Velká pochvala do Bruselu! To se Jean-Claude Junckerovi skutečně povedlo

Komentář Petra Šulky – Opravdu se stává poslední dobou málokdy, aby si Brusel a Evropská komise Jean-Paul Junckera zasloužila pochvalu a mohly bychom ji smeknout poklonu. Tentokrát se jí to ovšem podařilo. Juncker našel tak obrovský problém a začal ho řešit tak demokraticky a rozumně až se z toho tají dech. A jaký to je problém, ze kterého se lidem po celé EU tají dech? Střídání letního a zimního času!

Juncker se může chlubit, že si téma vybrali samotní Evropané. V demokratické anketě na stránkách komise se vyjádřilo pro zrušení změny času 84 % z hlasujících 4,6 milionu Evropanů se rozhodlo pro jeho zrušení. Zájem byl tak obrovský, že dokonce několikrát spadnul server! A to i přesto, že hlasovalo méně než jedno procento Evropanů.

Jen doufejme, že anketa nebyla napadena legendárními ruskými hackery, před kterými tak často varuje paní Jourová. 85 % hlasů totiž podle zákulisních zdrojů přišlo ze tří zemí Evropy.  Snad tedy v brzké době můžeme očekávat i internetové hlasování o imigrační politice, kvótách, nařízeních normách například o emisích, výrobě cukru a mléka nebo o výkonech jednotlivých komisařů a jejího předsedy.   

Vox populi, vox Dei tedy hlas lidu hlas boží, jak říkají staří latiníci. Komise se na své poměry dala do rychlé práce. Výsledky hlasování měla na konci srpna a v listopadu už tu máme ostrou a otevřenou debatu! To, třeba u ftalátů, která se používají například jako změkčovadla, co se často přidávají do hraček, a o kterých se ví od roku 1983, že způsobují rakovinu, trvalo až do roku 2007 než vyšla směrnice omezující je, a od roku 2015 blesková EU výrobu několika nejhorších dokonce zakázala. Samozřejmě se tento proces vůbec neprotahoval kvůli nátlaku chemické lobby.

Okamžitě se rozproudila debata, která ukazuje, jak je Evropa jednotná. Většina evropských státníků chce zrušení střídání času. Na tom, jaký čas by střídání měl nahradit se už ale neshodnou. Podle severních států jako je Litva, Estonsko nebo Finsko by měl být zachován letní čas. Podle jižních států a nás se Slovenskem naopak zimní. Náš důvod je skutečně zajímavý. Vedle toho, že je zimní čas údajně zdravější, se vnučkám pana premiéra Babiše ještě za světla v létě nechce jít spát.  

Pak tu máme ještě Španělsko, které mělo původně čas jako ve Velké Británii, ale v roce 1938 kvůli svému příteli Hitlerovi přešli na středoevropský čas. Od toho by se rádi odvrátili a opět měli o hodinu méně. Portugalci a Řekové by zase rádi zachovali střídání času a Rakousko by zase rozhodnutí posunulo až na rok 2021. Francie, Kypr nebo Dánsko překvapivě mlčí. Tvrdá jednání o této palčivé otázce začnou v březnu.

Můžeme skutečně Junckerovi vyčítat mnohé, ale nelze popřít, že je to starý politický lišák. Jednou ranou se mu podařilo zabít obrovské množství much včetně opravdu pro něj obrovských nepříjemných masařek. V první řadě po veřejné anketě může tvrdit, že se jeho komise zabývá podněty občanů EU a naslouchá jim. Co na tom, že asi jen v tomto?  Za druhé, podařilo se mu politikům hodit téma, do kterého se mohou všichni zakousnout. Se střídáním času má zkušenosti každý a mudrovat o něm mohou všichni. A vytřást z toho levné politické bodíky za chránění národních zájmů také.

Ovšem vrcholný důvod, proč je střídání času právě v této době tak obrovský problém je nasnadě. Blíží se konec Junckerovi komise a za půl roku tu máme volby do Evropského parlamentu. A co by nás normálně čekalo před volbami ba i na evropské úrovni? Inu, bylo by hodnocení práce komise, kritika a grilování jednotlivých komisařů a předsedy. Při známých bolestech zad pana předsedy by to bylo dozajista nepříjemné. Toto grilování by bylo nejhorší březnu a v dubnu.

