Česko si zadělává na občanskou válku? Debata o referendu se dál vyhrocuje

Zákonodárci obou komor se neshodovali ani v otázce potřebnosti referenda, ani v okruhu témat, o kterých by plebiscitu mělo být rozhodováno. Podle předsedkyně sněmovní ústavní komise Kateřiny Valachové (ČSSD) ke shodě v dolní komoře nedojde před letními prázdninami.

Kluby podporující referendum, které mají ve Sněmovně většinu, se podle Valachové shodují prozatím na tom, že pro vyhlášení referenda by měl být potřebný souhlas maximálně 500.000 občanů. Podmínkou pro platnost výsledku referenda by měla být účast nejméně 30 až 35 procent voličů, uvedla Valachová ve shodě s poslanci Helenou Válkovou (ANO) a Tomiem Okamurou (SPD).

Lidé by podle nich v referendu neměli hlasovat o státním rozpočtu nebo odvolávání politiků. Předmětem sporů je například hlasování o mezinárodních smlouvách včetně případného vystoupení z EU. Podle Okamury i Válkové by takovéto rozhodnutí mohl potvrzovat Parlament jako v Británii. Podle Marka Bendy (ODS) je to alibismus. "Přezkoumávání výsledku referenda Parlamentem je zadělávání si na občanskou válku," uvedl Benda s poukazem na to, že odmítnutím verdiktu by se Parlament postavil proti vůli lidu.

Kritici referenda včetně poslance TOP 09 Dominika Feriho poukazovali na to, že lidé v něm mnohdy rozhodují pod vlivem různých kampaní nebo podle svých postojů k vládě. Na to, že názory lidí se měnit podle tlaku demagogů a manipulátorů, poukázal senátor Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL). "Nakonec lidi hlasují o něčem jiném, než na co jsou tázáni," řekla předsedkyně senátní komise Eliška Wagnerová (za SZ).

Referendum, pokud by bylo zavedeno, by se podle senátorů mělo používat spíše výjimečně - podle Wagnerové například pro potvrzení změn ústavy. Podle místopředsedy Senátu Jiřího Šestáka z klubu STAN by ale souhlas musel být podmíněn účastí nadpoloviční většiny na hlasování. Senátor ČSSD Jiří Dienstbier hlasování o změnách ústavy nebo o odchodu z EU odmítnul.

Válková přes skeptický postoj senátorů věří, že nějaký zákon o referendu přes skeptický postoj senátorů v nynějším funkčním období Sněmovny přijat bude. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by se situace v horní komoře mohla změnit po podzimních senátních volbách.