Prezidentská kancelář na nedělní ceremoniál u příležitosti 100 let založení Československa nepozvala jen minimální počet lidí. Jsou to podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka ti, kteří se stále nevyrovnali se zvolením Miloše Zemana do prezidentské funkce. Do Vladislavského sálu na slavnostní udílení státních vyznamenání a Zemanův projev dorazí stovky hostů, na následnou recepci do Španělského sálu má přijít až 3000 lidí, řekl dnes Ovčáček novinářům.
Na oslavy 28. října nedostali pozvánku někteří poslanci, hejtmani či rektoři, kteří mají vůči Zemanovi kritický postoj, nebo při letošních volbách hlavy státu podpořili jeho protikandidáta Jiřího Drahoše. Podobná situace nastala už při březnové inauguraci prezidenta i na předchozích oslavách vzniku republiky.
Ovčáček nechtěl uvádět jmenný seznam těch, kteří nebyli pozváni. "Chci zdůraznit, že jich je opravdu minimální počet, možná by se vešli do většího výtahu. Z naší strany jde o určité vyjádření laskavosti. Nechceme těmto lidem způsobovat zbytečné dilema při vědomí, že už takřka šest let úkorně prožívají fakt, že občané České republiky dvakrát ve svobodných a demokratických volbách zvolili prezidentem Miloše Zemana," řekl Ovčáček.
Víkendové oslavy založení samostatné republiky zahájí Zeman v pátek večer, kdy setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba politici by měli během zhruba půlhodinové schůzky mluvit o spolupráci v bezpečnostní otázkách, o vzájemných investicích či dalším vývoji Evropské unie.
Následující den se český prezident zúčastní přísahy vojáků Hradní stráže a slavnostního otevření zrekonstruované budovy Národního muzea, na Hradě také přijme diplomatický sbor. Ve státní svátek 28. října zavítá na tradiční pietní akt na Vítkově, na Hradě jmenuje nové generály, na Evropské třídě zhlédne vojenskou přehlídku. Večer předá ve Vladislavském sále vyznamenání a přednese projev.
Mezi hosty nebude chybět ani slovenský prezident Andrej Kiska. Oba prezidenti států někdejší federace se znovu potkají po víkendu ve slovenském Martině, kde se v úterý uskuteční oslavy 100 let od přijetí Martinské deklarace. Slováci v ní vyhlásili pro slovenský národ právo na sebeurčení a nezávislost a přihlásili se ke vzniku samostatného česko-slovenského státu.
Prezident či jeho spolupracovníci už dříve prozradili některá jména vyznamenaných. Řád bílého lva letos získá in memoriam někdejší československý premiér Antonín Švehla. Posmrtně jej obdrží také tři čeští vojáci, kteří zemřeli v létě při teroristickém útoku v Afghánistánu. Vyznamenání má také dostat dvojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká, tenista Radek Štěpánek, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, někdejší novinářka Jana Lorencová, zpěvák Michal David či učitelka mateřské školy Darina Nešporová za záchranu předškoláků při dopravní nehodě na Olomoucku.
Zeman hodlá vyznamenat i slovenského podnikatele Pavola Krúpu, který je v médiích označován za nájezdníka kvůli tomu, že se snaží využít slabin problémových firem. Výhrady k ocenění Krúpy vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO), který se v pondělí se Zemanem sešel. Jak prezident na tyto výhrady reagoval, Ovčáček neřekl s tím, že šlo o jednání mezi čtyřma očima.
Letošní oslavy 28. října budou podle organizátorů vzhledem ke stoletému výročí výjimečné. Vystavena a speciálně nasvícena bude prezidentská standarta prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, květinová výzdoba bude v národních barvách, dodal mluvčí Hradu.
Související
Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to
OBRAZEM: Kdo tvrdí, že nám nic nehrozí, lže, prohlásil Pavel. Vyznamenání dostali Svěrák, Motejl, Drábová, Němcová i Pánek
28. října - výročí vzniku samostatného československého státu , Miloš Zeman , Pražský Hrad
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák