ROZHOVOR | Co dnes Zeman při jmenování vlády nechtě prozradil? Politolog pro EZ rozebírá aktuální situaci

ROZHOVOR - Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval novou vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministrem zahraničí se nakonec nestal Miroslav Poche, rezort bude dočasně řídit šéf ČSSD Jan Hamáček. Podle politologa Jana Kubáčka by tento stav mohl trvat až do podzimu. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expert také prozradil, jak si Zeman díky svým krokům posiluje moc.

Dnes byla na hradě jmenována vláda, ovšem bez ministra zahraničí. Post má dočasně zastávat předseda ČSSD Jan Hamáček. Jak moc neobvyklá tato situace je? Stalo se v minulosti už něco podobného?

V naší praxi je to naprosté novum. V minulosti samozřejmě byli pověřovaní ministři, ale ne při vzniku vlády - stávalo se tak v průběhu času. Naposledy to bylo za Bohuslava Sobotky na ministerstvu průmyslu a obchodu, kdy se řešily pověstné mobilní tarify, se kterými se nakonec stejně nestalo nic. Ale při jmenování zatím takovou situaci nepamatujeme. Navíc v modelu, kdy prezident kandidáta odmítl a zůstal u tohoto odmítnutí.

V minulosti něčím podobným hrozil i prezident Václav Havel u ministra vnitra Jiřího Grulicha a u ministra zahraničních věcí Jana Kavana. Oba dva ale nakonec jmenoval. Něco podobného dělal i prezident Václav Klaus, který také u některých ministrů hrozil nejmenováním, protože podle něj neměli kompetence. Přezkušoval je, dokonce i ministry za vlastní stranu - tedy ODS.

U Miloše Zemana jsme to zažili už u vlády Bohuslava Sobotky, kdy dokonce řešil publikační činnost, káral Milana Chovance i Jiřího Dienstbiera. Ale přesto je jmenoval. Tohle je opravdu novum.

Jan Hamáček byl ale zároveň také jmenován ministrem vnitra. Řídit dva rezorty bude zřejmě velmi náročné. Jak dlouho je podle vás takový stav udržitelný?

Já bych odhadoval, že tato situace může trvat do závěru podzimu. Tipoval bych měsíc říjen nebo listopad, kdy dojde k nějakému výsledku. Na druhou stranu je zvláštnost to, že má Hamáček v kompetenci vnitřní i vnější vztahy – a to nebývá obvyklé.

Například Švýcarsko, které je oproti České republice rozlohou asi šedesátiprocentní, má sedm plus jedno ministerstvo. Jedno je de facto byrokratické a velmi mocné. Takže ono kdyby se chtělo, tak některá ministerstva jsou už dnes zralá na sloučení. Ale tady je ta zvláštnost, že nevede blízká ministerstva - například školství a kulturu, nebo průmysl a místní rozvoj, ale že vede de facto vnitřní ministerstvo a vnější ministerstvo.

Ale když tam bude mít profesionální tým, a vzhledem k tomu, že Jan Hamáček má blízko k zahraničním vztahům a má hlubokou zkušenost, si myslím, že to dokáže zvládnout.

Jak podle vás spor o Miroslava Pocheho a ministerstvo zahraničních věcí dopadne? Stane se Poche nakonec ministrem? Nebo rezort povede někdo úplně jiný?

Spíš bych tipoval, že ministrem nakonec bude jiná osoba. A nebo dojde ke kompromisu a pan Poche bude v nějakém čase jmenován, ale za cenu, že bude garantovat, že do celé řady zahraničněpolitických otázek bude promlouvat prezident. Čili že se tak vlastně posílí pravomoci prezidenta. Konkrétně tedy jen Miloše Zemana, protože v ústavě to tak zakotveno není. A ústavu určitě nikdo měnit nebude.

Tipoval bych jistý kompromis, který ale rozhodně bude velmi bolestný pro vládu jako celek. A nebo nastoupí někdo jiný ze sociální demokracie. A to by se zřejmě rozhodlo po podzimních volbách.

Miloš Zeman dnes při jmenování vlády prohlásil, že 11. července předstoupí před Poslaneckou sněmovnu, aby podpořil „tuto naši vládu“. Šlo o řečnický obrat, nebo za tím máme hledat víc?

Nebyl to řečnický obrat, je to takové freudovské přiznání, že prezident republiky je čtvrtou koaliční stranou, dokonce jednou z nejvlivnějších. Když bych to vzal podle relevance, je to hnutí ANO nebo Andrej Babiš, protože tam je rovnítko; prezident Miloše Zeman; komunisté a sociální demokraté.

Opozice kritizovala termín jmenování vlády, který připadl na Den památky obětí komunistického režimu a popravu Milady Horákové a dalších. Je to podle vás jen náhoda?

Spíše si myslím, že si to neuvědomili. Kdyby tam fungoval trochu hlubší jemnocit, tak se to opravdu v tento den neudálo.

Předseda KSČM Vojtěch Filip médiím doslova řekl, že jej Andrej Babiš naštval – a to nejen kvůli nominaci některých ministrů, ale i kvůli personálnímu obsazení dozorčí rady ČEZu. Naznačil také, že by komunisté nakonec vládu podpořit nemuseli. Jak pravděpodobná je tato varianta?

Spíše si myslím, že Andrej Babiš bude nucen udělat zásadní ústupky, bude muset opravdu jmenovat některé personálie do ministerstev a státních podniků. Ale nečekám, že by komunisté vládu nepodpořili.

Související

KSČM

KSČM se distancuje od vlády, vláda ale vydrží do voleb, míní politologové

Komunisté se vypovězením dohody o toleranci menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD snaží distancovat od činnosti kabinetu, a získat tak nerozhodnuté nebo některé své bývalé voliče. Myslí si to politologové, které oslovila ČTK. Podle nich ale vláda i bez podpory komunistů vydrží až do řádného termínu voleb.
Jan Hamáček /ČSSD/

Politologové komentují znovuzvolení Hamáčka. Čeká ho velká výzva

Dnešní znovuzvolení vicepremiéra Jana Hamáčka do čela sociální demokracie je určité potvrzení konzervativnějšího pojetí strany, míní politolog Ladislav Mrklas. Sjezd podle něj rozhodoval o tom, jestli se strana pustí před říjnovými sněmovními volbami do většího rizika, které by mohlo znamenat dynamičtější nárůst volebních preferencí, anebo vsadí na "jistotu v nejistotě". ČSSD se rozhodla pro to druhé a pro Jana Hamáčka to bude velká výzva, uvedl Mrklas.

Více souvisejících

Jan Kubáček (politolog) Vláda ČR rozhovor Miloš Zeman Andrej Babiš Jan Hamáček KSČM Miroslav Poche

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 40 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy