Praha - O návrhu na zrušení karenční doby se tento týden chystají spolu znovu jednat premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně práce Jana Maláčová a vicepremiér Jan Hamáček (oba ČSSD). Sejít by se měli ve Sněmovně v době její schůze, která začne v úterý. Termín ještě není stanoven. Maláčová a Babiš to dnes řekli novinářům. Ministryně očekává, že premiér záměr obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci podpoří. Babiš naopak bude chtít informace o přípravě elektronických neschopenek, jimiž zrušení karence podmiňují zaměstnavatelé.
Zrušení karenční doby prosazuje ve vládě ČSSD. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu minulý týden postavilo ve sněmovním hospodářském výboru. Babiš novinářům dnes řekl, že záměr nezpochybňuje. Dodal, že ANO s ČSSD podepsalo dohodu a musí ji dodržet.
"Čekám, že bude potvrzeno to, co bylo řečeno. Zrušení karenční doby je pro ČSSD klíčová záležitost. Je to jeden z důvodů, proč jsme vstupovali do vlády," řekla Maláčová.
Babiš uvedl, že ho bude na schůzce zajímat, jak je ministerstvo práce na zrušení karenční doby připraveno a jak bude fungovat část elektronických neschopenek. "Nebudu paní ministryni ujišťovat, že je dostatek hlasů (poslanců ANO). My jsme karenční záležitost samozřejmě s velkou nevolí přijali, byla to oběť naší menšinové koaliční vládě. Byla jasná dohoda, že by od 1. ledna měla začít fungovat první část e-neschopenky," řekl Babiš. Podle něj se o elektronické neschopence sice v souvislosti se zrušením karenční doby programové prohlášení nezmiňuje, ale mezi stranami taková dohoda byla.
Proti obnovení proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci se staví zaměstnavatelé. Obávají se zvýšení nemocnosti i případného zneužívání nemocenské a žádají lepší kontrolu. Odbory odstranění karence naopak dlouhodobě prosazují.
Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento zákon v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021. Poslanci Pirátů postup kritizovali, podle nich za zpoždění e-neschopenek mohl právě tým Němcové.
V červenci ministerstvo práce pak předložilo novelu o nemocenském pojištění, podle níž by lékaři v Česku měli od pololetí příštího roku povinně začít část neschopenek elektronicky vyplňovat a posílat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Úřad by tak dostával oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti už jen přes počítač.
Lékaři mohou elektronicky neschopenky sociální správě dobrovolně posílat už od roku 2010 přes takzvané e-podání. Část formulářů v březnu podle údajů ČSSZ vyplňovalo elektronicky 1078 lékařů, tedy asi tři až čtyři procenta.
Související
Babiš v Rakousku a na Slovensku. S Ficem a Stockerem řešil evropské priority
Česko by mohlo dětem zakázat sociální sítě. Babiš se tomu nebrání
Andrej Babiš , Jana Maláčová (ČSSD) , Jan Hamáček , nemocenská
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
před 1 hodinou
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
před 3 hodinami
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
včera
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
včera
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
včera
Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií
včera
Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami
včera
Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování
včera
Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE
včera
Vynález, bez kterého bychom neměli mobily. Telefon dnes slaví 150 let
včera
Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru
včera
Počasí: Nové varování meteorologů. Do Česka se vrací pravá zima, hrozí sněhové jazyky
včera
Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček
včera
Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer
včera
Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír
včera
Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále
včera
České hokejistky vysněnou olympijskou medaili nezískají. Ve čtvrtfinále nestačily na Švédky
včera
„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje
včera
Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních
včera
Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek
Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.
Zdroj: Libor Novák