Vlastizrádci, kolaboranti! Studená válka rozproudila u Jílkové ohnivou debatu

Paní Jílková začala otázkou na pana doktora Obrtela ohledně skepse vůči české podpoře vojenského zásahu v Sýriii a proč by on jako voják přihlížel útok chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo. Ten jí na to odpověděl, že k žádným útokům chemickými zbraněmi zřejmě nedošlo, protože pokud by se reálně odehrály, vypadala by situace jinak. Uvedl, že by například bývalý ruský agent Sergej Skripal nemohl nikdy přežít útok nervovým plynem. 

Pan poradce Svoboda na to odpověděl tak, že výroky o reálném použití chemických zbraní jsou pouze spekulativní. Pan Dvořák řekl, že důkazy o chemickém útoku v Sýrii jsou sice skutečně vágní, ale že Rusko vstoupilo 30. září 2015 do válečného konfliktu v Sýrii, což je potvrzené. Dále vysvětlil, že v situaci, kdy se mohl režim syrského prezidenta Bašara Asada zhroutit, Rusko jej aktivně podpořilo. Jako důvod tohoto ruského počínání uvedl pan Dvořák geopolitický zájem Ruska na Blízkém východě.

Pan Dolejš dostává slovo a vysvětluje, že žijeme v multipolárním světě, a že Blízký východ je střetem zájmů velmocí. Dále říká, že se za takové situace šíří propagandistická válka. Na otázku, proč západní velmoci v dubnu zaútočily na Sýrii, odpověděl, že nebylo v jejich zájmu, aby se v Sýrii stabilizovala situace.

Pan Svoboda do toho vstupuje a řekl, že Írán, Rusko a Turecko vstoupily do tohoto konfliktu, protože syrské hranice na Blízkém východě původně stanovily Anglie a Francie, a protože v zájmu těchto zemí je vytvořit na Blízkém východě silný mocenský blok.

Slovo dostává pán z publika, který se zeptal, proč bychom měli věřit Asadovi a Rusům, když ruský prezident Vladimír Putin popřel přítomnost vojáků na Krymu, aby je pak následně za to vyznamenal. Zmínil také členství ČR v NATO a loajalitu vůči spojencům.

Do diskuze se dostává rozhovor ohledně Sýrie, načež pán z publika kritizuje zpravodajství ČT. Do toho vstupuje paní Jílková se slovy, že ČT informuje objektivně, a že na její půdě může každý vyjádřit její názor třeba díky pořadu Máte slovo. 

Pan poslanec Dolejš přerušuje rozepři mezi paní Jílkovou a pánem z publika a říká, že se nemáme dohadovat o tom, komu věřit, ale o reálnosti chemických útoků.

Paní Jílková přichází k dalšímu bodu, a to ovlivňování voleb v demokratických zemích, včetně ČR, ze strany Ruska. Ruský emigrant Kelin vysvětluje, že Rusko, jaké ho známe, neexistuje od roku 1917. Vysvětluje, že Sovětský svaz vždy vedl agresivní politiku, a že Putin na to navazuje. Důvodů Putinovy politiky je několik. Zmiňuje vládu Borise Jelcina a krizi v 90. letech, ponížení mnoha Rusů během této éry a slabou ekonomiku. Pan Kelin také tvrdí, že západní velmoci dělají chybu, když podporují agresi proti Putinovi, a že je třeba, aby se mu ekonomicky pomohlo. V publiku jsou slyšet agresivní hlasy a paní Jílková varuje některé, že je ze studia nechá vyvést.

Pan Dvořák vstupuje do diskuze a vysvětluje, že na území ČR existují proruské dezinformační weby, jimiž se ovlivňuje v ČR veřejné mínění. Jedná se o 42 webů, které v ČR šíří ruskou propagandu. Informace z těchto webů nejsou ověřené. Pan Bašta se k tomu vyjádřil tak, že se obvinění z šíření ruské propagandy a špionáže pro Kreml často používají jako argument pro omezování svobody slova.

Slovo získává pán z publika, který se ptá pana poslance Dolejše, proč se KSČM přátelí s Ruskem, které je oligarchií. Jak se může levicově orientovaná strana hlásit k takové zemi? Do diskuze se dostává obvinění, že nervový plyn Novičok, jímž byl napaden Skripal, měl být vyroben v ČR. 

Paní Jílková vysvětluje, že BIS ve své zprávě uvedla, že se na území ČR výrazně zvýšil počet ruských a čínských špiónů. Ke svobodě slova uvádí, že posláním každého novináře je říkat pravdu, což dezinformační weby nedělají. 

Pan Svoboda řekl, že Rusko hraje v ohrožení demokracie ČR velmi malou roli. Problém tu podle něj je, ale faktorů ohrožujících českou demokracii je více, a nelze se vše házet pouze na Rusko. Přítomnost ruských dezinformačních webů potvrdil.

Ke slovu se dostává pán z publika, který ocenil postup amerického prezidenta Donalda Trumpa, byť jej nikdy nepodporoval. Ocenil také přístup západních spojenců v Sýrii, protože na jejím území probíhá genocida. Řekl, že každý, kdo se zastává Ruska, je vlastizrádce. 

Pan poslanec Dolejš uvádí, že jej taková slova uráží, když několikrát za sebou sliboval věrnost ČR. Proč by jakýkoliv názor kritizující politiku NATO měl automaticky znamenat paktování se s cizími mocnostmi? 

Slovo pak získal pán z publika, který vysvětluje, že se chemické zbraně používají k hromadnému vyvražďování. Zeptal se, proč by chtěl Asad likvidovat vlastní obyvatelstvo. Paní Jílková vysvětluje, že existuje shoda na tom, že Asad je masový vrah, a že skutečně páchá genocidu.

Pan Svoboda řekl, že je potřeba válku v Sýrii zastavit, a to i za cenu dočasné podpory Asada. Po válce pak mohou být všichni, kteří nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, stanout v Haagu.

Pán z publika se ptá pana Svobody, proč v době výkonu mandátu ministra zahraničí věřil, že se v Iráku nacházejí zbraně hromadného ničení, což se nikdy neprokázalo. Pan Svoboda vysvětlil, že se chybami člověk učí, a že tehdy měl špatné informace. Pan Bašta vysvětlil, že obvinění z vlastnění inicioval tehdy Írán.

Diskuze se chýlí ke konci a paní Jílková dává prostor lidem z publika. Pán se ptá pana Dvořáka, zda se mu podařilo se dobře vypracovat díky protekci. Paní Jílková jej přeruší s tím, že si nepřeje, aby urážel, nýbrž pouze vznášel argumenty. Posléze se zeptá pana Dvořáka na jeho články, které nepovažuje za vyvážené.

Pan Kelin vysvětluje, že je Rusko obětí Putina a oligarchů z 90. let, a že je mu potřeba pomoci výchovou nové generace k demokracii. Defenzívu nepovažuje za nejšťastnější řešení.

Paní Jílková oznamuje konec a téma příštího týdne, jímž budou senioři a zvyšování důchodů.