Zapeklitý ústavní problém: Patří žalobci k moci výkonné, nebo soudní?

Veřejná žaloba stojí na pomezí moci výkonné a soudní, přičemž názory na její povahu se různí. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman připomněl, že státní zastupitelství je druhově justiční orgán, který nevykonává soudní moc. "Státní zástupci cítí, že by v Ústavě měli být zakotveni trošku někde jinde než v hlavě moci výkonné," řekl.

Obdobně se vyjádřil prezident Unie státních zástupců Jan Lata. "Patrně neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že státní zástupci nejsou zcela šťastni z toho, že jsou zařazeni do moci výkonné. Ale už jsme se s tím naučili žít a nebudí nás to ze snu," poznamenal. Podle něj je však třeba zkoumat, zda je stávající řešení optimální a zda neexistuje prostor pro změnu.

Zeman shrnul, že při nedávných jednáních o možné revizi Ústavy zazněly čtyři možné varianty dalšího vývoje. Buď se nezmění nic, nebo se zařazení státního zastupitelství vyřeší mezititulkem v Ústavě, nebo se zastupitelství vyčlení jako zvláštní hlava, nebo bude převedeno do hlavy věnované soudní moci. Nejvyšší státní zástupce upozornil, že poslední dva možné kroky neměly mezi účastníky kulatých stolů výraznou podporu.

"Systematické zařazení k moci soudní má potenciál marginalizovat ingerence státu do státního zastupitelství," myslí si Šámal. Zakotvení státního zastupitelství jako orgánu sui generis, tedy svého druhu, by zase podle Šámala mohlo mít opodstatnění z hlediska unikátního druhu činnosti, kterou státní zastupitelství vykonává.

Ústavní právník Aleš Gerloch poukázal na to, že zmíněné mezititulky má v ústavní hlavě věnované moci výkonné pouze prezident a vláda, například ministerstva už nikoliv. "Neměly by jen význam grafický, ale pro posílení autonomie, a to nejen státního zastupitelství. Je otázka, jestli zůstat jen u nich," uvedl. Pro zařazení státního zastupitelství pod soudní moc podle něho hovoří to, že i v běžném povědomí bývá chápáno jako součást justice. "Souvisí to i s tím, že soustava státních zastupitelství kopíruje soustavu soudů," podotkl.

Zároveň ale připustil, že mezi státními zastupitelstvími a soudy jsou nemalé rozdíly: například v tom, že první hájí veřejný zájem, zatímco druhé jsou nezávislé a rozhodují i spory s veřejnými institucemi.