Bojíme se migrace a teroristů, Němci nám rozumí. Jaká jsou klíčová témata letošních eurovoleb?

V západoevropských členských státech považují za klíčová témata ekonomického růstu, nezaměstnanosti mladých nebo změny klimatu. Naopak odpovědi respondentů z Česka a Německa se moc neliší. Pětina dotázaných z obou sousedních zemích považuje za prioritu otázku terorismu, jednoho z deseti lidí pak zajímá řešení migrační krize.

Terorismus považuje za největší současnou hrozbu 67 % českých občanů, zdaleka nejvíc v celé Evropské unii. Zajímavostí je, že nejmenší strach z potenciálních útoků projevují Litevci a Rakušané (33 %), zatímco české respondenty trápí víc i stárnoucí populace (34 %).

Každému druhému Čechovi se rovněž nelíbí řešení migrační otázky, řadíme se tak po bok skandinávských národů a Maďarska. Ve Finsku a Švédsku projevilo nespokojenost s azylovou politikou 56 % respondentů.

Politiky i občany zemí Visegrádské čtyřky a Rakouska evidentně spojuje pohled na migrační otázku. V Německu a zemích Beneluxu naopak leží občanům v žaludku otázka politického extremismu. Toho se u nás obává necelá čtvrtina respondentů, naopak 27 % dotázaných znepokojuje znečištění, které je oblíbeným tématem ve Francii či Španělsku.

Zarážející je fakt, že současné neshody mezi členskými státy nepovažuje za vážný problém téměř nikdo. Právě rozepře unijních lídrů se zástupci zemí sedmadvacítky přitom dost ovlivňují řešení jednotlivých otázek, ať už jde o migraci nebo terorismus.

Nedůvěra v představitele Evropské unie je u Čechů dlouhodobě zřetelná. Zatímco s domácí politickou scénou vyjádřilo nespojenost 37 % dotázaných, s Bruselem nesouhlasí téměř každý druhý Čech.

Možné manipulace s volebními výsledky prostřednictvím koupených hlasů se obává 63 % českých občanů, zhruba polovina z nich se rovněž domnívá, že vláda nedělá dostatek opatření, aby případným podvodům při hlasování zabránila. Daleko větší obavy v tomto směru projevují například Bulhaři.

Volby do Evropského parlamentu jsou na programu na konci května. Půjde o deváté volby v historii, první po plánovaném březnovém vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Česká republika má ve Štrasburku a Bruselu 21 europoslanců.

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek označil ve včerejším tweetu nadcházející eurovolby za klíčové. „Půjde o nejdůležitější evropské volby, od těch prvních v roce 1979, o tom nepochybuji. Proevropské strany musejí udělat vše pro to, aby v nich uspěly, to je teď úkol číslo 1,“ napsal na svém profilu.