Sté výročí vzniku si 5. a 6. ledna připomene KDU-ČSL. Jako Československá strana lidová byla založena na počátku roku 1919 sloučením několika katolických stran a fungovala od té doby s přestávkou pouze v době druhé světové války. Oficiálně lidovci oslaví sto let existence strany 31. března v Brně, den po skončení svého sjezdu, který rozhodne o novém vedení. Nynější předseda strany Pavel Bělobrádek na sjezdu nebude funkci obhajovat.
Za první republiky patřili lidovci mezi pět hlavních stran a měli zastoupení téměř ve všech meziválečných kabinetech. V období komunistické totality byla část lidoveckých představitelů uvězněna, jiní se ale rozhodli spolupracovat s KSČ a ČSL byla až do roku 1989 součástí Národní fronty. Po sametové revoluci strana opět začala působit samostatně, nynější název přijala v roce 1992 po sloučení s Křesťanskou a demokratickou unií. Strana se podílela na osmi z 15 vlád samostatného Česka.
Sté výročí vzniku si lidovci ale připomínají v opozici. Strana odmítla vládní spolupráci s hnutím ANO, za nepřijatelnou označila účast v kabinetu, jehož členem by byla trestně stíhaná osoba. Předseda ANO a premiér Andrej Babiš je obviněn z dotačního podvodu kvůli farmě Čapí hnízdo.
Poslední volby do celostátních institucí znamenaly pro KDU-ČSL mírné oslabení. V roce 2017 strana získala deset poslaneckých křesel, proti předchozímu volebnímu období si o čtyři pohoršila. Loni v senátních volbách obhájila mandáty ve dvou ze tří obvodů a nepodařilo se jí získat nejsilnější senátorský klub, o který usilovala. V průzkumech z posledního měsíce se lidovci pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny, což je zhruba na úrovni jejich posledního volebního výsledku.
Už před skončením senátních voleb loni na podzim oznámil Bělobrádek, že nebude usilovat o další funkční období jako předseda. Strana podle něj potřebuje nový impulz, který jí už on sám nedokáže dát. Bělobrádek je nejdéle sloužícím polistopadovým předsedou KDU-ČSL, stranu vede od podzimu 2010 a pod jeho vedením se lidovci dokázali vrátit do Sněmovny po předchozím neúspěchu, což se zatím žádné jiné straně v Česku nepodařilo.
Zájem o předsednické křeslo dosud oznámili tři kandidáti. Jsou to první místopředseda a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, šéf poslaneckého klubu Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný.
Na sjezdu @kducsl v březnu 2019 budu kandidovat na předsedu. Moji nominaci podpořila i rodina:)Děkuji - a jdeme do toho! Co?
— Jan Bartošek (@honzabartosek) 22. října 2018
Kandidát na předsedu se podle stanov může přihlásit i přímo na sjezdu, a není tak vyloučeno, že se do souboje zapojí ještě někdo další. Nejčastěji se spekuluje o zlínském hejtmanovi Jiřím Čunkovi, který před dvěma lety na sjezdu ohlásil kandidaturu proti Bělobrádkovi, tehdy ale získal zhruba 16 procent hlasů.
Podle některých lidoveckých představitelů se Čunek tehdy do volby přihlásil zejména proto, aby využil neomezený čas pro kandidátský projev k prezentaci vlastních názorů na fungování strany. Čunek byl předsedou strany už v letech 2006 až 2009.
Pod novým předsedou bude lidovce na konci května čekat první test voličské obliby v podobě voleb do Evropského parlamentu, ve kterých strana obhajuje tři mandáty. Nové vedení se ale zaměří především na přípravu na krajské a senátní volby v roce 2020.
Související
Výborný naznačil, jakým směrem povede KDU-ČSL po návratu do čela strany
Otřes ve vedení KDU-ČSL: Hladík a Bartošek skončili, lidovci si zvolili bývalou miss
KDU - ČSL , Pavel Bělobrádek , Marian Jurečka (KDU-ČSL) , Jiří Čunek , Jan Bartošek
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 19 minutami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 51 minutami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 1 hodinou
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 1 hodinou
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 1 hodinou
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 1 hodinou
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 2 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 2 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 3 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 3 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 3 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 4 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 4 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 5 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 5 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 6 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 6 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 6 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 6 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Zdroj: Jakub Jurek