Podraz od ANO? Hamáček se ohradil proti spekulacím o vládní krizi

"To bychom za chvilku každý drobný nesoulad v rámci koalice vykládali jako vládní krizi. Pro mě je důležité, aby zákon prošel na plénu Poslanecké sněmovny," řekl Hamáček. Připomněl, že sociální výbor i hlasy členů za ANO předlohu o obnově proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnancům naopak podpořil. "My jsme o tom jednali s (premiérem a předsedou ANO) Andrejem Babišem, hnutí ANO samozřejmě ví, že jde o klíčovou podmínku sociální demokracie," podotkl Hamáček.

Předseda opoziční ODS Petr Fiala na adresu hospodářského výboru uvedl, že zvítězil zdravý rozum. Karenční doba podle něho funguje dobře, její zrušení by podle něho zatížilo zaměstnavatele. Fiala ale soudí, že "levicová vláda" nakonec předlohu prosadí "ke škodě České republiky a podnikatelů".

Zrušení karenční doby je v programovém prohlášení menšinové vlády ANO a ČSSD, kterou ve Sněmovně tolerují komunisté. Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.

Předloha se týká nejen zaměstnanců, ale také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Proplácení by mělo začít podle vládního programového prohlášení od července příštího roku.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.