Novičok slouží k útokům na Zemana? KSČM a SPD chtějí bod vyřadit z jednání Sněmovny

Praha - Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chtějí vyřadit z dnešního jednání Sněmovny bod, který se týká záležitostí kolem jedu novičok. Podle nich už věc dostatečně probraly sněmovní výbory a projednávání záležitosti na plénu má sloužit jen jako útok proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Novičok má dnes být prvním projednávaným bodem, což schválil organizační výbor Sněmovny a dnes to podpořili i politici ostatních sněmovních stran s výjimkou hnutí ANO. Šéf jeho poslanců Jaroslav Faltýnek řekl, že ve Sněmovně preferuje projednávání zákonů, neupřesnil ale, zda ANO bude pro vyřazení bodu.

Předseda KSČM Vojtěch Filip novinářům řekl, že o zařazení bodu se zasadili politici, kteří se nesmířili se Zemanovým zvolením. "Navrhovatelům tohoto bodu nejde o to, aby se k lidem dostaly další informace, ale jde pouze o jejich boj s prezidentem republiky, protože se cítí uraženi tím, že jejich kandidát nevyhrál," řekl. Podle něj by se Sněmovna měla zabývat jinými záležitostmi a není vhodné její program zatěžovat "náhradními tématy".

Podle předsedy sněmovního klubu SPD Radima Fialy slouží debata pouze ke skandalizaci prezidenta. Poslanci SPD budou podle něj hlasovat proti návrhu k tomuto bodu. "Tato debata nepatří na plénum Poslanecké sněmovny," uvedl.

Faltýnek neřekl, jak se ANO k hlasování postaví. "Domníváme se, že se k tomu několikrát jednoznačně vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO), který jasně řekl, že u nás tato látka nebyla vyvíjena ani skladována," řekl k novičoku. Sněmovna by se podle něj spíš měla věnovat projednávání zákonů. Pokud ale bod na programu jednání zůstane, měla by se k němu vyjádřit ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO).

ODS podle svého předsedy Petra Fialy navrhne usnesení, ve kterém Sněmovna vyzve Národní bezpečnostní úřad, aby prověřil, jak se zachází v prezidentské kanceláři s utajovanými dokumenty.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska je třeba, aby Sněmovna svým usnesením zmírnila škody u spojenců, které prezident napáchal výrokem o výrobě jedu v Česku. Podle jeho názoru konal Zeman úmyslně s cílem prospět ruské propagandě, což pokládá za hanebné. Základem pro usnesení Sněmovny podle dohody, ke které dnes došel organizační výbor, má být usnesení ze zahraničního výboru, že v České republice novičok nebyl vyráběn, konstatoval Kalousek.

Také předseda sociálních demokratů Jan Hamáček se odvolal na dohodu organizačního výboru. Usnesení zahraničního výboru považuje za relevantní a usnesení celé Sněmovny by mu podle něj mělo být podobné.

Také podle pirátského poslance Jana Lipavského by plénum Sněmovny mělo navázat na předchozí usnesení zahraničního výboru. Lipavský zdůraznil, že vyjádření Sněmovny má větší váhu než stanovisko jejích orgánů.

"Chceme, aby Sněmovna vyslala jasný signál, že v České republice se novičok nevyráběl a prezident Zeman poškodil Českou republiku na mezinárodním poli a posloužil ruské propagandě," řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Podle Víta Rakušana (STAN) by dnešní projednání záležitosti na plénu Sněmovny mělo znamenat definitivní tečku za diskusí o novičoku. "Chceme dnes ujistit zákonodárce, že k žádné výrobě novičoku v České republice nedochází," řekl. Podle něj to vyplývá ze zpráv tajných služeb, Zeman jejich závěry ale svévolně interpretoval.

Jedem novičok byl letos v Británii otráven ruský dvojitý agent Sergej Skripal. Británie z útoku obvinila Rusko, které ale zodpovědnost odmítlo. Moskva také tvrdila, že novičok mohl pocházet z Česka, což vyloučila ministerstva zahraničí i obrany. Podle české diplomacie se v Česku sice v mikroskopickém množství testují nervové jedy, látka použitá k útoku na Skripala se ale na českém území nikdy nevyráběla.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

KSČM ,  Poslanecká sněmovna ,  Novičok (nervový plyn) ,  Miroslav Kalousek ,  Miloš Zeman ,  Svoboda a přímá demokracie (SPD) ,  Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) ,  Jan Bartošek ,  Vít Rakušan (STAN)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy