ROZHOVOR | Proč Zeman vyhrál? Politolog pro EZ prozradil, co můžeme čekat od dua Zeman-Babiš

Miloš Zeman zvítězil v prezidentských volbách a stane se znovu na pět let hlavou státu České republiky. Jiřího Drahoše porazil v poměru, když získal 51,36 % a více jak 2,8 miliónů hlasů. Co ve při rozhodování voličů rozhodlo a co to znamená pro Andreje Babiše a jeho další pokus o sestavení vlády? I na to jsme se ptali politologa Matěje Trávníčka.

Byla výhra Miloše Zemana očekávaná?

Myslím si, že se očekával těsný výsledek, že to může dopadnout na obě strany. Očekávané je to v tom smyslu, že je to těsné, nikoli v tom, že vyhraje Miloš Zeman. To asi ne všichni čekali.

Překvapila Vás 66,6% volební účast? Oproti prvnímu kolu byla o více jak čtyři procenta vyšší.

To mě mírně překvapilo. Já jsem opravdu čekal, že účast ve druhém kole bude nižší, stejně jako byla nižší před pěti lety. Ukázalo se, že pravděpodobně oba kandidáti dokázali, i když Miloš Zeman asi více, přitáhnout k volbám i ty voliče, kteří v prvním kole nevolili.

Čím je dokázal prezident Zeman zmobilizovat?

Já si myslím, že u Miloše Zemana mohlo hrát roli to, že podstatná část jeho voličů mohla brát jeho účast ve druhém kole jako samozřejmou, a proto necítili potřebu jít v prvním kole volit. U Jiřího Drahoše to mohlo být o tom, že část voličů to brala stylem, že nechce Miloše Zemana a bylo jim jedno, koho z těch jeho protikandidátů bude volit.

Nehrály roli v rozhodování voličů i televizní debaty?

Myslím, že hrály velkou roli. Do znační míry mohly i ty volby rozhodnout, protože mezi prvním a druhým kolem byl zveřejněn průzkum, který říkal, že je to vyrovnané, ale mírným favoritem byl Jiří Drahoš. Také však říkal, že je tu nějakých deset procent nerozhodnutých voličů, a právě na tuto skupinu mohly zapůsobit televizní debaty. Ta první na TV Nova se odehrála jenom s Milošem Zemanem, kdy Jiří Drahoš dal přednost výjezdu do regionu. Miloš Zeman měl tedy prostor pro sebe a ten rozhovor sledovalo nějakých jeden a půl milionu lidí. Na TV Prima prezident Zeman naprosto deklasoval profesora Drahoše a v České televizi můžeme říct, že to byla remíza. Tím tak Jiří Drahoš nestáhl náskok, který měl Miloš Zeman z prvního kola.

Udělal tedy Jiří Drahoš chybu, že se odmítl účastnit debaty na TV Nova?

Myslím, že ano. Jak už jsem říkal, debatu na TV Nova sledovalo zhruba 1,5 milionu lidí, na TV Prima to bylo nějakých 2,2 milionu a na České televizi přes 2,5 milionu. Bylo vidět, že o debaty měli lidé zájem. Proto si myslím, že byly chyba od Jiřího Drahoše, že nešel do debaty na TV Nova. Stejně tak si myslím, že byla chyba Jiřího Drahoše a jeho týmu, že přistoupili na formát debaty, který probíhal na TV Prima. Evidentně to Jiřímu Drahošovi nesedělo a nesvědčilo. Pan Drahoš s týmem si mohli vynutit nějaký jiný formát, který by mu seděl lépe.

A není to čistě na televizi?

Miloš Zeman a jeho tým řekli, ano, my přijímáme všechny pozvánky do těchto televizí a žádné podmínky si neklademe. Pro ty televize to je samozřejmě atraktivní. Jiří Drahoš mohl například trvat na tom, že do debaty na TV Prima půjde, ale požaduje, aby to probíhalo v menším formátu, ve kterém si každý z kandidátů přitáhne ne tři sta, ale třeba třicet nebo padesát příznivců.

Když pomineme fakt, že byl Jiří Drahoš v debatě na TV Prima lehce nervózní, myslíte si, že se dopustil během kampaně nějakých chyb, které by mu voliči sečetli?

Možná mohlo hrát roli to, že byl poměrně nevýrazný. Když někdo volil Miloše Zemana, tak ho volil z velké části proto, že chce Miloše Zemana. Zkrátka souhlasí s tím, co současný prezident reprezentuje. U voličů Jiřího Drahoše to z velké míry byla volba proti Miloši Zemanovi, kdy profesor Drahoš podle mého nedostatečně nabízel něco těm nerozhodnutým voličům. Například něco pozitivního ve smyslu, když já budu prezident, tak zajistím to a to. Místo toho nabízel jenom to, že nebude jako Miloš Zeman.

Přesto dostal Jiří Drahoš takřka stejný počet hlasů, jaký získal Miloš Zeman ve druhém kolem voleb před pěti lety, když porazil Karla Schwarzenberga. Je to pro hlavu státu nějaký signál od voličů?

Tyto volby jsou jiné než před pěti lety. Podstatné je, kdo zvítězil. Jestli to bylo s větším počtem hlasů nebo menším počtem hlasů, na to už se historie neptá.

Rozhodlo téma migrace?

Asi to hrálo nějakou roli během té kampaně a postojích, kdy Jiří Drahoš měl řekněme tu nálepku toho, kdo je na migraci měkčí než Miloš Zeman. Možná kdyby tu byl důraznější, tak si vedl lépe, protože obavy lidí jsou skutečné navzdory tomu, že můžeme vést polemiku o tom, jak je ten problém reálně v dnešní době závažný. Značná část lidí to ale vnímá jako velký problém a to hrálo nejspíše roli.

Drahoš s náskokem zvítězil v Praze a okolí. Vyhrál také v Mladé Boleslavi, v Plzni-městě, v Brně-městě. Miloši Zemanovi zase připadla bašta levice jako Ústecký a Moravskoslezský kraj. Čím to?

Ano, je to tak. Ale zároveň, pokud se podíváme na železný pás pravice, ve kterém jsou pravicové strany u nás silné, tzn. pás od Liberce, Hradce Králové přes Prahu do jižních Čech a Plzně, tak v tomto teritoriu nedokázal Jiří Drahoš zvítězit tak přesvědčivě, jak by potřeboval. Opravdu se mu nepodařilo sjednotit hlasy nezemanovského tábora. Připomeňme, že v tomto táboře se v prvním kole soustředilo nějakých šedesát procent hlasů.

V zahraničí se převážně píše, že v České republice zvítězil populismu. Souhlasíte?

Přiznám se, že nemám rád takovéto nálepkování populismus a nepopulismus, protože se domnívám, že každá politika je do nějaké míry populismus. To patří k demokracii. Zkrátka vyhraje ten, kdo získá od voličů nejvíce hlasů. Nadávat na to a říkat, že lidi hloupí nebo že volí špatně, to mi přijde zbytečně elitářský.

Miloš Zeman potřeboval ke svému zvolení voliče Andreje Babiše. Bude ho teď vůbec ještě k něčemu potřebovat?

To je právě ono. Myslím si, že zvolením Miloše Zemana se umírní dynamika vztahu Andreje Babiše a prezidenta. Oni podstatě v roce 2017, zejména od vládní krize, která nastala v květnu, tak vystupovali jako určitý tandem., politická dvojčata. Teď Miloš Zeman potřebuje Babiše výrazně méně, než Babiš potřebuje Miloše Zemana. Můžeme se dočkat nové dynamiky v tom vztahu, kdy prezident může v mnohém aktivněji vstupovat do procesu sestavování vlády, může mít snahu vynutit si nějaké konkrétní složení vlády ať už z hlediska stran, nebo personálního složení. Dynamika se posune tím směrem, že Miloš Zeman začíná podle mého v tom vztahu tahat za delší konec provazu.

Bude prezident Zeman vyžadovat od Andreje Babiše 101 hlasů pro sestavení vlády, i když prohlásil, že od této podmínky ustoupí v případě, pokud ve volbách prohraje?

Pokud si vzpomínám, tak řekl, že pokud prohraje, tak jmenuje Andreje Babiše premiérem, tím pádem vezme Jiřímu Drahošovi možnost jej jmenovat. Když vyhraje, tak ho pouze pověří jednáním o sestavení vlády. Prezident velmi zdůraznil tento rozdíl, protože logicky tím výstupem, když Andrej Babiš bude pověřen jednáním o sestavení vlády, může bát i vznik vlády, ve které třeba nebude Babiš vůbec sedět. Když tehdy vznikla vláda Josefa Tošovského, tak pověřen jednáním o sestavení vlády byl Josef Lux. Může se stát, že ve výsledku vznikne vláda, ve které například bude premiérem ministr životního prostředí Richard Brabec. Je to jedno z jmen, o kterém se vedly mediální spekulace.

Máme očekávat vznik nové vlády v horizontu až tří měsíců, jak avizoval prezident Zeman?

Je to klidně možné. Dá Andreji Babišovi prostor a buďto bude, nebo nebude po Babišovi vyžadovat 101 hlasů, protože na toto téma prezident už názor párkrát změnil názor. Podstatné je, že sestavování vlády bude trvat déle. Na druhou stranu je to asi jedno, protože, když se podíváte na situaci v Poslanecké sněmovně, tak teď aktuálně žádná koalice složená není, vládne vláda v demisi, Miloš Zeman pověří Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády, ale fakticky k nějakému ustavení vlády podle všeho dojde až tehdy, kdy někdo přinese zmíněných 101 podpisů.

Prezident také říkal, že když bude v úřadu, tak předčasné volby nevypíše. Dočkáme se vůbec vlády, pokud selže i třetí pokus?

Tohle je hodně zajímavá věc, protože ústava na toto nepamatuje. Ústava říká, že tři pokusy, tzn. dva prezidentovy a třetí, který fakticky má šéf Sněmovny, a následně prezident může rozpustit Poslaneckou sněmovnu, nikoli musí. Čistě teoreticky se může stát, že zkrachují všechny tři pokusy o sestavení vlády. Poté je otázka na ústavní právníky, protože existuje i nějaký výklad, že se to daném případě vrátí do prvního pokusu, i když si to nemyslím. Když zkrachuje třetí pokus, tak by celé volební období vládla vláda v demisi.

To znamená, že bychom měli vládu bez důvěry, která by si musela pro všechny své kroky zajišťovat ad hoc podporu v Poslanecké sněmovně. Zásadní problém může být se zákonem o státním rozpočtu. Kromě toho by to neznamenalo nic až tak zásadního, protože ústava příliš nerozlišuje vládu v demisi nebo regulérní s podporou. Podle ústavy je vládou a může vykonávat pravomoci, které jí dle ústavy a dalších zákonů přísluší. Jediný problém je, že vláda nemá většinu ve Sněmovně a nemůže proto automaticky prosazovat své zákony.