Ale v březnu má komise zveřejnit definitivní návrh a dubnu bude chtít po státech rozhodnutí. A máme s debatou o Junckerově komisi, ale i důležitějších tématech vystaráno.  Komu čest tomu čest. Zda a o kolik však Juncekerovo vládnutí EU přežije je ovšem otázka jiná. Ale to už bude politickému důchodci Junckerovi jedno.

Související

Evropská unie

Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny

Evropská komise představila návrh rozsáhlé reformy pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jehož cílem je podpořit nákup evropského zboží a služeb a čelit ekonomickému tlaku Číny. Národní úřady i veřejné instituce, jako jsou školy či nemocnice, budou povzbuzovány k preferenci domácích produktů, i když návrh neobsahuje žádné závazné kvóty. Brusel tímto krokem reaguje na obavy, že stávající předpisy nutí zadavatele vybírat vždy nejlevnější nabídku, což často zvýhodňuje mimoevropské firmy. Nová úprava má veřejným zadavatelům poskytnout větší právní jistotu při výběru dodavatelů z členských států.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Jean-Claude Juncker Andrej Babiš Změna času evropská komise

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum

Zářijové parlamentní volby by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizi CNN Prima News vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,1 procenta hlasů. Výzkum zaměřený na volební model pracoval s předpokládanou volební účastí dosahující 66 procent občanů. Navzdory mírnému poklesu od posledních sněmovních voleb si politické uskupení Andreje Babiše nadále udržuje dominantní a neohroženou pozici na české politické scéně. Oproti červnovému šetření stejné agentury ztratilo hnutí ANO pouze jeden procentní bod.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných

Při ruském dronovém útoku na nákupní centrum v ukrajinském městě Pavlohrad zahynulo pět lidí a dalších šedesát sedm utrpělo zranění. Úder se odehrál během dne v momentě, kdy byly ulice plné lidí, přičemž zasaženy byly také okolní obchody a zaparkovaná vozidla. Guvernér Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža potvrdil, že mezi zraněnými je i osm dětí. Hasiči na místě dlouho bojovali s požárem vozidel a odstraňovali následky těžkého bombardování.

před 3 hodinami

Karel Havlíček

Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček

Místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se v pořadu Partie na televizi CNN Prima News střetl se šéfem Pirátů Zdeňkem Hřibem. Debata politických lídrů přinesla ostré výměny názorů ohledně správy hlavního města i koaličního potenciálu jednotlivých stran. Vedle komunální politiky se diskuse dotkla také případných státních zásahů do cen energií a pohonných hmot. Politici se během živého vysílání nevyhnuli ani osobním výpadům a připomínání minulých pochybení z pražské radnice.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Švédsko

Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář

Ve Švédsku se v neděli konají napínavé parlamentní volby, v nichž miliony voličů rozhodují o budoucím směřování země. Výsledky hlasování určí, zda u moci zůstane stávající pravicová koalice, nebo zda zemi povede nový levicový kabinet pod vedením sociálních demokratů. Ačkoliv levicový blok dlouhé měsíce v průzkumech veřejného mínění jasně vedl, v posledních týdnech kampaně se odstup výrazně zmenšil. Poslední průzkumy před otevřením volebních místností naznačují mimořádně vyrovnaný souboj, který může přinést dramatickou volební noc.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Nová mapa světa. Světle modrá zobrazuje aktuálně uváděnou velikost států, tmavě modrá tu skutečnou.

Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.

před 10 hodinami

Déšť

Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou

Český hydrometeorologický ústav vydal předpověď počasí na nadcházející týden, který přinese výrazně proměnlivé podmínky. Po pondělním ustávání deště a večerním vyjasňování nabídne úterý slunečnou oblohu a v nížinách teploty až 25 °C, ráno však bude chladné s údolními minimy kolem 6 °C. Během středy dorazí od severozápadu další srážková vlna s ojedinělými bouřkami, zatímco druhá polovina týdne přinese oblačné počasí s denními maximy mezi 18 a 24 °C.

včera

Prezident Trump

Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán. Vyjádřil se tak během své sobotní návštěvy Irska v reakci na novinářské dotazy ohledně poškození infrastruktury. Ke vzdušnému úderu na ropovod Východ-Západ došlo ve čtvrtek, což vedlo k jeho preventivnímu odstavení z provozu. Incident si podle oficiálních zpráv vyžádal i několik zraněných a způsobil věcné škody.

včera

Donald Trump

Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska

Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.

včera

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

včera

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

včera

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

včera

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

včera

včera

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy