Ústavní soud vyhověl senátorům, škrtal v zákonech o azylu a pobytu cizinců

"I přes ukončení omezení osobní svobody je soud povinen v řízení o žalobě žadatele pokračovat a rozhodnout, zda bylo omezení osobní svobody nezákonné, či nikoliv. Meritorní závěr je tu nezbytný již z důvodu veřejné kontroly nad činností exekutivní moci," řekl při odůvodnění nálezu soudce zpravodaj Ludvík David.

Soudci dnes vyškrtli ze zákona také ustanovení nařizující zastavit řízení o žádostech cizinců o přechodný nebo trvalý pobyt, pokud vyjde najevo, že jsou v Česku neoprávněně nebo mají výjezdní příkaz. I v tomto případě je podle ÚS nutné řízení dokončit. Ustanovení se týkalo cizinců, kteří jsou rodinnými příslušníky českých občanů, a existovaly z něj výjimky.

Další ústavní stížnost připravují senátoři v těchto dnech, představí ji ve středu v 10:30 na tiskovém briefingu v rámci #SchuzeSenatu. Sledujte naše sociální sítě, vše se dozvíte.. https://t.co/Okbb30YKC1

"Jsem spokojen. Od té doby, co jsem návrh zákona dostal jako zpravodaj zahraničního výboru na stůl, konzistentně tvrdím, že ustanovení, která jsem napadl, jsou protiústavní," řekl ČTK za navrhovatele částí cizineckého zákona senátor Václav Láska (SEN 21). Připomněl, že Senát kvůli tomu předlohu zamítl, Sněmovna ale horní komoru přehlasovala. "Ústavní soud potvrdil, že jsem měl pravdu já. Pro mě je to určitá satisfakce," dodal Láska.

"Samozřejmě jsme takové rozhodnutí Ústavního soudu očekávali," řekl ČTK ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Poslanci podle něj takzvanými přílepky nejčastěji navrhují populistická zpřísnění pro cizince, která jsou na první pohled v rozporu s Listinou základních práv a svobod nebo Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod. Ústavní soud je pak zrušit musí.

Sněmovna schválila komplexní novelu cizineckého a azylového zákona přes nesouhlas Senátu a ochránců lidských práv loni v létě v rámci širšího úsilí zpřísnit podmínky pobytu cizinců v Česku a omezit ekonomickou migraci.

Skupina 18 senátorů pak loni v prosinci vybrané pasáže napadla u ÚS, který dnes dal členům horní komory zapravdu ve všech čtyřech bodech. Ustanovení zrušil s platností ke dni vyhlášení nálezu ve sbírce zákonů. S nálezem nesouhlasili soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek, výhrady k odůvodnění měl Jiří Zemánek.

Zákony po loňské novele konkrétně stanovovaly, že řízení o cizincově žalobě kvůli omezení osobní svobody je nutné zastavit po jeho propuštění na svobodu, po deportaci nebo po takzvaném přezajištění, tedy po omezení svobody podle jiného právního titulu.

V praxi to znamenalo jednak odbourání zpětné kontroly zákonnosti zejména u Nejvyššího správního soudu, kam už většinou spory nestihly doputovat, ale také nemožnost žádat o odškodnění. Nezbytným předpokladem pro přiznání náhrady škody je totiž to, aby soud nejprve nezákonné rozhodnutí zrušil nebo změnil. Pokud se řízení automaticky zastavovalo, chyběl podklad pro případnou pozdější žádost o odškodnění.

Druhý okruh senátorských námitek směřoval k ustanovení upravujícímu možnosti legalizace pobytu některých rodinných příslušníků českých občanů. Ustanovení až na výjimky nařizovalo zastavit řízení o povolení k pobytu cizince, který v době žádosti pobýval v Česku neoprávněně. Senátoři poukazovali jednak na neurčitost ustanovení, jednak na případné zásahy do rodinného života cizinců, kteří jsou zároveň rodinnými příslušníky českých občanů.