Hrad tají, kdo nebyl pozván na 28. října. Ovčáček si neodpustil jízlivé řeči

Prezidentská kancelář na nedělní ceremoniál u příležitosti 100 let založení Československa nepozvala jen minimální počet lidí. Jsou to podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka ti, kteří se stále nevyrovnali se zvolením Miloše Zemana do prezidentské funkce. Do Vladislavského sálu na slavnostní udílení státních vyznamenání a Zemanův projev dorazí stovky hostů, na následnou recepci do Španělského sálu má přijít až 3000 lidí, řekl dnes Ovčáček novinářům.

Na oslavy 28. října nedostali pozvánku někteří poslanci, hejtmani či rektoři, kteří mají vůči Zemanovi kritický postoj, nebo při letošních volbách hlavy státu podpořili jeho protikandidáta Jiřího Drahoše. Podobná situace nastala už při březnové inauguraci prezidenta i na předchozích oslavách vzniku republiky.

Ovčáček nechtěl uvádět jmenný seznam těch, kteří nebyli pozváni. "Chci zdůraznit, že jich je opravdu minimální počet, možná by se vešli do většího výtahu. Z naší strany jde o určité vyjádření laskavosti. Nechceme těmto lidem způsobovat zbytečné dilema při vědomí, že už takřka šest let úkorně prožívají fakt, že občané České republiky dvakrát ve svobodných a demokratických volbách zvolili prezidentem Miloše Zemana," řekl Ovčáček.

Víkendové oslavy založení samostatné republiky zahájí Zeman v pátek večer, kdy setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba politici by měli během zhruba půlhodinové schůzky mluvit o spolupráci v bezpečnostní otázkách, o vzájemných investicích či dalším vývoji Evropské unie.

Následující den se český prezident zúčastní přísahy vojáků Hradní stráže a slavnostního otevření zrekonstruované budovy Národního muzea, na Hradě také přijme diplomatický sbor. Ve státní svátek 28. října zavítá na tradiční pietní akt na Vítkově, na Hradě jmenuje nové generály, na Evropské třídě zhlédne vojenskou přehlídku. Večer předá ve Vladislavském sále vyznamenání a přednese projev.

Mezi hosty nebude chybět ani slovenský prezident Andrej Kiska. Oba prezidenti států někdejší federace se znovu potkají po víkendu ve slovenském Martině, kde se v úterý uskuteční oslavy 100 let od přijetí Martinské deklarace. Slováci v ní vyhlásili pro slovenský národ právo na sebeurčení a nezávislost a přihlásili se ke vzniku samostatného česko-slovenského státu.

Prezident či jeho spolupracovníci už dříve prozradili některá jména vyznamenaných. Řád bílého lva letos získá in memoriam někdejší československý premiér Antonín Švehla. Posmrtně jej obdrží také tři čeští vojáci, kteří zemřeli v létě při teroristickém útoku v Afghánistánu. Vyznamenání má také dostat dvojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká, tenista Radek Štěpánek, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, někdejší novinářka Jana Lorencová, zpěvák Michal David či učitelka mateřské školy Darina Nešporová za záchranu předškoláků při dopravní nehodě na Olomoucku.

Zeman hodlá vyznamenat i slovenského podnikatele Pavola Krúpu, který je v médiích označován za nájezdníka kvůli tomu, že se snaží využít slabin problémových firem. Výhrady k ocenění Krúpy vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO), který se v pondělí se Zemanem sešel. Jak prezident na tyto výhrady reagoval, Ovčáček neřekl s tím, že šlo o jednání mezi čtyřma očima.

Letošní oslavy 28. října budou podle organizátorů vzhledem ke stoletému výročí výjimečné. Vystavena a speciálně nasvícena bude prezidentská standarta prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, květinová výzdoba bude v národních barvách, dodal mluvčí Hradu.

Související

Předávání státních vyznamenání prezidentem Petrem Pavlem (28. října 2025) Komentář

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla opět ukázala nejen sílu tradice, ale i slabost politické reprezentace. Zatímco občané vnímají ceremoniál na Pražském hradě jako symbol úcty a sounáležitosti, pro část politiků se stal jen nepovinnou společenskou formalitou. Jejich neúčast není problémem sama o sobě, ale odrazem dlouhodobého trendu, kterým je ztráta respektu k institucím, které mají zosobňovat republiku. Politici se uzavírají do vlastního světa, vzdálení od lidí i symbolů státu, který by měli s hrdostí reprezentovat.
Předávání státních vyznamenání prezidentem Petrem Pavlem (28. října 2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Kdo tvrdí, že nám nic nehrozí, lže, prohlásil Pavel. Vyznamenání dostali Svěrák, Motejl, Drábová, Němcová i Pánek

Prezident Petr Pavel potřetí v řadě předal státní vyznamenání u příležitosti oslav Dne vzniku samostatného Československa. Slavnostní ceremoniál proběhl ve Vladislavském sále Pražského hradu za účasti stovek hostů. Oceněno bylo celkem 48 osobností. Prezident ve svém projevu před předáváním vyznamenání zdůraznil trvalou touhu po svobodě a bezpečném životě.

Více souvisejících

28. října - výročí vzniku samostatného československého státu Miloš Zeman Pražský Hrad

Aktuálně se děje

před 38 minutami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

před 10 hodinami

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

před 11 hodinami

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

před 14 hodinami

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.

včera

Vládní poslanci vlepili políček spravedlnosti. Sněmovna nevydala Babiše ani Okamuru ke stíhání

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek rozhodla, že nevydá premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru z SPD k trestnímu stíhání. Dolní komora tak vyhověla doporučení mandátového a imunitního výboru, který navrhl obě žádosti policie zamítnout. Pro zachování imunity obou vrcholných politiků hlasovalo 104 přítomných vládních poslanců, čímž koalice tvořená subjekty ANO, SPD a Motoristé sobě využila svou pohodlnou většinu 108 hlasů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy