Chtělo by to vládu psychiatrů? Známý spisovatel se s Čechy nepáře

Proč se ale povolební jednání tolik táhnou? Je za tím snad odpor většiny stran proti trestně stíhanému Andreji Babišovi nebo zkrátka voliči "rozdali karty" zrovna tak, že vznik jakékoliv funkční a akceschopné koalice je značně komplikovaný?

Na chování českých voličů se ve svém textu pro web Neviditelný pes zaměřuje i český publicista Benjamin Kuras. Ten porovnává to, jak se u volebních uren chovají Češi, s tím jak si ve stejné situaci počínají Italové, Rakušané nebo Maďaři.

Dalo by se totiž říct, že u českých voličů existuje jakýsi rozpor mezi slovy a činy, respektive mezi průzkumy a volebním výsledkem. Tak například Maďaři se v průzkumu vysloví ze tří čtvrtin proti migraci a "eurobyrokracii" a zvolí si tříčtvrtinově protiimigrační vládu.

Rakušané jsou dle dat proti imigraci z pětapadesáti procent, zvolí si proto pětapadesáti procentní protiimigrační vládu. Italové odmítají migraci zhruba v šedesáti procentech případů a zvolili si k tomu do parlamentu odpovídající strany, které po dlouhých peripetiích (byť ne tak dlouhých jako u nás) dokázaly sestavit kabinet.

A co Češi? Patří mezi nejvíce protiimigrační a euroskeptické národy v Evropě. V průzkumech se k oběma prvkům vyjadřuje osmdesát procent lidí negativně. A výsledek voleb? Česká eurokritická a protimigrační strana SPD dostala jen o něco málo než deset procent hlasů.

Otázkou zůstává proč tomu tak je. Čím Okamurova strana oněch sedmdesát procent potenciálních sympatizantů odradila, čeho se u volební urny zalekli a proč se nakonec ve volební dny rozhodovali podle jiných kritérií, než je vztah dané strany k migraci a EU.

"Klade si někdo takovéto otázky? Dělá si někdo průzkum, který by to vysvětlil? Nebo by bylo rozumnější sestavit úřednickou vládu odborníků, nejraději psychiatrů?" dodává Kuras závěrem.