Sté výročí vzniku si 5. a 6. ledna připomene KDU-ČSL. Jako Československá strana lidová byla založena na počátku roku 1919 sloučením několika katolických stran a fungovala od té doby s přestávkou pouze v době druhé světové války. Oficiálně lidovci oslaví sto let existence strany 31. března v Brně, den po skončení svého sjezdu, který rozhodne o novém vedení. Nynější předseda strany Pavel Bělobrádek na sjezdu nebude funkci obhajovat.
Za první republiky patřili lidovci mezi pět hlavních stran a měli zastoupení téměř ve všech meziválečných kabinetech. V období komunistické totality byla část lidoveckých představitelů uvězněna, jiní se ale rozhodli spolupracovat s KSČ a ČSL byla až do roku 1989 součástí Národní fronty. Po sametové revoluci strana opět začala působit samostatně, nynější název přijala v roce 1992 po sloučení s Křesťanskou a demokratickou unií. Strana se podílela na osmi z 15 vlád samostatného Česka.
Sté výročí vzniku si lidovci ale připomínají v opozici. Strana odmítla vládní spolupráci s hnutím ANO, za nepřijatelnou označila účast v kabinetu, jehož členem by byla trestně stíhaná osoba. Předseda ANO a premiér Andrej Babiš je obviněn z dotačního podvodu kvůli farmě Čapí hnízdo.
Poslední volby do celostátních institucí znamenaly pro KDU-ČSL mírné oslabení. V roce 2017 strana získala deset poslaneckých křesel, proti předchozímu volebnímu období si o čtyři pohoršila. Loni v senátních volbách obhájila mandáty ve dvou ze tří obvodů a nepodařilo se jí získat nejsilnější senátorský klub, o který usilovala. V průzkumech z posledního měsíce se lidovci pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny, což je zhruba na úrovni jejich posledního volebního výsledku.
Už před skončením senátních voleb loni na podzim oznámil Bělobrádek, že nebude usilovat o další funkční období jako předseda. Strana podle něj potřebuje nový impulz, který jí už on sám nedokáže dát. Bělobrádek je nejdéle sloužícím polistopadovým předsedou KDU-ČSL, stranu vede od podzimu 2010 a pod jeho vedením se lidovci dokázali vrátit do Sněmovny po předchozím neúspěchu, což se zatím žádné jiné straně v Česku nepodařilo.
Zájem o předsednické křeslo dosud oznámili tři kandidáti. Jsou to první místopředseda a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, šéf poslaneckého klubu Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný.
Na sjezdu @kducsl v březnu 2019 budu kandidovat na předsedu. Moji nominaci podpořila i rodina:)Děkuji - a jdeme do toho! Co?
— Jan Bartošek (@honzabartosek) 22. října 2018
Kandidát na předsedu se podle stanov může přihlásit i přímo na sjezdu, a není tak vyloučeno, že se do souboje zapojí ještě někdo další. Nejčastěji se spekuluje o zlínském hejtmanovi Jiřím Čunkovi, který před dvěma lety na sjezdu ohlásil kandidaturu proti Bělobrádkovi, tehdy ale získal zhruba 16 procent hlasů.
Podle některých lidoveckých představitelů se Čunek tehdy do volby přihlásil zejména proto, aby využil neomezený čas pro kandidátský projev k prezentaci vlastních názorů na fungování strany. Čunek byl předsedou strany už v letech 2006 až 2009.
Pod novým předsedou bude lidovce na konci května čekat první test voličské obliby v podobě voleb do Evropského parlamentu, ve kterých strana obhajuje tři mandáty. Nové vedení se ale zaměří především na přípravu na krajské a senátní volby v roce 2020.
Související
OBRAZEM: Grolich má ambice stát se premiérem. Prvním místopředsedou lidovců byl zvolen Činčila
OBRAZEM: Novým předsedou KDU-ČSL se stal jihomoravský hejtman Jan Grolich
KDU - ČSL , Pavel Bělobrádek , Marian Jurečka (KDU-ČSL) , Jiří Čunek , Jan Bartošek
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
před 1 hodinou
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
před 2 hodinami
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
před 3 hodinami
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
před 3 hodinami
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
před 4 hodinami
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
před 4 hodinami
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
před 4 hodinami
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
před 5 hodinami
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
před 6 hodinami
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
před 7 hodinami
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
před 8 hodinami
Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů
před 8 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele už téměř 1500 mrtvých. Záchranáři dodnes nacházejí živé
před 10 hodinami
Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná
včera
Norsko drží palce. Princezna je po vážné operaci, promluvila královna
včera
Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš
včera
Nečekaná linka v případu ozbrojeného učitele. Nedávno se viděl s předními politiky
Aktualizováno včera
V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany
včera
Cizinec napadl nezletilou v hradeckém parku. Dívce pomohli kolemjdoucí
včera
Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna
Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém.
Zdroj: Jan Hrabě