, protože Jiří Drahoš v nich příliš silný nebyl. A Miloš Zeman se toho pokusí využít.

A očekáváte třeba, že se ještě objeví nějaká nová témata? Nebo půjde jen o to ukázat, kdo je v diskuzích silnější?

Čekám, že se ještě něco objeví, protože 14 dní je ještě dlouhá doba. Myslím, si, že se bude testovat houževnatost ve stresu kandidátů. Dokážu si také představit, že se bude řešit téma migrace a bezpečnosti. Myslím si, že se budou lustrovat životy obou kandidátů. V trošku horší situaci bude Jiří Drahoš, protože Miloš Zeman si touto lustrací už prošel.

Od Miloše Zemana se také asi bude očekávat, že bude garantovat změnu stylu, protože teď voliči řekli, že by si nejraději vybrali prezidentský pár složený z Miloše Zemana a Jiřího Drahoše. To znamená, že by na jednu stranu chtěli, aby byl vyhraněný, pevný a stál si za svými rozhodnutími, ale zároveň aby působil kultivovaně, důstojně a klidně.

Miloš Zeman prohlásil, že by debat s Jiřím Drahošem rád absolvoval více, nejen na České televizi, kterou opět nařkl z neobjektivnosti, ale i na soukromých stanicích, které mu dávají prostor a nejsou tolik kritické. Dá se například říci, že právě tyto debaty mu hrají více do karet?

Pro Miloše Zemana je zásadní, aby těch debat bylo co nejvíce. Je to impuls, aby neskončil jen u debat ve veřejnoprávních médií. Druhá věc je, že potřebuje nějakým způsobem onálepkovat to vystoupení v České televizi, protože bude zcela určitě konfrontační. A on potřebuje od začátku vytvořit dojem, že tam nemůže vyhrát. Je to tedy částečně i jeho taktika.

Jak byste obecně zhodnotil kampaň všech kandidátů před prvním kolem? Je něco, co pro ni bylo charakteristické? Byla jiná než před pěti lety?

Nuda. Nevyprofilovanost kampaní a zaměnitelnost kandidátů, Přesto se ukázalo, že pro českého voliče je důležité být u těchto voleb. Takže i přes jistou sterilitu té kampaně přišel stejný počet voličů, jako přišel v těch volbách před pěti lety.

Jaká podle vás bude účast ve druhém kole? A jak může účast ovlivnit výsledek?

Tentokrát to bude odvislé od toho, jaká budou za těch 14 dní nastolena témata. Když se objeví zásadní téma důležité pro českou společnost, může mobilizovat voliče. Když se objeví něco nudného nebo některý z kandidátů selže, účast naopak poklesne.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Jan Kubáček (politolog) prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš Marek Hilšer Michal Horáček

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy