Sté výročí vzniku si 5. a 6. ledna připomene KDU-ČSL. Jako Československá strana lidová byla založena na počátku roku 1919 sloučením několika katolických stran a fungovala od té doby s přestávkou pouze v době druhé světové války. Oficiálně lidovci oslaví sto let existence strany 31. března v Brně, den po skončení svého sjezdu, který rozhodne o novém vedení. Nynější předseda strany Pavel Bělobrádek na sjezdu nebude funkci obhajovat.
Za první republiky patřili lidovci mezi pět hlavních stran a měli zastoupení téměř ve všech meziválečných kabinetech. V období komunistické totality byla část lidoveckých představitelů uvězněna, jiní se ale rozhodli spolupracovat s KSČ a ČSL byla až do roku 1989 součástí Národní fronty. Po sametové revoluci strana opět začala působit samostatně, nynější název přijala v roce 1992 po sloučení s Křesťanskou a demokratickou unií. Strana se podílela na osmi z 15 vlád samostatného Česka.
Sté výročí vzniku si lidovci ale připomínají v opozici. Strana odmítla vládní spolupráci s hnutím ANO, za nepřijatelnou označila účast v kabinetu, jehož členem by byla trestně stíhaná osoba. Předseda ANO a premiér Andrej Babiš je obviněn z dotačního podvodu kvůli farmě Čapí hnízdo.
Poslední volby do celostátních institucí znamenaly pro KDU-ČSL mírné oslabení. V roce 2017 strana získala deset poslaneckých křesel, proti předchozímu volebnímu období si o čtyři pohoršila. Loni v senátních volbách obhájila mandáty ve dvou ze tří obvodů a nepodařilo se jí získat nejsilnější senátorský klub, o který usilovala. V průzkumech z posledního měsíce se lidovci pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny, což je zhruba na úrovni jejich posledního volebního výsledku.
Už před skončením senátních voleb loni na podzim oznámil Bělobrádek, že nebude usilovat o další funkční období jako předseda. Strana podle něj potřebuje nový impulz, který jí už on sám nedokáže dát. Bělobrádek je nejdéle sloužícím polistopadovým předsedou KDU-ČSL, stranu vede od podzimu 2010 a pod jeho vedením se lidovci dokázali vrátit do Sněmovny po předchozím neúspěchu, což se zatím žádné jiné straně v Česku nepodařilo.
Zájem o předsednické křeslo dosud oznámili tři kandidáti. Jsou to první místopředseda a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, šéf poslaneckého klubu Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný.
Na sjezdu @kducsl v březnu 2019 budu kandidovat na předsedu. Moji nominaci podpořila i rodina:)Děkuji - a jdeme do toho! Co?
— Jan Bartošek (@honzabartosek) 22. října 2018
Kandidát na předsedu se podle stanov může přihlásit i přímo na sjezdu, a není tak vyloučeno, že se do souboje zapojí ještě někdo další. Nejčastěji se spekuluje o zlínském hejtmanovi Jiřím Čunkovi, který před dvěma lety na sjezdu ohlásil kandidaturu proti Bělobrádkovi, tehdy ale získal zhruba 16 procent hlasů.
Podle některých lidoveckých představitelů se Čunek tehdy do volby přihlásil zejména proto, aby využil neomezený čas pro kandidátský projev k prezentaci vlastních názorů na fungování strany. Čunek byl předsedou strany už v letech 2006 až 2009.
Pod novým předsedou bude lidovce na konci května čekat první test voličské obliby v podobě voleb do Evropského parlamentu, ve kterých strana obhajuje tři mandáty. Nové vedení se ale zaměří především na přípravu na krajské a senátní volby v roce 2020.
Související
OBRAZEM: Grolich má ambice stát se premiérem. Prvním místopředsedou lidovců byl zvolen Činčila
OBRAZEM: Novým předsedou KDU-ČSL se stal jihomoravský hejtman Jan Grolich
KDU - ČSL , Pavel Bělobrádek , Marian Jurečka (KDU-ČSL) , Jiří Čunek , Jan Bartošek
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
před 1 hodinou
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
před 2 hodinami
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
před 4 hodinami
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
před 5 hodinami
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
před 6 hodinami
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
před 7 hodinami
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
před 8 hodinami
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
před 10 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
včera
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
včera
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
včera
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
včera
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
včera
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
včera
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
včera
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
včera
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
včera
Libanonský lídr se tvrdě pustil do Íránu. Teherán obvinil ze zneužívání
včera
Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů s Trumpem vytáhne eso z rukávu
včera
Co způsobí super El Niño? Asie se chystá na devastační dopady extrémního počasí
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že pravděpodobnost vzniku tohoto silného přírodního jevu do září je 80% a do listopadu stoupá až na 90 %. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Jedním z nejvíce ohrožených regionů bude Asie, kde intenzivní vlny veder a sucha vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Zdroj: Libor Novák