Kradli jsme know-how: Česku i po letech hrozí miliardové arbitráže

Praha - Česká republika by mohla i po letech platit vysoké odškodné firmám ze zemí někdejších nepřátel, zejména z Německa, Británie či Spojených států. Ty by se mohly chtít domáhat náhrady škody za ukradená know-how, zneužité patenty a okopírované technologie. Píší o tom čtvrteční Hospodářské noviny (HN).

Na vině je práce bývalé komunistické vědecko-technické rozvědky. Část jejího archivu zůstává právě kvůli riziku soudů či arbitráží stále v režimu utajení. Československá StB a její vědecko-technické rozvědky (VTZ) se zajímala mimo jiné o americkou firmu Westinghouse, která nyní usiluje o dostavbu dalšího bloku Jaderné elektrárny Temelín. Své složky měly u Státní bezpečnosti i velké světové firmy, jako jsou Siemens, IBM, Hewlett Packard, Toshiba, Mitsubishi či General Electric.

Týdeník Ekonom proto žádal Archiv bezpečnostních složek o zpřístupnění některých vytipovaných svazků VTR. Vedle dokumentů plných obecných informací, korespondence či výstřižků z odborných publikací vydal archiv i svazky vedené právě na firmy Westinghouse a Siemens. A potvrdilo se, že jejich veřejně přístupná část je nekompletní. U všech chyběl základní svazek, většina podsvazků a některé místa v dokumentech byla začerněna.

"Například využití cizích patentů ke kopírování a výrobě vlastních produktů je nepochybně porušením práva průmyslového vlastnictví," říká právník Martin Boháček, expert na právo průmyslového a duševního vlastnictví z pražské Vysoké školy ekonomické. Podle něj by se na podobné případy měla po dvaceti letech vztahovat promlčecí lhůta, navíc se technika za dvacet let dramaticky proměnila a drtivá většina nelegálně získaných technologií musí být z dnešního hlediska zastaralá. Existují však právní výklady, podle nichž promlčecí lhůta běžet nemůže, když postižený ani netuší, že byl poškozen. A právě to by se mohlo týkat západních firem, kterým komunistická rozvědka kradla technologie, kopírovala výrobky a socialistické hospodářství pak podle nich buď vyrábělo, či se o to pokoušelo.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Zima, ilustrační fotografie.

V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava

Před 45 lety, počátkem roku 1979, udeřily nečekaně velmi silné mrazy. Zatímco ještě o Silvestru předchozího roku panovalo takřka jarní počasí, přes noc klesly teploty místy až o 30 stupňů! V Československu rázem nastal kalamitní stav: zamrzly zásoby uhlí a nebylo čím topit, kolabovala doprava, podniky musely omezit provoz, děti přestaly chodit do školy. Situace se zlepšila až koncem ledna 1979.

Více souvisejících

Československo špionáž

Aktuálně se děje

před 52 minutami

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Lex Ukrajina prošel. Sněmovna prodloužila ochranu pro ukrajinské uprchlíky

Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu, která prodlužuje dočasnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky před ruskou agresí. Těm, kteří se rozhodnou zůstat v Česku a nepotřebují tuto ochranu, bude nově nabídnuta možnost speciálního dlouhodobého pobytu. Sedmou změnu zákona, známou jako lex Ukrajina, nyní posoudí výbory pro bezpečnost a sociální politiku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

sport

EURO 2024: Modričovo odčinění neproměněné penalty přišlo vniveč, Španělé s přehledem postoupili

Chorvatský veterán Luka Modrič nechtěl, aby duel s Itálií byl jeho dost zřejmě posledním reprezentačním zápasem v kariéře. A dělal to pro to maximum. V zápase téměř o všechno pro Chorvatsko mohl skórovat ve druhé půli už z penalty, ale další pokutový kop na tomto Euru Chorvaté neproměnili. Nakonec to nevadilo, jelikož za necelou minutu se míč dostal před italskou branku znovu, tam si ho našel právě Modrič a nekompromisně zavěsil. Zbytek zápasu strávil už na lavičce a samou nervozitou tlačil časomíru ke konci duelu. Jenže v poslední osmé minutě nastavení se přeci jen Italům vyrovnat zásluhou Zaccagniho střely a výrazně tak zkomplikoval Chorvatů naděje na postup do osmifinále. To Španělé potvrdili, že hrají na Euru zatím nejlepší fotbal a po výhře 1:0 nad Albánií se můžou těšit z postupu z prvního místa skupiny B s devíti body na kontě. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusko zakázalo přístup k desítkám médií z EU

Ruské ministerstvo zahraničních věcí v úterý oznámilo, že zakáže přístup k vysílacím zdrojům desítek médií z Evropské unie. Toto rozhodnutí je odvetou za zákaz Unie vůči třem ruským médiím, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Energetika

Evropská rada chce posílit pomoc Ukrajině. Elektrárny navrhují lepší řešení, než posílání peněz

Lídři Evropské unie vyzvou ke zvýšení vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Obávají se zvyšující se intenzity ruských útoků proti elektrárnám, kvůli kterým žijí miliony Ukrajinců po tmě. Šéf největší ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo vyzývá, ať evropské země neposílají humanitární pomoc, ale „aby přišly na Ukrajinu, vydělaly peníze a zvýšily výrobní kapacitu“. 

včera

včera

včera

Jak zajistit mír v Asii? Vyzbrojte Jižní Koreu jadernými zbraněmi, navrhuje Bolton

Bývalý poradce USA pro národní bezpečnost John Bolton v úterý v Soulu prohlásil, že opětovné umístění amerických taktických jaderných zbraní do Jižní Koreje by mohlo posílit její schopnost odstrašování vůči severokorejským hrozbám, zvláště v době, kdy se prohlubují vztahy mezi Severní Koreou a Ruskem, uvedla agentura Jonhap. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy