Expert: Střídavá péče nesmí být nástrojem represe

Poukázal tak na v poslední době hojně medializovanou skutečnost, kdy zcela zdravé děti končí v psychiatrických léčebnách jen kvůli tomu, že se odmítají stýkat s jedním z rodičů. Odborníci takový stav, který se dostavuje po rozvodu, označují jako syndrom zavrženého rodiče. Dětí, které se takto ocitnou v léčebně, jsou přitom v Česku desítky.Macela v té souvislosti zdůrazňuje význam respektování zájmů dítěte, který se objevuje také v novele zákona o rodině. Návrh z pera poslance Pavla Staňka (ODS), který již prošel vládou a který co nevidět zamíří do Poslanecké sněmovny, upřednostňuje umisťování dětí do střídavé péče. Ve stávající formulaci, podle které mohou soudy přistoupit k nařízení tohoto modelu výchovy tehdy, je-li to v zájmu dítěte, totiž dochází ke změně - slovní spojení "může svěřit" nahrazuje autor novely slovíčkem "svěří".Sám Macela ale připouští záludnost termínu "zájem dítěte", který považuje spolu s dohodou rodičů za dva nezbytné předpoklady úspěchu připravované novely. "Problém je, že stále neumíme zjistit, co vlastně je v zájmu dítěte. Zájem dítěte je prostě třeba definovat," tvrdí úředník.S napětím tak očekává nový občanský zákoník, ve kterém by již měla být zahrnuta i problematika rodinného práva. Tu v současnosti upravuje samostatný, již zmiňovaný zákon o rodině. Kodex by mohl nabýt účinnosti už s příchodem roku 2013.Možnost svěřit po rozvodu dítě do střídavé péče obou rodičů mají čeští soudci od roku 1998. I přesto je tento typ výchovy v Česku stále popelkou, a to i přes mírně vzrůstající tendenci počtu rozhodnutí, ve kterých soud svěřuje výchovu potomka do péče obou rodičů.Jak vyplývá ze statistik ministerstva spravedlnosti, v roce 2009 přistoupili čeští soudci ke střídavé péči ve 4,5 procentech případů, loni se toto skóre nepatrně zvýšilo, a to na pět procent. Ve srovnání s ostatními zeměmi západní Evropy je to však stále málo, například ve Francii činí podíl nařízených případů střídavé péče v průměru 15 procent.