Lidovci letos slaví 100. výročí vzniku, čeká je velká změna vedení

Sté výročí vzniku si 5. a 6. ledna připomene KDU-ČSL. Jako Československá strana lidová byla založena na počátku roku 1919 sloučením několika katolických stran a fungovala od té doby s přestávkou pouze v době druhé světové války. Oficiálně lidovci oslaví sto let existence strany 31. března v Brně, den po skončení svého sjezdu, který rozhodne o novém vedení. Nynější předseda strany Pavel Bělobrádek na sjezdu nebude funkci obhajovat.

Za první republiky patřili lidovci mezi pět hlavních stran a měli zastoupení téměř ve všech meziválečných kabinetech. V období komunistické totality byla část lidoveckých představitelů uvězněna, jiní se ale rozhodli spolupracovat s KSČ a ČSL byla až do roku 1989 součástí Národní fronty. Po sametové revoluci strana opět začala působit samostatně, nynější název přijala v roce 1992 po sloučení s Křesťanskou a demokratickou unií. Strana se podílela na osmi z 15 vlád samostatného Česka.

Sté výročí vzniku si lidovci ale připomínají v opozici. Strana odmítla vládní spolupráci s hnutím ANO, za nepřijatelnou označila účast v kabinetu, jehož členem by byla trestně stíhaná osoba. Předseda ANO a premiér Andrej Babiš je obviněn z dotačního podvodu kvůli farmě Čapí hnízdo.

Poslední volby do celostátních institucí znamenaly pro KDU-ČSL mírné oslabení. V roce 2017 strana získala deset poslaneckých křesel, proti předchozímu volebnímu období si o čtyři pohoršila. Loni v senátních volbách obhájila mandáty ve dvou ze tří obvodů a nepodařilo se jí získat nejsilnější senátorský klub, o který usilovala. V průzkumech z posledního měsíce se lidovci pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny, což je zhruba na úrovni jejich posledního volebního výsledku.

Už před skončením senátních voleb loni na podzim oznámil Bělobrádek, že nebude usilovat o další funkční období jako předseda. Strana podle něj potřebuje nový impulz, který jí už on sám nedokáže dát. Bělobrádek je nejdéle sloužícím polistopadovým předsedou KDU-ČSL, stranu vede od podzimu 2010 a pod jeho vedením se lidovci dokázali vrátit do Sněmovny po předchozím neúspěchu, což se zatím žádné jiné straně v Česku nepodařilo.

Zájem o předsednické křeslo dosud oznámili tři kandidáti. Jsou to první místopředseda a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, šéf poslaneckého klubu Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný.

Na sjezdu @kducsl v březnu 2019 budu kandidovat na předsedu. Moji nominaci podpořila i rodina:)Děkuji - a jdeme do toho! Co?

— Jan Bartošek (@honzabartosek) 22. října 2018

Kandidát na předsedu se podle stanov může přihlásit i přímo na sjezdu, a není tak vyloučeno, že se do souboje zapojí ještě někdo další. Nejčastěji se spekuluje o zlínském hejtmanovi Jiřím Čunkovi, který před dvěma lety na sjezdu ohlásil kandidaturu proti Bělobrádkovi, tehdy ale získal zhruba 16 procent hlasů.

Podle některých lidoveckých představitelů se Čunek tehdy do volby přihlásil zejména proto, aby využil neomezený čas pro kandidátský projev k prezentaci vlastních názorů na fungování strany. Čunek byl předsedou strany už v letech 2006 až 2009.

Pod novým předsedou bude lidovce na konci května čekat první test voličské obliby v podobě voleb do Evropského parlamentu, ve kterých strana obhajuje tři mandáty. Nové vedení se ale zaměří především na přípravu na krajské a senátní volby v roce 2020.

Související

Marek Výborný

Výborný naznačil, jakým směrem povede KDU-ČSL po návratu do čela strany

Říjen přinesl změnu v čele jedné z vládních stran. Staronovým předsedou KDU-ČSL se stal Marek Výborný, který v diskuzním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct naznačil, jakým směrem lidovce povede. Vyloučil každopádně, že by strana pod jeho vedením uvažovala o personálních změnách ve vládě. 

Více souvisejících

KDU - ČSL Pavel Bělobrádek Marian Jurečka (KDU-ČSL) Jiří Čunek Jan Bartošek

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 19 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy