Ani týden od finále letošních senátních voleb není zřejmé, kdo převezme funkci druhého nejvyššího ústavního činitele po nynějším předsedovi Senátu Milanu Štěchovi z ČSSD. Čistě matematicky má zatím nejblíže k zisku předsednického křesla pro svého případného nominanta klub Starostů a nezávislých díky tomu, že je nejpočetnější. Není ale vyloučeno, že úzus, podle kterého má právo nominace nejsilnější klub, by tentokrát nemusel platit.
V takovém případě by mohl mít značné šance kandidát nyní třetí největší frakce KDU-ČSL a nezávislých, dosavadní šéf evropského výboru Václav Hampl. Podle některých informací z horní komory by právě on mohl nakonec být "konsensuálním nominantem". Byť všechny tři největší frakce - Starostové, ODS a lidovci - tento týden uváděly, že chtějí dodržet zvyklost, podle které má právo nominovat kandidáta do čela Senátu klub s nejvíce členy.
Kontroverze, zejména v řadách Starostů, totiž budí případný nominant vítěze letošních senátních voleb, nynější místopředseda Senátu a dlouholetý teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS). Jeho zvolení doporučoval i prezident Miloš Zeman. Předseda starostenského klubu Jan Horník se nechal slyšet, že v ODS vidí lepší kandidáty, a řekl taky, že v klubu by měl větší podporu Hampl než Kubera.
Horníkova slova přišla v době, kdy za nejpočetnější klub ještě byla považována frakce ODS. Kubera tehdy před porušením nominační zvyklosti poměrně důrazně varoval. Hampl by zřejmě mohl získat podporu i z nejmenšího šestičlenného Klubu liberální demokracie - Senátor 21. Předseda tohoto hnutí Václav Láska to už naznačil na svém twitterovém účtu. Kluby STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 nyní sdružují dohromady 39 z 81 senátorů.
Starostové zatím zveřejnili tři možné kandidáty do vedení horní komory. Nabídli předsedu územního a správního výboru Zbyňka Linharta, místopředsedu školského výboru Jiřího Růžičku a dlouholetého starostu Kralup nad Vltavou Petra Holečka. První z nich ale podle kuloárových informací dal najevo, že o místo v čele Senátu usilovat nebude.
Pokud by se stal předsedou horní komory zástupce třetí nejsilnější frakce, nebylo by to poprvé za dobu existence Senátu, kdy v jeho čele nestál zástupce nejsilnější frakce. Hned po ustavení horní komory v roce 1996 ji vedl Petr Pithart z KDU-ČSL, ačkoli nejvíce senátorů tehdy bylo z ODS a druhý nejpočetnější klub měla ČSSD.
Předseda a místopředsedové horní komory se budou volit na schůzi, která začne 14. listopadu. Kluby tedy mají poměrně dostatek času o obsazení vedení Senátu jednat.
Frakce Starostů a nezávislých se po senátním finále rozrostla na aktuálních 18 členů. Získala rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka zvoleného za STAN a bývalé prezidentské kandidáty Jiřího Drahoše zvoleného rovněž za STAN a Marka Hilšera, který kandidoval za své hnutí. Pro klub Starostů se rozhodla také dosud nezařazená senátorka Alena Dernerová (za SD-SN).
O dva členy méně má aktuálně klub ODS. Rovněž on ale může posílit a dostat se na roveň Starostů, když by do něho mohli vstoupit podnikatel Ladislav Faktor, nebo bývalá poslankyně Jitka Chalánková, která se letos rozešla s TOP 09. Chalánková by se ale teoreticky mohla připojit i ke klubu lidovců a nezávislých, v minulosti v KDU-ČSL působila.
"Nevidím v tuto chvíli povinnost se rozhodnout, do jakého klubu vstoupím. Situaci nepovažuji za urgentní. Mé priority jsou jasné a voliči je znají - rodina, vlast, bezpečí, přirozený řád věcí," napsala dnes ČTK Chalánková.
Dalším nezařazeným senátorem je bývalý diplomat a prezidentský kandidát Pavel Fischer. Spekuluje se o tom, že by se mohl přidat nejspíše k lidovcům.
Související
Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři
Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát
Senát ČR , Václav Hampl , Jaroslav Kubera , Jan Horník (STAN) , Milan Štěch , Jitka Chalánková (TOP09)
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 1 hodinou
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 3 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 4 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 5 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 6 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 9 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 10 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 11 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák