Šéf Sněmovny vyzval k boji s příznaky nenávistných ideologií

"Největší hrozba ideologií s obdobnými důsledky je to, že přichází pomalu, plíživě a nenápadně. Jako u nemoci je třeba začít bojovat už s prvními příznaky, protože po rozvinutí nákazy už je léčba náročnější a vyžaduje někdy i drastické zákroky," uvedl Vondráček. Nejlepší je podle něj prevence, k níž patří i připomínání si obětí nacistického vyvražďování židovského obyvatelstva.

"Nacisté dovedli ke zrůdné dokonalosti něco, co může znovu propuknout kdykoliv a kdekoli," uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s poukazem na etnické čistky v některých částech světa.

Hlavním poselstvím holokaustu je podle bývalého vězně nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi Tomáše Radila zastavit podobné vyhlazování a nedopustit, aby se opakovalo.

Setkání bylo podle pražského arcibiskupa Dominika Duky také vyjádřením nesouhlasu s růstem antisemitismu v části západní Evropy a "teroristickými útoky, které jsou v duchu politické korektnosti bagatelizovány či zamlčovány". Nestačí projevy solidarity v době, kdy i významné organizace typu UNESCO vydávají antijudaistická prohlášení, uvedl Duka. Svůj projev zakončil židovským pozdravem "šalom".

Předseda Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma upozornil na výzvy některých současníků k likvidaci spoluobčanů jiné víry a národnosti. Podle něj i proto Česko musí zůstat členem svobodného světa, demokratického Západu.

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.